 Čínská umělá inteligence. Musíme se ptát, co by se stalo, kdyby nejnebezpečnější režim na světě ovládl nejvýkonnější technologii, kterou současný svět zná. (Foto: Getty Images) |
Čína, jak píše Amy Webb na webu Inc., "buduje globální impérium umělé inteligence (UI) a tvoří technologický ekosystém budoucnosti." Amy Webb, zakladatelka Future Today Institute, je přesvědčena, že Čína je v tom mimořádně úspěšná. "Čína usiluje o to, aby se stala globálním lídrem v umělé inteligenci, a to ovlivní všechna odvětví," podotýká.
Ne každý sdílí názor Amy Webb, že čínští vědci v oboru UI vedou. Amerika je konec konců v tomto oboru domovem nejvýznamnějších světových lídrů. Čínská lidová republika je však již dnes v tomto oboru nespornou velmocí. Aby si USA udržely svoji pozici a aby zabránily používání amerických technologií k nadmíru znepokojujícím účelům, je třeba, aby Washington donutil americké společnosti ukončit v Číně své kooperativní projekty UI.
Umělá inteligence (UI) umožňuje strojům vykonávat lidské činnosti, jako je řízení vozidel, rozpoznávání mluvených slov a dovednost v hraní her, jako jsou šachy a Go.
Zejména čínská strategická hra Go je v tomto oboru velmi významná. V březnu 2016 zažila Čína "sputnikovský okamžik UI", když počítačový program AlphaGo, vyvinutý společností DeepMind, dceřinou společností Alphabet Inc., v Soulu zvítězil ve čtyřech z pěti her nad jihokorejským hráčem I Se-tolem - držitelem 18 mezinárodních titulů ve hře Go.
Následující rok nalil Peking ještě více peněz do výzkumu UI a zařadil umělou inteligenci do své iniciativy "Made in China 2025". Cílem tří etap čínského "Plánu rozvoje umělé inteligence nové generace" je udělat Čínu světovým lídrem v oboru UI do roku 2030. Peking si také zajistil, že jeho odhodlání dominovat oboru UI je sdíleno celou čínskou společností. Průzkumy ukazují, že kapitáni průmyslu a političtí analytici se v Číně zaměřují na umělou inteligenci daleko více než jejich soupeři na Západě.
Celonárodní úsilí, jak informuje Amy Webb, přineslo ovoce a Čína nyní například publikuje daleko více výzkumných pojednání o strojovém učení než USA.
Západ by měl být vážně znepokojen: Země, která vyhraje v závodech umělé inteligence, ovládne globální ekonomiku a bude pánem nejničivější konvenční vojenské síly. Dalo by se říci, že jsme svědky "Vzpoury strojů".
A co když jsou těmito "stroji" Číňané? Musíme se ptát, co by se stalo, kdyby nejnebezpečnější režim na světě ovládl nejvýkonnější technologii, kterou současný svět zná.
Stačí sledovat, co se děje v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Systémy UI na rozpoznávání obličeje v ní pomáhají čínskému režimu nepřetržitě obyvatele sledovat.
V Sin-ťiangu Peking vytrvale ničí kulturní a náboženskou identitu obyvatelstva a zavádí rasovou politiku připomínající politiku Třetí říše. Například více než milion obyvatel je momentálně zadržován v zařízeních podobných koncentračním táborům kvůli své ujgurské nebo kazašské etnicitě a svém lpění na islámu.
Americké společnosti bohužel pomáhají čínským vůdcům v tom, co mnozí správně označují jako zločiny proti lidskosti. Například vědci zabývající se umělou inteligenci z Microsoftu, Rensselaer Polytechnic Institute a Michiganské státní univerzity přednesli na čínské konferenci o biometrickém rozpoznávání v Sin-ťiangu v srpnu 2018 klíčové projevy o rozpoznávání obličeje - technologii sociální kontroly.
Čína nyní hraje ve světě v oboru UI důležitou roli díky americkým společnostem, které s ní sdílejí své nejnovější technologie. Lídry v oboru jsou společnost Alphabet a její dceřiná společnost Google. Alphabet je významným hráčem částečně díky akvizici společnosti DeepMind. Google provádí v oboru UI rozsáhlý výzkum.
Část výzkumu společnosti Google probíhá v Číně, kde má tři výzkumné laboratoře zaměřené na umělou inteligenci: Google AI China Center v Pekingu, založenou v roce 2017, a partnerství s dvěma předními čínskými vzdělávacími institucemi – Peking University a Tsinghua University.
Peter Thiel, investor působící v Silicon Valley, nedávno podrobil Google tvrdé kritice. 11. srpna 2019 v pořadu "Sunday Morning Futures" televize Fox News Peter Thiel řekl: "Skutečnost, že velká americká společnost odmítla spolupracovat s Pentagonem a místo toho spolupracuje s naším geopolitickým soupeřem, je podle mě za posledních sto let naprosto bezprecedentní."
Společnost Google v několika různých prohlášeních popřela obvinění podobná těm, která pronesl Peter Thiel. Ačkoliv Google argumentuje technicky přesně, jeho omluvy jsou poněkud falešné. Zaprvé, společnost uvedla, že s Pentagonem spolupracuje, ovšem smlouvu týkající se Projektu Maven – projektu zabývajícímu se analýzou záběrů z dronů – přesto neobnovila.
Zadruhé, společnost Google popírá spolupráci s čínskou armádou, ale Peter Thiel, spoluzakladatel společnosti PayPal, zdůrazňuje, že její "civilní" projekty jsou ve skutečnosti vojenské. "Není to jako v USA, kde máte různé společnosti a různé lidi a máte vládní sektor a soukromý sektor a výzkum není vždy koordinován a nemá společné cíle," řekl Peter Thiel televizi Fox News. "V Číně jsou tyto věci stále celostátně pevně koordinovány shora."
V Číně, jíž vládne agresivní lídr Si Ťin-pching, "civilně-vojenská fúze" znamená, že výsledky civilního výzkumu jsou okamžitě aplikovány čínskými ozbrojenými silami.
Peter Thiel říká samozřejmě pravdu o základní povaze čínského státu, kterému vládne jedna strana. Komunistická strana, které je Čínská lidová osvobozenecká armáda podřízená, má ve skutečnosti nad společností téměř absolutní moc včetně vysoce důležitého vědeckého a technického výzkumu. Společnosti jako Google musí vědět o tom, že čínská armáda má k jejich výzkumu UI neomezený přístup.
Ne každý se obává militarizace výzkumu v Číně. "Zrušením těchto laboratoří se nám nepodaří zastavit nebo zpomalit čínský pokrok v oblasti UI," řekl populárnímu americkému zpravodajskému serveru Vox Jeffrey Ding z Centra pro řízení UI Oxfordské univerzity s poukazem na zahraniční pracoviště vyvíjející UI. "Buď se my budeme snažit přitáhnout ty nejlepší mozky, nebo tito lidé půjdou jinam," řekl.
"Pokud chceme, aby někdo pracoval raději pro Microsoft než pro čínskou armádu," ptá se Vox, "proč bychom mu tu možnost měli odepírat?"
Jeffrey Ding v článku na serveru Vox zdůrazňuje důležitý aspekt soupeření v oblasti UI - je to především soutěž o mozky lidí. Jak poznamenal futurista George Gilder: "Nejcennějším zdrojem světové ekonomiky je lidský génius." Server Axios informoval, že většina nejlepších amerických vědců v oblasti umělé inteligence pochází z jiných zemí.
"To, co v oblasti UI přineslo USA výhodu, je do značné míry skutečnost, že USA přitahují talentované vědce z celého světa," píše Vox. "Ačkoliv je Amerika mnohem menší zemí než Čína, tak ve skutečnosti čerpá z mnohem většího fondu talentů a přitahuje i mnoho špičkových čínských vědců."
Server Vox naznačuje, že pokud by čínští vědci nemohli pracovat pro americké společnosti v Číně, tak by v Číně nemuseli nutně najít zaměstnání ve svém oboru. Někteří z těch, kteří by hledali práci ve výzkumu UI, by odešli do Spojených států, a to by rozhodně pozici Pekingu v oblasti UI oslabilo. 7. srpna 2019 byl na webu MIT Technology Review publikován článek "Cesta Číny k nadvládě v oboru umělé inteligence má problém: odliv mozků." USA by mohly tento zásadní problém ještě více prohloubit.
Navzdory výhodám výzkumu UI v Číně, mají argumenty pro ukončení amerického výzkumu v Číně daleko větší váhu. Z těchto laboratoří dennodenně unikají americké objevy. Navzdory tomu, co píše Amy Webb, se zdá, že USA mají v oboru umělé inteligence stále ještě náskok. Pokud budou tyto laboratoře nadále provozované v Číně, budou nové objevy UI nadále proudit jen jedním směrem - z USA do Číny.
Ačkoliv je dnes velká část výzkumu umělé inteligence "open source", tedy volně sdílená, a nezáleží na tom, kde výzkumníci sídlí, je zřejmé, že již v blízké budoucnosti nebudou výsledky výzkumu UI zveřejňovány na otevřených fórech. A pak se každá země bude snažit přilákat ty nejtalentovanější vědce.
Není samozřejmě pochyb o tom, že uzavření amerických výzkumných center v Číně nějakým způsobem zpomalí americký pokrok v oblasti UI, ale tyto ztráty nebudou zdaleka tak velké jako výhody, které by přineslo odříznutí Číny od spoluúčasti na americkém výzkumu UI. Kromě toho nemůžeme dál ignorovat naši morální zodpovědnost za vědeckou pomoc militantnímu rasistickému státu.
Toto je závod století a USA naléhavě potřebují vylepšit svoje šance. Je proto načase, aby prezident Trump zakázal exekutivním příkazem projekty výzkumu umělé inteligence amerických společností v Čínské lidové republice.
Gordon G. Chang je autor knihy The Coming Collapse of China (Přicházející kolaps Číny) a významný spolupracovník Gatestone Institute.