Když se zveřejnily detaily džihádistického útoku ze 17. srpna v Barceloně, tak fakta vedla k překvapujícímu závěru: krveprolití by se dalo zabránit, kdyby se byla neignorovala spousta varovných signálů.
Nevěnování pozornosti varováním bezpečnostních služeb, nenavýšení fyzické bezpečnosti a nehlášení podezřelých aktivit jsou faktory, které usnadnily útok, který byl plánován více než šest měsíců.
Tento útok byl také umožněn výstředností španělské politiky, zejména napětí, které existuje mezi centrální vládou a vůdci hnutí za nezávislost v Katalánsku, autonomního regionu, kterého je Barcelona hlavním městem.
Neinstalování zábran na ulici Las Ramblas
Útokům v Barceloně šlo zabránit, kdyby městští úředníci vyhověli příkazu instalovat zábrany, vertikální sloupy určené k zastavení útočícího auta, na Rambla, hlavní městské turistické třídě.
20. prosince 2016, jeden den poté, co tuniský džihádista vjel kamionem na vánoční trh v Berlíně, zabil 12 lidí a zranil 56, španělská národní policie vydala oběžník, nařizující všem oddělením centrální, regionální a městské policie ve Španělsku "zajistit fyzická bezpečnostní opatření k ochraně veřejných míst" k prevenci proti džihádistickým útokům "na místech s vysokým počtem lidí". Oběžník doporučoval:
"Městská zastupitelstva by měla chránit tato veřejná místa instalací velkých květináčů a betonových zábran na přístupových místech, aby zabrzdily nebo zabránily útoku vozidlem."
Tato opatření nebyla nikdy v Barceloně aplikována, protože lídři Katalánského nezávislého hnutí nechtěli dávat najevo, že přijímají rozkazy od centrální vlády v Madridu.
Po obdržení tohoto příkazu, katalánská autonomní policie, známá jako Mossos d'Esquadra, obvinila centrální vládu z "alarmismu" a trvala na tom, že by neměla dávat rozkazy katalánským samosprávným městům, aby implementovala taková "diskriminační opatření". Mossos také tvrdil, že má džihádistickou hrozbu pod kontrolou, místní policie je trénovaná, aby "detekovala příznaky radikalizace", a že neexistují "žádné konkrétní hrozby."
Po útoku v Barceloně, náměstek primátorky Gerardo Pisarello obvinil za absenci zábran Katalánské ministerstvo vnitra. "Město Barcelona nikdo neodmítlo instalovat zábrany. Kdykoliv to bylo vyžadováno, my jsme to udělali," řekl Pisarello. Avšak Ada Colau, barcelonská levicová primátorka, opakovaně odmítala "zaplnit Barcelonu zábranami" trvající na tom, že musí zůstat "městem svobody".
Barcelonské Katalánské noviny El Periódico důkladně informovaly:
"Totální absence spolupráce policie mezi Mossos d'Esquadra, která působí v terénu, Národní policie a Národní gardy se posunula do roviny obrovského bezpečnostního deficitu. Vztahy mezi policejními silami (ovlivněnými politickou situací) jsou velmi špatné a v případě Mosos a Národní policie to je otevřená válka."
"Výsledkem je, že informační služba Mossos na jedné straně a informační služby Národní policie a Národní gardy na druhé straně si nevyměňují informace. Spolupráce je omezena na osobní vztahy jednotlivých příslušníků, kteří si vyměňují informace bez vědomí svých nadřízených, protože je pro ně bezpečnost na prvním místě."
19. srpna, pár hodin po džihádistickém útoku v Barceloně, španělský ministr vnitra Juan Ignacio Zoido zopakoval, že by bylo na místě, aby všechny městské vlády vyhověly požadavku prosincového oběžníku. Jeho ministerstvo vydalo nový předpis požadující po místních vládách bezpečnostní opatření v neuralgických bodech měst. Nezbývá nám nic jiného než čekat, jestli katalánští úředníci nyní tato doporučení aplikují.
 Příliš málo a příliš pozdě. Policejní linie na ulici Las Ramblas 18. srpna 2017 blízko místa, kde se den předtím udál teroristický útok v Barceloně, ve Španělsku. (Foto Carl Court / Getty images) |
Opomenutí věnovat pozornost varováním
V červnu, CIA údajně varovala katalánskou policii, že se na Barcelonu zaměřují džihádisté: "Před dvěma měsíci Ústřední zpravodajská služba varovala katalánskou policii před ohrožením na ulici Las Ramblas" uvedly noviny El Periódico.
Navíc 30. června, dva týdny před barcelonským útokem, Twitterový účet napojený na Islámský stát varoval před hrozícím útokem proti al-Ándalus, arabské jméno dané těmto částem Španělska, Portugalska a Francie okupované muslimskými dobyvateli od roku 711 do roku 1492. Mnoho džihádistů věří, že území ztracená muslimy během křesťanského znovudobytí (reconquisty) Španělska dosud náleží pod sféru vlivu islámu a že islámské právo jim dává právo obnovit tam muslimskou vládu.
Zůstává nejasné, proč katalánské úřady nezvýšily bezpečnostní opatření ve světle varování a výhružek. Noviny El Periódico napsaly:
"V posledních letech, se stala Barcelona známým městem po celé planetě, jak díky svému kouzlu jako cíl pro turisty, tak díky mediálnímu ohlasu fotbalového klubu Barça. Hlavní město Katalánska je světovou ikonou. To ji učinilo v očích džihádistů atraktivním cílem, protože oni hledají místa k útoku tak, aby útok měl velký dopad v mezinárodním měřítku."
"Avšak, ani úřady, ani občané si neuvědomili, že jejich město je na stejné listině cílů, jako ostatní velká města jako New York, Paříž, Londýn nebo Madrid."
Selhaní neohlášení podezřelé činnosti
Džihádisté se připravovali na barcelonský útok v chatě v plážovém městečku Alcanar, 200 km jižně od Barcelony. Teroristická buňka rok předtím "obsadila" tuto nemovitost, která byla zabavena hypotéční bankou a byla neobsazená. Podle španělského práva jsou squatteři chráněni, a tak je běžné, že si mládež v Katalánsku obsazuje prázdné nemovitosti. To může vysvětlit, že sousedé nezavolali policii.
Mnohem těžší je vysvětlit, proč nikdo neohlásil podezřelé aktivity v této chatě. Během několika měsíců džihádisté shromáždili vice než 100 velkých kanystrů benzínu, o kterých vyšetřovatelé věří, že měly být použity při přípravě automobilových bomb. Výbuch 16. srpna v noci před barcelonskými útoky srovnal tuto chatu se zemí. Vyšetřovatelé později našli stopy výbušniny triacetonperoxidu (TATP), známou také jako "satanova matka", látka široce využívaná Islámským státem v Evropě.
Selhání při sledování stop
Policie našla pozůstatky nejméně dvou lidí v troskách chaty v Alcanaru. Velitel Mossos d'Esquadra Josep Lluís Trapero potvrdil, že jedno z těl bylo Abdelbaki Es-Satti, muslimského klerika, který byl podezřelý z organizování teroristické buňky a radikalizace jejích členů.
Es-Satti byl Marokánec, žijící v katalánském městě Ripoll, sloužil v místní mešitě. Byl to usvědčený překupník drog, který strávil 4 roky ve vězení ve Valencii, kde se předpokládá, že potkal Rachida Aglifa, známého jako "Králík", jeden z hlavních spiklenců bombových útoků v Madridu v roce 2004, kdy zahynulo 192 lidí a 2 000 bylo raněno. Policie nyní prošetřuje, jestli Es-Satti nebyl zapojen do útoků ISIS v Bruselu na letiště a metro v roce 2016.
Ali Yassine, představitel mešity v Ripoll, řekl, že nahlásil Es-Sattiho místní policii více než před rokem, jako součást bezpečnostního protokolu pro monitorování muslimských kazatelů. Úřady ho neumístili na seznam sledovaných, a to i přesto, že to byl usvědčený překupník drog a porušoval španělské imigrační zákony.
Katalánská migrační politika podporuje radikalizaci
Katalánsko má nejen nejvyšší muslimskou populaci ve Španělsku, je to také nejvíce islamizovaný region ve Španělsku. Katalánsko má 7,5 miliónu obyvatel, včetně odhadovaných 510 000 muslimů, kteří tvoří asi 7 % populace Katalánska. Avšak v některých katalánských městech představuje muslimská populace 40 % celkového obyvatelstva.
Ve své knize "Džihádismus: hrozba radikálního islámu Katalánsku" odhaduje katalánský analytik terorismu Jofre Montoto, že přinejmenším 10 % muslimů v Katalánsku je radikálních, jsou to tvrdí zastánci "doktríny džihádismu".
Pětistránkový diplomatický kabelogram z 2. října 2007, popisuje souvislost mezi masovou imigrací do Katalánska a vzrůstem radikálního islámu v regionu:
"Silná migrace, jak legální, tak ilegální ze severní Afriky (Maroko, Tunis, Alžír) a jihozápadní Asie (Pákistán a Bangladéš) udělala z Katalánska magnet pro verbíře teroristů... Španělská národní policie odhaduje, že v Barceloně a okolí může žít až 60 000 Pákistánců. Velká většina z nich jsou muži, neženatí či bez doprovodu a bez legálních dokumentů. A migrantů ze severní Afriky je tam ještě vice... žijí na okraji španělské společnosti, neumí španělsky, často jsou nezaměstnaní, a mají velmi málo míst, kde mohou důstojně praktikovat své náboženství.... Každá z těchto okolností by zajistila úrodnou půdu pro naverbování teroristů: když se to vezme kolem a kolem, hrozba je jasná..."
"Bezpochyby autonomní region Katalánsko se stal nejlepší základnou pro teroristické aktivity. Španělské úřady nám sdělují, že se bojí hrozby od těchto rozptýlených komunit náchylných k radikalismu, ale mají příliš nízké zpravodajské schopnosti k proniknutí do těchto skupin."
Mnoho problémů s radikálním islámem si způsobuje Katalánsko samo. Ve snaze podporovat katalánský nacionalismus a katalánský jazyk, katalánské strany pro nezávislost vědomě podporovali imigraci z arabských muslimských zemí po více než tři dekády ve víře, že tito imigranti (na rozdíl od těch z latinské Ameriky) se naučí Katalánsky raději než španělsky.
Ačkoliv někteří Katalánci mají jiný názor na prozíravost podpory muslimské masové migrace jako strategie, jak dosáhnout nezávislosti Katalánska, nejméně 10 000 Katalánců se spojením na separatistické hnutí doopravdy konvertovalo v poslední době k islámu.
Předpokládá se, že dva z deseti katalánských radikálů patřících k Republikánské levici Katalánska (ERC), extrémně levicové strany, jsou konvertité k islámu. ERC, která momentálně vládne Katalánsku a vehementně odmítla podepsat smlouvu o spolupráci s centrální vládou v Madridu o boji proti džihádistickému terorismu.
Soeren Kern je politický analytik pro evropskou politiku Gatestone Institute v New Yorku.