Saúdská Arábie návštěvou saúdského korunního prince Mohammeda bin Salmana tento týden ve Spojených státech otevírá novou frontu ve své válce s Íránem.
Tato návštěva je sbírkou mnoha "nej". Je to první cesta prince Mohammeda bin Salmana - známého jako "MBS" - do Spojených Států od doby, kdy se v červnu 2017 stal dědicem trůnu ropného království. (První cesta prezidenta Trumpa na Blízký východ začala zastávkou v Saúdské Arábii). Ještě důležitější je, že poprvé se vysoký saúdský představitel, navíc představitel královské rodiny, vydá mimo hlavní město USA, aby oficiálně navštívil Wall Street, Hollywood a Silicon Valley. Nikdy předtím se korunní princ nevydal - zvláště ne ten, který přímo řídí vládu Saúdské Arábie - do amerických finančních a kulturních center, za účelem podnikání. MBS ovšem doufá, že se mu podaří uskutečnit svůj plán a nabídnout Západním investorům pět procent firmy ARAMCO, saúdského producenta ropy, a také investovat do softwarových novinek a mediálních impérií. Je to příslušník saúdského královského rodu, který nevidí žádný rozdíl mezi obchodem, diplomacií a investicemi.
Prezident Donald Trump (vpravo) si v Bílém domě 20. března 2018 ve Washingtonu, D. C. potřásá rukou se saúdským korunním princem Mohammedem bin Salmanem. (Fotografie: Kevin Dietsch-Pool / Getty Images) |
Třemi nejdůležitějšími body agendy MBS pro Američany jsou: vnitřní reformy Saúdské Arábie, její nová aktivita ve válce proti terorismu od Jemenu po Sýrii a vývoj jejího vztahu s Izraelem.
MBS se hodně zasloužil o to, že v červnu 2018, jako součást "královského června 2018", budou otevřeny autoškoly pro ženy (což rychle přilákalo asi 70 000 zájemkyň), aby se ženám umožnilo řídit auto a vnitřní reformy tím začaly být mnohem rychlejší a širší, než kdy konzervativní království zažilo.
Pravděpodobně nejdramatičtější reformou je ta, které se v Americe prakticky nevěnuje žádná pozornost. Korunní princ zahájil úsilí vyhnat Muslimské bratrstvo z výuky a vedoucích pozic na základních a středních školách, stejně jako z vysokých škol a univerzit. Muslimské bratrstvo, založené v Egyptě v roce 1928, bylo v minulém století rodištěm téměř každé radikální islamistické skupiny - počínaje Egyptským islámským džihádem a konče Al-Káidou. Bratrstvo se dostalo k moci v Káhiře po odchodu Husního Mubáraka a svůj vliv dnes ztrácí jen díky saúdskému převratu. V Saúdské Arábii je intelektuální a finanční vliv této organizace stále obrovský. Formovala myšlení nejméně dvou generací Saúdů a stále má mnoho spojenců mezi 15 000 princi a ještě mnohem více mezi 20 000 předními kleriky. Má také armádu doslova ozbrojených stoupenců. MBS dráždí bosou nohou hada a dobře to ví.
Sázka na jeho boj s Muslimským bratrstvem nemůže být vyšší. Pokud MBS uspěje, tak se Saúdská Arábie vrátí ke svým kořenům před rokem 1979, s biografy, divadly, zaměstnanými ženami a rysy moderní rozvíjející se země. Pokud selže, Bratrstvo ho zabije a Saúdská Arábie se stane represivnější než kdy jindy. Celosvětový význam interního boje MBS s Bratrstvem je také velký. Pokud korunní princ vyhraje, téměř veškeré financování násilných islámských radikálů Saúdy skončí - a pokud zemře, vyroste podpora teroristů do nových výšin.
MBS doslova vsadil svůj život, aby reformoval svou zemi a nabídl jí novou budoucnost místo její nebezpečné závislosti na ropě. V příštích dvou desetiletích chce vybudovat 18 jaderných elektráren, a tím ochránit ceny elektřiny ve své zemi před divokou horskou dráhou světových cen ropy. Chce diverzifikovat ekonomiku a umožnit tak mužům a ženám, aby opustili svůj subvencovaný a jednotvárný život a uplatnili se v nových rolích, jako odborníci, manažeři a podnikatelé. Jeho "Vize 2030" je největší plánovanou změnou země, od reforem, které provedli Mustafa Kemal Atatürk v Turecku a Lee Kuan Yew v Singapuru. A Saúdská Arábie, pokud jde o počet obyvatel i rozlohu, je větší, než Turecko roku 1920, nebo Singapur roku 1960. Pokud uspěje, tak bude jeho úspěch studován po staletí. Amerika by měla odvážnou vizi MBS podpořit - je to nejlepší plán pro regionální mír a bezpečnost, stejně jako pro domácí modernizaci.
Pokud jde o válku proti terorismu, byla Saúdská Arábie jedním z nejpevnějších spojenců Ameriky. Od útoků z 11. září zabila, nebo chytila stovky příslušníků Al-Káidy a poskytla informace o tisících dalších. Tvrdě to doléhá na šejky, kteří kdysi financovali zbraně teroristům, vykrádali banky a rovněž to znamená zavírání zločinců.
Amerika by rovněž udělala dobře, kdyby podpořila mírové pokusy Saúdské Arábie o reformu svého souseda, Kataru.
Návštěva MBS konečně umožňuje saúdskému království hovořit o trvalém zlepšování vztahu s Izraelem. Oba národy mají společného nepřítele (Írán) a společný zájem o potlačení terorismu. Spolu s očividně blízkým přátelstvím MBS s Jaredem Kushnerem, zetěm Donalda Trumpa, by mohl nový a méně konfrontační vztah s Izraelem znamenat dividendy pro mír.
Amerika by měla reformy MBS přivítat. Saúdská Arábie povzbuzovaná Amerikou by mohla být vedoucí silou v regionální transformaci, která by byla skutečně historická. Nevyužít této příležitosti by bylo víc než tragické.
Ahmed Charai je předsedou a generálním ředitelem společnosti Global Media Holding. Je členem správní rady think-tanku Atlantická rada (The Atlantic Council) ve Washingtonu a mezinárodní rada v Centru pro strategická a mezinárodní studia (The Center for Strategic and International Studies). Je také členem správní rady Institutu pro výzkum zahraniční politiky (The Foreign Policy Research Institute) ve Filadelfii, členem poradního výboru Centra pro národní zájem a členem poradního výboru Gatestone Institute v New Yorku.