 Důvodem přeplněných věznic a nedostatku vězeňských zaměstnanců je prudký nárůst počtu vězňů narozených v cizině. Věznice v Bádensku-Württembersku a Severním Porýní-Vestfálsku jsou v současné době ze 100% plné. Na snímku: Věznice v Remscheidu, Severní Porýní-Vestfálsko, Německo. (Foto: Coltdragoon / Wikimedia Commons) |
Podle nového průzkumu Ministerstva spravedlnosti prováděného v 16 německých spolkových zemích, je v současnosti v německých věznicích rekordně vysoký podíl vězňů, kteří se narodili v cizině. Zpráva uvádí, že například v Berlíně a Hamburku pochází více než 50 % vězňů ze zahraničí a s tím souvisí i nárůst počtu islamistů uvězněných v německých věznicích.
Údaje sestavené deníkem Rheinische Post ukazují, že počet vězňů narozených mimo Německo začal narůstat v roce 2015, kdy kancléřka Angela Merkelová umožnila vstoupit do Německa více než miliónu převážně neprověřených migrantů z Afriky, Asie a Středního východu.
Všechny německé spolkové země hlásily v posledních třech až pěti letech "velmi silný nárůst" počtu uvězněných cizinců a vězňů bez státní příslušnosti. Celkový celostátní součet je obtížné zjistit kvůli rozdílným metodikám, podle kterých spolkové země statistiky sestavují.
Od roku 2016 se například v západních spolkových zemích zvýšil podíl uvězněných cizinců takto: v Hamburku z 55 % na 61 %, v Berlíně ze 43 % na 51 %, v Bádensku-Württembersku ze 44 % na 48 %, v Brémách z 35 % na 41 %, v Severním Porýní-Vestfálsku z 33 % na 36 %, ve Šlesvicku-Holštýnsku z 28 % na 34 %, v Dolním Sasku z 29 % na 33 %, v Porýní-Falcku z 26 % na 30 %, v Sársku z 24 % na 27 %. V Hesensku se tento podíl mírně zvýšil ze 44,1 % před třemi lety na současných 44,6 %. V Bavorsku vzrostl jejich podíl od roku 2012 z 31 % na 45 %.
Počet uvězněných cizinců je na vzestupu také ve východních spolkových zemích. V Sasku se počet uvězněných cizinců od roku 2016 více než zdvojnásobil. Největší počet cizinců tam pochází z Polska, Tuniska, Libye, České republiky a Gruzie. V Meklenbursku-Předním Pomořansku je nyní uvězněno 160 cizinců z 66 různých zemí.
Německé úřady hlásí také nárůst počtu muslimů v německých věznicích. Podíl muslimů v německých věznicích je nyní výrazně vyšší než jejich podíl na celkové populaci.
Vzhledem k nedávnému masovému přílivu migrantů nyní v Německu žije zhruba šest milionů muslimů, což představuje 7 % z celkové německé populace (82 milionů). Naproti tomu podle údajů shromážděných zemskými ministerstvy spravedlnosti, tvoří muslimové zhruba 20 % z 65 000 vězňů v německých věznicích.
Muslimové tvoří 29 % vězňů v Brémách, 28 % v Hamburku, 27 % v Hesensku (ačkoli v některých věznicích se účastní pátečních modliteb 40 % všech vězňů), 26 % v Bádensku-Württembersku, 21 % v Severním Porýní-Vestfálsku; 20 % v Berlíně a 18 % v Bavorsku.
Podle údajů zemských ministerstev spravedlnosti se nachází v německých věznicích nejméně 300 radikálních islamistů. Po dalších 300 islamistech je vyhlášeno pátrání. Nejvíce islamistů je vězněno v Hesensku, Bavorsku, Severním Porýní-Vestfálsku a Berlíně. Mnoho z nich je umístěno v samostatných odděleních, protože existují obavy, že by mohli radikalizovat další vězně.
Například v Hesensku se počet vězněných islamistů od roku 2013 více než ztrojnásobil, a v Bádensku-Württembersku se jejich počet od roku 2016 více než zdvojnásobil. "V posledních dvou letech prudce stoupl počet vězněných islamistů, kteří jsou díky své radikální islamistické ideologii hodně viditelní." uvedl ministr spravedlnosti Bádenska-Württemberska Guido Wolf. "To jsou nové výzvy pro vězeňské zaměstnance, kteří jsou již nyní vystaveni velkému tlaku. Děláme vše, co je v našich silách, abychom známky islamistické radikalizace muslimů odhalili včas a rozhodně se proti ní postavili."
Podle německého konvertity a stoupence súfismu Husamuddina Meyera, který v současnosti pracuje jako duchovní ve věznicích Severního Porýní-Vestfálska (NRW), hrozí radikalizace u 10 až 15 % muslimských vězňů. Meyer tvrdí, že německý vězeňský systém potřebuje více imámů, kteří zabrání radikalizaci muslimských vězňů.
Severní Porýní-Vestfálsko mělo v minulosti 114 vězeňských imámů, v současnosti jich však má pouze 25. Ke snížení jejich počtu došlo poté, co německé úřady provedly bezpečnostní prověrky vězeňských imámů a zjistily, že 97 imámů jsou turečtí státní zaměstnanci, které platí turecká vláda. Turecko odmítlo svolit k tomu, aby byli imámové vyslechnuti německými úřady. "Požadavek, aby tito zaměstnanci podstoupili obnovení bezpečnostní prověrky, je nemístný a špatný," uvedl turecký konzulát. Ministr spravedlnosti Severního Porýní-Vestfálska Peter Biesenbach odpověděl: "Střednědobým cílem musí být organizace náboženské a pastorální péče, která bude nezávislá na tureckém státě."
Ministerstvo spravedlnosti Hesenska mezitím suspendovalo vězeňského imáma kvůli jeho vazbám na Muslimské bratrstvo.
Důvodem přeplněných věznic a nedostatku vězeňských zaměstnanců je prudký nárůst počtu vězňů narozených v cizině. Věznice v Bádensku-Württembersku a Severním Porýní-Vestfálsku jsou v současné době obsazené na 100 %. Ve snaze zmírnit přeplněnost věznic bylo nedávno v Severním Porýní-Vestfálsku propuštěno v rámci "vánoční amnestie" více než 500 vězňů. Věznice v Bavorsku, Berlíně, Brémách, Hamburku a Porýní-Falcku jsou naplněny z 90 %.
Podle uniklé interní soudní zprávy zveřejněné v deníku Rheinische Post odpracovali zaměstnanci věznic v Severním Porýní-Vestfálsku v roce 2018 více než 500 000 hodin přesčasů. Aby došlo ke zmírnění nedostatku zaměstnanců, potřebuje vězeňský systém v Severním Porýní-Vestfálsku nejméně 500 nových pracovníků. Navzdory dobrým platům a benefitům je však uchazečů nedostatek, protože tato práce je fyzicky i emocionálně náročná.
Vedle nedostatku personálu navíc mnoho vězeňských zařízení chátrá. Například z věznice v Münsteru muselo být evakuováno a převezeno jinam 500 vězňů, protože hrozilo zřícení budovy. V Kolíně nad Rýnem je v současné době uzavřeno 100 detenčních center z důvodu jejich kontaminace azbestem. Jen v Severním Porýní-Vestfálsku jsou k rekonstrukci chátrajících vězeňských zařízení potřeba nejméně tři miliardy eur.
V článku s názvem "Němčina se v mnoha věznicích stává cizím jazykem", deník Berliner Morgenpost informoval o rostoucím počtu konfliktů mezi německými vězeňskými pracovníky a uvězněnými cizinci bez dobré znalosti němčiny, jejichž příčinou je vzájemná komunikační bariéra. "Zvyšuje se potřeba jazykových kurzů a tlumočníků, stejně jako zdatnost v jednání s jinými kulturami," uvedl ministr spravedlnosti Durynska Dieter Lauinger.
Celostátní odborová organizace vězňů (GG/BO, Gefangenen-Gewerkschaft / Bundesweite Organization) vyzvala manažery věznic, aby najali tlumočníky, kteří mohou dávat příkazy a vydávat pokyny v mateřském jazyce vězňů. Některé spolkové země již tlumočníky mají, ale náklady jsou často příliš vysoké.
Německé úřady rovněž informují o nárůstu počtu útoků vězňů na zaměstnance věznic. Odborový svaz pracovníků věznic Německa (BSBD, Bund der Strafvollzugsbediensteten Deutschlands) v roce 2017 zaznamenal 550 takových "zvláštních událostí". Například v Severním Porýní-Vestfálsku se od roku 2016 počet útoků na vězeňský personál více než zdvojnásobil.
Jak řekl předseda svazu BSBD Peter Brock: "Čísla jsou zrcadlem naší společnosti. Urážky, vyhrožování a útoky jsou každodenní součástí našeho života."
Soeren Kern je vedoucí spolupracovník Gatestone Institute se sídlem v New Yorku.