Příliv více než jednoho milionu žadatelů o azyl z Afriky, Asie a Středního východu klade bezprecedentní tlak na německý zdravotnický systém. Nemocnice, kliniky a místa nouzového pobytu po celém Německu jsou kapacitně naplněna migranty trpících neduhy všeho druhu a lékařský personál, včetně tisíců dobrovolníků, je stále více sužován syndromem vyhoření.
Mezi onemocněními se také znovu objevují ty, které nebyly v Německu zaznamenány roky. Němečtí pracovníci ve zdravotnictví jsou nyní na pozoru před krymsko-konžskou krvácivou horečkou, záškrtem, ebolou, hepatitidou, HIV/AIDS, malárií, spalničkami, meningitidou, příušnicemi, dětskou obrnou, svrabem, tetanem, tuberkulózou, tyfem a černým kašlem. Stejně jako jsou uprchlické azylové domy naplněny k prasknutí, jsou stejně lékaři také ve stavu vysoké pohotovosti pro případ hromadného propuknutí chřipky a novoviru.
Je tak složitou výzvou situace, kdy desítky tisíc migrantů přicházejících do Německa (především dětí migrantů) nebylo imunizováno a němečtí lékaři zjišťují, že potřebné vakcíny nejsou snadno dostupné kvůli nedostatku zásob. Někteří němečtí rodiče podléhají panice, kvůli tomu že není dostatek vakcíny k imunizaci jejich vlastních dětí. Mnoho migrantů trpí také řadou traumat a duševních chorob. Podle komory německých psychoterapeutů, nejméně polovina všech, kteří přicházejí do Německa má psychické problémy, včetně posttraumatických stresových poruch a depresí a zhruba 40% z nich přemýšlelo o sebevraždě. Německé nemocnice jsou také nuceny najímat téměř armádu tlumočníků, aby lékaři mohli komunikovat s žadateli o azyl, kteří mluví desítkami jazyků a jejich nářečí a variant.
Ve stejné době se v německých nemocnicích zvyšuje zabezpečení pro ochranu doktorů a sester proti násilným útokům od migrantů, kteří jsou nespokojeni s lékařským ošetřením, kterého se jim dostává. Kritici varují, že němečtí daňoví poplatníci nakonec zaplatí miliardy eur pro zajištění zdravotní péče pro nikdy nekončící vlny žadatelů o azyl. To je navíc k miliardám eur již vynaložených na to, aby nově příchozí dostali jídlo, oblečení a přístřeší. Mnozí tvrdí, že německá vláda nedokázala plně zvážit nepředvídané důsledky otevřených dveří tolika migrantům. Kromě masivních ekonomických a sociálních nákladů, stejně jako zatíženímzvýšenou trestnou činností, včetně epidemií znásilňování, čelí nyní Němci riziku, že budou vystaveni exotickým chorobám. Německé sdělovací prostředky bagatelizují rozsah problémů ve zdravotní péči, zřejmě aby se zabránilo šíření strachu nebo podněcovaly anti-přistěhovalecké nálady. Ale rostoucí počet německých zdravotnických pracovníků bije na poplach. V rozhovorupro Die Welt uvedl Dr. Michael Melter, vedoucí lékař ve FN Regensburg, že přistěhovalci, kteří přichází do jeho nemocnice, mají nemoci, které jsou jen zřídkakdy v Německu viděny. "Některé z potíží jsem v posledních 20 nebo 25 letech neviděl a mnoho mých mladších kolegů je v praxi nevidělo nikdy."
Marc Schreiner, ředitel mezinárodních vztahů pro německou federaci nemocnic, potvrzujeMelterovy obavy:
"V klinikách, je stále běžné vidět pacienty s onemocněními, které byly považovány v Německu za vymýcené, jako je svrab. Tyto nemoci musí být spolehlivě diagnostikovány, což je výzvou."
Schreiner řekl, že v případě vysoce nakažlivých chorob, včetně tuberkulózy, musí být pacienti v karanténě, což je drahá procedura, jejíž náklady jsou hrazeny německými daňovými poplatníky. Podle Schreinera, asi 15% z nově přicházejících přistěhovalců vyžaduje okamžitou lékařskou péči. Při počtu 1,5 milionu žadatelů o azyl, očekávaného, že dorazí do Německa v roce 2015, to znamená, že 225 tisíc přistěhovalců bude mít naléhavou potřebu lékařské péče. Siegfried Hasenbein, ředitel bavorské Nemocniční Asociace, odhaduje, že v roce 2015 bude jen v bavorských nemocnicích umístěno na 25 až 30 tisíc migrantů. Kromě toho bude v letošním roce mezi 75 až 90 tisíci přistěhovalci přijato na pohotovostní nebo ambulantní péči.
Podle Hasenbeina, se tato čísla jeví zanedbatelnými ve srovnání se třemi miliony návštěv nemocnic, které se normálně vyskytují v Bavorsku každý rok. Problém nastává v tom, že migrační krize přetěžuje bavorský zdravotnický systém nerovnoměrně - nemocnice u záchytu migrantů, jako je Deggendorf, Ingolstadt a Passau tak nesou tíhu této lékařské péče. Markus Beier, ředitel Bavorské Asociace rodinných lékařů, říká, že lékaři v oblastech s velkou koncentrací žadatelů o azyl jsou povoláváni na všechny noční i denní hodiny každý den, takže je pro ně nemožné zajistit komukoli vynikající úroveň péče.
Max Kaplan, ředitel bavorské lékařské rady, říká, že úkony spojené s lékařským ošetřením pro migranty jsou zhoršovány jazykovými a kulturními bariérami, které jsou "únavné, časově náročné a někdy i nemožné k překonání." Čítající urážlivé újmy, kdy mnoho muslimských žen odmítá být ošetřováno doktory a mnozí muslimští muži odmítají být ošetřováni doktorkami. Ve snaze předcházet šíření nemocem, vyzval Kaplan německé úředníky veřejné zdravotní péče, aby nařídili lékařské testy pro všechny žadatele o azyl na počátečním místě vstupu do Německa, před jejich přesunem do různých částí země. "Je to v nejlepším zájmu uprchlíků a také místních obyvatel," řekl.
2.11.2015 v rozhovoru pro Spiegel TV, odhadl Dr. Ralf Mütterlein, ředitel plicní kliniky v Parsbergu, že 8 až 10 tisíc žadatelů o azyl v Německu má tuberkulózu, ale jen malá část se v současné době nachází v karanténě. Migranti, kteří se dostanou do kliniky v Mütterlein jsou drženi v karanténě po dobu až 18 měsíců, aby se zabránilo šíření choroby do celkové populace v zemi. Náklady německých daňových poplatníků, jsou astronomické: Mezi 10 až 12 tisíci eur za migranta za měsíc. V průběhu 18 měsíců, tak celková cena za jednoho migranta přesáhne 200 tisíc eur.
Přičemž zpráva Die Welt popisuje úsilí německých zdravotnických činitelů o vypořádávání se s šířením tzv. odolných zárodků:
"Lékaři jsou v současné době ve vysoké pohotovosti, protože s příchodem stovek tisíc uprchlíků, by mohly infekční nemoci prostoupit do populace země. Není to hysterie. Je to prostě výzva našemu zdravotnickému systému, které nečelil po mnoho desetiletí.
"Je tu nebezpečí, že uprchlík bude 'kolonizován' (jak doktoři říkají) nebezpečnými zárodky. Každý člověk nese bakterie v a na kůži. Pro zdravé lidi jsou neškodné. Stávají se problémem, když se šíří mezi kriticky nemocnými a pacienty na klinikách.
"Problémem je, že v zemích původu uprchlíků se mohou rezistentní bakterie šířit mnohem častěji než v Německu. Uprchlík je okamžitě testováni při nástupu na německých klinikách pouze tehdy, když je nutné zjistit, že neexistuje žádné nebezpečí, aby byl pacient přesunut do společné místnosti."
Dr. Jan-Thorsten Gräsner, ředitel Institutu pro záchranu a urgentní medicínu odhaduje, že zhruba 5% žadatelů o azyl nese odolné bakterie. V reálných číslech to vyjde na zhruba 75 tisíc příchozích s vysoce infekčními chorobami. Berlínský Institut Roberta Kocha, klíčová vládní agentura na ochranu veřejného zdraví v Německu, sdělila zdravotnickým profesionálům, stejně jako těm, kteří pracují jako dobrovolníci v uprchlických táborech, aby aktualizovali svá očkování. Ale Spolkový institut pro očkování a bioléky (Paul-Ehrlich-Institut), agentura Federálního ministerstva zdravotnictví, varovala, že 20 typů vakcín je nyní v nedostatečném množství a 16 jich není k dispozici již vůbec. Vzhledem k výrobním překážkám, tak některé vakcíny budou k dispozici až pro rok 2017. Stefan Derix, ředitel lékárnické komory Severního Porýní, řekl, že je nedostatek vakcín vzhledem k masivnímu přílivu žadatelů o azyl. Řekl, že Ministerstvo zdravotnictví běžně objednává zásoby vakcíny rok dopředu, a že nikdo ve vládě nepředpokládal, že by Německo bralo tolik migrantů v letošním roce.
Dr. Wolfram Hartmann, prezident Asociace pediatrů v Kolíně nad Rýnem varoval, že mnoho vakcín potřebných k imunizaci, jak rodilých německých děti a dětí migrantů pro záškrt, dětskou obrnu, tetanus a černý kašel nejsou k dispozici ani v Německu, ani v kterékoli jiné evropské zemi. Řekl také, že základní vakcíny proti spalničkám, příušnicím, zarděnkám a planým neštovicím jsou nedostatkovým zbožím. V prohlášení, Hartmann napsal:
"Nemůžeme poskytovat rodilým německým dětem a také uprchlíkům základní vakcinaci. Nedostatkové vakcíny, jsou v odpovědnosti farmaceutických společností a musí se stát neprodleně nejvyšší prioritou ministra zdravotnictví! Děti mají právo na očkování, zejména pro chronicky nemocné děti, které potřebují včasné očkování proti chřipce, zejména pokud jsou umístěny ve společném ubytování.
"Federální vláda nyní musí jednat rychle a prosazovat právo dětí na očkování. Zásoba vakcín je stejně velkou vnitrostátní odpovědností, jako je jejich dodávka lékařům."
Kordula Schulz-Asche, politička Strany zelených varovala proti shazování viny za nedostatek vakcín na migranty. "Současná situace je napjatá a vakcín nesmí být zneužito na rozvíření veřejného mínění proti uprchlíkům," řekla. V Severním Porýní-Vestfálsku, nemocnice vyžadují, aby jejich zaměstnanci navštěvovali kurzy o tom, jak léčit pacienty s exotickými nemocemi stěží kdy viděné v Německu. Pracovníci nemocnice v Bielefeldu a Siegburg prý naříkají pod tíhou, že budou zkoumat až 80 migrantů denně na výskyt tuberkulózy. "Pracovní zátěž se ohromně zvýšila,"řekl pracovník Westdeutscher Rundfunk, ve veřejnoprávním vysílání. Ostatní nemocnice ve státě nemají dostatek personálu a vybavení, včetně rentgenových strojů potřebných zkoumat pacienty s tuberkulózou.
V Dolním Sasku se činitelé ministerstva zdravotnictví obávají masového vypuknutí chřipky s čelením problémům v logistice pro zajištění očkování desítek tisíc žadatelů o azyl ubytovaných v uprchlických táborech po celé zemi. S více než 1000 nových přistěhovalců, kteří přijedou do Dolního Saska každý den, jsou vstupní lékařské testy příchozích zahlceny na týdny dopředu a čas během kterého se mohou nezjištěné choroby šířit, narůstá. V Berlíně, byli policisté donuceni se omluvit za doporučení, aby žadatelé o azyl, kteří trpí svrabem, velmi nakažlivou kožní chorobou, byli povinni nosit označení na rukávu, aby se odlišili od migrantů, kteří jsou zdraví. Plánem bylo, aby nosili náramky s písmenem "K" jako Krätze (německy svrab) a aby jejich bezprostřední rodina byla označena náramky s písmenem "A" pro Angehörigen (německy nejbližší příbuzný).
Mezitím se staly zprávy o hrůzách souvisejících se zdravím, zejména těch, které zahrnují tuberkulózu, denním pořádkem v Německu. V Krefeldu, městě v Severním Porýní-Vestfálsku, byl 27-letý migrant diagnostikován s tuberkulózou. On byl držen v karanténě na místní plicní klinice. V Lunenu, také v Severním Porýní-Vestfálsku, byli čtyři přistěhovalci diagnostikováni s tuberkulózou. V Nattheim, městě v Bádensku-Württembersku, podstoupili žadatelé o azyl v uprchlickém táboře hromadné očkování poté, co dítě v táboře onemocnělo neštovicemi. V Ellwangenu, také v Bádensku-Württembersku, byl žadatel o azyl diagnostikováns tuberkulózou, který utekl z nemocnice a nyní se pohybuje na veřejnosti. V Gransee, městě ve východní zemi Braniborsko, byl migrant diagnostikován s tuberkulózou. Ve Würzburgu bylo více než 400 žadatelů o azyl imunizováno na plané neštovice, záškrt, spalničky, příušnice, obrnu a tetanus. V Heidenheimu, městě v Bádensku-Württembersku, se činitelé ministerstva zdravotnictví připravují na případné propuknutí chřipky a novoviru v místních uprchlických azylových domech během této zimy.
V Kolíně nad Rýnem, policie oddělila uprchlický tábor s více než 1000 migranty v okrese Chorweiler poté co uprchlík z Afriky vykazoval příznaky eboly. Muž, který vykašlával krev po dobu delší než tři dny, než někdo zavolal lékaře, byl převezen do místní nemocnice, kde byl diagnostikován s chorobou gastrointestinálního traktu. Dříve, ve stejném uprchlickém táboře sevyskytl vir E. coli a děsí svým potenciálním dosahem na 800 migrantů. V Bochumi, 16-letý migrant z Guineje vykazoval příznaky eboly a byl umístěn do karantény. V Sasku, činitelé ministerstva zdravotnictví nyní testují všechny příchozí žadatele o azyl na ebolu. V Düsseldorfu byl 30-letý migrant z Alžírska diagnostikován s tuberkulózou a byl držen v karanténě v místní nemocnici. Místní zdravotní úředníci říkají, že v roce 2014, bylo u nich na 50 potvrzených případů tuberkulózy ve městě. V roce 2015 byl tento počet překonán v srpnu, předtím, než přistěhovalci začali přijíždět hromadně během září a října.
V Tegernsee, městě v Bavorsku, byl 23-letý migrant z Eritreje diagnostikován na tuberkulózu a utekl z uprchlického tábora. Místním pracovníkům se nepodařilo informovat veřejnost o tomto incidentu téměř celý měsíc, než byli konfrontováni místními novinami, Münchner Merkur. Wolfgang Rzehak, místní politik ze Strany zelených odůvodňoval mediální výpadek: "Musíme najít střední cestu mezi informováním veřejnosti a nestát se strojem na paniku." Ve Frankfurtu nad Mohanem byl 33-letý migrant z Bulharska diagnostikován na tuberkulózu a který se po útěku z nemocnice nyní pohybuje na veřejnosti. Opět platí, že místní představitelé o incidentu mlčeli, dokud se informace o něm neobjevily k německému deníku Bild. V Berlíně byl učitel ve čtvrti Steglitz-Zehlendorf diagnostikován na tuberkulózu. Doktoři říkají, že byl pravděpodobně infikován jedním z jeho studentů. Také v Berlíně bezpečnostní služba v uprchlickém táboře v okrese Lichterfelde-Süd uzamčelo téměř tucet migrantů v koupelně poté, co u nich propuklo podezření na tuberkulózu. Později byli přemístěni do místní nemocnice.
V Hamburku, zdravotničtí pracovníci dali do karantény uprchlický tábor v okrese Jenfeld po propuknutí svrabu. Také v Hamburku byl 17-letý migrant ze Sierry Leone převezen do místní nemocnice a dán do karantény na základě podezření, že měl ebolu - jen tři dny po příjezdu do Německa. Odděleně, v uprchlickém útulku ve čtvrti Bahrenfeld v Hamburku, hasiči oblečení od hlavy až k patě obleky chránící proti ebole doprovázeli migranty s podezřením na ebolu do místní nemocnice. V Brémách bylo poté, co byl žadatel o azyl diagnostikován na tuberkulózu a lékaři upozornili na riziko nákazy, všech 200 migrantů sídlících v uprchlickém táboře na Steinsetzer Straße vystaveno rentgenovému vyšetření. V Mnichově, zdravotní pracovníci očekávají více než 350 nových případů tuberkulózy v roce 2015 a tento nárůst je připisován velkému počtu žadatelů o azyl přicházejících do města. Ve Stuttgartu je průměrně každý den ubytováváno 145 žadatelů o azyl v městském kongresovém centru a vyhledávají lékařskou pomoc každý den. Ke společným neduhům patří spalničky, neštovice, infekce chřipky, úplavice a svrab způsobený roztoči.
V Rheingau-Taunus, okrese ve spolkové zemi Hesensko, zdravotničtí pracovníci říkají, že potřebují více peněz a zdravotnického personálu pro vypořádání se s přílivem migrantů na 60 místních uprchlických místech. Zdravotní oddělení očekává, léčbu více než 1500 nově příchozích v tomto roce, včetně velkého množství dětí, které nemají řádné očkování. Oddělení oznámilo 60 případů svrabu a tuberkulózy. Podle Moniky Merkert, místní zdravotní inspektorky:"nově příchozí žadatelé o azyl přináší nemoci, které se jen zřídkakdy vyskytují v Německu".