 "To, že [německá] spolková vláda nepřijala žádná další opatření, která by zabránila nekontrolovanému návratu bojovníků IS a jejich vstupu do ilegality, je velmi znepokojující," řekla Linda Teuteberg, generální tajemnice německé Svobodné demokratické strany (FDP). A dodala, že vláda "stále ještě nemá žádnou koncepci, jak se vypořádat s bývalými bojovníky IS z Německa," včetně "Němců zadržených ve válečné zóně a více než 200 bývalých stoupenců IS, kteří se do Německa již vrátili." (Foto: Olaf Kosinsky / CC BY-SA 3.0-de via Wikimedia Commons) |
Německá vláda ztratila přehled o desítkách Němců, kteří v posledních letech odcestovali do Iráku a Sýrie, aby se připojili k Islámskému státu (IS). Tato skutečnost vychází najevo spolu s rostoucími obavami z toho, že se někteří z těchto bojovníků vracejí do Německa, aniž by o nich úřady věděly.
Podle novin Welt am Sonntag německé ministerstvo vnitra v reakci na otázku generální tajemnice liberální Svobodné demokratické strany (FDP) Lindy Teuteberg odpovědělo, že německé úřady nemají informace o místě pobytu nejméně 160 Němců, kteří odešli bojovat za IS. Ministerstvo řeklo, že ačkoliv někteří pravděpodobně zahynuli v boji, jiní se skrývají a mohou se pokusit vrátit do Německa.
"Vzhledem k velmi nesourodé ochraně vnějších hranic EU je velmi znepokojující, že [německá] spolková vláda nepřijala žádná další opatření, která by zabránila nekontrolovanému návratu bojovníků IS a jejich vstupu do ilegality," řekla Linda Teuteberg novinám Welt am Sonntag. A dodala, že vláda "stále ještě nemá žádnou koncepci, jak se vypořádat s bývalými bojovníky IS z Německa," včetně "Němců zadržených ve válečné zóně a více než 200 bývalých stoupenců IS, kteří se do Německa již vrátili."
Linda Teuteberg uvedla, že ministerstvo vnitra by mělo přijít s plánem, jak se vypořádat s bojovníky IS, kteří se vrátili, a jak je pohnat k odpovědnosti, například posílením práva ve věci vyšetřování a stíhání válečných zločinů spáchaných v zahraničí.
Z odhadovaných 1050 Němců, kteří v posledních letech odjeli bojovat do Iráku a Sýrie, se do Německa vrátila přibližně jedna třetina z nich (350). O dalších 220 se předpokládá, že zahynuli v boji. Dalších 120 osob bylo podle vládních zdrojů citovaných německým televizním programem Tagesschau zadrženo v Iráku a Sýrii. Kromě toho je v Iráku a Sýrii drženo nejméně 138 dětí německých bojovníků IS. Místo pobytu ostatních není známo.
Německá vláda bagatelizovala obavy Lindy Teuteberg, že se bojovníci IS mohou nepozorovaně vrátit do Německa:
"Díky různým opatřením (včetně seznamů osob, po kterých je vyhlášeno pátrání, a osob, kterým je zakázán vstup do země), by nezaregistrovaný vstup do země měl v budoucnu zůstat spíše výjimkou."
Podle vyšetřovatelů zabývajících se bojem proti terorismu je však známo, že bojovníci IS již do Evropy - včetně Německa – nepozorovaně vstoupili jako migranti. Většina teroristů, kteří v listopadu 2015 zaútočili v Paříži, kde bylo 130 lidí zavražděno a 360 zraněno, přišla do Evropy jako migranti. Většina útočníků byla policii dobře známa a nejméně devět jich bylo na seznamech teroristů. Poté, co prošli propustnými hranicemi EU v jižní Evropě, se mohli nepozorovaně pohybovat po celé Evropě.
Nezvěstní bojovníci IS jsou celoevropským problémem. Studie Mezinárodního centra pro studium radikalizace (ICSR) z července 2018 odhadla, že k Islámskému státu se ze západní Evropy přidalo více než 5 900 lidí - 3 379 mužů, 1 023 žen a 1 502 nezletilých. K Islámskému státu se přidalo také 7 250 lidí z východní Evropy.
Podle odhadů ICSR se do západní Evropy vrátilo kolem 1 765 bojovníků IS a do východní Evropy 784. Podle agentury Reuters je v kurdských táborech v severní Sýrii zadržováno nejméně 800 bojovníků IS a asi 700 jejich manželek a 1500 jejich dětí. Není jasné, kolik bojovníků IS zahynulo v boji a kolik se jich ukrývá.
Do Rakouska se například z 250 bojovníků IS vrátilo 93. Do Belgie se z 500 bojovníků IS vrátilo 123. Do Británie se z 850 bojovníků IS vrátilo 425. Do Dánska se ze 145 bojovníků IS vrátilo 72. Do Francie se z 1 900 bojovníků IS vrátilo 400. Do Itálie se ze 129 bojovníků IS vrátilo 11. Do Nizozemska se z 300 bojovníků IS vrátilo 60. Do Španělska se z 210 bojovníků IS vrátilo 30.
Podle švédské Bezpečnostní služby (Säpo) se do Švédska z odhadovaných 300 lidí, kteří opustili zemi, aby vstoupili do služeb Islámského státu, vrátilo přibližně 150 lidí. Odhadem 100 švédských bojovníků IS padlo v boji; o místě pobytu ostatních nemá švédská vláda informace.
Švédská televize (SVT) ve svém vysílání odvysílala skandální odhalení: 35 až 40 švédských bojovníků IS se vrátilo do Stockholmu, ale městské samosprávě se nepodařilo ani s jedním z navrátilců navázat kontakt a pravděpodobně se ani neví, kde žijí.
Švédská televize dělala anketu s úředníky v pěti švédských městech - Göteborgu, Stockholmu, Örebro, Malmö a Boråsu - které jsou domovem většiny ze 150 navrátilců z IS a zjistila, že tito úředníci vědí o místě pobytu maximálně 16 dospělých a 10 dětí.
Tato zdánlivá apatie je připisována chybějící legislativě. "Jsme téměř jedinou zemí v EU, která nemá právní předpisy řešící členství v teroristických organizacích a spolupráci s nimi," uvedl Magnus Ranstorp, expert na boj proti terorismu ze Švédské univerzity obrany ve Stockholmu. "Jsme samozřejmě zranitelní," dodal. "Ti, kteří jsou nebezpeční a volně se pohybují po našich ulicích, mohou najímat další lidi a mohou dokonce plánovat teroristické útoky."
Podle kurdských představitelů představují stovky zahraničních džihádistů, kteří jsou drženi v Sýrii, "časovanou bombu" a pokud si je Západ nepřevezme, tak mohou uprchnout a ohrožovat Západ.
"Zdá se, že většina se na ně vykašlala a rozhodla se je ponechat zde, ale to je obrovská chyba," řekl Abdulkarim Omar ze Syrských demokratických sil (SDF). "Západ musí udělat víc pro stíhání zahraničních bojovníků a rehabilitaci jejich rodin, jinak se z toho stane nebezpečná časovaná bomba."
V únoru 2019 vyzval prezident USA Donald Trump evropské země, aby repatriovaly a trestně stíhaly své zahraniční bojovníky:
"Spojené státy žádají Británii, Francii, Německo a další evropské spojence, aby převzali více než 800 bojovníků IS, které vojáci USA zajali v Sýrii a postavili je před soud. Kalifát je na pokraji zhroucení. Druhá možnost – že je budeme muset pustit na svobodu – je špatná...."
"USA nechtějí přihlížet tomu, jak tito bojovníci IS pronikají do Evropy, což se očekává, že udělají. Je nejvyšší čas, aby ostatní země zvýšily své úsilí a vykonaly práci, kterou jsou schopny udělat. Stáhneme se, až když nad kalifátem definitivně zvítězíme!"
V dubnu Trump tweetoval:
"Máme 1 800 uvězněných bojovníků IS, které jsme zajali během posledních bojů vedoucích ke zničení kalifátu v Sýrii. Nyní se rozhodujeme, co s těmito nebezpečnými vězni uděláme. Evropské země nám vůbec nepomáhají, i když jsme to všechno dělali právě kvůli nim.Odmítají tyto vězně vzít zpět do svých zemí, což není dobré!"
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bachelet 24. června 2019 vyzvala k tomu, aby všichni zahraniční bojovníci, kteří jsou zadržováni v Sýrii a Iráku, byli repatriováni, vyšetřováni a stíháni nebo propuštěni. Prohlásila:"Trvalé zadržování osob, které nejsou podezřelé ze zločinů tam, kde neexistuje zákonný základ a standardní nezávislé soudní přezkoumání, není přijatelné."
Neochota Evropy vzít zpět své bojovníky IS je založena na kombinaci právních, finančních a politických faktorů. Některé země zahájily repatriaci dětí džihádistů IS v jednotlivých případech, ale vzít zpátky zahraniční bojovníky a jejich rodiny je velmi nepopulární a nese to s sebou politické riziko.
Například ve Francii premiér Édouard Philippe nedávno prohlásil, že upřednostňuje repatriaci francouzských džihádistů, spíše než riziko toho, že se vyhnou spravedlnosti. Raději, než je nechat zmizet v davu, kde mohou plánovat další akce včetně těch proti naší zemi, tak by měli být "postaveni před soud, odsouzeni a potrestáni ve Francii," řekl 30. ledna v rozhovoru pro rozhlasovou stanici France Inter. Jeho komentáře vyvolaly okamžitý odpor. Valérie Boyer ze středopravicové strany Les Républicains (Republikáni) v parlamentu řekla, že vláda musí "zabránit návratu džihádistů, kteří zradili Francii a bojovali proti naší civilizaci."
Poslanec Evropského parlamentu Nicolas Bay, který je také členem výkonné rady Národního sdružení Marine Le Pen, dodal:
"Francouzští džihádisté se svým závazkem ke skupinám, které vyhlásily válku naší zemi tím, že se dopustily hanebných útoků na našem území, záměrně rozhodli rozejít s Francií a není důvod k tomu, aby jim byla poskytována ochrana."
"Vláda by měla spíše dělat vše pro to, aby zabránila jejich návratu na území Francie, než se připravovat na jejich návrat! Musí být souzeni příslušnými syrskými a iráckými orgány."
Philippe následně úplně obrátil a 6. března v rozhovoru pro televizi BFM TV řekl:
"Nikoho zpět nevezmeme. Francouzská doktrína byla vždycky taková, že ti francouzští bojovníci, kteří odešli bojovat a bojovali proti nám, tak poté, co byli zadrženi, mají být souzeni a v případě potřeby potrestáni na místě (v Iráku nebo Sýrii]."
Před nedávnem deník The Wall Street Journal v redakčním komentáři "Problémy Západu se zahraničními bojovníky," poznamenal, že evropské vlády čelí situaci typu "Hlava XXII": Buď své džihádisty repatriují a budou je stíhat, nebo budou čelit riziku, že se tito džihádisté ztratí z dohledu a zaútočí v Evropě znovu.
"V únoru prezident Trump tweetoval, že USA'žádají Británii, Francii, Německo a další evropské spojence, aby si vzali zpět své bojovníky IS a stíhali je doma. Indonésie, Maroko, Rusko a Súdán začaly proces před několika měsíci, ale západoevropské vlády to odmítají."
"Pod domácím politickým tlakem evropští politici, jako je britský ministr vnitra Sajid Javid, slibovali odmítnutí repatriace členů IS a dokonce odebrání občanství. Němečtí a francouzští představitelé také veřejně vyjadřují skepticismus ohledně přijímání uvězněných teroristů. Země, které kritizovaly Spojené státy kvůli Guantánamu, teď zavírají oči před zadržováním svých občanů mimo svá území...."
"Syrské demokratické síly (SDF) zacházely se zadrženými lidsky, ale nemohou je věznit navždy. SDF nakonec nebude mít jinou možnost než nechat vězně jít - což znamená, že zvládnutelná bezpečnostní hrozba bude mnohem horší. Tito v boji zocelení bojovníci jsou vzhledem ke svým praktickým znalostem a respektu, kterému se těší mezi potenciálními džihádisty, obzvláště nebezpeční."
"Mnoho propuštěných bojovníků by mohlo proklouznout do Iráku, splynout se sobě nakloněným sunnitským obyvatelstvem a připravit se na oživení IS. Jiní by mohli využít bezpečnostní vakuum v Libyi a Somálsku nebo podnítit konflikty v dalších nestabilních regionech. Možná největší riziko však spočívá v tom, že se někteří nepozorovaně vrátí na Západ spolu s uprchlíky. Země, které váhají vzít zpět své občany, by si měly uvědomit, že by se tito mohli vrátit zpět tak jako tak, ale tajně."
Soeren Kern je významný spolupracovník Gatestone Institute se sídlem v New Yorku.