 Čína vede proti Západu studenou válku už desítky let, zatímco my si odmítáme přiznat, že se to děje. Stejně jako 11. září musí i COVID-19 zmobilizovat Západ, aby se probudil a postavil se na odpor. Na snímku: Čínský prezident Si Ťin-pching (uprostřed) přihlíží 1. října 2019 vojenské přehlídce k 70. výročí vzniku Čínské lidové republiky na náměstí Nebeského klidu v Pekingu. (Foto: Andrea Verdelli / Getty Images) |
Koronavirová pandemie bude mít zřejmě stejný dopad jako 11. září 2001. Před zničením věží Světového obchodního centra byla al-Káida ve válce se Západem už léta. Až teprve tento barbarský akt vyprokoval netečnou oběť k akci.
Nyní máme COVID-19. Na rozdíl od 11. září jsme zatím neviděli žádný důkaz, že tento virus úmyslně vypustila do světa Čína. Máme ale důkazy, že současná pandemie COVIDu-19 je důsledkem politiky Komunistické strany Číny a že nezodpovědné a kriminální jednání Pekingu umožnilo rozšíření COVIDu-19 po celém světě, v důsledku čehož zemřely desítky tisíc lidí. A vůbec se to přitom nemuselo stát.
Komentátoři a politici se dnes obávají, že současná situace může odstartovat novou studenou válku s Čínou. Nepochopili, že Čína vede proti Západu studenou válku už desítky let podobným, ale mnohem sofistikovanějším způsobem, než ji vedou džihádisté, zatímco my si odmítáme přiznat, že se to děje. Ve skutečnosti je pekingský výklad dějin takový, že studená válka mezi Čínou a Západem, která začala v okamžiku, kdy v Číně uchvátili moc komunisté v roce 1949, nikdy neskončila. Navzdory roztržce mezi Čínou a Sovětským svazem a následnému sblížení Spojených států a Číny na začátku sedmdesátých let jsou pro čínské představitele dosud Spojené státy nesmiřitelným nepřítelem.
Stejně jako 11. září musí i COVID-19 zmobilizovat Západ, aby se probudil a postavil se na odpor.
Čína je dnes největší hrozbou západním hodnotám, svobodě, ekonomice, průmyslu, komunikacím a technologiím. Čína ohrožuje náš způsob života. Cílem Číny je předstihnout Spojené státy a stát se do roku 2049 – sto let po vzniku Čínské lidové republiky - dominantní světovou velmocí. Doživotní diktátor Si Ťin-pching nemá v úmyslu toho dosáhnout vojenským konfliktem. Jeho válka se nebojuje na bitevních polích, ale v zasedacích síních, burzách, tisku, univerzitách, kyberprostoru a v nejtemnějších zákoutích.
Ti, kteří tvrdí, že Čína má právo soupeřit se Západem na volných trzích za stejných podmínek, nechápou, že Peking žádný volný trh nemá a nemá v úmyslu hrát jako rovný s rovným. Největší světový kat, Čína, je nepředstavitelně krutá diktatura, ve které jsou lidé mučeni, ztrácejí se a jsou vězněni. Čína svoji obrovskou populaci kontroluje pomocí infrastruktury technického sledování, kterou se snaží exportovat do celého světa, aby tak rozšířila svoji politickou a ekonomickou kontrolu.
Čína již desítky let pracuje na své tříbodové strategii: 1) Vybudování své ekonomické a vojenské síly, včetně zpravodajských služeb, technologie, kyberprostoru, využití vesmíru a stejně tak tvrdé vojenské síly. 2) Budování svého globálního vlivu, využití a zabezpečení svých zdrojů. 3) Zatlačování Spojených států a vyvolávání rozporů mezi USA a jejich spojenci.
Čína postavila svoji ekonomiku na západních penězích a na účet Západu, na vykrádání duševního vlastnictví, technologií, autorských práv, nezákoném získávání dat, kybernetické válce, podvodech, lžích, falšování, zotročování lidí a nekompromisní státní kontrole průmyslu a obchodu a to vše v průmyslovém měřítku. Pokračuje v rozšiřování svého již beztak obrovského vlivu po celém světě skrz projekt Nová Hedvábná stezka, masívní investice v Africe, Asii, Evropě, Austrálii a Oceánii, v Jižní a Severní Americe, a skrz přímou agresi v Tichém oceánu včetně Jihočínského moře (kde pekingský program umělých ostrovů způsobil jednu z největších ekologických katastrof v historii).
To vše je podporováno mnohamilionovu propagandistickou mašinérií, slovy prezidenta Si Ťin-pchinga: "mluvit o Číně správně" – jinými slovy: Prosazovat všude idelogii Komunistické strany Číny. To zahrnuje kupování si podpory a umlčování globálních médií, vyhrožování a nátlak. Jeden zářný příklad tohoto nátlaku se objevil minulý rok, když byla americká Národní basketbalová asociace přinucena učinit poníženou veřejnou omluvu poté, co generální ředitel klubu Houston Rockets tweetoval na podporu prodemokratického hnutí v Hongkongu.
Ačkoliv Čína nepreferuje vojenský konflikt jako strategický nástroj, Peking vojenskou připravenost nezanedbává a ročně vydává na zbrojení asi 230 miliard USD, a je tak na druhém místě na světě po USA. Si Ťin-pching přebudovává armádu ve zcela bezprecedentním rozsahu s důrazem na možnou námořní válku s USA. V úvahu Peking také bere možnost vojenského zásahu proti Tchaj-wanu a ostatním územím, které má v úmyslu přímo kontrolovat. Čína se také stala druhým největším prodejcem zbraní na světě, zbraně prodává i zemím, které jsou pod sankcemi OSN, jako Severní Korea a Írán. Tento měsíc bylo dodáno do Nigérie 15 obrněných vozidel včetně hlavních bitevních tanků VT-4, které jsou již používány Thajskou královskou armádou. Stejně jako u většiny čínského vojenského vybavení jsou i jejich součástí technologie ukradené na Západě. Čínský export zbraní není motivován primárně ziskem, ale jeho cílem je především prosazování vlivu a kontroly, podněcování zástupných (proxy) konfliktů a provokování Spojených států.
Čínské investice pronikají ve Velké Británii do všech oblastí, a mají zde stejně jako v jiných zemích nebývalý vliv. Plány povolit čínským investicím a technologiím přístup do našich jaderných elektráren a 5G sítí způsobí to, že naše kritická národní infrastruktura bude na rozdíl od ostatních západních zemí nevídaně zranitelná. Dokonce i BBC, která je Čínou finančně podporovaná, ke zděšení některých svých reportérů, vyrobila a šířila propagandistické video podporující společnost Huawei. To vše navzdory opakovaným varováním britské Vojenské zpravodajské služby MI5, že čínské zpravodajské služby pokračují v činnosti proti britským zájmům v Británii i v zahraničí.
Čínská vláda investovala miliardy dolarů a po celém světě vybudovala síť Konfuciových institutů. Je jich celkem 500, včetně 29 ve Velké Británii a 70 v USA. Tyto instituty údajně určené k propagaci čínské kultury jsou využívány k pronikání na univerzity a střední školy, k indoktrinaci studentů komunistickou ideologií, stejně tak jako ke špionáži. Ve Velké Británii studuje více než 100 000 čínských studentů. Minulý rok MI5 a GCHQ (Government Communications Headquarters, britská vládní zpravodajská a špionážní organizace) varovaly univerzity, že špionážní činnost čínských studentů je hrozbou pro jejich výzkumné a počítačové systémy. Ředitel FBI Christopher Wray nedávno řekl, že Čína hrubě zneužívá americkou akademickou otevřenost ke krádežím technologií a "v našich univerzitních kampusech vytváří sítě svých špionů a institucí." Prohlásil také, že "žádná jiná země nepředstavuje tak velkou hrozbu pro USA jako Čína."
Vysoký představitel Komunistické strany Číny nechtěně přiznal, že "Konfuciovy instituty jsou důležitou součástí čínské zahraniční propagandy." Protože jsou západní univerzity stále více odkázany na zahraniční financování, jsou čínskými představiteli tlačeny k cenzuře diskusí na politicky citlivá témata – jako jsou například Hongkong, Tchaj-wan, Tibet a náměstí Nebeského klidu.
Jen málo lidí na Západě si je vědomo čínské hrozby pro naši ekonomiku, bezpečnost a svobodu. Mnozí to odmítají říci otevřeně ze čtyř důvodů. Za prvé - ze strachu, že se dostanou do čínského hledáčku, což může způsobit ekonomické škody a zničení reputace. Za druhé - ze strachu, že budou obviněni z rasismu, což čínský stát plně využívá, přestože jeho vlastní nehorázný rasismus je očividný. Za třetí - naivní přesvědčení, že naši nepřátelé po našem vzoru přijmou za své naše liberální hodnoty. Naše naděje, že čínská participace na volném obchodu a vstup Číny do Světové obchodní organizace v roce 2001 bude mít tento efekt, byla naprosto marná. Volný obchod jen posílil pekingský represivní režim. Za čtvrté - mnoho politických lídrů, podnikatelů, akademiků a novinářů bylo koupeno a je placeno Pekingem - buď přímo, nebo jsou vydíráni.
Jak se může Západ bránit? Ačkoliv je Čína za USA zatím ještě ekonomicky a vojensky pozadu, tak je to obrovská a rostoucí ekonomická velmoc, bezprecedentně propojená se západní ekonomikou. Musíme z Číny stáhnout investice, musíme Čínu sankcionovat, repatriovat výrobu, použít alternativní výrobní zdroje a technologie, omezit kapitálové investice v Číně a omezit čínské investice, zejména do naší infrastruktury.
Musíme opět oživit a rozvinout naši technologii, kterou jsme hodně dlouho zanedbávali a vyklidili jsme pole čínskému kolosu. Musíme dbát na dodržování pravidel mezinárodního obchodu a jednat energicky, abychom zabránili dalším čínským orgiím zcizování západního duševního vlastnictví. Musíme bojovat proti pekingskému imperialismu a propagandě všude, kde se objeví. Musíme se také připravit na vojenský konflikt s důrazem na odstrašování čínské agrese.
Amerika bude muset stát v čele protiútoku, stejně jako to udělala za studené války, ale k úspěchu, bude nezbytné, aby Evropa a naši spojenci po celém světě Ameriku dlouhodobě podporovali. Tento problém nesmí být předmětem politické příslušnosti, ale musí se stát elementární součástí dlouhodobé západní strategie. Bude to úkol na desítky let, bude riskantní a nákladný. Jinak zůstaneme v područí čínského komunistického státu a naše budoucí generace budou trpět nepředvídatelnými následky naší pokračující krátkozraké nečinnosti.
Plukovník ve výslužbě Richard Kemp velel britským silám v Severním Irsku, Afghánistánu, Iráku a na Balkáně. Je významným spolupracovníkem Gatestone Institute.