 Korporátní Amerika postavila sama sebe do role myšlenkové policie vůči svým zaměstnancům, kteří striktně nedodržují "pravidla" současného ortodoxního myšlenkového proudu. Ničením životů a kariér svých zaměstnanců vykonává nemilosrdnou spravedlnost ve stylu Kulturní revoluce. (Foto: iStock) |
Korporátní kontrola myšlení pracuje přesčas a na 110 % a to je teprve začátek.
Novinář a redaktor jednoho z největších švédských regionálních deníků Sydsvenskan Mats Skogkär byl nedávno přesunut z pozice redaktora na administrativní pozici za tento tweet:
"Když vidíte to téměř sexuální vzrušení levice nad nepokoji ve Spojených státech, nad rabováním, nad požáry a násilím, začínáte lépe chápat její touhu vytvořit i tady podobné podmínky s velkou... segregovanou podtřídou migrantů."
"Tento tweet byl přes čáru," napsal šéfredaktor deníku Sydsvenskan Jonas Kanje, když na Twitteru viděl reakci, kterou tento tweet vyvolal. To je názor, který deník Sydsvenskan nemůže nikdy podporovat. Od toho se distancuji."
Podle švédského vydavatelství Bonnier, které deník Sydsvenskan vlastní, však: "Bonnier hájí svobodu projevu... v našich médiích by měla být slyšet rozmanitost hlasů a názorů."
O necelý týden později byl propuštěn Sören Åkeby - poradce managementu švédského fotbalového týmu ÖFK - za sdílení příspěvku na Facebooku "přímo porušujícího hodnoty ÖFK". Åkeby sdílel tento příspěvek:
"Další Švéd zavražděný příslušníkem jiné rasy!... [Chlapec] byl ubodán, když se pokusil pomoci švédské dívce, kterou znásilňovali Somálci... Nestůjte a nepřihlížejte nečinně tomu, jak jsou naši lidé vražděni, znásilňováni a ponižováni. Organizujte se a braňte se této invazi cizinců. Jsme ve válce!"
"Četl jsem to příliš rychle a jen jsem to sdílel," omluvil se Åkeby.
"Určitě takto nesmýšlím... trénoval jsem zahraniční hráče víceméně celý život... Přišlo mi to tak strašné... rozhodně nejsem rasista. Beru to zpět. Když je to interpretováno tímto způsobem, okamžitě odstraním příspěvky. Nemyslel jsem to tak."
Švédský umělec a spisovatel Alexander Bard byl vyhozen ze švédské televizní stanice Channel 4 za tento tweet:
"Pokud chtějí 'černé životy', aby na nich záleželo, pak ať si 'černé životy' dají do kupy svůj podělaný život, tvrdě studují, chodí do práce a vydělávají peníze místo toho, aby byly závislé na sociálních dávkách, ať přestanou lhát, vypadnou z vězení a stanou se hrdiny místo toho, aby ze sebe dělaly oběti, které jsou světu k smíchu. A na tom záleží!"
Bardův příspěvek na Twitteru byl nahlášen švédským úřadům jako "podněcování k nenávisti".
Ve Švédsku již desítky let sílí politická korektnost. Selhání švédské imigrační politiky má mnoho negativních důsledků, jak píše Gatestone Institute tady, tady, tady a tady. Informace o těchto negativech byly po dlouhou dobu tabu a ti, kdo tuto politiku kritizovali, byli - slovy lídra Umírněné strany Ulfa Kristerssona - odporní a zpátečničtí. Švédské zákony o nenávistných projevech postihují navíc lidi, kteří se odvážili na sociálních sítích kritizovat švédskou migrační politiku a její důsledky. Tito lidé jsou odsuzováni a pokutováni za "podněcování k nenávisti".
Ve Švédsku je silně zakořeněna myšlenka, že svoboda slova není základním lidským právem, které je třeba za každou cenu hájit. Ta myšlenka je zakořeněna tak hluboko, že v roce 2018 byl zakladatel soukromé organizace "Näthatsgranskaren" ("Vyšetřovatel nenávisti" – web pro vyhledávání nenávistných projevů) Tomas Åberg dokonce jedním z největších švédských deníků - deníkem Aftonbladet - nominován na prestižní cenu "Švédský hrdina". Nominace přišla poté, co Åbergova organizace v roce 2017 nahlásila policii nejméně 750 švédských občanů za "nenávistný projev na internetu". Åbergova organizace je velkoryse financována ze státního rozpočtu, což je dalším odrazem mizivé hodnoty, kterou svoboda projevu ve Švédsku má.
Až do nedávna lidé ve Spojených státech považovali svobodu slova za nedotknutelnou svobodu. Ačkoliv svoboda projevu není v amerických univerzitních kampusech už roky oceňovaná, tak se stále zdálo, že si jí většina Američanů cení. Nyní to vypadá, že toto hodnocení již obecně neplatí, přinejmenším ne v korporátní Americe.
Nepokoje v USA po zabití George Floyda, nebo přesněji debata o nepokojích, odhalila ohromující rozsah, v jakém je korporátní Amerika ochotná a schopná účinně umlčet debatu, která neodpovídá současnému ortodoxnímu myšlenkovému proudu.
Jen během dvou týdnů se korporátní Amerika zbavila následujících lidí kvůli jejich "zločinnému myšlení":
Rozhlasová hvězda a komentátor zápasů NBA Grant Napear byl propuštěn ze své rozhlasové show v rádiu KHTK a rezignoval na svoji roli televizního komentátora zápasů týmu Sacramento Kings poté, co 1. června 2020 v reakci na protesty hnutí Black Lives Matter (BLM) na Twitteru napsal: "Na všech životech záleží... na každém!"
Bonneville International Corporation (což je mateřská společnost rozhlasové stanice KHTK) v prohlášení uvedla, že Napearovy komentáře "neodrážejí názory a hodnoty" společnosti a že načasování jeho tweetu bylo "zvláště necitlivé".
Jak Napearovi napsal jeden uživatel Twitteru: "Slogan 'Na všech životech záleží' (All lives matter) je reakce rasistů, když se jich někdo zeptá na BLM." Napear se omluvil. "Nejsem tak vzdělaný ve věci BLM, jak jsem si myslel" řekl Napear deníku Sacramento Bee. "Když jsem řekl, že "na všech životech záleží", tak jsem netušil, že je to v rozporu s tím, o co se BLM snaží."
Federální rezervní banka Chicago ukončila smlouvu s profesorem ekonomie Chicagské univerzity Haraldem Uhligem poté, co napsal tweet, ve kterém kritizoval snahy hnutí Black Lives Matter omezit financování americké policie:
"Škoda, ale hnutí #blacklivesmatter se prostřednictvím své základní organizace @Blklivesmatter právě samo střelilo do nohy, když podporuje snahu omezit financování policie (#defundthepolice)': Jistěěěě. Věděli, že tato snaha je předem odsouzena k zániku..."
Ukončení smlouvy s profesorem Uhligem "je výsledkem našeho stanoviska, že jeho názory nejsou slučitelné s hodnotami Federální rezervní banky Chicago a naším závazkem rozmanitosti, rovnosti a inkluze," uvedla banka. K ukončení smlouvy došlo, přestože se Uhlig za svůj tweet omluvil. Profesor Uhlig byl také odvolán z funkce editora měsíčníku Journal of Political Economy Chicagské univerzity. K odvolání došlo na naléhání několika profesorů, kteří uvedli, že Uhlig "trivializuje hnutí Black Lives Matter."
Editor názorové sekce deníku New York Times James Bennett byl nucen rezignovat ze své pozice poté, co zveřejnil článek senátora Toma Cottona nazvaný "Pošlete na ně armádu". Článek tvrdil, že americká armáda by měla být povolána jako záloha, pokud policie nedokáže zvládnout aktuální nepokoje. Bennettova rezignace přišla poté, co více než 800 zaměstnanců NYT podepsalo dopis protestující proti zveřejnění Cottonova komentáře, a mnozí prohlašovali, že jeho článek "ohrozil zaměstnance NYT černé pleti." Bennett se za článek omluvil a řekl, že neměl být zveřejněn. Deník New York Times také uvedl, že ve své názorové sekci provede změny.
Mladý datový analytik David Shor a člen Demokratické strany byl vyhozen z výzkumné společnosti Civis Analytics poté, co publikoval na Twitteru studii o tom, že nenásilné protesty jsou ve volbách účinnější než násilné protesty. Zmínil práci profesora Princetonské univerzity Omara Wasowa, že násilné protesty odvádějí Demokratické straně voliče.
Na Twitteru se na Shora snesla lavina odporu. Shore byl obviněn z rasismu a "anti-černošství". Podle časopisu New York Magazine "si někteří zaměstnanci a klienti společnosti Civis Analytics stěžovali, že Shorův tweet ohrozil jejich osobní bezpečnost."
"Lituji, že jsem začal tuto konverzaci a v budoucnu budu mnohem opatrnější," omlouval se Shor – avšak bezvýsledně. Jeden z uživatelů Twitteru jménem Trujillo Wesler oslovil na Twitteru generálního ředitele Civis Analytics Dana Wagnera. "Vyřiďte si to s ním." Tak málo stačilo k tomu, aby byl Shor vyhozen z práce.
Srbský fotbalista Aleksandar Katai byl také vyhozen z týmu Los Angeles Galaxy. Ne kvůli tomu, co řekl nebo napsal sám, ale kvůli příspěvkům jeho manželky na sociálních sítích. Příspěvky na Instagramu, které postovala jeho manželka Tea Katai, podle deníku Guardian, "ukazovaly policejní SUV, které se pokoušelo projet protestujícími v New Yorku. Titulek v srbštině zněl: "Ma pobij govna bre!" (Zabijte ty sračky!) Na druhé fotografii je černoška odnášející si z rabovaného obchodu dvě krabice s botami Nike a nápis 'Black Nikes Matter'." (Fotky zde)
Fanoušci Los Angeles Galaxy okamžitě požadovali Kataiho propuštění. Aleksandar Katai na Instagramu zveřejnil zprávu, ve které se omluvil "za bolest, kterou tyto příspěvky způsobily komunitě LA Galaxy a všem lidem spojeným v boji proti rasismu." Dodal: "Byla to chyba mé rodiny a já jsem za ni plně zodpovědný. Zajistím, abychom já i moje rodina... poslouchali a podporovali černou komunitu."
Viceprezident a výkonný redaktor vydavatelství The Philadelphia Inquirer Stan Wischnowski rezignoval poté, co se na něj snesla zpětná reakce na článek s názvem "Buildings Matter, too" (Na budovách také záleží). Přestože se noviny za vydání tohoto článku téměř okamžitě omluvily, zaměstnanci a veřejnost požadovali více. Podle vydavatelky novin Lisy Hughes:
"Využijeme tohoto okamžiku k přehodnocení organizační struktury a postupů naší redakce, k posouzení našich potřeb, a k hledání zkušeného vedoucího uvnitř i vně našich novin, který bude ztělesňovat naše hodnoty, přijme naši sdílenou strategii a bude rozumět rozmanitosti komunit, kterým sloužíme."
Ve Spojených státech je oficiálně zakotvena nejrozsáhlejší svoboda projevu díky Prvnímu dodatku Ústavy:
"Kongres nesmí vydávat zákony zavádějící nějaké náboženství nebo zákony, které by zakazovaly svobodné vyznávání nějakého náboženství; právě tak nesmí vydávat zákony omezující svobodu slova nebo tisku, právo lidu pokojně se shromažďovat a právo podávat státním orgánům žádosti o nápravu křivd."
Korporátní Amerika obešla První Dodatek Ústavy tím, že postavila sama sebe do role myšlenkové policie vůči svým zaměstnancům a spolupracovníkům, kteří striktně nedodržují "pravidla" současného ortodoxního myšlenkového proudu. Ničením životů a kariér svých zaměstnanců vykonává nemilosrdnou spravedlnost ve stylu Kulturní revoluce.
Nová korporátní myšlenková policie je nemilosrdná. Nepřijímá omluvy, jakkoliv ponížené. Možná že pro ty, kteří stále mají odvahu svobodně vyjádřit své myšlenky, budou mít korporace v budoucnu i "převýchovná" oddělení, jako v Číně a v bývalém Sovětském svazu.