1. červen – Syrský uprchlík v Oldenburgu byl ubodán k smrti jiným syrským uprchlíkem, protože jedl zmrzlinu během Ramadánu. Vražda, která se odehrála za denního světla na rušné pěší nákupní zóně, je jen nejnovějším příkladem uplatňování práva Šaría na německých ulicích.
2. červen – Asi jeden milion neevropanů žijících v Německu, je nyní na podpoře, což je nárůst o 124% během jednoho roku, tvrdí nová statistika od Spolkové agentury zaměstnanosti (Bundesagentur für Arbeit). První místa příjemců podpory patří příjemcům ze zemí: Sýrie (509 696); Turecko (276 399); Irák (110 529) a Afghánistán (65 443).
2. červen – Policie dočasně pozastavila každoroční hudební festival Rock am Ring v Nürburgu z důvodu možné džihádistické hrozby. Úřady požádaly 90 000 návštěvníků, aby opustili prostory koncertů "kontrolovaným a klidným" způsobem. Tento krok byl založen "na konkrétních stopách, podle kterých nejsme schopni teroristickou hrozbu eliminovat," uvedla policie.
3. červen – Bavorský ministr vnitra Joachim Herrman vyzval německou BfV vnitřní zpravodajskou službu, aby začala sledovat nezletilé podezřelé ze spolupráce s islamistickými skupinami.
"Silně doporučuji, aby byl věkový limit pro sledování snížen v celém Německu. Nezletilí přece už provedli závažné násilné činy. V normálním případě vnitřní zpravodajská služba neprovádí sledování nezletilých. Ale pokud existují konkrétní důkazy, že dvanáctiletý spolupracuje s islamistickou skupinou, musíme ho být schopni také monitorovat."
4. červen – 41 letý Mostafa J., žadatel o azyl z Afghánistánu ubodal 5 letého ruského chlapce v uprchlické ubytovně v Arnschwangu. Afghánec, který se pohádal s chlapcovou 47 letou matkou, byl zastřelen policií. Později vyšlo najevo, že muž měl v Německu kriminální historii a měl být deportován, přesto se tak nestalo. V říjnu 2009 byl Mostafa například odsouzen na 6 let za žhářství. V červnu 2011 obdržel příkaz k deportaci, ale v roce 2014 se mu podařilo obelstít soud tím, že konvertoval ke křesťanství a v Afghánistánu by mu hrozila smrt.
5. červen. Studie provedená skupinou expertů z Hanns Seidel Foundation přidružené k bavorské Křesťanské sociální unii, zjistila, že polovina žadatelů o azyl v Bavorsku plně souhlasí s klasickou anti-semitskou představou o židovské moci. Asi 60% Afghánců, 53% Iráčanů a 52% Syřanů řeklo, že Židé mají příliš velký vliv.
7. červen – 27 letý migrant ze Sýrie ubodal v Saarbrückenu poradce pro duševní zdraví Červeného kříže. Útočník a poradce se údajně dostali do hádky v průběhu terapeutického sezení v poradenském centru pro traumatizované uprchlíky.
9. červen – Soud v Cottbusu odsoudil 32 letého čečenského migranta jménem Rashid D. na 13 let ve vězení za to, že podřezal krk své ženě a vyhodil ji z druhého patra jejich bytu. Jejich pět dětí nyní žije v Čečensku se svými prarodiči. Muž byl obviněn ze zabití místo z vraždy, protože tato "vražda ze cti" se udála v zápalu okamžiku. Muž se domníval, že je mu žena nevěrná.
12. červen – 44 letý migrant ze Sýrie jménem Sultan K. byl zatčen doma v Bullenhausenu na základě obvinění ze členství v teroristické skupině Jabhat al-Nustra. Policie uvedla, že jeho tři bratři Ahmed K. (51, Mustafa K. (41) a Abdullah K. (39) jsou ze členství také podezřelí. Zatčení potvrzuje obavy, že džihádisté získali přístup do Německa předstíráním, že jsou uprchlíci.
12 červen - Bavorský ministr vnitra Joachim Herrman vyzval tři německé spolkové země – Berlín, Brémy a Severní Porýní-Vestfálsko – k zavedení náhodných bleskových policejních kontrol. Místní zákony proti "rasovému profilování" zakazují policii těchto tří spolkových zemí zastavit a identifikovat jednotlivce. Hermann to nazval "nehoráznou trhlinou v bezpečnosti, která musí být urgentně uzavřena." Také řekl, že chce vidět rozsah náhodných kontrol rozšířen na hraniční oblasti, okolí letišť, železniční stanice a dálniční odpočívadla na dálnicích vedoucích do země i ven. V tuto chvíli jsou tyto kontroly povoleny nejblíže 30 kilometrů od německých hranic. Mluvčí parlamentu Stephan Mayer k tomu uvedl:
"Požadavek bavorského ministra vnitra Joachima Herrmanna na to, abychom konečně zavedli takzvané bleskové kontroly ve spolkových zemích Berlín, Brémy a Severní Porýní-Vestfálsko je zcela a naprosto oprávněný. Vzhledem k v zásadě otevřeným hranicím v Evropě jsou náhodné kontroly nezbytným instrumentem k předcházení pronikání teroristů, kriminálníků a ilegálních imigrantů do země."
13. červen – Deník Bild zveřejnil na svých stránkách film - Vyvolení a vyloučení: Nenávist k Židům v Evropě – který byl cenzurován francouzsko-německým televizním kanálem ARTE, protože ukazoval islámsky orientovaný antisemitismus a nenávist k židům ve všech oblastech evropského života. Julian Reichelt, hlavní editor online Bildu, k tomu řekl:
"Tento televizní dokument dokazuje rozbujelou, částečně společensky přijatelnou nenávist k Židům, pro kterou existují jen dvě slova: odporná a hanebná. Je podezření, že dokument neběží v televizi, protože je politicky nevhodný a protože ukazuje antisemitský pohled v širokých vrstvách společnosti, což je znepokojivé. Naše historická zodpovědnost po nás vyžaduje rozhodný odpor k nevyslovitelným pravdám, které tento film ukazuje."
14. červen – 33 letý migrant ze Sýrie pobodal a vážně poranil svou exmanželku v supermarketu v Cologne. Pobodal také svého 13 letého syna, který se snažil matku ochránit.
15. červen – 21 letý migrant z Nigérie se rozběsnil poté, co byl opakovaně upozorněn manažerem veřejného plaveckého bazénu v Rosenheimu, že je z hygienických důvodů zakázáno koupání ve spodním prádle. Když dorazila policie, Nigerijec jednoho policistu napadl. Byl zatčen pro neuposlechnutí policejní výzvy.
16. červen – První německá "liberální mešita" byla otevřena v Berlíně. Mešitu Ibn Rushd-Goethe, která poskytuje své služby v kostele St. Johannis ve čtvrti Moabit, založila Seyran Ates, aktivistka za ženská práva, kterou někteří oslavují jako "bojovnici za moderní Islám." V mešitě je povoleno společné modlení mužů a žen a Korán je zde možné interpretovat "historicky a kriticky." Mešita, která je otevřená všem, včetně alawitů a sufijců a také homosexuálů, způsobila pobouření v muslimském světě. Univerzita Al-Azhar v Káhiře v Egyptě, která je považována za vedoucí autoritu na sunnitský Islám, vydala fatwu, ve které varuje před "náboženskou inovací, která islámská šaría neschvaluje." Turecká agentura pro náboženské záležitosti, Diyanet, se vyjádřila, že praktiky v této mešitě neodpovídají základním islámským zdrojům, principům víry, metodologii a zkušenostem z více než 14 století a jedná se o experimenty namířené na nic menšího než zkázu a rozpad náboženství. Ates, ženská imámka mešity, je nyní pod 24hodinovou policejní ochranou.
 Seyran Ates aktivistka za ženská práva, kterou někteří oslavují jako "bojovnici za moderní Islám," nedávno otevřela první "liberální mešitu" v Berlíně, kde zároveň slouží jako imám. Vzhledem k pobouření, které to vyvolalo v muslimském světě je Ates nyní pod 24hodinovou policejní ochranou. (Foto Sean Gallup/Getty Images) |
17. června - Mírový pochod za odsouzení terorismu a násilí ve jménu Islámu, který zorganizovaly německé muslimské skupiny v Cologne, měl extrémně nízkou účast. Organizátoři očekávali nejméně 10 000 účastníků, ale skutečná návštěvnost je odhadována mezi několika stovkami až 3 500. Největší německá islámská asociace, Turecko-Islámský Svaz (DITIB) účast odmítla se zdůvodněním, že nechtějí "vyslat falešný signál, že za mezinárodní terorismus jsou odpovědní hlavně muslimové."
18. červen – Rodiče studenta na gymnáziu Kronwerk v Rendsburgu obdrželi předvolání k soudu, protože odmítli účast svého dítěte na návštěvě blízké mešity v rámci hodiny zeměpisu. Rodiče, kteří nejsou věřící, uvedli, že nechtějí, aby bylo jejich dítě vystaveno "náboženské indoktrinaci." Říkají, že nikomu nemůže být nařizován vstup do náboženské budovy proti jeho vůli. Škola trvala na tom, že návštěva mešity je povinná: "Škola je navržena tak, aby prosazovala otevřenost mladých lidí ke kulturní a náboženské rozdílnosti, k touze po mezinárodním porozumění a míru." Každý z rodičů dostal pokutu 150 EUR (3 900 CZK), kterou odmítli zaplatit. Nyní je na ně podána žaloba. Mešita, o kterou se jedná, náleží k hnutí Milli-Görüs (IGMG), které je jednou z největších islámských organizací. Podle německé BfV vnitřní zpravodajské služby, se jedná o hnutí extremistické a prudce antisemitistické.
18. červen – Místní autority v Herefordu údajně zamlčovali informaci o znásilnění 10 leté dívky v uprchlickém útulku ve městě. Dívka, která pochází z bývalé republiky v Sovětském Svazu, byla znásilněna žadatelem o azyl z Ghany, ale policie a místí úřady zprávu o tomto zločinu údajně zadržovali déle než dva týdny.
18. červen – Muslimové ve Fraiburgu spustili online petici požadující zákaz mužských zaměstnanců v plaveckém bazénu ve městě, který je otevřený pouze ženám. V petici se tvrdí, že muslimské ženy, které si chtějí "odpočinout od každodenního zírání" nemohou bazén navštěvovat. Petice dodává, že "přítomnost a dohled mužského personálu je hluboce zpátečnická a sexistická" a vyzývá k "vytvoření dialogu k podnícení oboustranného porozumění a přijetí." Vedení podniku v Lorettobadu uvedlo, že najalo mužský dohled z důvodu nedostatku ženského personálu. Bazén je zmítán neshodami mezi muslimy a vedením, které se snaží prosazovat hygienická opatření v prostorách zařízení: Muslimské ženy rozhněvalo, když jim bylo řečeno, že není dovolen vstup do bazénu v džínách a jiném venkovním oblečení a také, že je v bazénu zakázána konzumace jídla. Některým muslimským ženám bylo také řečeno, že mají "příliš málo kontroly nad svými potomky", a že jejich děti jsou "příliš divoké" a obtěžují ostatní hosty. Muslimové reagovali tak agresivně, že k obnovení pořádku musela být opakovaně přivolána policie.
19. červen – Jakob Augstein, německý novinový editor dobře známý svými protiizraelskými tirádami, napsal esej pro Der Spiegel, ve které vyjadřuje radost nad tím, jak málo muslimů navštívilo antiteroristické shromáždění v Cologni. Napsal, že muslimové, kteří se zúčastnili, jsou "strýčci Tomové" a přehnaně podlézají svým německým "dozorcům." Napsal:
"Teror není otázkou občanské společnosti, ale politiky. Co je však důležitější, je, že výzva k demonstraci byla adresována muslimům v Německu. To je nehoráznost. Co má průměrný německý muslim společného s terorismem? Nic."
"Jen proto, že teroristé ospravedlňují své zločiny islámem, tak to neznamená žádný závazek pro lidi muslimské víry se od těchto zločinů distancovat. Naopak teroristům se tím prokazuje čest, která jim nenáleží: jsou bráni vážně jako reprezentanti Islámu. Ale tím nejsou... Terorismus je politický a společenský fenomén, ne náboženský. Na světě je více než 1,5 miliardy muslimů. Měli by všichni demonstrovat? Kdybych byl muslim, odmítl bych takový požadavek."
20. červen – Policie ve 14 spolkových zemích vtrhla do domovů více než 36 lidí obviněných ze zveřejňování nenávistných komentářů na sociálních médiích. Většina těchto domovních prohlídek zahrnovala "pravicové podněcování", zatímco jen dvě prohlídky se týkaly "levicových agitátorů." Ředitel Federální kriminální policie (BKA) Holger Münch řekl: "Naše svobodná společnost nesmí tolerovat ovzduší strachu, hrozeb či kriminálního násilí ať už na ulicích nebo na internetu." Kritici tvrdí, že tento tvrdý zákrok je součástí snahy potlačit kritiku migrační politiky otevřených dveří kancléřky Angely Merkelové před federálními volbami stanovenými na 24. září 2017.
20. červen – Imám z Bavorska vyzval ve své eseji pro Süddeutsche Zeitung německou vládu k zajištění výuky jazyka pro německé imámy, aby se mohly stát "hnací silou integrace a dialogu" v Německu:
"Poptávka po imámech v zhruba 2700 okresech v Německu je obvykle zajišťována imámy ze zahraničí. Mnoho z nich je tedy přímo spojeno se zahraničními náboženskými autoritami a je pod zahraničním vlivem. Imámové ze zahraničí také sotva mají dostatečné jazykové a kulturní kompetence. Tím pádem nepřispívají k integraci muslimů, ani nenaplňují potřeby muslimských komunit, obzvlášť mladé generace. Poptávka po imámech je enormní a mnoho času již bylo promrháno. Musíme začít dříve, než ztratíme další generaci."
21. červen – Rodiče více než 20 žáků pátého stupně na Herder-Gymnasium, škole ve čtvrti Charlottenburg v Berlíně, zahájilo bojkot školy na základě obvinění, že škola neřeší problémy s disciplínou a násilím ve třídě. Problém se točí kolem jednoho studenta, který šikanuje své spolužáky od minulého podzimu, kdy do školy nastoupil. Student sexuálně napadl jedenáctiletou dívku a udeřil pěstí do obličeje jiného chlapce, až mu zlomil brýle. Nejméně šest dalších chlapců bylo zmláceno, až jim tekla krev. "Náš zájem je zajistit dětem ochranu." řekl jeden otec. Vedení školy odmítlo studenta potrestat, zřejmě z důvodu jeho migrantského původu a místo toho se obořilo na rodiče, kteří požadovali bezpečné prostředí pro své děti: "Velice nás mrzí, že kvůli jediné populistické výjimce mezi rodiči došlo k tak vážnému poškození reputace školy."
22. červen – Německá komisařka pro imigraci, uprchlíky a integraci Aydan Özoğuz přiznala, že "došlo k posunu ve vnímání" a že jen asi čtvrtina až třetina takzvaných uprchlíků v Německu se zapojí na trhu práce v následujících pěti letech a "u mnoha z nich budeme potřebovat až 10 deset." V rozhovoru pro Financial Times uvedla, že mnoho z prvních syrských uprchlíků, kteří přišli do Německa, byli doktoři a inženýři, ale následovalo je "mnoho, mnoho dalších bez kvalifikace." Times, cituje ze statistiky Spolkové zaměstnanecké agentury, a odhaluje, že jen 6 500 uprchlíků z více než dvou miliónů, kterým byl povolen vstup do Německa v posledních dvou letech, se zapsalo do pracovních tréninkových programů. "Nepřijímáme uprchlíky podle jejich dovedností," řekla Özoğuz. "Jediným kritériem by měla být pomoc lidem prchajícím před válkou a politickou perzekucí."
22. červen – Policie v Lübecku má podezření, že uprchlíci přebírají obchod s drogami v Šlesvicko-Holštýnsku, nejsevernější spolkové zemi v Německu. Od května se zde odehrálo více než 12 hromadných rvaček mezi Afghánci, Iráčany, Syřany a Severoafričany ozbrojenými noži a obušky. Někteří ze zúčastněných jsou známí pašeráci drog. " Stření úroveň obchodu s drogami cílí na migranty v uprchlických zařízeních a povyšuje je na pouliční překupníky a kurýry," řekl Christian Braunwarth, mluvčí kanceláře veřejného prokurátora v Lübecku. " Naneštěstí jsou ekonomicky slabší části společnosti náchylné tyto nabídky přijímat."
23. červen – 37 letý migrant ze Sýrie sexuálně napadl 10 letou dívku v Tübingenu. Muž ji přepadl zezadu, když jela na kole. Kolemjdoucí, který slyšel její volání, jí přispěchal na pomoc. Policie se vyjádřila, že útočník je "známý delikvent" a že o něm věděla. Muž jižního vzhledu (südländisches Erscheinungsbild) sexuálně napadl 23 letou ženu za denního světla ve Voerde. 17 letý německý Turek znásilnil 17 letou dívku ve Stuttgartu.
24. červen – 18 letý syrský žadatel o azyl volající Allahu Akbar zranil čtyři lidi kovovým řetězem na centrálním autobusovém nádraží v Lünenu. Prvotní policejní zpráva popsala pachatele jen jako 18 letého a nezmínila, že tento útok věnoval Alláhovi. Policie v Dortmundu poskytla další detaily až na nátlak místního deníku.
25. červen – Policista v Duisburgu požádal muže o přeparkování jeho proti předpisům zaparkovaného auta. Muž odmítl a začal na policistu křičet. Během několika minut se scéně objevilo vice než 250 lidí a začalo policistu obtěžovat, až musel zavolat posily. Vice než 50 policistů a 18 policejních vozů bylo potřeba k vyřešení situace, která začala jako běžný dopravní prohřešek.
25. červen – Čtyři muži z Iráku sexuálně napadli tři dívky 13, 15 a 16 ve veřejném bazénu v Kasselu. 35 letý migrant z Rumunska sexuálně napadl dvě dívky ve věku 12 a 13 let ve veřejném bazénu ve Stuttgartu. Muž byl vyslechnut a propuštěn.
26. červen – Pracovní soud v Berlíně nařídil městu Berlín zaplatit 6 900 EUR (180 000 Kč) – ekvivalent dvouměsíční mzdy – muslimské učitelce, jejíž žádost o zaměstnání v jazykové škole byla zamítnuta z důvodu nošení šátku. Zákon neutrality v Berlíně (Neutralitätsgesetz) zakazuje učitelům nošení viditelných náboženských symbolů ve školách, ale Spolkový ústavní soud (Bundesverfassungsgericht) rozhodl, že obecný zákaz muslimských šátků je protiústavní, pokud nejde o konkrétní ohrožení bezpečnosti. V únoru rozhodl Národní pracovní soud v Berlíně-Brandenburgu o udělení kompenzace 8 600 EUR (224 000 Kč) muslimské ženě poté, co její žádost o zaměstnání byla odmítnuta z důvodu nošení šátku. Soudci rozhodli, že jde o porušení Zákona o rovném zacházení (Gleichbehandlungsgesetz).
27. červen – Muž jižního vzhledu (südländisch aussehenden) znásilnil ženu v parku v centru Cologne. Dva muži tmavé kůže (dunkelhäutigen Männer) sexuálně napadli 52 letou ženu v Hüfingenu.
28. červen – 23 letý migrant z Iráku byl zatčen v Immenstaadu na jezeře Constance na základě obvinění z válečných zločinů. Poté co muž, který přijel do Německa jako uprchlík na vrcholu migrační krize ke konci roku 2015, údajně hrozil smrtí svému spolubydlícímu v migračním útulku v Böblingenu, policie nalezla v jeho pokoji tři mobilní telefony. V jednom z telefonů byla fotografie, na které pózuje vedle šesti useknutých hlav džihádistů z Islámského státu. Fotografie vznikla někdy mezi prosincem 2013 a zářím 2015, když byl muž Iráckým vojákem. Kancelář generálního prokurátora ve Stuttgartu uvedla, že muž je vinen z "výsměchu zabitým bojovníkům a jejich ponižováním po jejich smrti" na což "by mělo být pohlíženo jako na válečný zločin... podle trestního zákoníku (Völkerstrafgesetzbuch and Strafgesetzbuch)."
29. červen – Mohammad Hussain Rashwani, 38 letý migrant ze Sýrie, se pokusil useknout hlavu 64 leté Iloně Fugmann v salonu krásy v Herzbergu. O méně než rok dříve Fugmann nabídla Rashwanimu práci kadeřníka ve svém salonu a německá média ho vychvalovala jako příklad úspěšné integrace. O Iloně Fugmann a jejím manželovi Michaelovi se říká, že vůči Rashwanimu prokazovali "nekonečnou dobrotu a velkorysost." V týdnech předcházejících útoku se však Mohammad údajně obtížně vyrovnával se svým podřízením vedoucí ženského pohlaví. "Stále jsem přesvědčen o tom, že je na 100% správné pomáhat ostatním lidem, ale musíme si přiznat, že v tomto případě naše pokusy o integraci selhaly." uzavírá Michael.
30. červen – Německý parlament schválil kontroverzní zákon, který umožňuje pokutovat sociální sítě částkou až 50 milionů EUR (1,3 mld. Kč) pokud neodstraní takzvané nenávistné komentáře (hate speech). Zákon na vymáhání po sítích (Netzwerkdurchsetzungsgesetz, NetzDG), běžně známý jako "Facebookový zákon" dává sociálním sítím 24 hodin na smazání nebo zablokování "očividných porušení zákona" (offenkundig strafbare Inhalte) a 7 dní na vypořádání se s méně zjevnými případy. Německý ministr spravedlnosti Heiko Maas řekl, že opatření "ukončí zákon džungle na internetu." Kritici tvrdí, že zákon omezí svobodu projevu, protože sociální média budou ve strachu z vysokých sankcí mazat příspěvky bez kontroly, jestli nejsou v mezích zákona a měly by zůstat online. Další říkají, že skutečný účel zákona je umlčet kritiku vládní migrační politiky otevřených dveří, stejně tak multikulturalismu či nárůstu Islámu v Německu před celostátními volbami v 24. září 2017.
Soeren Kern je spolupracovník Gatestone Institute se sídlem v New Yorku, USA.