 Dánsko má k epidemii zločinu, která v současnosti trápí Švédsko, stále relativně daleko. Vzhledem k blízkosti obou zemí, otevřeným hranicím a zjevnému volnému pohybu zločinců přes hranice - nemluvě o dánské vlastní kriminalitě - se však zdá, že v Dánsku chybí jen málo k tomu, aby se bezpečnostní situace vymkla kontrole a dostala se na úroveň Švédska. Na obrázku: most Øresund, součást silničního a železničního spojení mezi Dánskem a Švédskem. (Foto: David Ramos / Getty Images) |
Dánsko zažilo od února 2019 10 pumových útoků. Poslední pumový útok se udál 27. srpna v obytném komplexu Gersager ve městě Greve, poblíž Kodaně. Nikdo nebyl zraněn, ale budova byla vážně poškozena. Švédské město Malmö letos zažilo 19 pumových útoků. Redakční komentář dánského deníku Berlingske Tidende z 16. srpna 2019 podotýká:
"Nikdo nechce, aby u nás byla stejná situace jako ve Švédsku, kde střílení a pumové útoky dosáhly extrémně vysoké úrovně. Kromě konfliktů mezi gangy došlo v posledních letech také k pumovým útokům na policejní stanice, soudní budovy, jednu radnici a na Švédskou daňovou agenturu v Malmö."
Redakční komentář vyšel poté, co se 6. srpna stal cílem pumového útoku Dánský daňový úřad v Kodani. Při útoku byla vážně poškozena fasáda budovy a jedna osoba byla zraněna. Z útoku byli obviněni dva švédští občané. "Jména pachatelů obviněných z útoku naznačují, že nejsou etnickými Švédy, ale jejich motivy zatím nejsou známy," napsal deník Berlingske Tidende.
O několik dní později, 10. srpna, došlo v Kodani k dalšímu pumovému útoku, tentokrát na policejní stanici v Nørrebro.
Krátce po pumových útocích na Dánský daňový úřad a policejní stanici v Kodani uspořádala dánská premiérka Mette Frederiksen tiskovou konferenci. Vláda, řekla, považuje tyto pumové incidenty za "útoky na naše úřady, a tedy i na naši společnost." A dodala, že vláda plánuje posílit ochranu hranice se Švédskem. "Stojí před námi výzva. Nesmí být možné jen tak přicestovat ze Švédska do Dánska a uprostřed Kodaně odpálit bombu." Zdůraznila, že hranice se Švédskem "má plnou pozornost dánské vlády. Ochrana této hranice musí být posílena."
Zatímco motivy pumových útoků v Dánsku jsou nejasné, švédský novinář Joakim Palmkvist, který sleduje vývoj zločinnosti ve Švédsku, řekl televizní stanici TV2 Nyheder, že pumové útoky ve Švédsku i v Dánsku mají určité shodné znaky. Ve Švédsku jsou cílem pumových útoků často bytové komplexy, podniky a restaurace a několikrát se cílem těchto útoků stala i policie. Nedávno byla napadena dokonce i radnice v Landskroně, kterou zasáhl velký výbuch. Podle Joakima Palmkvista je švédská policie přesvědčena, že tyto pumové útoky mají většinou dva motivy: vydírání, kdy zločinci od svých obětí násilím vymáhají peníze nebo služby, nebo pomstu policii za stíhání zločinců.
Švédsko neexportuje do Dánska jen pumové útoky. Přes hranice se ze Švédska do Dánska šíří také specifická trestná činnost gangů – střílení a vraždy. V červenci 2019 byli ve Stockholmu zatčeni tři Švédové podezřelí z vraždy dvou Švédů v dánském městě Herlev, kde byl 25. června zastřelen vůdce švédského gangu a jeden jeho kamarád. Smrt obou mužů byla údajně součástí konfliktu dvou švédských gangů - "Dödspatrullen" ("Hlídka smrti") a "Shottaz".
Ačkoliv tato dramatická eskalace kriminality má původ ve Švédsku, Dánsko má dost vlastních problémů s trestnou činností, páchanou zejména migranty. Jak v dubnu uvedl deník Berlingske Tidende:
"Údaje [ze zprávy nazvané 'Imigranti v Dánsku v roce 2018' zpracované dánskou statistickou agenturou Danmarks Statistik] ukazují, že trestná činnost byla v roce 2017 mezi mužskými imigranty o 60 % vyšší a u mužských potomků imigrantů ze zemí mimo západní civilizační okruh byla vyšší dokonce o 234 % oproti celkové mužské dánské populaci."
Pokud jde o národnost zločinců mezi migranty, deník Berlingske Tidende uvedl:
"Na prvním místě jsou Libanonci, jejichž mužští potomci páchají zločiny téměř čtyřikrát více než průměrní muži, když srovnáme údaje přepočtené podle věku. V těsném závěsu za nimi jsou mužští potomci Somálců, Maročanů a Syřanů. Index násilí potomků migrantů ze zemí mimo západní civilizační okruh je 351, což znamená, že páchají násilí 3,5krát častěji než populace všeobecně. Potomci migrantů z Libanonu mají při přepočtu podle věku index násilí 668."
25. srpna 2019 byla za bílého dne v Ribersborgu, klidné a relativně bohaté čtvrti Malmö, zastřelena 31letá žena Karolina Hakim. Vražda vyvolala šok v celém Švédsku, mimo jiné také proto, že žena držela v náručí své novorozené dítě. Muž, který tuto ženu doprovázel, údajně otec jejího dítěte, je ve švédských médiích zmiňován v souvislosti s velkou loupeží v Dánsku v roce 2008, za což byl odsouzen k osmi letům vězení.
Jen o dva dny později byla v jednom bytě ve Stockholmu zastřelena 18letá žena.
Dánsko má k epidemii zločinu, která v současnosti trápí Švédsko, stále relativně daleko. Vzhledem k blízkosti obou zemí, otevřeným hranicím a zjevnému volnému pohybu zločinců přes hranice - nemluvě o vlastní dánské kriminalitě - se však zdá, že v Dánsku chybí jen málo k tomu, aby se bezpečnostní situace vymkla kontrole a dostala se na úroveň Švédska.