Oficiální statistiky ukazují, že v důsledku migrační politiky otevřených dveří kancléřky Angely Merkelové dosáhly násilné útoky na německou policii epidemických rozměrů.
Spolkový kriminální úřad (Bundeskriminalamt, BKA) nedávno zveřejnil údaje za loňský rok – během roku 2016 se policie stala terčem 36 555 útoků. V průměru tak šlo o 100 útoků za den, což představuje významný nárůst v porovnání s minulými lety.
Násilí proti policii - včetně verbálních a fyzických útoků a dokonce i vražd – se vymklo kontrole ve všech 16 spolkových zemích Německa. Podle BKA byla v roce 2016 epicentrem problému spolková země s největší populací migrantů Severní Porýní-Vestfálsko (8 929 incidentů), následovaná Bavorskem (4 930), Bádenskem-Württemberskem (4 355), Berlínem (3 154), Dolním Saskem (3 030), Hesenskem (1 870), Saskem (1 573), Porýním-Falckem (1 537), Hamburkem (1 339), Durynskem (1 228), Šlesvickem-Holštýnskem (1 237), Brandenburskem (1 009), Saskem-Anhaltskem (899), Meklenburskem-Předním Pomořanskem (658), Sárskem (521) a Brémami (486).
Předběžné údaje, které nedávno unikly do německého veřejného rozhlasu, naznačují, že z hlediska násilí proti německým policistům bude rok 2017 rekordním rokem. Podle deníku Berliner Morgenpost se v letošním roce zvýšil počet útoků na policii jen v samotném Berlíně v Görlitzer Parku o 70 %, na Warschauer Brücke o 35 % a v okolí Kottbusser Tor o 15 %.
Oficiální statistiky neodhalují původce násilí, ale ukazují, že prudký nárůst útoků proti policii od roku 2015 souvisí s vpuštěním více než miliónu migrantů, většinou muslimů, z Afriky, Asie a Středního východu, Angelou Merkelovou do země. Osobní zkušenosti jednotlivců dávají za pravdu policii, která tvrdí, že za mnoha útoky stojí migranti.
Například v Gelsenkirchenu dva policisté zastavili řidiče poté, co projel křižovatku na červenou. Řidič vystoupil z auta a dal se na útěk. Když jej policisté dostihli, tak byli konfrontováni s více než 50 členy arabského klanu. 15letý mladík napadl jednoho policistu zezadu a škrtil ho až do bezvědomí. V jiném incidentu byli policisté obklopeni a fyzicky napadeni více než 60 členy arabského klanu.
Důstojníci policejního oddělení v Gelsenkirchenu následně uspořádali tajné setkání se zástupci tří arabských klanů, aby "domluvili společenský smír mezi Němci a Libanonci". Uniklá policejní zpráva odhalila, že členové klanů policejnímu náčelníkovi Ralfovi Feldmannovi řekli: "Policie nemůže vyhrát válku s námi Libanonci, protože ji početně převyšujeme." Pak dodali: "Když budeme chtít, tak to bude platit pro celý Gelsenkirchen."
V nedalekém Duisburgu požádal policista jednoho muže, aby si přeparkoval auto. Muž to odmítl a začal na policistu křičet. Během několika minut se na místě shromáždilo více než 250 lidí a začali na policistu útočit. K vyřešení problému, který začal jako běžný dopravní přestupek, bylo nakonec povoláno více než 50 policistů a 18 policejních vozidel.
V Düsseldorfu bylo zraněno 15 policistů při pokusu rozehnat protizákonné shromáždění Kurdů oslavujících zakázanou Kurdskou dělnickou stranu (PKK). Policie k obnovení pořádku použila pepřový sprej.
V Mülheimu se zhruba 80 členů dvou konkurenčních klanů dostalo do hromadné potyčky v důsledku hádky dvou mladistvých. Když na místo dorazili policisté, tak byli napadeni láhvemi a kameny. K obnovení pořádku bylo nasazeno více než 100 policistů, podporovaných vrtulníky. Pět lidí bylo vzato do vazby, ale později byli propuštěni.
V Dortmundu se u centra pro uprchlíky zapojilo do rvačky více než 40 migrantů. Když na místo dorazila policie, tak byla hromadně napadena davem. K obnovení pořádku použila policie psy.
V Brémách byl ve čtvrti Huchting skupinou migrantů pobodán 25letý muž. Když přijeli policisté tento trestný čin vyšetřit, tak byli okamžitě obklopeni davem 30 až 40 mužů. K obnovení pořádku použila policie slzný plyn a psy.
Na 70. ročníku Podzimních slavností ve Fellbachu napadlo policii 60 mladistvých migrantů. Policie tuto mládež označila za "výhradně německé občany s migračním pozadím a další migranty". Výrostci se tam zřejmě střetli v "boji o území".
V Lipsku byl během hromadné potyčky před Kebab restaurantem pobodán a těžce zraněn Iráčan. Když policie zasáhla, tak ji dav napadl láhvemi a kameny.
 Skupina policistů v Lipsku, Německo, 18. března 2017. (Fotografie: Jens Schluster/Getty Images) |
V Naumburgu policisté během dopravní kontroly zabavili řidičský průkaz 21letému členovi syrského klanu Ahmedovi A. Téměř okamžitě byli policisté obklopeni davem dalších členů klanu. Policisté ustoupili. Dav se pak přemístil k policejní stanici, kterou následně vydrancoval.
Ve Würzburgu 17letý afghánský žadatel o azyl mávající kolem sebe ve vlaku sekerou a křičící "Alláhu Akbar" vážně zranil pět osob. Policisté jej zastřelili poté, co na ně také zaútočil. Poslankyně Bundestagu za stranu Zelených Renate Künast kritizovala policii za použití smrtící síly.
Někteří policisté jsou přesvědčeni, že politicky korektní soudní systém Německa podporuje násilí proti nim.
Soud v Hannoveru odsoudil šest členů kurdského klanu k podmíněnému trestu za to, že vážně zranili dva tucty policistů během násilných bouří v Hamelnu. Policisté přijali tento rozsudek s hněvem a výsměchem.
Případ se datuje do ledna 2014, kdy se 26letý člen klanu, zatčený za loupež, pokusil utéct z kanceláře soudce tak, že vyskočil z okna v 7. patře soudní budovy. Podezřelý byl odvezen do nemocnice, kde zemřel. Členové jeho klanu následně vyplenili nemocnici i soud a napadli policii kamením a jinými projektily. Bylo zraněno 24 policistů a šest zdravotnických záchranářů.
Soudce řekl, že byl shovívavý, protože obžalovaní byli svědky smrti 26letého člověka a byli tím traumatizováni. Soudce rovněž odhalil, že s klanem uzavřel dohodu, což vedlo mimo jiné k tomu, že policisté nemohli svědčit u soudu.
Předseda policejního odborového svazu GdP v Dolním Sasku Dietmar Schilff uvedl, že nad tímto rozsudkem mnoho policistů nevěřícně kroutí hlavou: "Všichni policisté očekávají ochranu a podporu ze strany státu." A dodal:
"Pokud chceme ochránit ty, kteří zajišťují veřejnou bezpečnost, musí být jasné, že každý, kdo napadne policisty, napadá stát - a musí se bát náležitých důsledků. Nezáleží na tom, z jakého prostředí pachatelé přicházejí."
Pozorovatelé se domnívají, že skutečným důvodem pro shovívavost soudce bylo to, že se bál, že by se klan mohl pomstít jeho rodině.
Některé obce přijaly na ochranu policie opatření. Například v Mainzu, kde se násilí proti policii zvýšilo od roku 2014 o více než 50 %, je nyní policie vybavena osobními kamerami, které mají odradit útočníky. V Brémách byli policisté vybaveni "ochrannými maskami proti plivání a kousání" na obranu před útoky zadržených.
Ve svém knižním bestselleru německá policistka Tania Kambouri obvinila ze zhoršující se bezpečnostní situace migranty, kteří nemají žádný respekt k zákonu a pořádku. V rozhovoru s rozhlasovou stanicí Deutschlandfunk řekla:
"Po týdny, měsíce a roky jsem si všímala, že muslimové, převážně mladí muži, nemají vůči policii ani minimální úroveň respektu. Když hlídkujeme v ulicích, tak jsme mladými muslimy verbálně uráženi. Když je míjíme, tak na nás gestikulují a volají na nás urážky, jako "zas*aní poldové". Když provádíme dopravní kontrolu, agrese neustále vzrůstá a to se týká převážně migrantů."
"Přála bych si, aby byly tyto problémy jasně přiznány a efektivně řešeny. Bude-li to nutné, je třeba zpřísnit zákony; je také velmi důležité, aby soudci vydávali účinné rozsudky. Není možné, aby pachatelé dále plnili policejní spisy, fyzicky nás napadali, uráželi nás, a tak dále, a nenesli za to žádné důsledky. Mnoho případů bývá odloženo nebo jsou pachatelé předáni probační službě. Mám dojem, že soudy si z nás dělají legraci."
Místopředseda Německého policejního odborového svazu DPolG v Hamburku Freddi Lohse řekl, že mnozí pachatelé z řad migrantů považují shovívavost německého soudního systému za signál, že mohou pokračovat ve svém delikventním chování: "Ve svých domovských zemích jsou zvyklí na tvrdší důsledky. Nemají k nám žádný respekt."
Soeren Kern je vedoucím spolupracovníkem Gatestone Institute v New Yorku.