Prezident Emmanuel Macron podstatně zredukoval plány na revitalizaci francouzských banlieues - předměstí sužovaných chudobou a zamořených zločinem s početnou muslimskou populací. Místo toho vyzval starosty a občanskou společnost, aby našli řešení na místní úrovni.
K obratu došlo po týdnech interní diskuse o tom, zda je pro zlepšení života v problémových čtvrtích lepší postupovat shora dolů nebo zdola nahoru. Tato předměstí jsou úrodnou půdou pro vznik islámského fundamentalismu a jsou často označována jako "no-go zóny", protože policisté a další zástupci státní správy zde pracují v nebezpečných podmínkách.
V netrpělivě očekávaném projevu v Elysejském paláci dne 22. května 2018 Macron oznámil pouze skromné plány pro předměstí, bohužel bez podpory státního rozpočtu, které zahrnovaly plán najímat více policistů, zásahy proti obchodování s drogami a program firemních stáží pro sociálně znevýhodněnou mládež.
Před 600 hosty z řad zákonodárců, podnikatelů, zástupců komunit a obyvatel uvedl, že nevyhlásí žádný další "Marshallův plán pro předměstí", jak se v roce 2008 nazýval plán revitalizace měst, neboť nejméně deset předchozích takových plánů selhalo:
"Nevyhlásím žádný plán pro města a předměstí, protože tato strategie je již tak stará jako já. První plán představil [bývalý francouzský premiér] Raymond Barre v době, kdy jsem se narodil ... tato metoda již nedokáže přinést nic nového."
Macron vyzval k "všeobecné mobilizaci", ve které bychom položili základy "politiky, která povede k emancipaci a důstojnosti" založené na "filozofii jednání" a "změně metod", s cílem dostat obyvatele chudých čtvrtí z "domácího vězení". Pokud jde o bezpečnost, Macron vyzval k "ostražité společnosti" budované společně s prefekty, volenými úředníky a obyvateli, kde "každý je účastníkem kolektivní bezpečnosti".
Macron rovněž vyzval 120 nejvýznamnějších firem Francie, aby "převzaly svůj díl odpovědnosti" v boji proti diskriminaci Afričanů, Arabů a muslimů: "Zvýšíme počet kontrol, abychom zajistili, že při přijímání do zaměstnání nedochází k diskriminaci."
Macronovy návrhy se velmi liší od ambiciózního plánu, který před méně než měsícem představil bývalý ministr Jean-Louis Borloo, jehož Macron pověřil úkolem vypracovat velkou strategii pro předměstí.
Zpráva, která má 164 stran, se jmenuje "Společný život, dobrý život: K národnímu usmíření" ("Vivre ensemble, vivre en grand: Pour une réconciliation nationale"). Vypracování zprávy trvalo 9 měsíců a byla zveřejněna 26. dubna 2018. Zpráva obsahuje 19 návrhů "radikálních změn" zaměřených na vzdělávání, zaměstnanost a obnovu chátrajících budov a infrastruktury. Realizace plánu by měla stát 38 miliard EUR (45 miliard amerických dolarů).
"Chci, aby se do konce mého pětiletého období změnil vzhled našich čtvrtí, ne proto, že jsme do toho vložili určitou částku peněz, ale protože jsme změnili způsob naší práce," řekl Macron. "Nemá smysl, aby si dva bílí muži, kteří v těchto čtvrtích nežijí, pouze vyměnili nějakou zprávu. Takhle už to nefunguje."
Počáteční reakcí na Macronovu řeč bylo téměř jednomyslné zklamání z nevyužité příležitosti. "Očekávali jsme konkrétní kroky," řekl starosta Aulnay-sous-Bois, Bruno Beschizza. "Prozatím se nejedná o nic konkrétního."
Stéphanie Daumin, starostka města Chevilly-Larue, města na jižním předměstí Paříže, na Twitteru uvedla:
"Očekávali jsme silné činy a závazky a dočkali jsme se jen slov. Je to studená sprcha pro ty, kteří pracovali na #RapportBorloo a kteří chtějí znovuobnovit rovnováhu území a návrat k republikánské rovnosti."
Šéf středopravých Republikánů (Les Républicains) Laurent Wauquiez popsal Macronovu řeč jako politické divadlo s "mlácením prázdné slámy " a "příležitost ke zviditelnění se".
Éric Coquerel, poslanec krajně levicové strany La France Insoumise, obvinil Macrona z "pohřbívání" zprávy bývalého ministra Jean-Luis Borloo a "ponížení" těch, kteří na zprávě pracovali. Dodal, že Macron "navrhl řadu opatření bez finančních prostředků, investic nebo neotřelých řešení".
Stéphane Le Foll, bývalý tiskový mluvčí socialistické vlády prezidenta Françoise Hollanda, na Twitteru uvedl: "Jsme svědky likvidace plánu Jeana-Louise Borloo."
Představitelka Národní fronty Marine Le Pen poznamenala, že Macron selhal tím, že se nezabýval otázkami imigrace a islámu:
"Žádné slovo o přistěhovalectví, téměř žádné slovo o islámském fundamentalismu. Moc dobře víme, že tyto problémy jsou částečně zdrojem problémů na předměstích. Tím, že odmítáme vidět nepohodlnou skutečnost, se předem odsuzujeme k neúspěchu."
Odhaduje se, že šest milionů lidí - asi jedna desetina obyvatel Francie - žije v 1 500 oblastech označených vládou jako citlivé městské oblasti (zones urbaines sensibles, ZUS), které jsou prioritními cíli obnovy.
Ve zprávě "Předměstí republiky" ("Banlieue de la République"), která byla zveřejněna v říjnu 2011 a má 2 200 stran, je uvedeno, že z mnoha francouzských předměstí se stávají "oddělené islámské společnosti", které jsou odříznuty od francouzského státu a kde islámské právo rychle nahrazuje francouzské občanské právo. Zpráva uvádí, že muslimští přistěhovalci stále více odmítají francouzské hodnoty a místo toho se noří do radikálního islámu.
Vlivný francouzský think-tank L'Institut Montaigne vydal zprávu, kterou vypracoval uznávaný politolog a specialista na islám Gilles Kepel, spolu s pěti dalšími francouzskými vědeckými pracovníky.
Autoři zprávy ukázali, že Francie, která s 6,5 miliony muslimů má nejpočetnější muslimskou komunitu v Evropské unii, je na pokraji rozsáhlého sociálního výbuchu kvůli neschopnosti muslimů zapojit se do francouzské společnosti.
Zpráva zároveň ukázala, že tento problém ještě zhoršují radikální muslimští kazatelé, kteří prosazují sociální marginalizaci muslimských imigrantů, s cílem vytvořit ve Francii paralelní muslimskou společnost, ve které bude platit právo šaría.
Výzkum se uskutečnil především v departementu Seine-Saint-Denis, ve městech Clichy-sous-Bois a Montfermeil, které byly na podzim roku 2005 ohniskem muslimských nepokojů, při kterých muslimské gangy zapálily více než 9 000 vozů.
Zpráva popsala departement Seine-Saint-Denis jako "deindustrializovanou pustinu" a uvedla, že v některých oblastech "třetina obyvatelstva města nemá francouzské občanství a mnoho obyvatel inklinuje k islámské identitě".
 Obytná ulice ve francouzském městě Clichy-sous-Bois je součástí pařížského předměstí – departementu Seine-Saint-Denis, který byl v nedávné zprávě popsán jako "deindustrializovaná pustina", kde "třetina obyvatel nemá francouzskou národnost a mnozí obyvatelé inklinují k islámské identitě". (Zdroj fotografie: Marianna / Wikimedia Commons) |
Dalším městem departementu Seine-Saint-Denis je Aubervilliers. Někdy se označuje jako jedno ze "ztracených území Francouzské republiky". Více než 70 % místních obyvatel se hlásí k muslimské víře. Tři čtvrtiny lidí mladších 18 let v této čtvrti jsou cizinci nebo Francouzi se zahraničními kořeny, především z Maghrebu nebo subsaharské Afriky. Říká se, že se francouzská policie jen zřídka pouští do některých nejnebezpečnějších oblastí.
Den před Macronovým projevem vysílaly francouzské televizní kanály videonahrávku maskovaných střelců, kteří stříleli za denního světla v jihofrancouzském přístavním městě Marseille. Útočníci byli oblečeni v černém oblečení a měli útočné pušky kalašnikov, zajali jednu osobu a za bezmocného přihlížení policie ji odvezli pryč. Podle policejního důstojníka jsou gangsteři členy pouličních gangů, kteří mezi sebou bojují o kontrolu nad obchodem s drogami ve městě a "nebojí se ani policie ani spravedlnosti" Také řekl, že policie "neměla šanci", protože gangsteři byli lépe vyzbrojeni.
Zpět do Paříže. Macron přiznal, že Francie "v mnoha městech ztratila kontrolu nad obchodem s drogami". Slíbil, že "do července" vyhlásí nový plán boje proti obchodování s drogami.
Soeren Kern je vedoucí spolupracovník Gatestone Institute se sídlem v New Yorku.