Cicero to bystře shrnul v jednom svém výroku: "Nevědět, co bylo před tím, než jste se narodili, znamená zůstat navždy dítětem." Mnohým dnešním samozvaným progresivistům se však zdá, že toto není žádná nevýhoda. Naopak, tito lidé, stejně jako adolescenti, trvají na tom, že jsou dospělí, když jim rodiče překážejí v jejich zábavě, ale pak upalují domů, kde jim ti samí rodiče zajišťují všechny základní potřeby a životní pohodlí. A takoví lidé nepřemýšlejí ani o minulosti ani o budoucnosti.
Mnoho těchto lidí zřejmě trpí tak zvaným "syndromem Petra Pana": neschopností nebo neochotou dospět. Jejich politické myšlení je levicové. Chtějí, aby vláda převzala roli rodičů, a to i v případě, že by to znamenalo vyčerpání "kreditních karet" země, jen když by jim to, byť jen na krátkou dobu, umožnilo žít nad poměry.
V roce 2010 tlačili na schválení obrovského zákona o zdravotní péči a měli s tím naspěch, možná proto, aby nebyl čas rozebírat "nudné detaily". Tento zákon navždy změnil zdravotní péči v USA. Zdá se, že podrobnosti zákona byly příliš časově náročné a složité pro jejich svět tweetů a mediálních zkratek, aby mohli dopodrobna věnovat pozornost tomu, co skutečně obsahoval. Když byl návrh zákona projednáván, tak se tehdejší předsedkyně Sněmovny Nancy Pelosi proslavila výrokem: "Musíme tento návrh zákona schválit, abyste konečně objevili jeho obsah nezamlžený hádkami."
Mnoho z těchto dětí v dospělých tělech se skutečně domnívá, že lepší zdravotní péče pro všechny, včetně neomezeného počtu ilegálních imigrantů, je možná a uskutečnitelná s nízkými náklady, kdyby ji poskytovala vláda. Zdá se, že nevědí, nebo nechtějí vědět, že zdravotní služby Medicare a Medicaid, obě v současné době provozované americkou vládou, stejně jako Národní zdravotní služba (National Health Service) ve Spojeném království, jsou na pokraji finančního kolapsu. Jejich neinformovanost jim umožňuje pokračovat v jejich snění, že vládou řízená zdravotní péče není nemoc, ale lék.
Jejich fantazie není omezena na oblast zdravotní péče. Mnoho z těchto dětí v dospělých tělech se domnívá, že mnohé, ne-li všechny, hlavní aspekty ekonomiky by byly efektivnější, kdyby je řídila vláda. A to navzdory skutečnosti, že všechny orgány, které v současné době vláda provozuje - od federální Agentury pro záležitosti veteránů až po federální Agenturu pro motorová vozidla - jsou neúčinné, neefektivní nebo někdy dokonce přímo nepřátelské vůči lidem, kterým mají sloužit.
Mnoho těchto dětí v dospělých tělech také neví, že socialismus selhal v Sovětském svazu, v Polsku, Maďarsku, Československu, Jugoslávii, Rumunsku, Albánii, Bulharsku, Číně, Severní Koreji, Kambodži, Laosu, Vietnamu a Kubě a v poslední době ničí Venezuelu. Oni přesto všechno naprosto nelogicky věří, že v jejich rukách by to fungovalo. Iracionální přání je evidentně silnější než racionální aritmetika.
Tyto oběti opožděného emocionálního vývoje zřejmě zaměňují dobré motivy s dobrými výsledky. Chtějí lepší zdravotní péči pro větší počet lidí za nižší cenu a fantazírují o tom, že je toho možné dosáhnout, aniž bychom upírali péči příliš starým lidem a příliš nemocným pacientům nebo péči enormně drahou. Jsou plni laskavosti a chtějí "rovnoměrnější rozdělení bohatství" a představují si, že toho mohou dosáhnout bez toho, že by zdaňovali produktivní členy společnosti a podráželi jim nohy a zároveň odměňovali a podporovali členy společnosti, kteří jsou neproduktivní. K tomuto však došlo vždy, kdykoliv bylo experimentováno s přerozdělováním bohatství.
Tito lidé, stejně jako my všichni, chtějí být oblíbenými a milovanými a tak si představují, že pokud s ostatními zacházejí laskavě, jejich chování bude opětováno. Uctivě titulují nezvoleného teokratického vůdce Íránu jako "Nejvyššího vůdce", zatímco jsou demonstranti v Íránu zatýkáni, biti, mučeni nebo vražděni.
Tyrani, od těch, kteří terorizují spolužáky před školou až k těm, kteří páchají teroristické činy proti nevinným lidem na celém světě, mluví jazykem nenávisti a síly. Ale děti v dospělých tělech přetrvávají ve svém fantazírování, že pokud by oni a jejich vláda jen ustupovali a projevovali slabost, tak by režimy, jako ten v Teheránu, složily své zbraně a opustily svoje nenávistné hegemonické cíle. Z toho zřejmě plyne podpora jaderné dohody s Íránem mezi progresivisty, kterou prosazoval bývalý prezident Barack Obama, a to bez ohledu na její potenciální náklady a na to, že po vypršení dohody by Írán mohl být plně připravený na jaderný konflikt s USA a zbytkem světa.
Tito dospělí, kteří se stále pevně drží svých snů, se domnívají, že zločinnost je důsledkem chudoby nebo jiných společenských neduhů, a dospěli k závěru, že zločinci jsou oběťmi společnosti. Kathryn Michelle Steinle byla v roce 2015 zastřelena ilegálním imigrantem Josem Inesem Garciou Zaratem. García Zarate byl drogový delikvent, který byl pětkrát deportován. Zatímco život Kathryn Steinle skončil krutou a předčasnou smrtí, Garcia Zarate byl nejen zproštěn obvinění z vraždy i zabití, ale navíc ještě vyvolal sympatie levice.
Tito dospělí, kteří zjevně nechtějí dospět, nálepkují ty, kteří s nimi nesouhlasí jako "fašisty" nebo "nacisty" - aniž by znali historii - a přitom přijímají jako evangelium jakákoliv pochybná prohlášení nebo činy těch, kteří souhlasí s jejich romantickými vizemi.
Tyto děti by stejně jako Petr Pan rády žily v Říši pohádek - v zemi, která ve skutečnosti neexistuje. Smyšlené postavy mají však tu výhodu, že si užívají dobrodružství s imaginárními nebezpečími. V reálném světě si lidé, kteří nikdy nedospěli, mohou chvíli užívat. Naprosto reálné problémy, které ignorují, je však dříve nebo později stejně dostihnou, stejně tak jako vyčerpaná kreditní karta. A když už bude jednou budoucnost ztracená, tak bude pozdě se probudit a situaci napravit. Toto znamená, že dospělí mezi námi, kteří uznávají zodpovědnost dospělosti a jsou na sebe ochotni tuto zodpovědnost vzít, se musí ještě víc snažit odhalit tyto levicové fantazie jako naivní a zabránit těmto snílkům napáchat ještě větší škody, než už zapříčinili.
 V reálném světě si lidé, kteří nikdy nedospěli, mohou chvíli užívat. Naprosto reálné problémy, které ignorují, je však dříve nebo později stejně dostihnou, stejně tak jako vyčerpaná kreditní karta. A když už bude budoucnost ztracená, tak bude pozdě se probudit a situaci napravit. (Zdroj obrázku: Pixabay, Wikimedia Commons) |
Dr. David Stolinsky je lékař na penzi žijící v USA.