 Turecko je momentálně zapleteno do celé řady mezinárodních vojenských konfliktů – jak proti svým sousedům: Řecku, Arménii, Iráku, Sýrii a Kypru, tak i proti dalším zemím: Libyi a Jemenu. Na snímku: Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan (vpravo) na setkání s Fáizem Sarrádžem, premiérem jedné ze dvou soupeřících vlád, které kontrolují Libyi, 4. června 2020. (Foto: Adem Altan / AFP prostřednictvím Getty Images) |
Turecko je momentálně zapleteno do celé řady mezinárodních vojenských konfliktů – jak proti svým sousedům: Řecku, Arménii, Iráku, Sýrii a Kypru, tak i proti dalším zemím: Libyi a Jemenu. Z těchto tureckých aktivit vyplývá, že turecká zahraniční politika destabilizuje nejenom okolní státy, ale i celý region.
Erdoganův režim navíc vojensky ohrožuje Sýrii a Irák, posílá své syrské žoldáky do Libye, aby se zmocnil libyjské ropy, a neustále zastrašuje Řecko. Turecký režim také rozdmýchává nepřátelství mezi Arménií a Ázerbájdžánem.
Od 12. července 2020 Ázerbájdžán podnikl sérii přeshraničních útoků proti arménské provincii Tavuš, v potyčkách tam zahynuli nejméně 4 arménští vojáci a 12 ázerbájdžánských. Poté, co Ázerbájdžán 16. června pohrozil Arménii, že odpálí řízené střely na arménskou atomovou elektrárnu Metsamor, nabídlo Turecko Ázerbájdžánu vojenskou pomoc.
"Ázerbájdžán má k dispozici naše bezpilotní letadla, munici a řízené střely stejně jako naše zkušenosti, technologie a schopnosti," řekl Ismail Demir, ředitel Úřadu obranného průmyslu při úřadu tureckého prezidenta.
Zdá se, že jedním z hlavních cílů Turecka je Řecko. Turecko opět vojensky ohrožuje řecké teritoriální vody. Řecký deník Kathimerini napsal:
"Existují obavy z možné turecké intervence ve východním Středomoří, jejímž cílem by bylo zabránit dohodě o vytyčení exkluzivní ekonomické zóny (EEZ) mezi Řeckem a Egyptem, která se nyní vyjednává mezi zástupci těchto dvou zemí."
Už výběr jmen tureckých průzkumných vrtných lodí také lecos prozrazuje. Loď, která provádí seizmický "průzkum" řeckého kontinentálního šelfu se jmenuje Oruç Reis, podle admirála Osmanské říše (1474-1518), který často napadal pobřeží Itálie a ostrovy ve Středozemním moři, které tehdy byly pod kontrolou křesťanských mocností. Další průzkumné vrtné lodě, které Turecko používá nebo má v plánu používat v řeckých teritoriálních vodách, jsou pojmenovány po osmanských sultánech, kteří uskutečnili krvavé vojenské invaze do Řecka a Kypru. Vrtná loď Fatih (Dobyvatel) je pojmenována po sultánovi Mehmedovi II., který v roce 1453 dobyl Konstantinopol; vrtná loď Yavuz (Hrozný) je zase pojmenována po sultánovi Selimovi I., který vládl Osmanské říši v době invaze na Kypr v roce 1571; a Kanuni (Zákonodárce) je pojmenována po sultánovi Sulejmanovi I., který napadl východní Evropu stejně jako Řecko a ostrov Rhodos.
Turecké manévry ve východním Středomoří se uskutečnily začátkem července, krátce poté co byla kdysi největší katedrála na světě Hagia Sofia přeměněna na mešitu. Při této příležitosti se turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zavázal "osvobodit mešitu al-Aksá v Jeruzalémě".
Napětí stouplo znovu 21. července 2020 poté, co Turecko oznámilo, že plánuje seismický průzkum v oblastech řeckého kontinentálního šelfu a v oblastech mezi Kyprem a Krétou v Egejském moři a ve východním Středomoří.
"Turecký plán Atény vnímají jako nebezpečnou eskalaci ve východním Středomoří, upozorňuje řecký předseda vlády Kyriakos Mitsotakis a varuje, že, jestliže bude Ankara pokračovat v narušování řecké suverenity, mohou následovat sankce Evropské unie," oznámil 21. července 2020 řecký deník Kathimerini.
Zde je krátký seznam zemí, ve kterých se Turecko vojensky angažuje:
Libye. Turecko se v tamější občanské válce angažuje stále víc. Tisková agentura Associated Press 18. července 2020 oznámila:
"Turecko poslalo do Libye během prvních tří měsíců tohoto roku 3 500 až 3 800 syrských žoldáků," napsal ve své nové zprávě Úřad generálního inspektora ministerstva obrany USA, jehož zpráva jako první detailně popsala nasazení tureckých vojsk, které pomohlo změnit průběh války v Libyi.
"Tato zpráva byla zveřejněna ve dnech, kdy konflikt v Libyi eskaluje v regionální zástupnou válku podporovanou zahraničními mocnostmi, které dodávají do země zbraně a žoldáky."
Ozbrojené střety v Libyi trvají od roku 2011, kdy ozbrojená revolta během "Arabského jara" vedla k vypuzení a vraždě diktátora Muammara Kaddáfího. Politický vliv v zemi, v níž nyní žije 6,5 miliónu obyvatel, se rozdělil mezi dvě soupeřící vlády - OSN podporovanou vládu Národní jednoty (GNA) vedenou premiérem Fáizem Sarrádžem a Libyjskou národní armádu (LNA) vedenou generálem Chalífou Haftarem.
GNA - Vláda národní jednoty podporovaná Tureckem sdělila 18. června 2020, že dobude Syrtu - bránu k hlavnímu libyjskému ropnému terminálu - stejně jako leteckou základnu LNA - Libyjské národní armády v Džufře.
Egypt, který podporuje LNA, však oznámil, že pokud se GNA a turecké síly pokusí dobít Syrtu, pošle své vojáky do Libye. 20. července odsouhlasil egyptský parlament možné rozmístění svých vojáků podél své hranice za účelem "obrany egyptské národní bezpečnosti proti kriminálním ozbrojeným milicím a zahraničním teroristickým jednotkám."
Jemen. Další zemí, na kterou Turecko evidentně upírá svůj zrak, je Jemen. V nedávno zveřejněném videu můžeme vidět, jak Tureckem podporovaní syrští žoldáci bojující na straně GNA v Libyi a spolupracující místní islamističtí bojovníci říkají: "Tohle je jenom začátek. Naším cílem je Gaza." Také prohlásili, že se chtějí utkat s egyptským presidentem Sisím a vyrazit na Jemen.
"O rostoucí přítomnosti Turecka v Jemenu" informoval 9. května 2020 internetový magazín The Arab Weekly. "Zejména ve vzpurném jižním regionu, uplatňuje Turecko své zájmy v oblasti bezpečnosti v Adenském zálivu a v úžině Mandeb.
"Obavy ještě zvyšují zprávy, které naznačují, že turecké zájmy v Jemenu jsou financovány a podporovány Katarem přes některé jemenské politické a kmenové vůdce spojené s Muslimským bratrstvem."
Sýrie. V okupaci severních oblastí Sýrie pokračují Tureckem podporovaní džihádisté. 21. července Erdogan oznámil, že turecká vojenská přítomnost v Sýrii bude pokračovat. "V současné době pořádají volby, takzvané volby," řekl Erdogan o volbách do parlamentu, které proběhly v syrskou vládou kontrolovaných regionech po téměř deseti letech občanské války 19. července 2020. "Dokud nebudou Syřané žít ve svobodě, míru a bezpečí, tak v této zemi zůstaneme."
Turecká invaze do syrského Afrínu navíc strašlivě ublížila místní populaci Jezídů:
29. května 2020 na svém webu organizace Yazda napsala: "V důsledku turecké invaze do Afrínu utekly tisíce Jezídů z 22 vesnic, které před konfliktem obývaly, do různých částí Sýrie nebo emigrovaly do Libanonu, Evropy a iráckého Kurdistánu..."
"Díky své náboženské identitě jsou Jezídové v Afrínu cílem týrání a pronásledování militantních skupin podporovaných Tureckem. Zločiny spáchané vůči Jezídům zahrnují násilné konverze na islám, znásilňování žen a dívek, ponižování, mučení, násilné obřízky a nucené vysídlování. Americká mezinárodní komise pro náboženské svobody (USCIRF, The United States Commission on International Religious Freedom) ve své zprávě z roku 2020 potvrdila, že Jezídové a křesťané čelí v Afrínu pronásledování a útlaku."
"Téměř 80 % posvátných míst Jezídů bylo vypleněno, znesvěceno nebo zničeno a jezídské hřbitovy byly znesvěceny a srovnány se zemí."
Irák. V Iráku provádí Turecko vojenské operace už celá léta. Poslední začala v polovině června. Poté, co turecké letectvo v severním Iráku provedlo sérii leteckých úderů, oznámil 17. června 2020 turecký ministr obrany, že jeho země zahájila "vojenskou operaci proti PKK" (Straně kurdských pracujících). Turecko nazvalo svoje útoky "Operace orlí dráp" a "Operace tygří dráp".
Jezídové, asyřští křesťané a kurdští civilisté jsou terorizováni bombardováním. Podle zpráv médií bylo při leteckých útocích zabito nejméně pět civilistů. Organizace Human Rights Watch také vydala prohlášení, ve kterém uvedla, že při tureckých leteckých útocích v Iráku "se na ztráty civilistů nebraly ohledy."
Když vezmeme v potaz tureckou vojenskou agresi v Sýrii, Iráku, Libyi a Arménii a pokračující okupaci severního Kypru, je další agrese, zejména vůči Řecku snadno představitelná. Turecká touha napadnout Řecko není žádným tajemstvím. Minimálně od roku 2018 jak turecká vláda, tak turecké opoziční strany otevřeně volají po okupaci řeckých ostrovů v Egejském moři, o kterých lživě tvrdí, že patří Turecku.
Pokud se takový útok uskuteční, nechá Západ Řecko Turecku na pospas?
Uzay Bulut je turecká novinářka a významná spolupracovnice Gatestone Institute.