 Jedna čínská společnost investuje kolem tří miliard dolarů ve Freeportu na Bahamách, který leží 140 km východně od Palm Beach na Floridě. Kontejnerový přístav ve Freeportu nikdy nedával ekonomický smysl, tím spíše nedává smysl dnes v době pandemie COVIDu-19, kdy klesá objem globálního obchodu. Pokud to USA nezastaví, tak by se mohla 140 km východně od Palm Beach objevit námořní základna Čínské lidové osvobozenecké armády. Na snímku: Přístav ve Freeportu na Bahamách. (Foto: jonworth / Flickr prostřednictvím Wikimedia Commons) |
Toto je v historii naší země rozhodující doba.
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém projevu na Valném shromáždění 22. září 2020 řekl, že světové společenství musí udělat vše pro to, aby zabránilo nové studené válce. "Míříme velmi nebezpečným směrem," varoval.
Můžeme souhlasit s jeho varováním před nebezpečným směrem, kterým se svět ubírá, ale s jeho doporučením už souhlasit nemusíme. Guterres doporučuje, aby se na světě rozvíjela mnohostranná spolupráce.
Například s Čínou můžeme samozřejmě spolupracovat jako s partnerem a přítelem. Můžeme dokonce spolupracovat s Čínou, která je naším konkurentem; všechny národy vlastně do určité míry soutěží. Otázka zní: Je Čína jen konkurentem? Můžeme vůbec spolupracovat s Čínou, která je naším protivníkem nebo dokonce nepřítelem?
Musíme si uvědomit, že Guterres hovořil při příležitosti 75. výročí vzniku Organizace spojených národů. Byla to však poněkud rezervovaná oslava, protože multilateralismus – základní ideologie OSN – selhává. Země obcházejí autoritu OSN, protože si uvědomují, že jim OSN nemůže zajistit bezpečnost. A tak se jednotlivé státy v otázce obrany spoléhají především samy na sebe.
Totéž se dělo ve 30. letech minulého století. Země tehdy ignorovaly předchůdce OSN – Společnost národů – protože si uvědomily, že je to neúčinná a bezmocná organizace. Mírumilovné země nemohly v rámci multilaterálního světa spolupracovat s agresory té doby – císařským Japonskem, fašistickou Itálií a nacistickým Německem.
Je dnešní Čína pouze konkurentem, nebo je vlastně už naším nepřítelem? Odpověď vyžaduje, abychom se detailně podívali na čtyři aspekty jejího zasahování do světových událostí: Čína šíří po světě nemoci, Čína se pokouší ovlivňovat americké volby, Čína se snaží podvracet Spojené státy a díky svému militarismu je rostoucí hrozbou.
Za prvé – nemoci. Čínská lidová republika na nás zaútočila virem. Tento útok ukazuje, že pokud to poslouží jejímu cíli poškodit jiné země, tak se Čína neštítí ničeho.
Každý mluví o tom, jak čínští generálové a admirálové mění definici války. Bohužel nyní zde máme příklad toho, jak si to představují. Neomezená válka vedená Čínou – termín, který Peking používá již nejméně 21 let – nyní zřejmě zahrnuje i biologický útok.
Čínští vůdci věděli nejméně pět týdnů, možná až pět měsíců, že koronavirus je vysoce nakažlivý, ale celou tuto dobu šířili narativ, o němž věděli, že je falešný.
Vytrubovali do světa, že se koronavirus z jednoho člověka na druhého nepřenáší. Čínský vůdce Si Ťin-pching využil k šíření této lži i Světovou zdravotnickou organizaci (WHO). Vysoce postavení lékaři ve WHO přitom velice dobře věděli, že to je lež. Tito odborníci věděli, že koronavirus je vysoce nakažlivý.
Proto bylo naprosto správné, že prezident Donald Trump omezil financování WHO a že USA z této mezinárodní organizace vystoupily.
Aby toho nebylo málo, tak Si Ťin-pching tlačil na všechny země, aby neukládaly cestovní omezení a karantény pro cestující přílétající z Číny. A v tom ho WHO plně podporovala.
Ve stejné době, kdy Si Ťin-pching přesvědčoval jiné země, aby nic neomezovaly, tak uvnitř Číny přísná cestovní omezení a karantény nařizoval. To znamená, že si myslel, že tato opatření budou účinná. A také to znamená, že chtěl, aby se nemoc šířila i do ostatních zemí.
Prezident Trump 31. ledna 2020 naštěstí bleskově zavedl cestovní omezení a karantény pro cestující přilétající z Číny. Sklidil za to tvrdou kritiku nejen z Pekingu, ale i od jednoho amerického politika, který se jmenuje Joe Biden. Biden kvůli těmto cestovním omezením, která zřejmě zachránila desítky tisíc životů, nazval prezidenta Trumpa "xenofobem".
Prezident Trump se nyní snaží Čínu donutit, aby způsobené škody zaplatila. Musíme přinutit Čínu za vše zaplatit. Musíme přinutit Čínu, aby platila, protože musíme dosáhnout odstrašení. K dnešnímu dni (30. října 2020) v důsledku této nemoci zemřelo více než 200 000 Američanů a mnoho dalších zřejmě zemře později.
Celosvětově jsme nedávno (konec října 2020) překonali hranici milionu úmrtí. Nemůžeme dopustit, aby si Peking myslel, že může kdykoliv znovu zlomyslně a beztrestně rozšířit po světě další patogen.
Pokud by se bývala nerozšířila tato nemoc, tak by prezident Trump zřejmě lehce získal mandát na další volební období. Ale tato pandemie obrátila všechno vzhůru nohama – díky Číně – a ukazuje to, že Čína se neštítí ničeho.
Za druhé – Peking tvrdě pracuje na sesazení prezidenta Trumpa. Snaží se o to nejen informacemi v sociálních médiích, ale také veřejnými prohlášeními a mnoha jinými způsoby. Rozsah těchto snah je mnohem větší než ruské pikle v roce 2016 a letos. Takže není to "Rusko, Rusko, Rusko". Je to opravdu "Čína, Čína, Čína!"
Na začátku se čínská státní média a média Komunistické strany Číny naprosto zbláznila a uveřejnila nebývalé množství novinových zpráv, prohlášení, článků a tak dále. V rámci této kampaně Peking vypustil proti Trumpovi své internetové trolly a boty. Deník The New York Times v březnu 2020 informoval, že Peking šířil prostřednictvím sociálních médií a textových zpráv fámu, že se prezident Trump chystá použít tzv. Staffordův zákon a uvalit na celé Spojené státy karanténu. Peking samozřejmě věděl, že je to falešná zpráva – tzv. "fake news".
Peking také provozuje operace a sítě, včetně sítě s názvem "Spamouflage Dragon", která na prezidenta Trumpa neúnavně útočila až do chvíle, kdy jí YouTube, Facebook a Twitter zrušily účty.
Čínské úsilí je obrovské. Americká sociální média nyní mažou falešné čínské účty zcela běžně. Jen v červnu 2020 Twitter odstranil 174 000 falešných čínských účtů. To je jen jeden měsíc, jedna platforma sociálních médií, 174 000 smazaných účtů.
Za třetí – podvracení Spojených států. TikTok – masově oblíbená aplikace pro sdílení videí – využívá nejsofistikovanější komerčně dostupnou umělou inteligenci na světě. Tuto umělou inteligenci používá k výběru videí, která pak nabízí uživatelům.
TikTok díky své umělé inteligenci ví, co se vám líbí, a pak vám toho pošle více. Samozřejmě také ví, co se vám nelíbí, a neposílá vám videa, která nechcete. To dává Pekingu příležitost ovlivňovat americké veřejné mínění.
Komunistická strana Číny pravděpodobně ovlivňovala veřejné mínění během nepokojů na jaře 2020. Někteří pozorovatelé si myslí, že TikTok přiměl bílé vysokoškolačky, aby uvěřily tomu, že jsou utlačovány, a tak je motivoval k účasti na demonstracích.
Jak mi řekl australský expert na národní bezpečnost Paul Dabrowa: "Díky umělé inteligenci a díky její sofistikovanosti může TikTok přimět obyčejné lidi k tomu, aby dělali věci, které by mohly vést například k rozpoutání válek, ekonomickému kolapsu nebo povstání."
Tato propaganda může lidi obrátit proti sobě a také zničit důvěryhodnost jejich vlád. Algoritmy, které TikTok používá, vyvíjejí inženýři pracující pro sesterskou aplikaci TikToku – Douyin. To je důvod, proč Čína nechce, aby byl TikTok prodán americké společnosti – chce si udržet kontrolu nad jeho algoritmem.
Tento algoritmus vybírá pro uživatele obsah a může tak dokonce lidi motivovat k věcem, které by jinak nedělali. Pozorovatelé věří, že Peking letos v červnu "posílil svůj signál", aby provedl "kanadský žertík" prezidentu Trumpovi. Mládež používala TikTok k šíření videí, které nabádaly voliče, aby si rezervovali místa na Trumpově červnovém volebním mítinku v Tulse, ale nešli tam. Přesně to se pak stalo.
Pokud jde o TikTok, tak se musíme zmínit i o čínském konzulátu v Houstonu. Otázka zní: Proč si americké ministerstvo zahraničí z pěti čínských konzulátů v USA vybralo v červenci 2020 k uzavření právě ten v Houstonu?
Ministerstvo zahraničí uvedlo, že konzulát v Houstonu byl využíván ke špionáži. Myslím, že ministerstvo si vybralo konzulát v Houstonu – ačkoliv do špionáže jsou zapojeny i další konzuláty, zejména v New Yorku a v San Francisku – protože poskytoval finanční a logistickou podporu násilným demonstracím ve Spojených státech.
Rozhlasová stanice Free Asia uvedla, že na konzulátu v Houstonu sídlila dokonce zpravodajská jednotka Čínské lidové osvobozenecké armády (ČLOA). Pomocí velkých dat (big data) a umělé inteligence vytipovali čínští zpravodajci Američany sympatizující s protesty hnutí Black Lives Matter a Antifa.
Jednotka ČLOA poté vytvořila videa a odeslala je demonstrantům přes TikTok. Tato videa účastníky demonstrací instruovala, jaké mají dělat výtržnosti.
To, že do těchto protestů byla zapojena Čína, naznačují i další věci. Například večer 31. května 2020 se konala demonstrace jen jeden blok domů severně od Bílého domu na ulici 16th Street NorthWest. A současně vypukl i požár v episkopálním kostele sv. Jana (St. John's Church).
V té době byli v ulicích kupodivu čínští demonstranti. Řada lidí si všimla, že demonstranti nejenom mluvili mandarínsky, ale že také jednali koordinovaně. Několik demonstrantů si povídalo o tom, že je do ulic poslala čínská vláda.
Tyto zprávy jsou nepotvrzené, ale odrážejí zkušenosti s čínskými demonstranty v Los Angeles a v dalších městech jižní Kalifornie. Tento měsíc se také objevily zprávy spojující různé organizace kontrolované Komunistickou stranou Číny s lidmi přidruženými k hnutí Black Lives Matter.
Rovněž se objevily informace o všelijakých podezřelých aktivitách. Na konci ledna 2020 například agenti Amerického úřadu pro cla a ochranu hranic zadrželi při celní kontrole v International Falls v Minnesotě 900 000 padělaných jednodolarových bankovek původem z Číny.
V zemi, jako je Čína – kde je všechno pod totálním dohledem – nemůže nikdo padělat americkou měnu bez vědomí Pekingu, takže se zdá, že tato operace měla přinejmenším tichou podporu čínské vlády. Otázkou je, kdo se zabývá paděláním jednodolarových bankovek? Pachatel to určitě nedělal pro svůj zisk, protože náklady na padělání těchto bankovek a jejich přepravu přes Tichý oceán jsou jistě vyšší, než je jejich nominální hodnota v USA.
Čína v tomto případě pravděpodobně chtěla finančně podpořit demonstranty páchající násilí. Je to jen dohad, ale je to jediné vysvětlení, které dává smysl.
Mimochodem, padělání měny jiné země je více než jen podvratná činnost. Je to válečný akt. Dalším válečným aktem je to, co dělala zpravodajská jednotka ČLOA na konzulátu v Houstonu. Toto byl popis podvratné činnosti Číny.
Za čtvrté – čínský militarismus. Ambice čínského vůdce Si Ťin-pchinga se rozpínají po celém světě a jsou větší, než byly ambice Mao Ce-tunga a diktátorů Osy ve 30. a 40. letech 20. století.
Si Ťin-pching byl vždy přesvědčen, že Čína má vládnout světu, a věří, že musí odklidit Spojené státy z cesty – zejména proto, že Američané prosazují ideály, které jsou s totalitou neslučitelné.
Si Ťin-pching se hned od začátku zaměřoval na USA, a proto je situace tak nebezpečná. Zároveň se zdá, že Si Ťin-pchingovo vnitropolitické postavení je poněkud křehké. V zájmu posílení svého postavení proto Si Ťin-pching spolupracuje s některými předními důstojníky, generály a admirály ČLOA.
Někteří pozorovatelé si myslí, že po čistce proti "zkorumpovaným důstojníkům" a po celkové reorganizaci armády provedené před pěti lety má Si Ťin-pching armádu pod kontrolou. Možná tomu tak skutečně je, ale jiní pozorovatelé jsou zase toho názoru, že čínští důstojníci jsou nyní tak silní, že mu mohou diktovat, co má dělat. Jinými slovy, možná si Si Ťin-pching uvědomuje, že aby mohl politicky přežít, tak musí nechat vysoké čínské důstojníky dělat to, co sami chtějí. V každém případě víme, že tón v Pekingu nyní udává čínská armáda – nejjednotnější frakce Komunistické strany Číny – a ostatní zastánci tvrdé linie.
Čínská generalita svojí "vojenskou diplomacií" více méně vytváří zahraniční politiku země. A nyní také víme, že v Pekingu jsou politicky přijatelné pouze nepřátelské reakce na zahraniční podněty.
Si Ťin-pching je pod tlakem a situace se nevyvíjí tak, jak by si přál. Čínští vůdci, civilisté a možná i armádní špičky – vědí, že okno příležitosti nebude otevřené věčně. Potvrdilo se to v lednu 2020, kdy státní zpravodajská agentura Sin-chua (Nová Čína) vydala článek s názvem: "Si Ťin-pching zdůrazňuje, že závodíme s časem, abychom si splnili svůj čínský sen."
To je jasným znamením, že vedoucí představitelé Pekingu vědí, že jim dochází čas. Je naprosto jasné, proč si to myslí. Demografie Číny je v počátečních fázích zrychleného poklesu. A víme, že čínské životní prostředí je naprosto zplundrované. Například: navzdory všem povodním hrozí Číně nedostatek vody. I čínské obyvatelstvo je neklidné. Čína ztrácí podporu po celém světě a čínská ekonomika je v nesnázích. Toto vše se dělo již předtím, než uhodil COVID-19.
Základem legitimity Komunistické strany Číny (KSČ) bylo dosud neustálé zajišťování prosperity obyvatelstva, a proto jsou tyto problémy tak důležité. Bez rostoucí prosperity zůstane jediným základem legitimity KSČ holý nacionalismus. Nacionalismus v praxi znamená vojenská dobrodružství v zahraničí.
Abychom pochopili nebezpečí čínských vojenských avantýr, tak se musíme zamyslet nad tím, co se nyní děje na hranicích s Indií a jak Čína vyhrožuje Tchaj-wanu. V ohrožení však není jen Indie a Tchaj-wan, v ohrožení jsou všechny země hraničící s Čínou.
Postavme tuto agresivitu Číny do kontextu toho, co se děje v Pekingu. Si Ťin-pching nashromáždil od konce roku 2012 – kdy se stal generálním tajemníkem Komunistické strany Číny – téměř bezprecedentní moc a s ní i bezprecedentní odpovědnost. Jakákoliv budoucí vina padne – bohužel pro něj – pouze na jeho hlavu.
Si Ťin-pching zároveň zvýšil mezi předními aparátčíky Komunistické strany Číny cenu za politické selhání. A proto Si Ťin-pching ví, že kdyby selhal on, tak by mohl přijít o všechno. Mohl by ztratit nejen moc, ale i svůj majetek, svobodu a možná i svůj život.
Čínský vládce má nyní z hlediska rizika nastavenu laťku velmi nízko – to znamená, že mu jen velmi málo brání v tom, aby se začal chovat obzvlášť nebezpečně. Samozřejmě jde o to, že pokud si myslí, že by mohl přijít o všechno, může ho napadnout, že jediným východiskem z jeho problémů je vyvolat příští světový konflikt.
Můžeme si myslet, že Si Ťin-pching bude opatrný. Ale on má bohužel mnoho pohnutek k vyvolání pro nás naprosto nepředstavitelné krize.
Tento text přednesl Gordon G. Chang na informativní schůzce Gatestone Institute. Anglická verze tohoto článku pokračuje otázkami a odpověďmi.
Gordon G. Chang je autor knihy The Coming Collapse of China (Přicházející kolaps Číny), významný spolupracovník a člen poradního sboru Gatestone Institute.