 Všemocný vůdce Si Ťin-pching si tuto opozici vytvořil sám. Poté, co se na konci roku 2012 stal čínským vládcem, sebral moc všem ostatním a postupně uvěznil desítky tisíc svých odpůrců během série čistek, které stylizoval jako "protikorupční" kampaně. Si Ťin-pchingovy problémy se bohužel mohou stát našimi problémy. Virulentní antiamerikanismus naznačuje, že Si Ťin-pching hledá důvody pro útok na Ameriku. Na snímku: Si Ťin-pching ve Velkém sálu lidu, Peking, 28. května 2020. (Foto: Kevin Frayer / Getty Images) |
Když kamioňáci zablokovali kanadské hlavní město Ottawu a uzavřeli hraniční přechody do USA, tak to někteří komentátoři nazvali "celostátním povstáním". V celém demokratickém světě proběhly masové demonstrace. Lidé už toho po dvou letech mandátů a ostatních opatření na kontrolu nemoci COVID-19 mají dost.
V nejlidnatějším státě světa, který stále zachovává nejpřísnější opatření proti COVIDu-19 na světě, je klid. V Čínské lidové republice se proti drastickým koronavirovým opatřením žádné lidové protesty nekonaly.
Nedávná esej opozičních osobností (viz níže) ovšem přináší jiný obraz – Čína není tak stabilní jak vypadá a Si Ťin-pchingovi hrozí "Soudný den". Revolta se nerozmáhá mezi obyčejnými Číňany, ale mezi špičkami Komunistické strany Číny. Jak sdělil Gatestonu Gregory Copley, prezident International Strategic Studies Association, Si Ťin-pching, všemocný vůdce Číny, má "doma obrovské množství nepřátel".
Si Ťin-pching si tuto opozici vytvořil sám. Poté, co se na konci roku 2012 stal čínským vládcem, sebral moc všem ostatním a postupně uvěznil desítky tisíc svých odpůrců během série čistek, které stylizoval jako "protikorupční" kampaně.
Si Ťin-pching také obratně využil pandemie COVID-19 ve svůj prospěch. Jak zdůrazňuje Gregory Copley, který je také šéfredaktorem časopisu Defence & Foreign Affairs Strategic Policy, "Si Ťin-pchingova politika 'nulového COVIDu' skutečně nemá za cíl úplné vymýcení nemoci, jejím cílem je potlačení jeho vnitřních nepřátel, a to jak ve společnosti, tak i ve straně."
"Různorodá opozice" nyní začíná vracet úder. Si Ťin-pching je nyní hlavně kvůli stagnující ekonomice země značně zranitelný. Drakonická opatření proti COVIDu-19 – masivní testování, pečlivé sledování kontaktů a přísné lockdowny – nevyhnutelně snížily spotřebu, kterou Peking považuje za hnací stroj čínské ekonomiky.
Peking propadá panice a v lednu nalil do úvěrů téměř bilion dolarů, což je rekordní nárůst. Čínští technokraté také rafinovaně začali používat "stínový stimul", což jsou podle uznávaného analytika Andrewa Colliera ze společnosti Global Source Partners Inc. stimuly poskytované místními vládami a jejich subjekty, které centrální vládě umožní, aby se vyhnula vykazování výdajů.
Čína potřebuje kvetoucí ekonomiku, aby mohla splácet obrovské dluhy, jež se nahromadily zejména v důsledku toho, že Peking od roku 2008 čínskou ekonomiku nadměrně stimuloval. Když započítáme takzvaný "skrytý dluh", tak celkový dluh Číny dosahuje téměř 350 % jejího hrubého domácího produktu. (Poznámka překladatele – celkový dluh je tvořen dluhy státu, korporací a domácností.)
Není tedy divu, že řada čínských společností je v současné době v platební neschopnosti. Dluhová krize je tak vážná, že může vážně ohrozit čínskou ekonomiku – a s ní i finanční a politický systém země.
Po tři desetiletí byl každý čínský vůdce v podstatě imunní vůči kritice, protože všechna jeho závažná rozhodnutí sdíleli nejvyšší představitelé Komunistické strany Číny. Si Ťin-pching však po převzetí moci převzal i odpovědnost – jinými slovy, od té doby už nemůže házet vinu na někoho jiného. Vzhledem k tomu, že věci v Číně se v posledních letech už nevyvíjejí tak, jak by si čínské špičky přály, je Si Ťin-pching – často nazývaný "předseda všeho" – dnes už pod značným tlakem.
Mezi vedoucími čínskými představiteli se objevují známky sílícího nesváru. "Fang Čou" (pseudonym znamenající v překladu "archa") napsal nedávno esej o 42 000 znacích s názvem "Objektivní hodnocení Si Ťin-pchinga". Tento spisek namířený proti Si Ťin-pchingovi zveřejněný 19. ledna 2022 na Čínou sponzorovaném webu 6park, je zřejmě dílem několika členů Šanghajského gangu — frakce Komunistické strany Číny v čele s bývalým vůdcem Ťiang Ce-minem. Tato frakce má neustále Si Ťin-pchinga na mušce a nyní je v čele Si Ťin-pchingovy opozice.
Fangova esej obsahuje již dříve vyslovenou kritiku, ale činí tak daleko komplexněji. Fang viní Si Ťin-pchinga mimo jiné z ničení čínské ekonomiky.
"Si Ťin-pching bude strůjcem svého vlastního pádu," píše Fang na konci své obžaloby v části nazvané "Finále příběhu Si Ťin-pchinga" aneb "Soudný den". A dodává: "Jeho styl vládnutí je prostě neudržitelný a bude generovat stále nové a závažnější politické chyby."
Fang poznamenává, že Si politicky využil příležitost, kdy byla jeho opozice slabá, ale nebyl schopen toho ve skutečnosti moc dokázat. "Si Ťin-pchingova politika je retrogresivní a odvozená, jeho úspěchy jsou zanedbatelné a jeho chyby kolosální a početné," píše Geremie Barmé z neziskové organizace Asia Society, který esej přeložil a shrnul Fangovy myšlenky. Fang věří, že Si "si zaslouží skóre menší než nula."
Si Ťin-pching není z těch, kteří by brali do úvahy dekádu oceněnou nulovým skóre – jde mu o to, aby mohl dále vládnout. Pravidla Komunistické strany Číny vyžadují, aby odstoupil na jejím 20. sjezdu, který by se měl tradičně konat někdy letos na podzim. Si ale zjevně chce pro sebe získat bezprecedentní třetí funkční období generálního tajemníka, aby se mohl stát, jak říkají vnější pozorovatelé, "doživotním diktátorem". Většina pozorovatelů očekává, že svoji pozici obhájí.
Možná. Fang Čouova esej ukazuje, že vůdci Komunistické strany Číny riskují stabilitu tím, že veřejně propírají své neshody. Si Ťin-pching si proto nyní uvědomuje, že toto bude boj o jeho politické přežití.
Si Ťin-pchingovy problémy se bohužel mohou stát našimi problémy. Si má z různých vnitropolitických důvodů nízký práh rizika a má mnoho důvodů zaměřit se na nějakou jinou zemi, aby od sebe odvrátil kritiku elit a nespokojenost čínské veřejnosti.
V roce 1966 zahájil Mao Ce-tung, první vládce komunistické Číny, desetiletou kulturní revoluci, aby porazil své politické nepřátele v Pekingu. Si Ťin-pching nyní dělá v podstatě totéž, zejména se svým programem "společné prosperity", který by nakonec mohl vrátit Čínu do 50. let minulého století.
Na rozdíl od Maa má však Si Ťin-pching moc uvrhnout do války celý svět a má vážné důvody pro to, aby to v blízké budoucnosti udělal.
Si Ťin-pching se zaměřuje na Spojené státy. 29. srpna 2021 obvinil deník People's Daily, nejuznávanější čínské noviny, Ameriku ze zahájení "barbarských" útoků na čínský národ. 21. srpna 2021 naznačil Global Times, bulvární deník kontrolovaný listem People's Daily, že USA spolupracují s "nepřáteli" Číny.
Komunistická strana Číny vždy věřila, že její boj se Spojenými státy je existenční – v květnu 2019 deník People's Daily vyhlásil "lidovou válku" Americe – a toto nepřátelství se v posledním roce stalo mnohem zjevnějším.
Virulentní antiamerikanismus naznačuje, že Si Ťin-pching hledá důvody pro útok na Ameriku. Čínský režim často používá svá média k tomu, aby nejprve varoval a poté signalizoval své činy.
Amerika tedy již byla varována.
Gordon G. Chang je autor knihy The Coming Collapse of China (Přicházející kolaps Číny), významný spolupracovník a člen poradního sboru Gatestone Institute.