 Na snímku: Katedrála Notre-Dame v Paříži hoří, hasiči bojují s plameny, 15. dubna 2019. (Foto: Veronique de Viguerie / Getty Images) |
Francouzské úřady žhářství jako příčinu ničivého požáru katedrály Notre-Dame v Paříži z 15. dubna 2019 urychleně vyloučily. Ať už závěrečné vyšetřování zjistí cokoliv, mnoho extremistických muslimů v Turecku začalo požár, který zničil velkou část historické stavby, velmi rychle oslavovat.
Oficiální facebooková stránka provládního deníku Sabah je plná příspěvků oslavujících zničení katedrály.
Jsou tam například tyto komentáře:
"Když hořela, modlil jsem se k Bohu a říkal jsem: 'Spal ji ještě více, ó můj Bože proklej ji a znič ji.' Jásám nad tím, že brutální koloniální Francie hoří. Francie, která prolila krev 1,5 milionu muslimů a dalšímu milionu muslimů setnula hlavy a vystavovala je v muzeích. Francie, která křivě obviňuje Turecko z masakru Arménů. Co může člověk říci Francii, která zesměšňuje našeho Proroka a chce změnit verše v Koránu?"
"Pokud nerespektujete mé mešity, mou svatou knihu, mého Proroka, pak budete potrestáni horším způsobem."
"Zničili památky na Blízkém východě, které nám patřily. Možná to pro ně bude ponaučením."
"Proč bych měl být smutný? Zničili Bagdád - spousta mešit a madras (islámských škol) je pryč. Přeju jim [křesťanům] ještě něco horšího. Doufám, že brzy přijdou nějaké výborné zprávy i z Vatikánu, bude-li si to Bůh přát."
"Koho to zajímá? Na Novém Zélandu bylo zavražděno tolik muslimů a stále jsou vražděni. Je to jen budova. Mohou ji znovu postavit. Možná si ji podpálili sami. Možná ji chtěli zrekonstruovat a nemohli na to získat povolení, a tak ji podpálili."
Někteří vyzývají ke zničení nemuslimských památek a národů:
- "To je tak krásný pohled. Kéž by i jiná ikonická místa potkal stejný osud."
- "Pošlete mi ten popel. Zaseju fazole a tím popelem je pohnojím."
- "Pojďme vzít pár kusů dřeva. [Katedrála] ještě neshořela na popel. Pomozme ohni..."
- "Kéž by shořela celá Francie. Jsou to nepřátelé islámu, nepřátelé lidstva."
- "Kéž by katedrála shořela na popel. Pak může vypuknout bouře a může odnést pryč i popel, bude-li si to Bůh přát."
Někteří popisují oheň jako trest za "zločiny", - za útoky na mešity na Novém Zélandu, za vojenské akce Francie v muslimských zemích, za to, že francouzská vláda nedávno označila 24. duben jako "národní den vzpomínky na arménskou genocidu" a za manifest francouzských intelektuálů z roku 2018 vyzývající k vyhlášení násilných koránských veršů "jako zastaralých".
Zatím neexistuje žádný důkaz, že by tento požár byl založen islámskými extremisty. Pokud se však člověk snaží pochopit teologickou základnu nenávisti, která je tak často zřetelná, je těžké se ptát, co by extremističtí muslimové udělali, kdyby měli dost síly. Skutečně máme po staletích džihádismu, který vyvrcholil otevřeně nábožensky motivovanými útoky, jako jsou útoky v USA z 11. září 2001, 7. července 2005 ve Velké Británii, pumové útoky na vlaky ve Španělsku, pumové útoky na kostely na Srí Lance z 21. dubna 2019 a mnoha dalšími, věřit, že jsme to my, kdo máme genocidní motivy a ne oni? Pro mnoho muslimů jsou to vždy káfirové [nemuslimové], kteří jsou zločinní, vražední a zkorumpovaní. Muslimové jsou pro ně vždy nevinní. Muslimové si dějiny i současné události vykládají po svém, omezení svou ideologií.
Například imám Suleiman Hani, konzervativní islámský duchovní z Michiganu v USA, v roce 2015 ve svém pořadu v televizním kanálu Huda TV řekl, že káfirové [nemuslimové] budou trpět "v ohni pekelném. ... To bude odměna za jejich zlo." Řekl, že "nevěřící jsou zlí lidé... budou poraženi a rozdrceni na prach. Budou mít ohnivou postel plnou temnoty."
Existuje nespočet podobných příkladů. Takové názory jsou bohužel rozšířené - a stále podporované - v celém muslimském světě.
Kromě toho existuje několik veršů v Koránu o nenávisti Alláha k nemuslimům a trestu, který na ně čeká za jejich nevíru. Korán například říká muslimům, aby "bojovali na stezce Alláhově" (verš 2: 190), "Proroku, povzbuzuj věřící k boji" (verš 8:65), "zabíjejte je (nevěřící) všude, ať je najdete kdekoli" (verš 2: 191) a "bojujte s těmi nevěřícími, kteří jsou vám poblíž a nechť ve vás naleznou tvrdost" (verš 9: 123) a mnoho dalších násilných veršů.
Ačkoliv i jiné svaté knihy obsahují násilné verše, tak verše v nich jsou historické povahy a odkazují na určité události a jsou popisné, spíše než nařizující. Jak napsal Bruce Bawer:
Někdy, když na tato pravidla někdo upozorní, lidé odpoví: "Ale, Bible říká to a to." Pointa však není v tom, že jsou tyto věci napsány v islámském svatém písmu, ale v tom, že lidé podle těchto pravidel stále žijí.
Mnoho lidí tyto verše stále vnímá jako božské učení. Z častých výkřiků "Alláhu Akbar" a různých průzkumů veřejného mínění mezi muslimy se bohužel zdá, že mnoho muslimů stále podporuje politické násilí ve jménu náboženství a práva šaría.
Islámský supremacismus se bohužel nezaměřuje pouze na kostely západních křesťanů. Útočí také na jezídské, zoroastriánské, buddhistické a hinduistické chrámy. Tyto náboženské menšiny jsou v muslimském světě zranitelné, bezbranné a těžce pronásledované.... V mnoha muslimských zemích je běžné také násilí mezi muslimy. Sunnitští extremisté útočí na šíitské mešity a šíitští extremisté útočí zase na sunnitské mešity. Islámská nenávist k různým náboženským skupinám není o zeměpisu - východu nebo západu. Je o náboženské víře.
V souladu s tímto světonázorem nazvaly provládní islamistické noviny Yeni Akit svoji škodolibou zprávu o požáru: "Slavná katedrála Notre-Dame ve Francii divoce hoří," a poté požár označily jako trest za uznání "takzvané 'arménské genocidy'".
Jiná provládní média, např. Haberturk a Gzt.com, se vyjádřila v tom smyslu, že katedrála Notre-Dame, kterou se nepodařilo osmanskému sultánovi Mehmedovi II. dobýt a islamizovat, byla nakonec stejně zničena tímto požárem.
Útoky na nemuslimské památky se rozšířily již v sedmém století a mají bohužel kořeny v Koránu a hadísech. Jde o snahu zabránit širku (modloslužebnictví), uctívání kohokoliv jiného než Alláha.
Podle Billa Warnera, zakládajícího prezidenta Centra pro studium politického islámu:
"Jazyk islámu je dualistický. Existuje rozdělení lidstva na věřící a káfiry (nevěřící). Lidstvo je rozděleno na ty, kteří věří, že Mohamed byl Alláhův prorok a ty, kteří tomu nevěří."
"Káfir je skutečné slovo, které Korán používá pro nemuslimy. Obvykle se překládá jako nevěřící nebo bezvěrec, ale tento překlad není správný. Slovo nevěřící je neutrální, zatímco postoj Koránu vůči nevěřícím je velmi negativní. Korán definuje káfira jako toho, kdo je nenáviděný Alláhem. Muslim není nikdy opravdovým přítelem káfira. Káfirové mohou být zotročeni, znásilněni, sťati, může se proti nim osnovat spiknutí, terorizováni a ponižováni. Káfir není plnoprávný člověk."
"Když si přečtete úplnou islámskou doktrínu - Korán, Síru (životopis Mohameda) a hadísy (tradice Mohameda), zjistíte, že islám je postaven na káfirech. Více než polovina Koránu je o káfirech, ne o muslimech. Cílem určeným islámským písemným učením je zničit každého káfira konverzí, podmaněním nebo smrtí. Džihád může být veden proti káfirovi."
To, že radikální muslimové v Turecku i jinde oslavovali požár katedrály Notre-Dame, tedy není nijak překvapující. To, že podpalování kostelů a jejich znesvěcování je již ve Francii i v dalších zemích po staletí běžné a média a západní vlády se o nich téměř nezmiňují, je však srdcervoucí.
Uzay Bulut je turecká novinářka a významná spolupracovnice Gatestone Institute.