Maďarsko: "Evropské hranice musíme bránit"

Podle Zoltána Kovácse, maďarského státního tajemníka pro mezinárodní komunikaci a vztahy ve vládě Viktora Orbána, hledá Akční plán Evropské komise způsob, jak udělit evropské občanství 34 milionům migrantů (téměř 8 % současné evropské populace). To znamená dát 34 milionům migrantů občanství a volební právo." Na snímku: Plot na hranici Maďarska se Srbskem u Szegedu. (Foto Chris McGrath / Getty Images).

Soudní dvůr Evropské unie – nejvyšší soud EU – rozhodl, že když Maďarsko brání ilegálním imigrantům v získání azylu, tak porušuje právo Evropské unie. Toto soudní rozhodnutí dláždí cestu pro Evropskou komisi – mocný administrativní výkonný orgán EU – k zavedení finančního postihu Maďarska za jeho restriktivní imigrační politiku. Maďarská vláda slíbila, že nepodlehne tlaku a nenaskočí do rozjetého evropského vlaku multikulturalismu.

Ve svém rozsudku ze 17. prosince 2020 obvinil Soudní dvůr Evropské unie maďarskou vládu ze zavírání migrantů do takzvaných tranzitních zón a omezování migrantů v podávání žádostí o azyl. Soud také zjistil, že Maďarsko migrantům v době posuzování jejich žádostí o azyl neumožňuje opustit detenci a nenabízí žádnou zvláštní ochranu dětem a jiným ohroženým skupinám.

Tato kauza se táhne od té doby, co Evropská komise zažalovala Maďarsko kvůli jeho rozhodnutí zřídit v roce 2015 na svých jižních hranicích se Srbskem dvě tranzitní zóny. Tyto tranzitní zóny zřídilo Maďarsko ve snaze zastavit masívní tok migrantů z Afriky, Asie a ze Středního Východu. Tato akce zabránila migrantům vstoupit do Maďarska a pokračovat v cestě do dalších zemí EU.

V květnu 2020 rozhodl Soudní dvůr Evropské unie, že z hlediska unijního práva jsou tyto tranzitní zóny nelegální. Aby Maďarsko tomuto rozhodnutí vyhovělo, tak tyto zóny uzavřelo. Žadatelé o azyl, kteří chtějí vstoupit do Maďarska, nyní musí požádat o azyl na maďarských ambasádách a konzulátech v zemích mimo EU. "Obrana vnějších hranic je věcí, na kterou Maďarsko nemůže a ani nechce rezignovat," řekl Gergely Gulyás z Úřadu vlády.

Soudní dvůr Evropské unie ve svém posledním soudním rozhodnutí vzal na vědomí, že Maďarsko tyto tranzitní zóny uzavřelo, ale stejně prohlásil, že Maďarsko i nadále porušuje právo EU. V rozsudku stojí:

• "Soudní dvůr zaprvé rozhodl, že Maďarsko nesplnilo svou povinnost zajistit účinný přístup k řízení o přiznání mezinárodní ochrany, jelikož pro státní příslušníky třetích zemí, kteří chtěli získat přístup k tomuto řízení ze srbsko-maďarské hranice, bylo fakticky téměř nemožné učinit svou žádost."
• "Soudní dvůr v této souvislosti připomněl, že učinění žádosti o mezinárodní ochranu před její registrací, jejím podáním a posouzením je klíčovou etapou řízení o přiznání této ochrany a že ho členské státy nemohou neodůvodněně oddalovat. Členské státy naproti tomu musí zajistit, aby dotyčné osoby mohly žádost učinit – a to i na hranicích – jakmile v tomto směru projeví svou vůli."
• "Soudní dvůr zadruhé potvrdil... že povinnost uložená žadatelům o mezinárodní ochranu zdržovat se v některém z tranzitních prostorů po celou dobu řízení o posuzování jejich žádosti představuje zajištění ve smyslu směrnice o přijímání."
• "Soudní dvůr dále zdůraznil, že směrnice o řízeních a směrnice o přijímání mimo jiné stanoví, že zajištění musí být nařízeno písemně a musí být odůvodněno a musí být zohledněny zvláštní potřeby žadatelů, u nichž bylo zjištěno, že jsou zranitelní a potřebují zvláštní procesní záruky, aby jim mohla být poskytnuta 'náležitá podpora', a dále že zajištění nezletilých osob je krajním opatřením. Režim zajišťování v tranzitních prostorech stanovený v maďarské právní úpravě, který se týká všech žadatelů s výjimkou nezletilých osob bez doprovodu mladších 14 let, však zejména kvůli své obecné a automatické povaze neumožňuje, aby byly žadatelům tyto záruky poskytnuty."
• "Soudní dvůr kromě toho odmítl argument Maďarska, že migrační krize byla důvodem pro odchýlení se od některých pravidel směrnice o řízeních a směrnice o přijímání za účelem udržování veřejného pořádku a ochrany vnitřní bezpečnosti..."
• "Soudní dvůr zatřetí rozhodl, že Maďarsko nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají ze směrnice o navracení, v rozsahu, v němž maďarská právní úprava umožňuje vyhoštění státních příslušníků třetích zemí, kteří neoprávněně pobývají na jeho území, aniž jsou předtím dodrženy postupy a záruky stanovené v této směrnici."
• "Soudní dvůr v této souvislosti připomněl, že s neoprávněně pobývajícím státním příslušníkem třetí země, který spadá do působnosti směrnice o navracení, musí být před jeho případným vyhoštěním vedeno řízení o navrácení za současného dodržování hmotněprávních a procesních záruk, které tato směrnice stanoví; platí přitom, že nucené vyhoštění je až krajní možností."
• "Soudní dvůr začtvrté konstatoval, že Maďarsko nerespektovalo právo, které přiznává směrnice o řízeních v zásadě každému žadateli o mezinárodní ochranu, a sice právo setrvat na území dotčeného členského státu po zamítnutí jeho žádosti až do okamžiku uplynutí lhůty pro podání opravného prostředku proti tomuto zamítavému rozhodnutí, nebo pokud byl opravný prostředek podán, do okamžiku rozhodnutí o tomto opravném prostředku."
• "Soudní dvůr totiž uvedl, že v případě vyhlášení "krizové situace vyvolané hromadným přistěhovalectvím" maďarská právní úprava podřizuje výkon tohoto práva podmínkám, které nejsou v souladu s unijním právem, a to zejména povinnosti setrvat v tranzitních prostorech, která je srovnatelná se zajištěním odporujícím směrnici o řízeních a směrnici o přijímání. Pokud taková situace vyhlášena nebyla, výkon tohoto práva je vázán na podmínky, které sice unijnímu právu nutně odporovat nemusí, ale nejsou upraveny dostatečně jasně a přesně tak, aby bylo dotyčným osobám umožněno se seznámit s přesným rozsahem jejich práva..."

V "upozornění" na konci rozhodnutí Soudní dvůr odhalil zřetelný protimaďarský záměr.

• "Žaloba pro nesplnění povinnosti, směřující proti členskému státu, který nesplnil své povinnosti vyplývající z práva Unie, může být podána Komisí nebo jiným členským státem. Jestliže Soudní dvůr rozhodne, že došlo k nesplnění povinnosti, dotyčný členský stát je povinen vyhovět rozsudku v co nejkratší lhůtě."
• "Dojde-li Komise k názoru, že členský stát rozsudku nevyhověl, může podat novou žalobu s návrhem na uložení peněžitých sankcí. V případě, že Komisi nebyla sdělena opatření k provedení směrnice, však Soudní dvůr může na návrh Komise uložit sankce již ve stadiu prvního rozsudku."

Ministryně spravedlnosti Judit Varga přislíbila, že bude nezávislost Maďarska nadále chránit. 17. prosince 2020 na svém Facebooku napsala:

"Dnešní rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie postrádá smysl, protože okolnosti, o kterých jednáme, již neexistují. Tranzitní zóny byly zrušeny, ale přísné pohraniční kontroly jsou nadále v platnosti."

"Budeme pokračovat v ochraně hranic Maďarska a Evropy a uděláme vše, abychom zabránili vzniku mezinárodních migračních koridorů."

"Maďarsko zůstane zemí Maďarů, pouze pokud zůstanou jeho hranice nedotčené. K obraně našich hranic nás zavazuje nejen naše tisíciletá státnost, ale také budoucnost našich dětí."

Rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie padlo méně než měsíc poté, co Evropská komise představila svůj kontroverzní "Akční plán pro integraci a inkluzi", který si klade za cíl usměrnit migraci a azylový proces, urychlit prověřování a donutit členské státy EU přijmout svůj "spravedlivý podíl" odvozený od výše jejich HDP a velikosti jejich populace.

Snaha EU reformovat svoji migrační politiku se setkala se smíšenými reakcemi mnoha členských zemí EU. Ozvaly se proti ní Maďarsko, Polsko i Česká republika.

Zoltán Kovács, maďarský státní tajemník pro mezinárodní komunikaci a vztahy ve vládě tweetoval, že postoj Maďarska na migraci se nezměnil:

"1/5 Od roku 2015 je stanovisko maďarské vlády na migraci jasné a neměnné. Toto stanovisko jsme prezentovali našimi návrhy při několika příležitostech. Věříme, že EU a její členové musí spolupracovat v zadržování hrozby migračního tlaku vně svých hranic."

"2/5 Abychom tomu učinili přítrž, měli bychom vytvořit spojenectví se zeměmi původu migrantů, aby tyto země mohly zajistit náležitou životní úroveň a aby jejich občané neopouštěli svoji vlast. Místo importu problémů do Evropy, musíme přinést pomoc tam, kde je potřeba."

"3/5 Věříme, že evropské hranice musí být bráněny: K zpracování požadavků na azyl se musí zřídit externí hotspoty; veškeré vnější hranice EU a Schengenského prostoru musí zůstat uzavřené."

"4/5 Chceme dosáhnout toho, aby se členské státy EU v dosažení výše uvedených cílů navzájem podporovaly. Maďarsko nepodporuje povinnou distribuci migrantů a brání společnou hranici, a proto očekává, že obdrží stejnou podporu jako ostatní země chránící vnější hranice Schengenu."

"5/5 Rádi bychom všem připomněli, že od krize v roce 2015 maďarská vláda utratila více než miliardu eur na ochranu hranic Maďarska a EU, přičemž z Bruselu nedostala na ochranu hranic ani cent."

Poté, co Zoltán Kovács obdržel rozsudek Soudního dvora Evropské unie, tak opakoval negativní postoj Maďarska k Akčnímu plánu integrace a inkluze migrantů. Ve svém prohlášení ze 17. prosince 2020 zveřejněném na oficiálním blogu Viktora Orbána napsal:

"24. listopadu 2020 Evropská komise prezentovala svůj Akční plán integrace a inkluze migrantů. Komise věří, že musí být odstraněny překážky pro začlenění a inkluzi imigrantů do evropských společností. Na tiskové konferenci, na které byl tento dokument představen, bylo z vyjádření odpovědných komisařů EU zřejmé, že Evropská komise bude v podpoře přijímání migrantů pokračovat, protože věří, že to bude v budoucnosti nezbytné z ekonomických důvodů."

"Ačkoliv tento Akční plán poskytne imigrantům více práv a nároků, zdá se, že nebere v úvahu bezpečnostní rizika spojená s masovou migrací."

"Podle hlavních bodů tohoto akčního plánu, by Brusel zajistil migrantům ubytování a poskytl jim větší vliv na veřejné záležitosti na všech úrovních. V důsledku toho bude více migrantů a občanů EU s migračním pozadím zapojeno do konzultačního a rozhodovacího procesu na místní, lokální, národní a evropské úrovni."

"Podle tohoto plánu by EU podporovala imigranty více než své původní obyvatele například tím, že by podporovala podniky provozované imigranty více než podniky provozované vlastními občany. Tento plán na podporu zaměstnávání migrantů navíc ještě zhorší pozici nezaměstnaných občanů EU."

"A aby toho nebylo málo, Brusel nás také bude nutit přijmout názor eurokratů, zjevně prosazující Akční plán, který se snaží změnit způsob nazírání Evropanů na migraci a migranty: 'Inkluze také usiluje o vymýcení nevědomých předsudků, o změnu mentality a způsobu, jakým se lidé navzájem vnímají a jak přistupují k odlišným lidem.' Je dobře, že to víme."

"Pokud si myslíte, že vám to zní nějak povědomě, nejste sami. Tento Akční plán se podobá plánu George Sorose vpustit v dohledné době do Evropy každoročně minimálně milion žadatelů o azyl." Tento finanční spekulant po celá léta propagoval svoje myšlenky 'otevřené společnosti', jak změnit Evropu a evropskou společnost. Ti migranti, které by měla podle Sorosova plánu Evropa na své území vpustit, by v ní byli povinně a natrvalo distribuováni. Soros také jasně řekl, že cílem jeho plánu je ochrana migrantů a že státní hranice tomuto plánu překážejí."

"Akční plán Evropské komise jde ale ještě dále – hledá způsob jak dostat do Evropy 34 milionů migrantů (téměř 8 % současné evropské populace) a chce z nich udělat občany EU. To znamená dát 34 milionům migrantů občanství a volební právo."

"Kdo říká, že toto Evropa chce nebo potřebuje? Kdy pro něco takového Evropané hlasovali? Premiér Viktor Orbán v maďarském parlamentu řekl, že Maďarsko bude proti tomuto plánu bojovat ze všech sil a bez kompromisů."

Soeren Kern je významný spolupracovník Gatestone Institute se sídlem v New Yorku.