 Éric Zemmour, jeden z vážných kandidátů ve francouzských prezidentských volbách v roce 2022. (Foto: Bertrand Guay / AFP prostřednictvím Getty Images) |
Paříž, 18. prosince 2021. Alžírská fotbalová reprezentace právě vyhrála Arabský pohár v Kataru. Desetitisíce alžírských fanoušků, mávajících alžírskými vlajkami, se vyhrnuly na pařížskou třídu Champs-Élysées. Výtržníci rozbíjeli výlohy obchodů. Nepokoje trvaly až do soumraku. Zaznívala hesla: "Ať žije Alžírsko", "Při Alláhovi a Koránu!" — a také "Ser*me na Francii!" a "Ser*me na Zemmoura!" Policisté měli příkaz nezasahovat, přesto byli napadáni.
Následující den Jean Messiha, bývalý člen strany Národní sdružení, v televizi poznamenal: "Tady vidíme v přímém přenosu velkou výměnu a etnickou nenávist."
Éric Zemmour, židovský kandidát na francouzského prezidenta, to nijak nekomentoval. V rozhovoru pouze konstatoval: "...smutné všední výjevy...."
V Nanterre na západním předměstí Paříže napadli o deset dní dříve mladí muslimové katolický průvod pořádaný v rámci slavnosti Neposkvrněného početí Panny Marie, a na jeho účastníky vykřikovali urážky a výhrůžky. Mladí muslimové na katolíky křičeli "káfirové" (nevěřící). "Wallah [přísahám při Alláhovi] na Korán, podřízneme ti hrdlo," křičel jeden mladík na kněze a pak na něj plivl. Další křičeli: "Tohle je Alláhova země, odejděte."
Podobné události jsou ve Francii dnes již běžné. V nedávné minulosti se odehrály ještě násilnější incidenty. Francie je jedinou zemí v Evropě, kde byl učitel na ulici sťat řeznickým nožem, protože ho student obvinil z neúcty k islámskému prorokovi Mohamedovi. Francie je také jedinou zemí v Evropě, kde byl v kostele zavražděn kněz při sloužení mše. Francie je jedinou zemí v Evropě, kde byly v období po Druhé světové válce zavražděny židovské děti na dvoře židovské školy. Francie má také největší počet "no-go zón" v Evropě (více než 750).
Francie je nyní zemí, kde jsou křesťané a Židé uráženi a napadáni tak často, že noviny o tom informují pouze tehdy, když je někdo zraněn nebo zabit.
Francouzským no-go zónám by se mělo říkat "šariátské zóny". Vládnou v nich radikální imámové a muslimské gangy, které se živí krádežemi a obchodem s drogami. Přestože má většina tamějších obyvatel francouzské občanství, tak většina z nich se nepovažuje za Francouze, ale za občany blízkovýchodních zemí, ze kterých pocházejí. Není pro ně přijatelná přítomnost Židů ani křesťanů a většina dříve zde žijících křesťanů a Židů odešla před lety žít jinam. Policie tam nevstupuje a úřady dokonce považují za nebezpečné posílat do těchto oblastí hasičské vozy a sanitky.
Nejméně čtyři desetiletí se francouzské vlády tomuto tématu buď úplně vyhýbaly, nebo tvrdily, že příčinou problému je chudoba a lze jej tak vyřešit vyplácením sociálních dávek nebo vysíláním psychologů a sociologů. Situace se však pouze zhoršila. Ti, kteří jsou u moci, se jakékoliv diskusi o islámu vyhýbají nebo tvrdí, že islám "má ve Francii své místo" a je nyní "francouzským náboženstvím".
Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že chce udělat více než jeho předchůdci, a slíbil bojovat proti tomu, co nazývá "islámským separatismem". Všechny potíže podle něj pochází od malé hrstky islamistů, které definoval jako stoupence "radikálních hnutí nesouvisejících s islámem" a které k životu odděleně od ostatních Francouzů podněcují nebezpeční buřiči, kteří zrazují muslimskou víru. Macron proto nadále odmítá čelit čemukoliv "nepohodlnému".
Podle průzkumu zveřejněného v září 2020 uvedlo 74 % francouzských muslimů mladších 25 let, že zákony islámu jsou důležitější než zákony Francouzské republiky. Další průzkum zveřejněný o dva měsíce později ukázal, že 57 % francouzských muslimů mladších 25 let chce žít podle islámského práva šaría.
Průzkumy také ukázaly, že muslimské gangy, které žijí v no-go zónách a zabývají se obchodem s drogami, kradou a loupí v podnicích provozovaných nemuslimy v blízkém okolí. Bezpráví nutí tyto nemuslimy k prodeji jejich podniků muslimům, jimž nehrozí ani rabování, ani vyhrožování. Členové gangů tvrdí, že když kradou a rabují, tak pouze "vybírají džizju", islámskou daň za "ochranu", vybíranou od nemuslimů na územích ovládaných islámským právem.
Ti, kdo se odvážili situaci explicitně popsat, byli roky poháněni před soud, obviňováni antirasistickými organizacemi z "islamofobního rasismu" a následně odsuzováni k vysokým pokutám. V roce 2011 vydal spisovatel Renaud Camus knihu Le grand remplacement (Velká výměna), v níž uvedl, že muslimská civilizace nahrazuje francouzskou civilizaci a že toto nahrazení je pro nemuslimy doprovázeno násilím a nedostatkem bezpečnosti. Pro Camuse to neskončilo jen placením pokut. Nebyl nadále zván ani do rozhlasu ani do televize a všichni francouzští nakladatelé prohlásili, že již nebudou vydávat jeho knihy. Nyní své knihy vydává vlastním nákladem.
Totéž napsal i další spisovatel a novinář Éric Zemmour, který byl často odsuzován — rovněž za "islamofobní rasismus" — k vysokým pokutám. Chránilo jej ovšem to, že jeho knihy byly bestsellery a talk show, do kterých ho pozvali, měly obrovský úspěch. Rozhlasové a televizní stanice ani noviny, které jeho názory publikovaly, ho nevyhodily.
Zemmourovo rozhodnutí kandidovat na francouzského prezidenta je tak třeba chápat v tomto kontextu.
Kniha La France n'a pas dit son dernier mot (Francie ještě neřekla své poslední slovo), kterou Zemmour vydal v září 2021, popisuje jeho neuspokojivé rozhovory s francouzskými politickými představiteli. Nikdo nezpochybnil jediné slovo, které napsal. Po celé zemi pořádal setkání, na nichž vysvětloval, co je podle něj třeba udělat, a 30. listopadu 2021 oznámil svou kandidaturu prostřednictvím videa na YouTube.
To, co Zemmour řekl, ostře kontrastovalo s tím, co říkali ostatní kandidáti. Nesnažil se zalíbit ani zmírnit závažnost faktů. Hovořil o destrukci Francie:
"Francie už není Francií a všichni to vidí.... Mění se v zemi třetího světa, což nás ochuzuje stejně tak, jako nás to rozkládá, ničí nás to stejně, jako nás to trápí."
Zdůraznil nedostatek odvahy francouzských politiků:
"Pochopil jsem, že žádný politik nemá odvahu zachránit naši zemi před tragickým osudem, který ji čeká. Pochopil jsem, že všichni tito údajní profesionálové jsou především neschopní."
Při vysvětlování svého rozhodnutí řekl:
"Rozhodl jsem se požádat vás o hlas, abych se stal vaším prezidentem. Aby naše děti a vnuci nepoznali barbarství. Aby naše dcery nebyly zahalovány a naši synové nebyli nuceni se podřizovat."
Zemmour založil politickou stranu a nazval ji Reconquête!, což někteří považují za odkaz na reconquistu, znovudobytí Španělska křesťany po staletích muslimské okupace.
Na několik týdnů se mu podařilo učinit otázku přežití Francie a její civilizace středem všech debat. Pokaždé, když mu média dala prostor, tak neúnavně opakoval, že v sázce je přežití Francie a že volby v roce 2022 mohou být poslední nadějí na záchranu země. Hovořil o riziku občanské války: "Nechci, aby se Francie stala velkým Libanonem."
Ostatní prezidentští kandidáti se pak byli nuceni vyjadřovat ke stejným otázkám jako on, ale neodpověděli na ně. Předsedkyně strany Národní sdružení Marine Le Pen prohlásila, že Zemmour je příliš pesimistický a rozděluje Francouze. Valerie Pecresse, kandidátka umírněné pravicové strany Republikáni, jednoduše řekla: "Éric Zemmour je spojencem krajní pravice. Já patřím k pravici, která postavila hráz proti krajní pravici." Levicoví kandidáti úplně odmítli odpovědět, pouze uvedli, že je Zemmour "fašista".
Francouzská mainstreamová média, která Zemmoura pozvala, se také musela vyjadřovat k otázkám, které kladl; téměř všechna ale tvrdila, že Zemmour přehání, že je daným tématem posedlý a že Francii žádné nebezpečí nehrozí.
"Antirasistické" a francouzské muslimské organizace dodnes líčí Zemmoura jako rasistu. Francis Kalifat, předseda Reprezentativní rady francouzských židovských institucí (CRIF, Conseil représentatif des institutions juives de France), prohlásil, že by Zemmoura neměl volit žádný Žid. Yonathan Arfi, místopředseda CRIF, napsal: "Jako Židé samozřejmě nejsme odpovědní za to, co Éric Zemmour říká. Máme však povinnost postavit se tomu do cesty." Haim Korsia, vrchní francouzský rabín, dokonce prohlásil, že Zemmour, který sám sebe považuje za "berberského Žida", je "antisemita".
Prezident Macron o Zemmourovi nikdy nemluví, ale členové jeho vlády a politici jeho strany Republiko vpřed!, kterou Macron založil v roce 2017, ano a používají u toho silné výrazy. Ministr zdravotnictví Olivier Veran prohlásil, že "Éric Zemmour ztělesňuje odmítání, rasismus a xenofobii" a je ve stavu "permanentního deliria". Bývalý ministr vnitra Christophe Castaner řekl, že Zemmour "uráží francouzský lid každý den".
Prezidentské volby jsou ve Francii dvoukolové. Kandidátů pro první kolo je hodně — podmínky k účasti v prezidentských volbách v roce 2022 zatím splnilo 25 kandidátů. Většina z nich získá 1-2 % hlasů. Ve druhém kole se utkají pouze dva kandidáti s největším počtem hlasů.
Dokud Zemmour neoznámil svou kandidaturu, průzkumy naznačovaly, že ve druhém kole bude prezident Macron čelit Marine Le Pen a snadno zvítězí. Její otec Jean-Marie Le Pen byl několikrát odsouzen za antisemitské výroky. Přestože se snažila ukázat, že je zcela jiná než její otec a vůbec není antisemitka, stále nese jeho jméno, což se zdá být nepřekonatelným handicapem. Ve snaze změnit svůj mediální obraz dokonce zmírnila své postoje, zjevně to však k ničemu nevedlo.
Od září do poloviny prosince 2021 průzkumy ukazovaly, že ve druhém kole voleb by mohl být Macronovým soupeřem právě Zemmour. Od poloviny prosince se však průzkumy změnily a šance Marine Le Pen, Valerie Pecresse a Érica Zemmoura jsou vyrovnané. Je tedy možné, že se Marine Le Pen dostane do druhého kola. Pokud se tak stane, bude výsledek stejný, jaký byl očekáván před Zemmourovou kandidaturou — a Macron bude znovu zvolen. Pokud se do druhého kola dostane Valerie Pecresse, bude Macron rovněž znovu zvolen: její postoje jsou blízké Macronovým, což znamená, že voliči, kteří si přejí konzervativnější politiku, ji pravděpodobně volit nebudou. "Valerie Pecresse hlásá stejné myšlenky jako Emmanuel Macron a není schopna jej porazit," řekl 10. ledna Guillaume Peltier, bývalý místopředseda strany Republikáni. "Šanci má pouze Éric Zemmour." Peltier 9. ledna opustil Republikány a přidal se k Zemmourovi.
I když se Zemmour dostane do druhého kola, tak má Macron stále velkou šanci na znovuzvolení. Macron vybičovává strach z nemoci Covid-19. Pravidla uvalená na francouzské obyvatelstvo jsou stále extrémně přísná. Ve Francii platí stav "zdravotní pohotovosti" a policie, která dodržování pravidel vynucuje, má rozsáhlé kontrolní pravomoci. Byl zaveden covid pas; pouze plně očkovaní lidé mohou chodit do restaurací, kaváren, kin nebo jezdit vlakem. Policie může vyžadovat prokázání se covid pasem a doklady totožnosti úplně všude kromě domovů. Každý den jsou titulní stránky novin věnovány pandemii a počtu případů. Počty hospitalizovaných a úmrtí jsou vytištěny velkým písmem. Pandemii se z velké části věnuje také televizní zpravodajství. Macron hovoří téměř výhradně jen o pandemii. Političtí analytici se domnívají, že pokud se dokáže vyhnout všem ostatním tématům, tak bude jeho znovuzvolení jisté. Pokud se mu to nepodaří, mohou volby dopadnout jakkoliv.
Nedávný průzkum veřejného mínění ukázal, že 60 % Francouzů schvaluje používání covid pasu a přísná pravidla. Strach z nemoci a ze smrti zůstává silný.
Průzkumy však také ukazují, že myšlenky, které jsou jádrem Zemmourovy kampaně, s ním sdílí mnoho Francouzů. Jeden z institutů pro výzkum veřejného mínění se vzorku Francouzů nedávno zeptal:
"Někteří lidé hovoří o velké výměně – o tom, že evropská, bílá a křesťanská populace je ohrožena vyhynutím v důsledku muslimské imigrace z Maghrebu a černé Afriky. Myslíte si, že k takovému jevu dojde i ve Francii?"
67 % respondentů odpovědělo: Ano. Další otázka byla, zda se respondenti obávají možnosti velké výměny. Na tuto otázku odpovědělo 67 % lidí: Ano. 63 % respondentů odpovědělo, že si myslí, že islám pro Francii představuje hrozbu.
Novináři, kteří se k průzkumu vyjádřili, uvedli: "Velká výměna je výmysl." Mnoho Francouzů s tím zjevně nesouhlasí.
Zemmour v nedávném rozhlasovém pořadu prohlásil: "Ne, velká výměna není výmysl." Uvedl následující čísla:
"Do Francie přichází ročně čtyři sta tisíc muslimských imigrantů. Za pět let to představuje další dva miliony muslimů. Tito muslimové odcházejí žít do muslimských oblastí a neintegrují se.... Co myslíte, že to znamená?"
Novináři, kteří s ním dělali rozhovor, místo odpovědi změnili téma. Čísla, která uvedl, pocházejí z oficiálních dokumentů a jsou přesná.
Hovořil také o svých vlastních zkušenostech. 25. října 2021 ho televizní moderátor Jean-Marc Morandini pozval na setkání s obyvateli Drancy, městečka na východním předměstí Paříže, kde Zemmour prožil dětství. Zemmour vzpomínal, že v šedesátých letech tam žila francouzská střední třída. A žilo tam také mnoho Židů, kteří v roce 1962 na konci francouzsko-alžírské války opustili Alžírsko. V té době, pokračoval, byl život v Drancy klidný a mírumilovný. Morandini řekl, že v Drancy už dnes nežije ani jedna židovská rodina; je to převážně muslimské městečko, stejně jako mnoho městeček v okolí. V roce 2017 zde došlo k nepokojům doprovázeným tvrzeními o údajné "policejní brutalitě". V Aulnay-sous-Bois, městečku sousedícím s Drancy, se mladý kriminálník afrického původu Theodore Luhaka násilně bránil policistům, kteří ho zatýkali, a obvinil je ze sexuálního napadení. Celé východní předměstí Paříže bylo týden v plamenech. Policisté byli propuštěni, obviněni a poté soudně očištěni. Tehdejší prezident François Hollande se zastal Luhaky, nikoliv policie.
Zemmour se mohl pohybovat pouze pod ochranou tuctu ozbrojených policistů. Potkal jen několik lidí, všichni se chovali nepřátelsky. Následoval ho dav křičící "Zemmoure, jdi pryč" a "Alláhu Akbar". Když vstoupil do muslimského řeznictví a zeptal se řezníka, zda je ve městě nemuslimské řeznictví, řezník odpověděl: "Francouzské řeznictví? Myslím, že jedno zbylo ve francouzské čtvrti." Zemmour pak položil řečnickou otázku: "V Drancy ještě existuje francouzská čtvrť?"
26. listopadu 2021 Zemmour navštívil Marseille. Všude, kam přišel, ho muslimové vítali výkřiky "Alláhu Akbar". Mladí muslimové mu vyhrožovali. Restauraci, v níž měl obědvat, napadli radikální antifašisté a poničili její fasádu. Policie se ji nesnažila chránit. 30 až 40 % obyvatel Marseille jsou nyní muslimové. Analytici předpovídají, že do deseti let bude Marseille — druhé největší město Francie — převážně muslimské.
Veřejné setkání, které Zemmour uspořádal 5. prosince 2021 k zahájení své kampaně, chránily stovky policistů. Příchozí vítaly skupiny lidí pokřikujících "Alláhu akbar" a "Zemmour je fašista". Ve velkém sále, kde se setkání konalo, Zemmoura jeden muž napadl a pokusil se ho škrtit. Zemmourovi bodyguardi ho předali policii; byl obviněn z úmyslného ublížení na zdraví. Na shromáždění bylo přítomno třináct tisíc lidí. Zemmour jim ve svém projevu sdělil: "Nenávidí mě, protože nenávidí vás."
Komentátor Ivan Rioufol v deníku Le Figaro napsal: "Co říká tento kandidát jiného než to, že se musíme bezodkladně pokusit zachránit umírající Francii a že je třeba naslouchat obavám opovrhovaného francouzského lidu?"
13. ledna 2022 řekl Zemmour v televizi: "Pokud bude Macron znovu zvolen, občanská válka je téměř jistá. Mnoho Francouzů to ví."
21. dubna 2021 zveřejnilo v týdeníku Valeurs Actuelles 1 200 profesionálních vojáků (včetně 20 generálů) otevřený dopis, v němž se vyjadřují stejně. Macron nereagoval, ale ministryně obrany Florence Parly oznámila, že signatáři jsou "nezodpovědní" a budou přísně potrestáni. Mnozí z těch, kteří byli stále v aktivní službě, byli propuštěni. 11. května 2021 zveřejnil Valeurs Actuelles další otevřený dopis, tentokrát podepsaný tisícovkami profesionálních vojáků, kteří si nepřáli, aby byla jejich jména zveřejněna. Text dopisu je jednoznačný:
"Jsme si vědomi násilí v našich městech a obcích. Vidíme, jak se komunitarismus [1] prosazuje ve veřejném prostoru a ve veřejné debatě. Vidíme, jak se nenávist vůči Francii a její historii stává normou.... Vzdáváte se kontroly nad celými oblastmi naší země a necháváte je napospas právu silnějšího.... Pokud vypukne občanská válka, tak se udržení pořádku v naší zemi chopí armáda.... Nikdo si nemůže přát, aby k tak hrozné situaci došlo... ale ano, ve Francii se opět schyluje k občanské válce a vy to dobře víte."
Valeurs Actuelles z otevřeného dopisu vytvořil petici. Během několika hodin ji podepsaly tisíce Francouzů. Macron opět nereagoval. Do dnešního dne svůj postoj nezměnil. O krizi ve Francii nemluví.
Novináři z mainstreamových médií a Zemmourovi političtí nepřátelé však pečlivě zkoumají každé jeho slovo a hledají záminky k útokům na jeho osobu. 15. ledna 2022 na setkání s učiteli a rodiči žáků Zemmour prohlásil, že si myslí, že postižené děti by se měly vzdělávat ve speciálních zařízeních, a dodal: "tyto děti jsou zcela zahlceny.... Takže si myslím, že potřebujeme specializované učitele, kteří se jim budou věnovat." Státní tajemnice Sophie Cluzel, která má na starosti osoby se zdravotním postižením, jej obvinila, že chce "odstranit postižené děti z republikánských škol" a "že odmítá odlišnosti," místo toho, aby vzala v úvahu skutečné potíže, o nichž hovořil. Marine Le Pen obvinila Zemmoura, že "útočí na děti oslabené postižením." Valerie Pecresse prohlásila: "Mým záměrem je větší inkluze pro postižené děti." Zemmour odpověděl, že mu napsaly tisíce rodičů postižených dětí, kteří uvedli, že se cítí být vládou opuštěni. Obvinil své kritiky z pokrytectví a lží a zdůraznil, že hodlá napravit problém s nedostatkem škol specializovaných na péči o postižené děti.
Po jakýchkoliv jeho prohlášeních budou nepochybně následovat další útoky. 17. ledna 2022 byl Éric Zemmour odsouzen k pokutě 10 000 eur za "podněcování k rasové nenávisti". Za to, že 29. září 2020 v televizní talk show řekl, že nezletilí cizinci "bez doprovodu" ve Francii nejsou ani nezletilí ani bez doprovodu a že páchají mnoho trestných činů. Policejní zprávy ukazují, že je to pravda. Zemmour o rase nemluvil. Rozsudek bude nepochybně zrušen, ale několik dní měla francouzská mainstreamová média možnost tvrdit, že byl Zemmour opět odsouzen za "rasismus".
Když byl Zemmour novinářem, byl zastánci politické korektnosti všeobecně nenáviděn. Neúnavně se ho snažili zničit, ale bez úspěchu. Když je teď kandidátem na prezidenta, tak se zdá, že ti, kteří ho nenáviděli předtím, ho nyní nenávidí ještě více a jsou připraveni své úsilí o jeho zničení ještě zdvojnásobit. Až v únoru začne francouzská prezidentská kampaň, tak útoky na Érica Zemmoura nejspíš ještě zesílí.
Navzdory nim s ním začali spolupracovat další známí politici. Guillaume Peltier byl pouze první. 19. ledna 2022 se k Zemmourovi připojili Jérôme Rivière, šéf frakce Národního sdružení v Evropském parlamentu, a Gilbert Collard, jeden z čelních představitelů Národního sdružení. Že by se rýsoval určitý trend?
Dr. Guy Millière je profesor Pařížské univerzity a autor 27 knih o Francii a o Evropě.
----------------------------------------------------
Poznámka překladatele
[1] Komunitarismus – tímto pojmem se označují snahy o vytvoření národnostních, rasových či náboženských komunit, které nad "společný" národní zájem kladou dílčí zájmy své komunity