Právě na Belgii, ležící v samotném srdci Evropské unie, je snad nejlépe ze všech západoevropských zemí vidět, jak ochotně politické elity přijímají stále rozsáhlejší islamizaci Evropy.
V červenci 2026 izraelská televize Keshet 12 (Kanál 12) odvysílala reportáž upozorňující na to, že v Antverpách žijí teroristé Hamásu, včetně vysoce postavených členů Brigád Izz ad-Dína al-Kassáma. Podle Gazanů, kteří žijí v Antverpách a jsou odpůrci Hamásu, je některým z nich navíc udělováno belgické občanství.
Na severu Antverp se nachází čtvrť, kterou reportáž označuje jako "Malou Gazu". Žije v ní početná komunita Gazanů z Chán Júnisu, jedné z hlavních bašt Hamásu. Podle Gazanů vystupujících v reportáži tam lidé napojení na Hamás obchodují s drogami, provozují obchody a restaurace a vydělané peníze posílají Hamásu do Pásma Gazy. Kvůli obavám z odvety místních příznivců Hamásu však byli ochotni mluvit pouze anonymně.
"Člověk má pocit, jako by se ocitl v Palestině," řekl jeden Arab. Místní pekař prodávající pouze gazanské speciality to vidí stejně – při procházce touto ulicí si člověk připadá jako "v Chán Júnisu."
Podle reportáže televizní stanice Keshet 12:
"V Malé Gaze v srdci Antverp na vás doslova dýchne atmosféra Pásma Gazy. Restaurace... obchody i supermarkety většinou provozují lidé pocházející z Chán Júnisu. To, odkud zdejší přistěhovalci pocházejí, odrážejí také názvy jejich obchodů: od 'Haifa Market' přes 'Rafah Market' až samozřejmě po 'Al Quds' (Svaté město, Jeruzalém)..."
"V této ulici žije řada lidí z Pásma Gazy. Někteří Hamás podporují a jiní jej považují za teroristickou organizaci. Nahlas se to ale nikdo říct neodváží, protože vědí, že Hamás má své lidi i tady a jejich prostřednictvím si může došlápnout na kohokoliv... V Pásmu Gazy se proti Hamásu mluví jen šeptem – lidé se této teroristické organizace bojí. Podivné ale je, že stejný strach panuje i tady, v belgických Antverpách..."
Na otázku izraelského novináře, zda osobně zná nějakého člena Hamásu žijícího v Antverpách, jeden dotázaný Gazan odpověděl:
"Muž, který mě vyslýchal, když jsem byl v Izraeli, teď žije v Antverpách... a má belgické občanství. Dokonce patřil k velitelům Hamásu v Brigádách Izz ad-Dína al-Kassáma... Vybírá peníze od všech těch podniků, které tady otevřeli. Peníze z darů vybírají prostřednictvím bank. Mají tady své podniky, obchodují tady s drogami."
"Posílají peníze Hamásu a podporují ho," uvedl další Gazan žijící v Antverpách. Jako jeden ze způsobů získávání finančních příspěvků zmínil sbírky na pomoc dětem v Pásmu Gazy.
"Evropa se musí konečně probudit. Jestli bude dál mlčet, zničí ji to zevnitř. Ostatně už je téměř zničená. Pokud se Evropa nevzpamatuje a nezačne tyto lidi stíhat... A nejde jen o Hamás. Tito lidé odmítají svobodu, demokracii a sekularismus. Odmítají samotné základní principy země, ve které žijí."
Belgické politiky však tato rostoucí politická, kulturní a demografická hrozba podle všeho nijak zvlášť neznepokojuje. Po odvysílání reportáže se belgický federální poslanec Sam van Rooy, který zároveň zastupuje stranu Vlaams Belang (Vlámský zájem) v antverpské městské radě, pokusil o svolání jejího mimořádného zasedání, nepodařilo se mu k tomu však získat dostatek hlasů.
Sam van Rooy řekl:
"Tato mimořádně znepokojivá reportáž ukazuje, že členové Hamásu a teroristé v Antverpách nejen žijí a provozují zde obchody a restaurace, ale zároveň financují Hamás v Pásmu Gazy a zastrašují zde své odpůrce. V našem městě nemají co dělat. Musejí být vypátráni, zadrženi a deportováni."
K mimořádnému zasedání městské rady tedy nakonec nedošlo. Žádná jiná strana nepovažovala mimořádné zasedání za nutné.
Ve světle dokumentů, které odhalily, že Hamás plánoval v Evropě rozsáhlý útok na židovské a izraelské cíle po vzoru masakru ze 7. října, je tato lhostejnost k bezpečnosti místních křesťanských a židovských komunit – a koneckonců i celého města a země – obzvlášť šokující. Útok měl být načasován na druhé výročí masakru ze 7. října 2023.
Již v únoru 2024 belgický ministr spravedlnosti Paul Van Tigchelt potvrdil, že belgické úřady o aktivitách Hamásu v zemi dobře vědí. Zároveň však dal nepřímo jasně najevo, že to nikoho ani trochu netrápí. "Zatím víme, že Hamás v Belgii působí prostřednictvím různých společností. Jeho aktivity (...) se zaměřují na lobbing a získávání finančních prostředků," uvedl tehdy.
Hamás má v Belgii ve skutečnosti mnohem víc než jen obchody a restaurace. Jeho krycí společnosti působí přímo v sousedství Evropské komise a Rady EU.
Někdo by možná mohl říci, že silně protiizraelskou belgickou vládu nijak netrápí, že Hamás v zemi vybírá peníze, protože oběťmi Hamásu jsou přece "jen" Izraelci a Židé. Alespoň prozatím.
Postavení Evropy se však změnilo. Německý spolkový generální prokurátor Jens Rommel – jehož úřad zajistil zatčení devíti podezřelých členů Hamásu stojících za plánem provést v Evropě teroristický útok po vzoru 7. října – v červnu varoval, že Evropa už pro teroristické organizace není jen místem pro získávání peněz.
"Německo a další evropské země jsou naopak stále častěji vnímány jako místa, kde by mohly být provedeny teroristické útoky. Obzvlášť patrné je to v případě Hamásu. Jeho zahraniční operativci, sympatizanti a lidé napojení na organizovaný zločin obstarávají a pašují zbraně určené k přípravě útoků v Evropě. Často mají evropské občanství nebo povolení k pobytu v schengenském prostoru, a mohou se proto volně pohybovat. Jsou velmi mobilní, mají rozsáhlé sítě kontaktů a někteří z nich disponují značnými finančními prostředky."
V Belgii však podobné obavy zjevně nehrají žádnou roli. V roce 2024 byla v Belgii podána celá polovina všech žádostí Palestinců o azyl podaných v Evropské unii. Jen v tomto roce zde získalo status uprchlíka 3 281 Palestinců.
Bez překážek mohl vstoupit do Belgie a požádat tam o azyl i terorista Hamásu Mohannad al-Khatib z Chán Júnisu, který se podílel na masakru 7. října 2023 a vydává se za novináře na volné noze. Na jeho teroristickou minulost belgické úřady upozornilo až antverpské Židovské informační a dokumentační centrum (JID), které jej identifikovalo na videozáběrech během invaze Hamásu na izraelském území nebo v jeho bezprostřední blízkosti.
Místopředseda JID Ralph Pais řekl:
"To, že dobrovolníci a obyčejní občané tohoto muže dokázali identifikovat jen s použitím veřejně dostupných zdrojů, zatímco našim bezpečnostním službám zřejmě zcela unikl, je zcela nepochopitelné. Shromážděné materiály jasně ukazují, že násilí natáčel, tleskal mu a že otevřeně podporuje Hamás, raketové útoky na Izrael a mučednictví."
"Každý, komu záleží na ochraně synagog, škol, kostelů, metra či veřejných akcí v Evropě, by měl mít zájem na tom, aby teroristé nemohli nepozorovaně vstupovat do Evropy. Tohle není problém Židů, tohle je problém celé Evropy. Požadujeme úplné objasnění toho, jak se takoví lidé do Evropy dostali, a jejich okamžité prověření příslušnými bezpečnostními orgány."
Přestože byla al-Khatibova žádost o azyl nakonec zamítnuta, tak v Belgii zůstal – a podle všeho tam žije dodnes. Navíc se může volně pohybovat po celé EU. Nikoho to nezajímá.
Hamás již Belgii za její podporu poděkoval dvakrát. Neměly by být země stranící teroristickým skupinám a poskytující jim útočiště začít považovány za bezpečnostní riziko pro Evropu?
Robert Williams je americký výzkumník.