 Migranti čekají 10. června 2017 v dřevěném člunu u Lampedusy na to, až je vyzvedne loď Phoenix patřící organizaci Migrant offshore aid station. (Foto Chris McGrath / Getty Images) |
Italský Parlament schválil nový přísný imigrační a bezpečnostní zákon, který zjednoduší deportaci migrantů, kteří se dopouštějí zločinů, a umožní zbavit odsouzené za terorismus italského občanství.
Dolní sněmovna italského Parlamentu - Camera dei Deputati - schválila dne 28. listopadu 2018 poměrem 396 hlasů proti 99 hlasům nový zákon, který byl předložen ministrem vnitra Matteem Salvinim. Zákon byl již 7. listopadu schválen italským Senátem. 3. prosince tento zákon podepsal prezident Sergio Mattarella.
Nový zákon, známý také jako "bezpečnostní dekret" nebo "Salviniho dekret", obsahuje několik klíčových ustanovení.
Ruší humanitární ochranu. Hlavním cílem nového zákona je omezit počet migrantů, kterým je udělován v Itálii azyl. K dosažení tohoto cíle ruší Článek 1 tohoto dekretu poskytování povolení k pobytu z tzv. humanitárních důvodů, což je forma ochrany, která je k dispozici osobám, které nesplňují podmínky pro udělení statusu uprchlíka.
Podle předchozího systému byla humanitární ochrana jednou ze tří forem ochrany poskytovaných žadatelům o azyl, navíc k tzv. politickému azylu a tzv. doplňkové ochraně. Ovšem podmínky pro poskytnutí humanitární ochrany byly nejasné a často zneužívané. Migranti připlouvající do Itálie tak využívali možnost žádat o humanitární ochranu na dobu dvou let. Tato ochrana jim potom umožňovala přístup k zaměstnání, sociálním dávkám a k bydlení.
Podle nového zákona bude italská vláda udělovat azyl jen legitimním uprchlíkům a obětem politického pronásledování. Nový zákon také zavádí řadu zvláštních povolení (ze zdravotních důvodů, nebo z důvodů přírodních katastrof v zemi původu), s maximální délkou trvání šest měsíců až rok.
Prodlužuje dobu zadržování migrantů. Článek 2 nového zákona prodlužuje italským orgánům dobu, po kterou mohou zadržovat migranty v takzvaných centrech repatriace (Centri di permanenza per il rimpatrio, CPR), na 180 dní z původních 90 dní. Prodloužení je v souladu s dobou považovanou za nezbytnou k ověření totožnosti a státní příslušnosti migrantů.
Článek 3 dále stanoví, že žadatelé o azyl mohou být drženi po dobu nejvýše 30 dnů v tzv. hotspotech, zařízeních pro identifikaci na vnějších hranicích EU. Pokud není totožnost zjištěna během 30 dnů, mohou být žadatelé o azyl drženi v centrech pro repatriaci po dobu dalších 180 dnů. Jinými slovy, žadatelé o azyl mohou být zadržováni za účelem ověření jejich totožnosti až po dobu 210 dnů.
Navyšuje finanční prostředky na deportaci. Článek 6 zajišťuje přidělení dodatečných finančních prostředků na repatriaci: 500 000 eur v roce 2018, 1,5 milionu eur v roce 2019 a dalšího 1,5 milionu eur v roce 2020.
Usnadňuje zrušení ochrany. Článek 7 rozšiřuje seznam trestných činů, z důvodu jejichž spáchání může být odebrán status uprchlíka nebo zrušena podpůrná ochrana. Žadatelé o azyl mohou nyní také přijít o ochranu, pokud budou odsouzeni za trestné činy, zahrnující: vyhrožování nebo použití násilí vůči veřejnému činiteli, fyzický útok, mrzačení ženských pohlavních orgánů, a různé druhy krádeží.
Žádost o azyl může být rovněž pozastavena, pokud je žadatel v trestním řízení kvůli jednomu z výše uvedených trestných činů a jeho konečné odsouzení bude mít za následek odmítnutí udělení azylu. Kromě toho uprchlíci, kteří se i jen dočasně vrátí do své země původu, ztratí mezinárodní a podpůrnou ochranu.
Vytváří seznam bezpečných zemí původu. Článek 7 také deklaruje vytvoření seznamu bezpečných zemí původu, konkrétně zemí, které mají demokratické politické systémy a kde "obecně a důsledně" nedochází k žádnému politickému pronásledování, mučení, nebo nelidskému, nebo ponižujícímu zacházení, nebo trestání, a kde nehrozí násilí nebo ozbrojený konflikt.
Nejméně 12 zemí EU již má takové seznamy, které umožňují předcházet zneužívání azylových systémů EU a jednotlivých národních států.
Podle tohoto dekretu budou žadatelé o azyl ze zemí, které jsou na seznamu, povinni předložit důkaz, že ve svých domovských zemích čelí nebezpečí. Zákon také zavádí nové kategorie, které považují žádost o azyl za "zjevně neopodstatněnou" v případech: osob, které učinily nekonzistentní prohlášení; osob, které poskytly nepravdivé informace nebo předložily zfalšované dokumenty; lidí, kteří odmítají poskytnout otisky prstů; lidí, na které již byly vydány příkazy k deportaci; lidí, kteří představují nebezpečí pro pořádek a bezpečnost; cizinců, kteří neoprávněně vstoupili na území Itálie a kteří nepodali okamžitě žádost o azyl.
K seznamu bezpečných zemí původu zavádí navíc článek 10 také zásadu "vnitrostátního útěku", tj. "pokud mohou být cizí státní příslušníci repatriováni do některých oblastí země původu, kde neexistuje riziko pronásledování, jejich žádost o mezinárodní ochranu bude zamítnuta."
Snižuje kapacitu systému ochrany žadatelů o azyl. Článek 12 stanoví, že od tohoto okamžiku budou moci používat systém ochrany žadatelů o azyl a uprchlíků (Sistema di protezione per richiedenti asilo e rifugiati, SPRAR), což je obvyklý systém řízený italskou veřejnou správou, pouze nezletilí bez doprovodu a ty osoby, které splňují podmínky mezinárodní ochrany. Všichni ostatní žadatelé o azyl projdou mimořádnými přijímacími centry (Centri di Accoglienza Straordinaria, CAS) a přijímacími centry pro žadatele o azyl (Centri di Accoglienza per Richiedenti Asilo, CARA). Tyto změny cílí nejen na opětovnou podporu centrální kontroly azylového procesu, ale také na omezení přístupu ke všem základním sociálním službám.
Povoluje zrušení občanství. Článek 14 umožňuje odnětí italského občanství těm, kteří se nenarodili v Itálii a jsou odsouzeni za trestné činy související s terorismem. Mezi osoby, kterým bude možné odebrat občanství, patří: cizinci, kteří získali občanství po deseti letech pobytu v Itálii; osoby bez státní příslušnosti, které získaly občanství po pěti letech pobytu v Itálii; děti cizinců narozené v Itálii, které získaly občanství po dosažení věku 18 let; manželé italských občanů; a dospělí cizinci, kteří byli adoptováni italskými občany.
Odebrání občanství bude možné do tří let od konečného odsouzení za trestné činy spojené s terorismem, a to na základě nařízení prezidenta republiky na návrh ministra vnitra.
Článek 14 rovněž prodlužuje čekací lhůtu pro získání občanství na 48 měsíců z původních 24 měsíců.
Zesiluje bezpečnostní opatření. Nový zákon také zavádí pravidla zaměřená na posílení veřejné bezpečnosti, zejména s ohledem na hrozbu terorismu a boj proti zločinecké, mafiánské infiltraci do veřejných výběrových řízení.
Ve snaze zabránit útokům auty na chodce v zalidněných pěších zónách požaduje článek 17, aby agentury pronajímající automobily zpřísnily kontrolu osob, které si pronajímají nákladní vozidla a dodávky. Článek 19 umožňuje policii v obcích nad 100 000 obyvatel používat elektrické tasery, zatímco článek 24 obsahuje posílení zákonů proti mafii a další preventivní opatření. Italská mafie byla obviněna, že profituje z migrační krize.
Na tiskové konferenci uvedl ministr vnitra Matteo Salvini, že nový zákon udělá pořádek v nefunkčním azylovém systému. "Těmito kritérii a zdravým rozumem úspěšně zavedeme pořádek, pravidla, vážnost, průhlednost a jednotu do azylového systému, který byl dosud nekontrolovatelným výnosným byznysem placeným italským lidem." A dodal:
"Musíme přijímat ty, kteří utíkají před válkou, ale není zde žádný prostor pro ekonomické migranty. V éře globální komunikace vysíláme jasnou zprávu migrantům ze všech zemí a také pašerákům, kteří nakonec pochopí, že budou muset změnit zaměstnání. Ten, kdo utíká před válkou je mým bratrem, ale ten, kdo přichází, jen aby tu prodával drogy a vytvářel chaos, se bude muset vrátit do své země."
Nový zákon byl odsouzen hlavními italskými médii, levicovými politickými stranami, neziskovými organizacemi a dalšími skupinami zabývajícími se přistěhovalectvím. Salvatore Geraci z italské charity Caritas Italia označil zákon za "nejhorší v italské historii" a jako "patogenní, zbytečný a škodlivý". Dodal: "Tento text je z velké části důsledkem předsudků a volebních kalkulací, zjednodušujících přístupů k složitému a členitému jevu."
Matteo Salvini odpověděl: "Zajímalo by mě, zda ti, kdo napadají tento bezpečnostní dekret, si jej vůbec přečetli. Skutečně nechápu, v čem je problém: umožňuje deportovat zločince a posiluje boj proti mafii, vydírání a proti drogám."
Matteo Salvini, lídr antiimigrační Ligy (Lega), utvořil 1. června 2018 novou koaliční vládu s populistickým Hnutím pěti hvězd (M5S). Program vlády načrtnutý v akčním plánu o 39 stranách slíbil zarazit nelegální migraci a deportovat až 500 000 neregistrovaných migrantů.
Itálie je hlavní evropskou branou pro migranty připlouvající po moři: Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) jich v roce 2016 připlulo 181 436, v roce 2017 jich připlulo 119 369. Odhaduje se, že během posledních pěti let přišlo do Itálie 700 000 migrantů. Od okamžiku, kdy se Salvini ujal úřadu, počet příchozích osob prudce poklesl. Během prvních jedenácti měsíců roku 2018 přišlo do Itálie podle IOM pouze 23 000 migrantů.
Mezitím Matteo Salvini oznámil, že Itálie Globální pakt OSN o migraci nepodepíše a italští představitelé se konference, která se bude konat 10. a 11. prosince 2018 v Marrákeši v Maroku, a na které má být pakt přijat, ani nezúčastní. Globální pakt se zaměřuje nejen na to, aby se migrace stala lidským právem, ale aby také byla zakázána kritika migrace prostřednictvím legislativy postihující nenávistné trestné činy.
Předseda vlády Giuseppe Conte v Parlamentu 28. listopadu 2018 řekl:
"Globální migrační pakt je dokument, který vyvolává otázky, které se silně dotýkají citů mnoha občanů, a proto považujeme za správné vést o tom debatu v Parlamentu a konečné rozhodnutí podřídit výsledku této debaty, tak jak to učinilo Švýcarsko. Vláda se proto nezúčastní konference v Marrákeši a ponechává si možnost přijmout tento dokument až poté, co Parlament vyjádří svůj názor."
Nakonec více než tucet zemí oznámil, že dohodu nepodepíše. Mezi tyto západní země patří: Austrálie, Rakousko, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Maďarsko, Izrael, Itálie, Lotyšsko, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Švýcarsko a Spojené státy americké.
Soeren Kern je vedoucí spolupracovník Gatestone Institute se sídlem v New Yorku.