 Bývalá německá ministryně obrany Ursula von der Leyen, která byla Evropským parlamentem těsně potvrzena jako příští předsedkyně Evropské komise, slibuje ambiciózní levicový program pro řešení otázek týkajících se změny klimatu, daní, migrace a právního státu. (Foto: Sean Gallup / Getty Images) |
Bývalá německá ministryně obrany Ursula von der Leyen byla jen tak tak zvolena příští předsedkyní Evropské komise, nejmocnějšího řídícího orgánu Evropské unie.
V tajném hlasování Evropského parlamentu 16. července 2019 obdržela paní von der Leyen, blízká spojenkyně německé kancléřky Angely Merkelové, 383 hlasů, což bylo jen o pouhých devět hlasů více než bylo k jejímu zvolení potřeba. Je to nejtěsnější většina od doby, kdy byla funkce předsedy Evropské komise v roce 1958 zřízena. Ursula von der Leyen převezme svou funkci od Jeana-Claudea Junckera 1. listopadu 2019 na období pěti let.
Ursula von der Leyen představila v Evropském parlamentu svůj ambiciózní, levicový politický program pro řešení otázek týkajících se změny klimatu, daní, migrace a právního státu. Její volební kampaň měla v Evropském parlamentu posílit podporu její kandidatury u Zelených a u Socialistů. Mnoho jejích slibů bude však v EU nevyhnutelně vyžadovat další rozsáhlé převedení suverenity z členských států na nevolené byrokraty v Bruselu.
V závěrečném hlasování byli Socialisté ve své podpoře paní von der Leyen rozštěpeni a Zelení jí formálně oponovali. Je zajímavé, že nakonec zvítězila díky hlasům euroskeptiků ze střední a východní Evropy. V předvolebním klání se totiž Ursula von der Leyen postavila kriticky k tomu, jak se EU v poslední době chová právě k těmto zemím kvůli jejich opozici vůči masové imigraci.
V minulosti vyzývala paní von der Leyen k vytvoření evropského superstátu: "Mým cílem jsou Spojené státy evropské - na základě modelu federálních států, jako je Švýcarsko, Německo nebo USA," řekla v srpnu 2011 v rozhovoru pro německý zpravodajský týdeník Der Spiegel. Zdá se však, že nedávno své ambice poněkud omezila: Uvedla, že její sen o federalizované EU se stal "vyspělejším a realističtějším". Vysvětlila to v komentáři, kterým si zjevně chtěla naklonit střední a východní Evropy: "V Evropské unii existuje jednota v rozmanitosti. To se liší od federalismu. A já jsem přesvědčená, že to je ta správná cesta."
Pokud se ale podíváme na detaily politických návrhů paní von der Leyen, tak zjistíme, že má v plánu rozsáhlé rozšíření pravomocí Evropské komise – jinými slovy, utužení centrálního řízení EU. Její návrhy by podstatně zvýšily úlohu Bruselu prakticky ve všech aspektech hospodářského a sociálního života v Evropě - na úkor suverenity členských zemí.
Následuje stručný přehled hlavních návrhů paní von der Leyen na následujících pět let, tak jak jsou uvedeny v jejím 24stránkovém dokumentu nazvaném "Moje agenda pro Evropu":
Změna klimatu
Ursula von der Leyen vyzvala k tomu, aby byla Evropská unie do roku 2050 "uhlíkově neutrální". Slíbila, že během prvních 100 dnů ve funkci navrhne "Evropskou zelenou dohodu" (European Green Deal), která bude rovněž zahrnovat první "Evropský zákon o klimatu". V tomto zákoně bude zakotven cíl "neutrality vůči klimatu" do roku 2050: "Emise uhlíku nesmí být zadarmo. Každý člověk a každý sektor budou muset finančně přispět."
Ursula von der Leyen se rovněž zavázala zavést "Uhlíkovou zahraniční daň", která by se vztahovala na mimoevropské společnosti, a snažila by se průmyslu EU zajistit "soutěž za rovných podmínek". Nový "Evropský klimatický pakt" potom navíc stanoví "řadu závazků, které přinesou změnu v chování, od jednotlivce až po největší nadnárodní společnost."
Program sociálního inženýrství paní von der Leyen zaplatí samozřejmě evropští daňoví poplatníci: "'Investiční plán trvale udržitelné Evropy' ve výši 1 bilionu eur podpoří v příštím desetiletí investice na boj proti změně klimatu v celé EU." Rovněž slíbila, že EU "bude lídrem v mezinárodních jednáních, která do roku 2021 zvýší ambice ostatních hlavních producentů emisí ohledně ochrany klimatu."
Ekonomika, společnost a daně
Ursula von der Leyen se zavázala k dalšímu prohloubení Evropské hospodářské a měnové unie. Zavázala se zavést "Rozpočtový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost" a "Evropský systém pojištění vkladů". Mezi jejími plány je rovněž dokončení integrace "bankovní unie" a posílení mezinárodní role eura.
Ursula von der Leyen slíbila sladit evropské hospodářské řízení s cíli OSN pro udržitelný rozvoj. Mezi jejími návrhy je právní nástroj k zajištění minimální mzdy pro zaměstnance ve všech 28 členských státech EU. Navrhla také "Evropský systém pojištění v nezaměstnanosti", "Evropskou záruku pro děti" a "Směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem", která má "podpořit lepší sdílení rodinných povinností mezi ženami a muži."
Paní von der Leyen rovněž navrhla "Evropskou genderovou strategii", která má zajistit "stejnou odměnu za stejnou práci", a zavázala se zavést "závazná opatření pro transparentnost platů". Slíbila, že stanoví kvóty ve správních radách pro vyvážené zastoupení žen a mužů. Slíbila také, že genderově vyvážená bude i Evropská komise: "Ke konci mého mandátu zajistím plnou rovnost na všech řídících úrovních Komise. Cokoliv jiného je nepřijatelné."
Paní von der Leyen se také zavázala přepracovat evropský daňový systém: "Jedním z klíčových základů naší sociálně-tržní ekonomiky je to, že každý platí svůj spravedlivý podíl. Žádné výjimky nepřipustíme." Slíbila upřednostnit řešení otázky zdanění velkých technologických společností: "Pokud nebude do konce roku 2020 zavedeno globální řešení spravedlivých digitálních daní, tak bude EU jednat samostatně." Zavázala se, že zavede společný konsolidovaný základ daně z příjmu korporací: "Rozdíly v daňových pravidlech jsou překážkou hlubší integrace jednotného trhu a mohou bránit růstu, zejména v eurozóně, kde jsou hospodářské vazby nejsilnější. V této věci musíme jednat." Varovala, že případnou opozici členských států EU proti jejímu přepracování evropského daňového systému Brusel zvrátí: "Využiji ustanovení ve Smlouvách, která umožňují přijímat návrhy o zdanění postupem spolurozhodování a hlasování kvalifikovanou většinou v Evropské radě. Toto nás učiní efektivnějšími a v případě potřeby budeme schopni jednat rychleji."
Technologie
Paní von der Leyen se zavázala vyvinout společné normy EU pro sítě 5G a dosáhnout "technologické soběstačnosti EU" v kritických oblastech: "Společně definujeme standard pro tuto novou generaci technologií, který se stane celosvětovou normou." A dodala: "Během svých prvních 100 dnů ve funkci navrhnu právní předpisy pro koordinovaný evropský přístup k lidským a etickým důsledkům umělé inteligence."
Mezitím má nový unijní "Zákon o digitálních službách" "zdokonalit pravidla pro odpovědnost a bezpečnost digitálních platforem, služeb a produktů a vytvořit v EU 'jednotný digitální trh'." Společný "Kybernetický úřad" "urychlí sdílení informací a zajistí lepší ochranu uživatelů."
Paní von der Leyen také vyzvala k vytvoření "Evropského vzdělávacího prostoru", ve kterém by vznikla "nová kultura vzdělávání". Mezi jejími projekty je rovněž "Akční plán pro digitální vzdělávání", který by měl "vzdělávání reformovat".
Právní stát, migrace a vnitřní bezpečnost
Ursula von der Leyen vyzvala ke zřízení komplexního "Evropského mechanismu právního státu", který by zajistil nadřazenost práva EU nad právními předpisy členských států EU. Varovala, že pro členské státy, které s tím nebudou souhlasit, to bude mít finanční důsledky: "Mám v úmyslu se zaměřit na přísnější vymáhání práva a chci začít u nedávných rozsudků Soudního dvora EU, které ukazují dopad porušování právních předpisů. Podporuji návrh, aby se dodržování právního státu stalo nedílnou součástí příštího víceletého finančního rámce." A dodala: "Komise bude vždy nezávislou strážkyní Smluv. Spravedlnost musí být slepá - bude bránit právní stát kdekoli, ať už bude napaden kýmkoliv."
Ursula von der Leyen chce rovněž vyjednat "Nový pakt o migraci a azylu", v němž by posílená Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž převzala odpovědnost za hraniční kontroly od členských států EU: "Do roku 2024 chci vidět tyto strážce hranic [EU] působit na vnějších hranicích EU."
Mezitím by nový "Společný evropský azylový systém" vyžadoval, aby všechny členské státy EU poskytly azyl migrantům, kteří o to požádají: "Všichni musíme přispívat a navzájem si pomáhat." Úřad prokurátora EU by navíc měl "mít více pravomocí a kompetencí" a měl by "být schopen vyšetřovat a stíhat přeshraniční terorismus."
Evropská obrana a obchod
Ursula von der Leyen, která již dříve podpořila vytvoření evropské armády, se zavázala, že v příštích pěti letech podnikne "odvážné kroky směrem k realizaci skutečné Evropské obranné unie." A dodala: "Potřebujeme integrovaný a komplexní přístup k naší bezpečnosti."
Řekla také: "Jsem přesvědčena, že Evropa by měla mít ve světě jednotnější a silnější hlas." Vyzvala ke změně pravidel, aby EU mohla jednat i bez jednomyslného souhlasu členských států EU: "Aby se EU stala světovým lídrem, musí být schopna jednat rychle: Budu usilovat o to, aby se hlasování kvalifikovanou většinou stalo v této oblasti pravidlem. Budu úzce spolupracovat s vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, abychom zajistili koordinovaný přístup ke všem našim vnějším činnostem, od rozvojové pomoci až po naši společnou zahraniční a bezpečnostní politiku."
Co se týče obchodu, tak Ursula von der Leyen uvedla, že ustanoví "dohlížitele na obchodní záležitosti", aby zlepšil dodržování a vymáhání obchodních dohod EU. Rovněž uvedla, že bude usilovat o reformu Světové obchodní organizace: "Musíme vymáhat svá práva, a to i pomocí sankcí, pokud ostatní země zablokují řešení obchodního sporu."
Reakce
Velmi těsné schválení Ursuly von der Leyen Evropským parlamentem ukázalo, že má stejně tolik kritiků, jako příznivců. Jejím největším kritikem je zřejmě lídr strany Brexit Nigel Farage, který ve svém vystoupení v Evropském parlamentu řekl:
"To, co nám zde dnes Ursula von der Leyen předvedla, je snaha EU převzít kontrolu nad každým aspektem našeho života. Chce vybudovat centralizovanou nedemokratickou, modernizovanou formu komunismu, ve kterém vše řídí stát a ve kterém se parlamenty národních států stanou přežitkem bez jakéhokoliv významu."
"Z naší perspektivy musím říct, že jsem skutečně potěšen, protože jste právě udělala Brexit ve Velké Británii mnohem populárnějším. Díky Bohu, že odcházíme!"
"Myslím si však, že bychom se měli soustředit především na obranu. Paní von Leyen je fanatickou zastánkyní budování Evropské armády, a bohužel není sama. Až bude Evropská armáda vybudována, tak NATO buď přestane existovat, nebo již nebude mít v Evropě vůbec žádný význam."
Poslanec Evropského parlamentu za britskou stranu Brexit Matthew Patten ve svém článku - "Fanatická von der Leyen je pro zmršenou 'demokracii' EU posledním hřebíkem do rakve" – publikovaném v deníku The Telegraph, napsal:
"Kontroverzní ministryně obrany Německa Ursula von der Leyen byla Evropským parlamentem schválena do funkce předsedkyně Evropské komise většinou pouhých devíti hlasů... Toto je zde v Evropském parlamentu, kde je obyčejně všechno dohodnuto již před hlasováním, naprosto bezprecedentní...."
"Předcházely tomu dlouhé dny intenzivního handrkování, kdy paní von der Leyen chodila po chodbách ve Štrasburku a Bruselu a lobovala za své předsednictví...."
"Její návrhy jsou plné vět, jako 'musíme to dělat evropským způsobem' a 'svět potřebuje více Evropy' a zahrnují minimální mzdu v EU, unii kapitálových trhů a evropský systém pojištění v nezaměstnanosti. A nejkontroverznější ze všeho je opuštění národního veta v oblasti zahraniční politiky, další kroky směřující k vybudování Evropské armády a předání kompetence o rozhodnutí jít do války do rukou EU."
"Slíbila také prohloubení Evropské hospodářské a měnové unie, společný konsolidovaný základ daně z příjmu právnických osob, a vyjádřila pochopení pro další odklad Brexitu, pokud by o něj Británie požádala."
"Ursula von der Leyen na závěr uvedla: 'Musíme posílit spolurozhodování Evropského parlamentu a zavrhnout požadavek jednomyslných rozhodnutí v oblasti klimatu, energetiky, sociálních věcí a daní. Skončila provoláním 'Ať žije Evropa!' - a zdůraznila tak svoji podporu Spojeným státům evropským."
V Itálii vedlo zvolení Ursuly von der Leyen do funkce předsedkyně EK ke krizi koaliční vlády. Premiér Giuseppe Conte a místopředseda vlády Luigi Di Maio z Hnutí pěti hvězd Ursulu von der Leyen podpořili. Místopředseda vlády a ministr vnitra Matteo Salvini ze strany Liga byl proti jejímu zvolení. Salvini tweetoval, že podpora pro Ursulu von der Leyen "byla zradou" všech Italů, kteří hlasovali pro změny v Evropské unii.
Velvyslanec USA v EU Gordon Sondland vyzval Ursulu von der Leyen, aby obnovila transatlantické obchodní rozhovory - varoval však, že pokud ve vyjednáváních nedojde k pokroku, tak jsou Spojené státy připraveny uvalit na EU cla s "okamžitými finančními důsledky". Sondland v rozhovoru pro server Politico řekl: "Ohledně jejího vedení a její ochoty konstruktivně spolupracovat se Spojenými státy jsem velmi optimistický."
Soeren Kern je významný spolupracovník Gatestone Institute se sídlem v New Yorku.