Podle nejnovější Zprávy o národní bezpečnosti vydané Švédskou národní radou pro prevenci kriminality se čtyři z deseti žen bojí vyjít ven. Podle zprávy Amnesty International: "Ve studii z roku 2017 uvedlo 1,4 % obyvatel, že byli vystaveni znásilnění nebo sexuálnímu zneužívání, což odpovídá přibližně 112 000 lidem." (Foto: iStock) |
V centru malebného švédského univerzitního města Uppsala se 80 % dívek necítí bezpečně. 14letá dívka, která se bojí odhalit svoji identitu, švédským médiím řekla, že stále nosí sportovní obuv, aby mohla v případě napadení "rychleji utéct":
Svou zkušenost z cesty domů autobusem popsala takto: "Posadila jsem se na sedadlo a hned ke mně přišli kluci a sedli si vedle mě z obou stran. Pak přišli další a postavili se přede mě. Začali mi osahávat vlasy a nohy a říkali mi věci, kterým jsem nerozuměla. Byla jsem vyděšená a mnohokrát jsem jim řekla, aby s tím přestali, ale neposlouchali mě... Je to děs. Já se tady chci cítit bezpečně."
Nedávný průzkum ukázal, že v centru Uppsaly se cítí bezpečně jen 19 % středoškolaček. V roce 2013 se jich cítilo bezpečně 45 %. Gangy mužů a chlapců sexuálně obtěžující švédské dívky v Uppsale jsou často tvořeny nově příchozími migranty.
Zjevně v reakci na tento průzkum úředníci z Uppsaly švédskému tisku řekli: "Byli bychom rádi, aby dívky, které se necítí bezpečně, přemýšlely o tom, co by mohly změnit, aby se bezpečně cítily. Například by neměly chodit samy, domluvily si, aby je někdo vyzvedl, prostě cokoli, co by jim pomohlo omezit jejich pocit ohrožení." Jinými slovy, úřady nechávají odpovědnost za jejich bezpečnost na samotných dívkách.
Vystrašené dívky z Uppsaly jsou jen malým střípkem celého obrazu. Podle nejnovější Zprávy o národní bezpečnosti vydané Švédskou národní radou pro prevenci kriminality (Brottsförebyggande Rådet nebo Brå) se čtyři z deseti žen bojí vyjít ven. "Téměř čtvrtina obyvatel si volí jinou cestu nebo jiný způsob dopravy v důsledku obav z trestné činnosti... 42 % žen ve věku 20-24 let uvedlo, že kvůli pocitu ohrožení často volí jinou trasu nebo jiný způsob dopravy. Podle Brå uvedlo totéž 16 % mužů v téže věkové skupině..."
Přesto vláda snižuje policejní rozpočet. Vláda v jarní úpravě rozpočtu policii snížila rozpočet o 232 milionů švédských korun (24,5 milionů dolarů). Šéf policie Anders Thornberg se k navrhovaným změnám vyjádřil takto: "Snížení finančních prostředků samozřejmě práci policie ovlivní, ale zatím nevíme jak. Nyní budeme analyzovat, jak se s novými ekonomickými podmínkami vypořádáme."
Policie je však již dnes zavalená úkoly, které není schopná řádně splnit, například řešením případů znásilnění. Nedávná zpráva organizace Amnesty International "Spravedlnost pro oběti znásilnění v severských zemích" vydaná v dubnu 2019 ostře kritizovala Švédsko za to, že se řádně nezabývá případy znásilnění. Podle zprávy Amnesty International nemá ve Švédsku vyšetřování znásilnění dostatečnou prioritu, "příliš dlouho se čeká na výsledky analýz DNA," neexistuje dostatečná podpora obětí znásilnění a prevenci není věnována dostatečná pozornost.
Zpráva Amnesty International uvádí:
"V roce 2017 bylo švédské policii oznámeno 5 236 případů znásilnění, které se týkaly lidí ve věku 15 let a více: v 95 % případů byly obětí ženy nebo dívky. Předběžné statistiky za rok 2018 ukazují 5 593 oznámených případů znásilnění a ženy nebo dívky byly obětí v 96 % případů. Časté neohlašování případů znásilnění a jiných sexuálních trestných činů policii nicméně znamená, že tyto údaje neposkytují realistický obraz o rozsahu problému. Ve studii z roku 2017 uvedlo 1,4 % obyvatel, že byli vystaveni znásilnění nebo sexuálnímu zneužívání, což odpovídá přibližně 112 000 lidem. Převážná většina obětí znásilnění nikdy trestný čin neohlásí policii, a pokud oběti znásilnění ohlásí, tak se jen málokterý případ dostane k soudu. V roce 2017 bylo zahájeno trestní stíhání pouze v 11 % případů znásilnění dětí ve věku od 15 do 17 let a v 6 % případů znásilnění dospělých."
Sexuální trestné činy nejsou jedinými trestnými činy, které švédské úřady nedokážou správně řešit. V roce 2018 zažilo Švédsko rekordní počet případů střelby s následkem smrti, v nichž bylo zabito 45 lidí. Většina případů střelby proběhla v oblasti Stockholmu a nejvíce mrtvých bylo v Jižním Švédsku, kde se nachází Malmö. "To je strašně vysoký počet incidentů," řekl stockholmský policejní komisař Gunnar Appelgren. Předchozí rekord byl z roku 2017, kdy v důsledku střelby zahynulo 43 lidí. Celkový počet ohlášených případů střelby se však mírně snížil: z 324 v roce 2017 na 306 v roce 2018. Také zraněných osob bylo o něco méně: 135 v roce 2018 ve srovnání se 139 v roce 2017.
Podle policie mnoho případů střelby souvisí se spory mezi zločinci a s takzvanými "zranitelnými oblastmi" (utsatta områden známými jako "no-go zóny" nebo oblasti ve kterých není vymáháno právo). Podle policie proběhly téměř všechny přestřelky v prvních šesti měsících roku 2018 ve "zranitelných oblastech". Švédská policejní zpráva "Zranitelné oblasti 2017" ("Utsatta områden 2017") odhalila, že ve Švédsku existuje 61 takových oblastí. V těchto oblastech působí 200 zločineckých sítí, do nichž je zapojeno přibližně 5 000 zločinců. V 23 oblastech je situace zvláště kritická: do závažných trestných činů souvisejících i se zbraněmi a drogami tam jsou zapojeny dokonce 10leté děti. Většinu obyvatel tam tvoří lidé s neevropskými kořeny, bohužel hlavně muslimští imigranti.
A aby toho nebylo málo, tak se zdá, že ministryně zahraničí Margot Wallströmová plánuje přivést zpět do Švédska děti švédských teroristů Islámského státu (ISIS), kteří žijí v uprchlických táborech v Sýrii. "Je to složité, a proto trvá tak dlouho formulovat naši strategii, ale pracujeme na tom každý den. "To, že se těm dětem daří tak špatně, je naprosto nepřijatelné..." řekla nedávno. Ve svém příspěvku publikovaném 12. dubna 2019 na Facebooku Wallströmová napsala:
"Vláda nyní intenzivně pracuje na tom, aby se dětem s vazbami na Švédsko, které jsou v Sýrii, dostalo pomoci, kterou potřebují. Nikdo by neměl mít žádné pochybnosti o tom, že vláda dělá pro tyto děti všechno, co je v jejích silách, a pokud to bude možné, tak by tyto děti měly být přivedeny do Švédska. Každý případ musí být řešen individuálně. Tyto děti jsou v různých situacích, někteří jsou možná sirotci, rodiče jiných jsou ve vězení za činy, které spáchali ve službách ISIS. Identifikace Švédů, kteří se narodili v [Sýrii nebo Iráku], je obtížná. V táborech spolupracujeme s Mezinárodním Červeným křížem. Je nanejvýš důležité, aby se situace dětí řešila s právní jistotou a v jejich nejlepším zájmu. Mezinárodní organizace, švédské úřady a obce, které by mohly tyto děti přijmout, musí spolupracovat..."
Strašný osud zotročených jezídských dětí Wallströmová za "nepřijatelný" bohužel nepovažuje.
Podle nedávné zprávy švédské veřejnoprávní televize SVT Nyheter by 41 z 290 švédských obcí mohlo být donuceno, aby v blízké budoucnosti souhlasilo s návratem teroristů ISIS. Teroristé ISIS jsou buď stále ještě v Sýrii, nebo jsou již na cestě do Švédska. Za účelem přípravy na jejich návrat uspořádalo 24. dubna 2019 Švédské centrum proti násilnému extremismu pro zástupce těchto obcí "informační den". Účelem této akce bylo "poskytnout podporu obcím, které přijaly nebo přijmou děti a jejich rodiče vracející se z oblastí dříve kontrolovaných Islámským státem." Do akce jsou zapojeny obce, ve kterých teroristé žili předtím, než se připojili k ISIS.
Očekává se, že se do Švédska vrátí 150 mužů a žen - členů ISIS - a 80 jejich dětí.
Podle premiéra Stefana Löfvena jsou vracející se teroristé ISIS švédští občané a mají "plné právo" se vrátit do Švédska. Löfven prohlásil, že odebrat jim občanství, by bylo proti švédské ústavě, ale ti, kteří spáchali zločiny, by měli být stíháni. Švédský protiteroristický expert Magnus Ranstorp Švédsko před přijetím teroristů ISIS i jejich žen a děti varoval. Podle něj všichni představují bezpečnostní riziko:
"Ženy nejsou nevinnými oběťmi a je zde také velká skupina dětí ISIS... Děti mezi osmi a devíti lety věku byly poslány do výcvikových táborů, kde se naučily bojovým technikám muže proti muži a manipulaci se zbraněmi. Některé děti se tam naučily zabíjet... jejich identita bude navždy spojena s jejich životem stráveným v ISIS a se skutečností, že jejich otec nebo matka bojovali za ISIS."
Zdá se, že Švédsko stále nemá dost svých vlastních problémů.