 Golanské výšiny. Kontrola tohoto území Izraelem je statusem quo po více než polovinu století a legitimní potřeba této kontroly se časem jenom zvýšila. (Foto: Wikipedia) |
Žádný rozumný člověk by nežádal Izraelce, aby předali Golanské výšiny syrskému masovému vrahu Asadovi. Bylo by sebevraždou předat výšiny, které jsou nad izraelskými městy a vesnicemi šílenci, který by toho využil a bombardoval by izraelské civilní obyvatelstvo barelovými chemickými bombami, tak jak to Asad dělal svým vlastním občanům. Ještě nikdy žádná země nepředala v obranné válce vydobyté území nepříteli, který se zapřísahá jejím zničením. Je potřeba dodat, že Golanské výšiny jsou jako velká válečná loď, která by byla využita k útoku na Izrael.
Golanské výšiny na tom nejsou stejně jako Západní břeh, kde se mnoho obyvatel považuje za okupovanou či odsunutou populaci. Před obsazením Golanských výšin Izraelem v poslední den Šestidenní války žili v této oblasti převážně Drúzové. Ti, kteří v této oblasti zůstali, jsou na tom daleko lépe než ti, kteří žijí v Sýrii. Od doby, co Asad zahájil svou smrtonosnou kampaň, se mnoho Drúzů stalo izraelskými občany. Jak uvedl jeden z 25 000 arabských Drúzů v nedávném článku v Los Angeles Times:
"Není pochyb o tom, že Drúzové a Izraelci žijící na Golanech požívají úroveň bezpečnosti a ochrany, která se nedá srovnávat s životem na druhé straně... Řekl, že při každé večeři připomíná svým dětem, že zatímco oni mají dostatek jídla, tak v Sýrii jsou děti, které nemají co jíst."
Kontrola tohoto území Izraelem však není o lidech; jde hlavně o získání vojenské výhody. Žádná země nikdy v historii nepředala svému úhlavnímu nepříteli zpět území zásadní vojenské důležitosti získané v obranné válce.
Otázka nezní, zda Izrael má nyní vrátit Golanské výšiny. Téměř každý souhlasí, že by neměl. Navíc to ani neudělá. Žádného premiéra Izraele, nezávisle na tom jak moc je levicový, by ani ve snu nenapadlo postoupit Golanské výšiny Asadovi. Tato výšina je oblastí, ze které Syřané stříleli na izraelské farmáře pracující dole v údolí: byla to střelnice.
Izrael si ponechá kontrolu nad Golanskými výšinami i v dohledné budoucnosti. Otázkou pouze zůstává, zda by měla být izraelská anexe Golanských výšin uznána Spojenými státy a dalšími zeměmi. Měla by být uznána, a to z několika důležitých důvodů.
Reálná situace je taková, že se Izrael nikdy nevzdá Golanských výšin ve prospěch Sýrie, pokud by se to nestalo výsledkem jednání s mírovou demokratickou Sýrií, která by souhlasila s ukončením nepřátelství vůči Izraeli a uznala Izrael jako židovský národní stát. Není pravděpodobné, že se tak stane v dohledné budoucnosti. Pokud by se to však stalo, pak by Izraeli nic nebránilo v přenechání Golanských výšin Sýrii v rámci trvalé mírové dohody. Izraelské rozhodnutí o anexi a rozhodnutí Spojených států tuto anexi uznat tedy ve skutečnosti nepředstavuje žádné skutečné ohrožení. Rozhodnutí anektovat a uznání této anexe navíc zbavuje Golanské výšiny statusu okupovaných území a uznává status quo jako realitu jak de facto, tak de jure.
Měl jsem příležitost diskutovat o této otázce s americkým prezidentem Donaldem J. Trumpem dva týdny předtím, než oznámil své rozhodnutí. Hovořil jsem s ním o válečných analogiích, kterých si, myslím, cenil. Řekl jsem mu, že si myslím, že sunnitský arabský svět může protestovat, ale že ve skutečnosti se Golanskými výšinami nezabývá, neboť nemají pro islám náboženský význam. Proběhly některé menší protesty bez valného významu.
Jak se dalo očekávat, Evropská unie se postavila proti uznání této anexe Spojenými státy. Nicméně neposkytla žádnou pádnou argumentaci mimo svého obvyklého požadavku, aby se neměnil současný status quo. Izraelská kontrola Golanských výšin je statusem quo již více než půl století a legitimní požadavek Izraele kontrolovat tyto výšiny se s válkou v Sýrii a přítomností íránské vojenské síly a Hizballáhu v jeho těsné blízkosti v průběhu času ještě zvýšil. Požaduje snad Evropská unie, aby Izrael nyní předal Golanské výšiny Asadovi? Předala někdy některá evropská země území, které získala v obranné válce, svému zapřisáhlému nepříteli?
Vzpomeňme si, jak na konci první i druhé světové války provedly evropské země územní změny, které měly pomoci k udržení míru. Proč by chtěla Evropská unie použít na Izrael dvojí metr, když jej sama na sebe nikdy nepoužila? Odpověď je jasná: Evropská unie se k Izraeli chovala vždy pokrytecky a její současný přístup není výjimkou.
Takže třikrát sláva prezidentovi Donaldovi Trumpovi za to, že udělal správnou věc. Pokud bude dělat něco špatně - jako rozdělování rodin na jižních hranicích USA - budu ho i nadále kritizovat. To je to, co znamená být nadstranický: pochválit prezidenta, kterého jsem nevolil, když dělá správné věci a kritizovat prezidenty, které jsem volil (jako třeba Baracka Obamu), když dělají špatnou věc (jako zdržení se hlasování v případě rezoluce Rady bezpečnosti OSN prohlašující židovská svatá místa za okupovaná území).
Pokračující kontrola Golanských výšin Izraelem zvyšuje šance pro mír a snižuje možnosti Sýrie, Íránu a/nebo Hizballáhu použít tyto výšiny jako odpaliště raket proti Izraelcům. To je dobrá zpráva pro svět, pro Spojené státy i pro Izrael.
Alan M. Dershowitz je emeritní držitel profesury Felixe Frankfurtera na Harvard Law School, která je součástí Harvardovy univerzity, autor knihy "The Case against the Democratic House Impeaching Trump" (Hot Books, 2. ledna 2019) a vedoucí spolupracovník Gatestone Institute.