Hamásem již dlouho praktikovaná strategie využívající palestinské děti a ostatní civilisty jako lidské štíty nastoluje odvěký morální problém porovnávání hodnoty životů nepřátelských civilistů se životy vlastních civilistů a vojáků. Přestože ne všichni palestinští "civilisté" jsou vinní, a přestože jejich smrt nebyla zamýšlená a je důsledkem útoků na legitimní vojenské cíle, tak je to i tak tragédie. Izrael má podle mezinárodního práva právo přednostně předcházet smrti svých vlastních civilistů před nechtěným zabitím civilistů nepřítele.
Žádný morální kalkul nestanoví cenu, kterou Izrael zaplatí za neúmyslné usmrcení vlastních občanů, kteří jsou nezákonně a nemorálně využíváni Hamásem jako lidské štíty, v rámci legitimního úsilí Izraele zabránit budoucím útokům na své civilisty a současným útokům na jeho vojáky. Jedná se spíše o taktický než morální problém, i když obsahuje prvky obojího. Jedná se však o složité rozhodnutí, které je oprávněn učinit pouze Izrael. Žádné mezinárodní právo ani nároky na univerzální morálku zde nemají co dělat, protože na miskách vah leží životy izraelských rukojmích a další problémy.
Jakou relativní váhu by tedy měl Izrael přisoudit životům rukojmích, životům svých vojáků a životům budoucích izraelských civilních obětí? Historie, morálka, vojenská taktika ani jakýkoliv jiný soubor znalostí a zkušeností nám nenabízí žádné jasné vodítko. Několik zobecnění však může být relevantních a poučných.
Životy civilistů země jsou ceněny více než životy vojáků. Je tomu tak proto, že role vojáka v sobě zahrnuje riskování vlastního života v zájmu ochrany civilistů. V zemi jako je Izrael, který má téměř univerzální brannou povinnost, to ovšem nemusí být tak zřejmé. Tyto podotázky však nic nemění na tom, že když je třeba za jinak stejných okolností učinit tragickou volbu mezi životem vojáka a civilisty, tak je třeba upřednostnit život civilisty.
Ale všechny okolnosti nejsou nikdy stejné, zvláště ve válečné mlze nebo dokonce při plánování války od stolu na velitelství, které je daleko od bojiště. Taktické a strategické úvahy mohou vyžadovat obětování civilních životů. Toto dilema dobře ilustruje příběh o rozhodnutí Winstona Churchilla nevarovat obyvatele Coventry před německým náletem – ať už tento příběh je či není pravdivý.
Historici dlouho diskutovali o tom, zda Winston Churchill věděl o plánovaném náletu Luftwaffe na město Coventry, ale odmítl obyvatele Coventry před náletem varovat, protože takové varování by Němcům odhalilo, že Britové prolomili německý kód Enigma. Nálet Luftwaffe tehdy zabil 507 civilistů. Toto odhalení by způsobilo smrt mnoha britských vojáků, kteří se spoléhali na zpravodajské informace získané díky prolomení kódu Enigma, jejichž proud by vyschl, kdyby Němci zjistili, že Britové umí dešifrovat zprávy zašifrované německým šifrovacím strojem Enigma.
Samozřejmě, že vina za masakr civilistů v Coventry padá právně, morálně i politicky zcela na hlavu nacistů. Stejně tak jako by vina za smrt každého izraelského rukojmího použitého jako lidský štít padla zcela na hlavu Hamásu, bez ohledu na to, kdo by skutečně vypálil smrtelnou ránu. To však neřeší problém izraelských politiků, generálů a vojáků, jak velkému riziku mohou své vlastní civilní rukojmí vystavit, aby dosáhli svých legitimních vojenských cílů.
Abychom parafrázovali bývalého izraelského premiéra Jicchaka Rabina: Izrael by se měl pokusit vyjednat svobodu pro rukojmí, jako by žádná pozemní válka nebyla, a měl by vést pozemní válku, jako kdyby žádní rukojmí nebyli. To druhé je mnohem obtížnější než to první, protože nezákonné využívání izraelských civilních rukojmích Hamásem ukládá logistická omezení na pozemní vojenské operace.
Na Izraeli nyní je, aby ve svých rozhodnutích nastolil přiměřenou rovnováhu. Izraelská armáda samozřejmě udělá vše pro to, aby rukojmí zachránila, Hamás zase udělá vše pro to, aby rukojmí použil proti izraelské armádě. Nebude to snadné, ale je potřeba to udělat.
Alan M. Dershowitz je emeritní držitel profesury Felixe Frankfurtera na Harvard Law School, autor knihy Get Trump: The Threat to Civil Liberties, Due Process, and Our Constitutional Rule of Law.a spolupracovník Gatestone Institute sponzorovaný Charitativní nadací Jacka Rotha. Alan Dershowitz má také vlastní videokanál "The Dershow".