Počet salafistů v Německu se za posledních pět let zdvojnásobil a poprvé přesáhl 10 000, uvádí německá civilní vnitřní zpravodajská služba BfV. BfV odhaduje, že v Německu žije více než 25 000 islamistů, z nichž téměř 2 000 představuje bezprostřední hrozbu útoku.
K novým údajům patří nejnovější výroční zpráva Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (Bundesamt für Verfassungsschutz, BfV), kterou 24. července v Berlíně představil ministr vnitra Horst Seehofer a prezident BfV Hans-Georg Maaßen.
Tato zpráva, jež je považovaná za nejdůležitější ukazatel vnitřní bezpečnosti v Německu, nám ukazuje velmi špatný obraz. BfV odhaduje, že počet islamistů v Německu vzrostl do konce roku 2017 nejméně na 25 810 osob a to z původního počtu 24 425 v roce 2016.
Zvláštní je, že tato zpráva neposkytuje žádné odhady počtu stoupenců Islámského státu nebo Al-Káidy žijících v Německu. V důsledku toho bude skutečný počet islamistů v Německu nepochybně vyšší než 25 810.
Podle této zprávy tvoří salafisté v Německu samostatnou a největší islamistickou skupinu. Počet salafistů v Německu stoupl na 10 800 osob v roce 2017, v roce 2016 jich přitom bylo 9 700, 8 350 v roce 2015, 7 000 v roce 2014, 5 500 v roce 2013 a 4 500 v roce 2012.
Zpráva BfV uvádí:
"Salafisté se považují za obhájce originálního, původního islámu a modelují svou náboženskou praxi a životní styl výhradně na principech Koránu, proroka Mohameda a prvních tří muslimských generací, tak zvaných spravedlivých předků (v arabštině Al-Salaf al- Salih). V důsledku toho chtějí salafisté založit "teokracii" podle svého výkladu práva šaría, v němž by již liberální demokratický řád neplatil."
"Političtí a džihádističtí salafisté sdílejí stejnou základní ideologii, liší se především prostředky, kterými chtějí dosáhnout svého cíle, 'salafistické teokracie'. Političtí salafisté rozšiřují svou islamistickou ideologii intenzivní propagandou, kterou označují za 'misijní práci' (Dawa) a chtějí proměnit společnost podle salafistických norem prostřednictvím dlouhodobého procesu."
"Mnoho politických salafistů odmítá terorismus, zdůrazňují mírovou povahu islámu a odmítají otevřené výzvy k násilí, nicméně je třeba poznamenat, že politický salafismus má ambivalentní vztah k násilí, protože v zásadě nevylučuje nábožensky inspirované násilí jako prostředek k dosažení svých cílů."
"Ve svých interpretacích islámu političtí salafisté selektivně využívají klasická díla islámské právní literatury, která potvrzují možnost použití násilí při jednání s nemuslimy. Salafisté věří, že univerzální nároky islámu musí být vzhledem ke své nadřazenosti a božskému plánu spasení celého lidstva v případě potřeby vynuceny i silou. Proto je použití násilí neoddělitelnou součástí salafistické ideologie."
"Oba salafistické proudy mají odlišné, ale snadno zaměnitelné pohledy na to, za jakých podmínek je možno použít násilí. Tím lze vysvětlit, proč přechod z politického na džihádistický salafismus je zcela plynulý."
Zpráva BfV uvádí, že salafisté se zaměřují na nábor migrantů, kteří hledají v Německu útočiště:
"Pod rouškou humanitární pomoci se islamistům podařilo migranty radikalizovat. V minulosti se salafisté snažili oslovovat zejména migranty, navštěvovali ubytovny pro uprchlíky a nabízeli pomoc." Cílovou skupinou byli nejen dospělí migranti, ale také dospívající bez doprovodu, kteří jsou kvůli své situaci a věku obzvláště náchylní k misionářským aktivitám salafistů.
"Rozmanité propagandistické aktivity salafistů, kteří se tváří jako "konvertité" a "lákají lidi k islámu"- ve skutečnosti se však jedná o systematickou indoktrinaci a často i začátky radikalizace - jsou úspěšné: Salafismus je nejrychleji rostoucí islamistický proud v Německu."
"Salafistická scéna představuje základní oblast náboru pro džihád. Prakticky všechny osoby se vztahem k Německu, které se v minulosti připojily k džihádu, byly téměř bez výjimky v kontaktu se salafistickou scénou."
Podle BfV je nárůst německého salafistického hnutí částečně živen migranty z Čečenska:
"Na salafistické scéně v Německu nabyli významu aktéři severokavkazského původu - zejména z Čečenské republiky a to zejména ve spolkových zemích ve východním a severním Německu a v Severním Porýní-Vestfálsku."
"Islamistická scéna na severním Kavkazu je charakterizována rozlehlými celoevropskými sítěmi a vysokou mírou uzavřenosti. Kritickým faktorem pro radikalizaci jsou osobní kontakty, při kterých se propojují prvky náboženství a tradiční klanové struktury. Severokavkazští islamisté se propojili s džihádistickými skupinami z Blízkého východu díky 'úspěchům' severokavkazských bojovníků v Sýrii a Iráku."
Zpráva BfV konstatuje přímý vztah mezi nárůstem antisemitismu v Německu a vzestupem islamistických hnutí v zemi:
"Islamistická propaganda často spojuje náboženské, územní a / nebo národní politické motivy s antisemitským pohledem na svět. Nepřátelský obraz judaismu proto tvoří ústřední pilíř propagandy všech islamistických skupin...."
"BfV zaznamenala v roce 2017 velké množství antisemitských incidentů. Spektrum incidentů se pohybovalo od antiizraelských transparentů na veřejných akcích a antisemitských projevů, až po antisemitské příspěvky na sociálních sítích a verbální nebo fyzické útoky na jednotlivé Židy."
"BfV zjistila, že všechny islamistické skupiny působící v Německu šíří a podněcují antisemitské názory. To představuje významnou výzvu pro mírumilovné a tolerantní soužití v Německu."
Podle BfV je druhým největším islamistickým hnutím v Německu hnutí Millî Görüş (turecky "Národní vize"), která má v zemi asi 10 000 členů. Toto hnutí ostře nesouhlasí s integrací muslimů do evropské společnosti:
"Hnutí je přesvědčeno, že 'spravedlivý' politický řád je založen na 'božském zjevení', zatímco systémy navržené lidmi jsou 'pyšné'. V současné době dominuje 'pyšná' Západní civilizace založená na násilí, nespravedlnosti a vykořisťování slabých. Tento 'pyšný' systém musí být nahrazen systémem, založeným výhradně na islámských principech, a nikoli na člověku a jeho 'svévolných pravidlech'. Všichni muslimové by měli přispívat k realizaci 'spravedlivého pořádku'. K tomu musí muslimové přijmout určitou vizi (Görüş) světa, jmenovitě národní / náboženskou ('Milli') vizi - 'Millî Görüş' (Národní vize)."
Vedle salafistů a členů organizace Millî Görüş BfV odhaduje, že v Německu nyní sídlí 1 040 členů Muslimského bratrstva, 950 členů Hizballáhu a 320 členů Hamásu.
Po předložení zprávy BfV požadoval ministr vnitra Horst Seehofer, aby vláda urychlila deportaci islamistů. "V žádné oblasti nemáme nic pod kontrolou," uzavřel.
 Na snímku: Tisíce lidí poslouchají kázání salafisty Pierra Vogela na shromáždění sympatizantů 9. července 2011 v německém Hamburku. (Foto Christian Augustin / Getty Images) |
Soeren Kern je vedoucí spolupracovník Gatestone Institute se sídlem v New Yorku.