 Policejní kordón kolem budovy policejního ředitelství v Paříži kde terorista 3. října 2019 zavraždil čtyři své kolegy. (Foto: Marc Piasecki / Getty Images) |
Terorista při svém útoku tentokrát nepoužil střelnou zbraň a jeho oběťmi nebyly ani neozbrojené děti, ani karikaturisté, ani Židé, ale francouzští policisté.
Místo útoku 3. října 2019 bylo symbolické: "Stalo se to v budově policejního ředitelství v Paříži, v budově, která by měla být bezpečnou pevností, neboť je symbolem veřejného pořádku a boje proti džihádismu ve Francii," řekl deníku Le Figaro francouzský znalec islámu Gilles Kepel.
"Vstupujeme do éry terorismu 'Made in France'... který je důsledkem pátečních kázání extremistických imámů, sociálních sítí a radikalizace psychicky křehkých jednotlivců. Jde o vytvoření dalšího stupně paniky ve společnosti zasažením ikonických lokalit... Tento poslední útok je výrazným bodem zlomu islamistického terorismu ve Francii."
Útočník Mickaël Harpon, narozený na francouzském karibském ostrově Martinik, ubodal kolem poledne v pařížské policejní centrále keramickým kuchyňským nožem k smrti čtyři lidi a byl posléze policií zastřelen. Harpon měl vysoký stupeň bezpečnostní prověrky a pracoval 16 let jako civilní specialista IT ve zpravodajském oddělení. Nejprve zabil tři muže ve svém zpravodajském oddělení a potom pobodal dvě policistky na schodišti (jedna z nich svým zraněním podlehla), než byl nakonec zastřelen na nádvoří.
Harpon konvertoval k islámu již před dlouhou dobou a pravidelně se účastnil ranních a večerních modliteb v místní mešitě, kde působil radikální imám, který byl z Francie téměř deportován.
Podle deníku Wall Street Journal:
"Úřady objevily na jeho stole několik USB disků, z nichž jeden obsahoval osobní data policistů a násilnou islamistickou propagandu."
"Klíčovou otázkou je, zda Harpon stáhl tato data na USB disk pro svou práci... nebo proto, aby je předal extremistům, kteří by je mohli použít k útokům na policisty."
V roce 2016 upozornil ředitel francouzské vnitrostátní rozvědky DGSI Patrick Calvar na rostoucí počet salafistů ve Francii, tehdy jich bylo kolem 15 000, a prohlásil, že "konfrontace je nevyhnutelná". A nyní jeden z nich zaútočil na "systém" zevnitř.
"Útok na policejní ředitelství lze považovat za nejzávažnější útok na naší půdě od 13. listopadu 2015," řekl Thibault de Montbrial, prezident think tanku Centre de réflexion sur la sécurité intérieure (Centrum pro vnitřní bezpečnost).
"Během posledních čtyř let zažila Francie řadu teroristických útoků. Při některých útocích bylo mnoho lidských obětí, tak jak tomu bylo například v roce 2016 v Nice. Ale oběti na policejní prefektuře jsou z jiné kategorie: je to první útok, při kterém policista zaútočil na své druhy ve zbrani."
Zdá se, že hlavním požadavkem extremistické agendy je secese. "Jak se podařilo islamistickým sítím vytvořit ideologické enklávy uvnitř oblíbených čtvrtí?", ptá se Bernard Rougier ve své knize Les Territoires conquis de l'islamisme ("Území dobytá islamismem"). Připravovaná kniha dokumentuje fungování islamistických sítí v místních komunitách, jako jsou Aubervilliers, Argenteuil, Tremblay-en-France a Mantes-la-Jolie.
Podle francouzského novináře Érica Zemmoura:
"Zahalené ženy a muži v dželábíjích fungují na ulici de facto jako chodící propaganda, jako důkaz islamizace veřejného prostoru, stejně tak jako uniformy okupační armády připomínají poraženým jejich podrobení. Dřívější mantra 'imigrace, integrace, asimilace' se změnila a má nyní novou podobu - 'invaze, kolonizace, okupace'."
V roce 2016 odhalilo interní policejní memorandum, že mezi lety 2012 a 2015 se v Paříži policisté v mnoha případech projevili jako radikálové, nebo se chovali a jednali tak, že jejich nadřízení museli zasáhnout. V jednom případě v roce 2016 ubodal džihádista policejního velitele a jeho partnerku v jejich domě v Magnanville západně od Paříže. Policisté vyšetřující jednu ženu kvůli podezření z vazby na ISIS u ní objevili USB disk obsahující osobní údaje tisíců francouzských policistů a policejních zaměstnanců včetně jejich adres. Kdo poskytl tyto citlivé informace džihádistům?
Všeobecně se zdá, že úřady ve Francii jsou nyní zahlceny velkým počtem zradikalizovaných obyvatel. Terorista, který zahájil palbu na vánoční trh ve Štrasburku v roce 2018, byl na seznamu sledovaných teroristů; stejně tak teroristé, kteří zaútočili na supermarket v Trébes, a muž, který zavraždil židovské děti ve škole v Toulouse. Ačkoli o všech z nich francouzské úřady věděly, nebyly schopny jejich útokům předejít.
Ve Francii došlo zjevně k závažnému narušení bezpečnosti. Problém ve Francii však leží hlouběji. Podle zprávy Pew Research Center budou do roku 2050 muslimové tvořit 12 až 18 % francouzské populace. Počet případů konverze k islámu narůstá. Extremismus se stává nedílnou součástí země a podle historika Pierra-André Taguieffa je džihádismus "přitažlivý" pro mnoho francouzských občanů. Na francouzském venkově se nachází několik vesnic, kde se konvertité a fundamentalisté v ústraní scházejí, aby praktikovali "čistou" formu islámu.
Prezident Emmanuel Macron vzdal hold obětem teroristického útoku na policejním velitelství v Paříži a prohlásil, že Francie musí proti "hydře" islamistického násilí bojovat.
Problém je v tom, že Francie již celá léta popírá, že se v zemi radikální islám lavinovitě šíří. "V některých částech Francie," řekl alžírský spisovatel Boualem Sansal, "to dneska vypadá jako v nějaké islámské republice směřující k fundamentalismu."
Nejprestižnější francouzské noviny Le Monde po nedávném útoku publikovaly komentář, ve kterém Francii obvinily z "islamofobního Mccarthismu". Harpon, terorista, který zavraždil své kolegy v budově policejního velitelství v Paříži, by s tímto názorem souhlasil - čile totiž sdílel články, které označovaly Francii za "jednu z nejvíce islamofobních zemí v Evropě". Ano, Francie je tak islamofobní, že radikální imám Ahmed Hilali, který byl s Harponem v kontaktu, si za své extremistické názory dokonce vysloužil příkaz k deportaci z Francie. Deportován však nikdy nebyl.
Redaktor deníku Le Figaro Alexis Brézet vymyslel pojem "dénislamisme - popírání islamismu":
"Jak je to možné? Jak se mohl islamistický terorista, který spáchal tento masakr, uhnízdit ve státním aparátu, v samém srdci policejní struktury, která má v popisu práce boj s islamistickými praktikami? Popírání islamismu Francouze ohrožuje. Otupuje vnímání hrozby a odzbrojuje odhodlání. V době, kdy by naše mobilizace měla být maximální, paralyzuje boj proti islamistické infiltraci v našich demokraciích. Popírání islamismu zabíjí. Válku, kterou nám vyhlásil radikální islám, nikdy nevyhrajeme, pokud se nevzpamatujeme a neotevřeme oči."
Giulio Meotti je kulturní redaktor deníku Il Foglio, italský novinář a spisovatel.