• Zatímco známý salafista Abú Ramadan čerpal peníze od švýcarských daňových poplatníků, vyzýval k zavedení práva šaría ve Švýcarsku a nabádal muslimy, aby se vyhýbali integraci do švýcarské společnosti. Vyjádřil se také, že muslimové, kteří se ve Švýcarsku dopustili zločinů, by neměli podléhat švýcarským zákonům.

  • Poslanec švýcarského Parlamentu Adrian Amstutz řekl: "Tento skandál je tak obrovský, že je tomu obtížné uvěřit. Imámové, kteří otevřeně hlásají nenávist vůči křesťanům a židům a kritizují zkaženost Západu, dostávají azyl a pohodlně si žijí jako uprchlíci na sociálních dávkách. Toto se děje za spoluúčasti zbabělých a nekompetentních úřadů, které dávají volnou ruku sebejistým a naivním úředníkům azylového a sociálního systému."

  • Městští úředníci v Lundu se však nenechají odradit: zahájili pilotní projekt zaměřený na poskytnutí bydlení, zaměstnání, vzdělání a finanční podpory švédským džihádistům vracejícím se ze Sýrie - to vše díky švédským daňovým poplatníkům.

Podle švýcarské rozhlasové a televizní společnosti SRF stál libyjský imám, který vzýval Alláha, aby "zničil" všechny nemuslimy, švýcarskou vládu více než 600 000 USD na sociálních dávkách.

Abú Ramadan přišel do Švýcarska v roce 1998 a v roce 2004 mu byl udělen azyl poté, co prohlásil, že jej libyjská vláda pronásleduje kvůli jeho příslušnosti k Muslimskému bratrstvu. Podle SRF od té doby Ramadan na sociálních dávkách vyinkasoval 600 000 švýcarských franků (620 000 USD).

Přestože Ramadan žije ve Švýcarsku už téměř 20 let, sotva mluví francouzsky nebo německy a nikdy neměl stálé zaměstnání. 64-letý Ramadan bude mít brzy nárok na švýcarský státní důchod.

Zatímco salafista Abú Ramadan čerpal peníze od švýcarských daňových poplatníků, vyzýval k zavedení práva šaría ve Švýcarsku a nabádal muslimy, aby se vyhýbali integraci do švýcarské společnosti. Vyjádřil se také, že muslimové, kteří se ve Švýcarsku dopustili zločinů, by neměli podléhat švýcarským zákonům. V kázání, které Ramadan nedávno pronesl v mešitě u Bernu, mimo jiné řekl:

"Ó, Alláhu, žádám tě, abys zničil nepřátele našeho náboženství, zničil židy, křesťany, hinduisty, Rusy a šíity. Bože, žádám tě, abys je všechny zničil a vrátil islámu jeho dávnou slávu."

Švýcarsko-tuniská lidsko-právní aktivistka Saïda Keller-Messahli řekla, že Ramadan je kvůli svému odporu vůči muslimské integraci nebezpečný: "Toto je někdo, kdo nevolá přímo po džihádu, ale vytváří pro něj mentální podhoubí."

Poslanec švýcarského Parlamentu Adrian Amstutz z této situace viní švýcarský multikulturalismus:

"Tento skandál je tak obrovský, že je tomu obtížné uvěřit. Imámové, kteří otevřeně hlásají nenávist vůči křesťanům a židům a kritizují zkaženost Západu, dostávají azyl a pohodlně si žijí jako uprchlíci ze sociálních dávek. Toto se děje za spoluúčasti zbabělých a nekompetentních úřadů, které dávají volnou ruku sebejistým a naivním úředníkům azylového a sociálního systému."

Beat Feurer, městský radní ve švýcarském městě Bielu, kde Ramadan 20 let žil, vyzval švýcarské úřady, aby zahájily vyšetřování: "Osobně jsem toho názoru, že tito lidé zde nemají co dělat. Měli by být vyhoštěni."

Skandál s Abú Ramadanem se opakuje v mnoha zemích napříč Evropou, kde potenciálně tisíce násilných a nenásilných džihádistů využívají sociální dávky k financování svých aktivit. Příručka pro džihádisty na Západě - "Jak přežít na Západě" – vydaná Islámským státem v roce 2015, radí: "Pokud si můžete od vlády vyžádat jakékoliv další dávky a benefity, učiňte tak."

V Rakousku čerpal sociální dávky více než tucet džihádistů a použil je na financování svých výletů do Sýrie. Mezi zadrženými byl i 32-letý extremistický islámský kazatel Mirsad Omerovič, o kterém policie uvedla, že na válku v Sýrii sehnal několik set tisíc eur. Omerovič, otec šesti dětí, který žije výhradně na účet rakouského sociálního státu, těžil i z dalších plateb, například na "otcovskou dovolenou."

V Belgii obdrželo několik džihádistů na dávkách sociálního zabezpečení více než 50 000 eur (59 000 USD) a tyto peníze přitom použili na své teroristické plány. Jsou to ti samí džihádisté, kteří provedli útoky v Bruselu a v Paříži, kde bylo v roce 2015 a 2016 zabito 162 lidí. Mluvčí belgického premiéra Fred Cauderlier tyto platby obhajoval takto: "U nás je demokracie. Nemáme nástroje na to, abychom mohli kontrolovat, jak lidé nakládají se svými dávkami."

Podle ministerstva spravedlnosti obdržely ve vlámském Brabantu a samotném Bruselu desítky džihádistů, kteří bojovali v Sýrii, neoprávněně na dávkách minimálně 123 898 eur (150 000 USD).

Vlámský deník De Standaard již dříve odhalil, že 29 džihádistů z Antverp a Vilvoordu čerpalo 1 000 eur (1 200 USD) měsíčně na sociálních dávkách i poté, co odcestovali do Sýrie a Iráku, aby bojovali za Islámský stát. Antverpský starosta Bart de Wever řekl: "Bylo by nespravedlivé, aby tito lidé využívali sociální programy a používali například své dávky v nezaměstnanosti k financování svého boje v Sýrii."

Státní agentura pro zaměstnanost, RVA, v únoru 2017 přiznala, že 16 džihádistů, kteří se vrátili do Belgie po bojích v Sýrii, pobírá dávky v nezaměstnanosti. Mluvčí RVA Wouter Langeraert řekl:

"Žijeme v ústavním státě. Ne všichni bojovníci vracející se ze Sýrie jsou ve vězení. Někteří splňují všechny právní podmínky: nejsou ve vězení, znovu se zaregistrovali ve své obci, ucházejí se o zaměstnání a tak dále."

V Británii daňoví poplatníci financovali Khurama Butta, vůdce teroristického útoku na Londýnský most a na Borough Market, ve kterém bylo zavražděno osm lidí a dalších 48 lidí bylo zraněno.

Manchesterský sebevražedný atentátník Salman Abedi použil na svůj teroristický plán studentské úvěry a dávky financované daňovými poplatníky. Abedi dostal od společnosti Student Loans Company, poskytující studentské půjčky financované daňovými poplatníky, nejméně 7 000 liber (7 000 USD) poté, co se v říjnu 2015 zapsal do kurzu obchodní administrativy na Univerzitě v Salfordu. Předpokládá se, že v roce 2016 inkasoval dalších 7 000 liber, ačkoliv v té době už ve svém studiu nepokračoval. Abedi zřejmě také čerpal podporu na bydlení a sociální příplatek k nízkému příjmu, který mohl být ve výši až 250 liber týdně.

Bývalý detektiv metropolitní policie v Londýně David Videcette, který pracoval na vyšetřování teroristického bombového útoku v Londýně 7. 7. 2005, o systému studentských půjček řekl:

"Je to velice snadný způsob, jak může terorista realizovat své plány a jak může financovat svoji činnost na úkor daňových poplatníků. Vše, co musíte udělat, je dostat se na vysokou školu, a máte to v kapse. Tito lidé často vůbec nemají v úmyslu chodit na přednášky."

Profesor Anthony Glees, ředitel Centra pro bezpečnostní a zpravodajské studie na Buckinghamské univerzitě, řekl: "Britský systém snadno zpřístupňuje finanční prostředky džihádistickým studentům bez příslušné kontroly. Je třeba, aby se tato praxe oficiálně prošetřila."

Mezitím 30-letý džihádista pocházející z Bangladéše Shahan Choudhury, který byl zradikalizován v britském vězení, použil britské dávky sociálního zabezpečení k tomu, aby se s celou svoji nejbližší rodinou včetně tří malých dětí připojil k Islámskému státu v Sýrii. Rodina zmizela přes noc a podle paní domácí zanechala ve svém bytě ve východním Londýně svůj veškerý majetek.

V roce 2015 se ukázalo, že tři sestry z Bradfordu, které vycestovaly do Sýrie, stále čerpaly dávky. 30-letá Chadija, 33-letá Zohra a 34-letá Sugra Dawoodovy, které vycestovaly do Sýrie i se svými devíti dětmi, využily na financování své cesty sociální příplatky k nízkému příjmu a příspěvky na děti.

Nedávno bylo na základě žádosti o informace vznesené podle zákona o svobodném přístupu k informacím odhaleno, že islamista Anjem Choudary, který si odpykává trest 5,5 roku za vyzývání k podpoře Islámského státu, obdržel více než 140 000 liber (180 000 USD) v rámci právní pomoci financované daňovými poplatníky na svoji neúspěšnou kampaň vedenou s cílem vyhnout se vězení. Tato částka však bude rozhodně vyšší, protože jeho právníci ještě stále zasílají svá vyúčtování. Tento otec pěti dětí vyčerpal na dávkách celkem až 500 000 liber (640 000 USD), a nazval to "příspěvkem pro uchazeče o džihád".

Choudary se domnívá, že muslimové mají nárok na platby sociálního zabezpečení, které jsou formou džizji, daně, která bývá uložena nemuslimům, jako připomínka, že jsou trvale méněcenní a podřízení vůči muslimům.

Britský islamista Anjem Choudary, který byl odsouzen k výkonu trestu odnětí svobody za vyzývání k podpoře Islámského státu, se domnívá, že muslimové mají nárok na platby sociálního zabezpečení, které jsou de facto formou džizji, daně, která bývá uložena nemuslimům, jako připomínka, že jsou trvale méněcenní a podřízení vůči muslimům. On sám vyinkasoval dávky v celkové výši až 500 000 liber (640 000 USD), což označil jako "příspěvek pro uchazeče o džihád". (Foto: Oli Scarff / Getty Images)

Britská média oznámila, že před svým uvězněním Choudary dostával více než 25 000 liber (32 000 USD) ročně ve formě sociálních dávek. Další finanční podporou, kterou Choudary dostával, je příspěvek na bydlení ve výši 15 600 liber ročně, aby mohl bydlet v Leytonstonu ve východním Londýně v domě, který byl oceněn na 320 000 liber. Dále obdržel slevu z místní daně z nemovitosti ve výši 1 820 liber, sociální příplatek k nízkému příjmu ve výši 5 200 liber a 3 120 liber příspěvku na děti. Vzhledem k tomu, že sociální dávky nejsou zdaněny, jeho příjem byl rovnocenný platu ve výši 32 500 liber (42 000 USD). Pro srovnání - průměrný roční výdělek pracovníků na plný úvazek činil v roce 2016 ve Velké Británii 28 200 liber (36 500 USD).

Další příklady zneužívání dávek sociálního zabezpečení džihádisty v Británii naleznete zde.

V Dánsku hlásí Bezpečnostní a zpravodajská služba (PET), že džihádisté, kteří byli příliš nemocní na to, aby mohli pracovat, ale byli dostatečně zdraví na to, aby bojovali na straně Islámského státu, dostávali od dánské vlády invalidní důchody, nemocenské dávky nebo předčasné důchody.

Dokument z ministerstva práce již dříve odhalil, že více než 30 dánských džihádistů čerpalo sociální dávky v celkové hodnotě 672 000 dánských korun (92 000 USD) nadále i poté, co se připojili k Islámskému státu v Sýrii.

Ministr práce Troels Lund Poulsen řekl:

"Toto je naprosto nepřijatelné a hanebné. Musíme to zastavit. Pokud vycestujete do Sýrie, abyste se podílel na džihádu, a stal se bojovníkem ISIS, pak samozřejmě nemáte žádné právo dostávat dávky od dánské vlády."

Ve Francii vláda omezila sociální dávky pro zhruba 300 osob, které byly identifikovány jako džihádisté. Francie je největším vývozcem zahraničních bojovníků do Iráku a Sýrie s více než 900 džihádisty, kteří vycestovali do zahraničí.

V Německu 23-letý Tunisan Anis Amri, který provedl vražedný útok na vánoční trh v Berlíně, použil k nezákonnému čerpání sociálních dávek několik vymyšlených identit. Zdá se, že německé orgány o tomto podvodu věděly, ale nezjednaly nápravu.

Stejně tak džihádista s bydlištěm ve Wolfsburgu, který odjel se svojí manželkou a dvěma malými dětmi do Sýrie, dostával nadále německé sociální dávky ve výši několik desítek tisíc eur, i během jednoho roku poté, co opustil Německo. Místní úřady uvedly, že německé zákony o ochraně soukromí znemožňují, aby se příslušné orgány dozvěděly o tom, že rodina opustila zemi.

Bylo zjištěno, že celkem více než 20 % německých džihádistů bojujících v Sýrii a v Iráku čerpá sociální dávky; džihádisté mají také právo po návratu do Německa znovu získat nárok na sociální dávky. Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann řekl:

"K tomu nemělo nikdy dojít. Peníze německých daňových poplatníků nesmí nikdy přímo ani nepřímo financovat islamistický terorismus. Finanční podpora těchto teroristických parazitů musí okamžitě přestat. Nepracovat, a přitom šířit teror na účet německého státu, je nejen extrémně nebezpečné, je to také ta nejhorší provokace a skandál."

V Nizozemsku vláda přestala vyplácet sociální dávky desítkám džihádistů poté, co se holandský bojovník jménem Khalid Abdurahman objevil ve videu na YouTube s pěti useknutými hlavami. Abdurahman, původem z Iráku, žil předtím než odešel do služeb Islámského státu v Sýrii více než deset let z dávek sociálního zabezpečení v Nizozemsku. Nizozemské sociální služby jej prohlásily za neschopného práce, a daňoví poplatníci mu platili léčbu klaustrofobie a schizofrenie.

Zákon o odebrání sociálních dávek džihádistům se nevztahuje na studentské půjčky: místopředseda vlády Lodewijk Asscher řekl, že takový zákaz by byl kontraproduktivní, protože by ztížil integraci navracejících se džihádistů.

Ve Španělsku nahromadil Saib Lachhab 9 000 eur (11 000 USD) ze sociálních dávek na financování svého plánu připojit se k Islámskému státu v Sýrii. Tento 41-letý marocký džihádista s bydlištěm v baskickém městě Vitoria dostával každý měsíc 625 eur (750 USD) od ústřední vlády a 250 eur (300 USD) od baskické vlády. Dále rovněž čerpal 900 eur (1 075 USD) měsíčně jako podporu v nezaměstnanosti.

Samir Mahdjoub, 44-letý alžírský džihádista s bydlištěm v baskickém městě Bilbao, obdržel každý měsíc 650 eur (780 USD) jako sociální podporu a 250 eur (300 USD) jako příspěvek na bydlení. Redouan Bensbih, 26-letý marocký džihádista s bydlištěm v baskickém městě Barakaldo, dostával měsíční sociální dávky ve výši 836 eur (1 000 USD) i poté, co byl zabit na syrském bojišti. Policie nakonec v Baskicku zatkla pět muslimů, kteří tyto platby podvodně inkasovali a posílali je do Maroka. Baskické orgány uvedly, že platby sociálních dávek Bensbihovi pokračovaly, protože nebyly informovány o jeho smrti.

Ahmed Bourguerba, 31-letý alžírský džihádista s bydlištěm v Bilbau, dostával měsíčně 625 eur (750 USD) jako sociální podporu a 250 eur (300 USD) jako příspěvek na bydlení až do doby, než byl uvězněn za své teroristické trestné činy. Mehdi Kacem, 26-letý marocký džihádista žijící v baskickém městě San Sebastian, čerpal měsíčně dávky sociálního zabezpečení ve výši 800 eur (950 USD) až do okamžiku, než byl zatčen za svou příslušnost k Islámskému státu.

Před nějakou dobou byla jedna pákistánská dvojice s bydlištěm ve Vitorii obviněna z padělání dokladů totožnosti za účelem podvodného získání sociálních dávek pro deset fiktivních osob. Policie uvedla, že během tří let stál tento podvod baskickou vládu více než 395 000 eur (475 000 USD).

Národní univerzita obrany ve Švédsku vypracovala zprávu, která zjistila, že 300 švédských občanů nadále dostávalo sociální dávky i poté, co opustili zemi, aby bojovali za Islámský stát v Iráku a Sýrii. Ve většině případů využívali džihádisté přátele a členy rodiny, aby za ně vyřídili papírování, a tak vytvořili iluzi, že jsou stále ve Švédsku.

Například muslimský konvertita Michael Skråmo obdržel více než 50 000 švédských korun (5 000 USD) na sociálních dávkách poté, co se přestěhoval do Sýrie se svojí ženou a čtyřmi dětmi. Teprve rok poté, co Skråmo opustil Göteborg, došlo k přerušení vyplácení jeho sociálních dávek.

Magnus Ranstorp, jeden z autorů zprávy, uvedl, že tyto platby odhalily slabost švédských kontrolních mechanismů:

"Michael Skråmo byl dlouhou dobu jeden z velmi dobře známých sympatizantů IS. Policie by měla být schopna nějak varovat a informovat všechny úřady, když tam někdo odjede."

Státní agentura pro zaměstnanost, Arbetsförmedlingen, mezitím ukončila pilotní projekt zaměřený na pomoc migrantům při hledání zaměstnání poté, co se ukázalo, že sami muslimští zaměstnanci agentury napomáhali náboru švédských džihádistů. Ve snaze o nábor bojovníků ze Švédska operativci Islámského státu (IS) údajně podpláceli - a v některých případech i vyhrožovali – zaměstnancům agentury.

Městští úředníci v Lundu se však nenechají odradit: zahájili pilotní projekt zaměřený na poskytnutí bydlení, zaměstnání, vzdělání a finanční podpory švédským džihádistům vracejícím se ze Sýrie - to vše díky švédským daňovým poplatníkům.

Soeren Kern je vedoucím pracovníkem Gatestone institute v New Yorku.

Nejnovější články od:
nechte si zasílat novinky do e-mailu: přihlaste se zdarma k seznamu adres think-tanku gatestone institute.

cs