• Zpráva, vypracovaná policejním ředitelstvím Severního Porýní-Vestfálska varuje, že vláda ztrácí kontrolu nad problémovými čtvrtěmi a že schopnost policie udržovat veřejný pořádek "nemůže být v dlouhodobém horizontu zaručena."

  • Der Spiegel uvádí: "Existují okrsky, kde gangy přistěhovalců zabírají celé soupravy metra pro sebe.

  • V rozhovoru pro německý magazín Focus varoval vedoucí policejního odboru v Severním Porýní-Vestfálsku, Arnold Plickert před vznikem NO-GO zón ve městech Kolín nad Rýnem, Dortmund, Duisburg a Essen.

Spirálovitě se rozrůstající násilná trestná činnost páchaná přistěhovalci z Blízkého východu a Balkánu mění části Duisburgu, klíčového německého průmyslového města, na "oblastí bezpráví" - oblastí, které se stávají de facto NO-GO zónami pro policii, jak se uvání v důvěrné policejní zprávě, která unikla do německého magazínu Der Spiegel. Zpráva, vypracovaná policejním ředitelstvím Severního Porýní-Vestfálska, nejlidnatější zemi Německa (a také zemi s největší muslimskou populací v Německu), varuje, že vláda ztrácí kontrolu nad problémovými čtvrtěmi a že schopnost policie udržovat veřejný pořádek "nemůže být v dlouhodobém horizontu zaručena." Duisburg, který má celkem 500 tisíc obyvatel se stal domovem pro odhadovaných 60 tisíc převážně tureckých muslimů a je tak jedním z nejvíce islamizovaných měst v Německu. V uplynulých letech se nicméně do Duisburgu přestěhovaly tisíce Bulharů a Rumunů (včetně cikánských Sintů a Romů) a vytvořily těkavý etno-náboženský kotel.

Der Spiegel uvádí: "Existují okrsky, kde gangy přistěhovalců zabírají celé soupravy metra pro sebe. Domorodí obyvatelé a podnikatelé jsou zastrašováni a umlčováni. Lidé, kteří užívají tramvají během večera a noci popsují své zážitky jako "živé noční můry." Policisté a zejména policistky se stávají předmětem "vysoké míry agresivity a neúcty. Ve střednědobém horizontu, se nic nezmění," uvádí zpráva. Důvodem jsou: vysoká míra nezaměstnanosti, nedostatek pracovních vyhlídek pro přistěhovalce bez kvalifikace pro německý trh práce a etnické napětí mezi migranty. Policejní oddělení v Duisburgu chce nyní posílit svoji přítomnost v ulicích a pátrat po pachatelých důsledněji. "Před nějakou dobou odborníci varovali, že problémové čtvrti, se by mohly stát NO-GO zónami". Prezident německé policejní Unie, Rainer Wendt, pro Spiegel před lety uvedl: "V Berlíně nebo v severní části Duisburgu jsou čtvrti, kde se kolegové sotva odváží zastavit auto - protože vědí, že sami budou obklopeni 40 nebo 50 muži." Tyto útoky dosahují "úmyslným výzvám státním orgánům - útokům, kterými pachatelé vyjadřují své opovržení naší společností."

Únik dokumentu přišel v době vrcholících útoků na policii davy přistěhovalců, a to nejen v Duisburgu, ale po celé zemi. V okolí města Duisburg Marxloh, například horda libanonských přistěhovalců dne 29. června 2015 napadla dva policisty, kteří se pokoušeli zatknout dva muže pro kouření konopí na veřejném chodníku. Během několika minut byli důstojníci obklopeni více než 100 muži, kteří se snažili zabránit jejich zatčení. Deset policejních vozů a desítky policejních posil musely dané dva důstojníky zachránit.

Opět v Marxloh si jiní dva muži, kteří se dostali do potyčky, dne 24. června 2015, zavolali svými mobily své přátele pro pomoc. Během několika minut se na místě činu shromáždilo více než 300 lidí. Nejméně 100 policistů se pak pokoušelo oddělit obě skupiny, ale dav se pakrychle otočil proti samotné policii. Podle Duisburgského policejního mluvčího Ramona van der Maata: povoláni k incidentu, který se na první pohled nezdá být tak vyhrocený. Ale nakonec potřebujeme devět, deset nebo jedenáct policejních aut aby obnovily pořádek."

V Gelsenkirchenu, jiném městě v Severním Porýní-Vestfálsku, se dva policisté 24. červencepokoušeli zatknout řidiče, který projel na červenou. Řidič vystoupil z auta a pokusil se utéct pěšky. Když jej policie dohonila objevilo se zničeho nic více než 50 lidí, aby zabránilo zatčení podezřelého. 15-letý pak napadl policistu zezadu a začal jej škrtit až do bezvědomí. Bylo potřeba obrovského množství policejních posil a pepřového spreje, aby se situace dostala pod kontrolou.

V Berlíně se asi 30 členů soupeřících přistěhovaleckých gangů dostalo do souboje 24. června v nočním klubu v berlínské čtvrti Neukölln. Poté, co přijela policie, začal dav napadat policisty. Více než 60 policistů bylo třeba aby obnovili pořádek. V Berlíně byly také nasazeny desítky policistů pro uklidnění rvačky mezi 50 členy dvou soupeřících rodin přistěhovalců na veřejném hřišti v Neuköllnu dne června 4. 2015, přičemž rvačka začala, když se dva mladí chlapci dostali do potyčky, která se rychle vymkla kontrole vlivem zapojení se dospělých členů z jejich rodin.

O den dříve bylo více než 90 policistů nasazeno zklidnit bitku mezi 70 členy soupeřících přistěhovaleckých klanů na veřejném hřišti v Moabitu, vnitřní městské čtvrti v Berlíně. Boj začal, když se dvě ženy dostaly do sporu o muže a do sporu se zaplétalo stále více a více členů rodin. Dva policisté byli při tomto zásahu zraněni. Dne 8. června 2015 bylo nasazeno více než 50 policistů na zklidnění rvačky na svatební hostině bosenských přistěhovalců ve čtvrti Tempelhof v Berlíně. Mela začala, když se dva svatebčané dostali do sporu, který vedl k pěstnímu souboji. Během několika okamžiků se zapojilo více než tucet dalších lidí. Jakmile ale přijela policie, soupeřící klany přestaly bojovat mezi sebou a začali napadat policisty. Jeden ze svatebních hostů udeřil policistu po hlavě židli a policista byl kriticky zraněn. Ostatní policisté byli napadáni lahvemi, zatímco ostatní byly popliváni a slovně napadáni.

V rozhovoru pro německý magazín Focus varoval vedoucí policejního odboru v Severním Porýní-Vestfálsku, Arnold Plickert před vznikem NO-GO zón ve městech Kolín nad Rýnem, Dortmund, Duisburg a Essen. "Několik soupeřících klanů z Libanonu, Turecka, Rumunska a Bulharska bojuje o nadvládu v ulicích" řekl. "Dělají si svá vlastní pravidla, ke kterým policie nemůže nic říct." V srpnu 2011 v rozhovoru pro noviny Der Westen, uvedl Bernhard Witthaut, vrchní policejní komisař z Německa, že přistěhovalci zakládají NO-GO zóny v německých městech znepokojivým tempem. Tazatel se Witthauta zeptal: "Jsou v městských oblastech - například v Porúří - okrsky a bloky, které jsou NO-GO zónami, což znamená, že již nemůže být zajišťována policií?". Witthaut odpověděl: "Každý policejní komisař a ministr vnitra to popře. Ale samozřejmě víme, kam můžeme jet s policejním autem a kam i poprvé s osobním autem. Důvodem je, že se naši kolegové již nemohou cítit v bezpečí ani ve dvojicích a nebát se, že se sami stanou obětí trestného činu. Víme, že tyto oblasti existují. A ještě hůře: V těchto oblastech se zločiny nevyšetřují. Zůstává to mezi nimi. Jen v nejhorších případech se policie dozvídá, že se tam něco děje. Moc státu je zde zcela mimo realitu."

Hrozba z řad klanů přistěhovalců roste již mnoho let. V říjnu 2010 Der Spiegel zveřejnil článek -"Velké arabské rodiny s dětmi: Stát se krčí ve strachu ze zločineckých klanů" - který varoval před vznikem "paralelní společnost zločinů" v Německu řízenou "přistěhovaleckými mafiánskými klany s tisíci členy", kteří "využívají právních mezer ve službách sociální péče a mezinárodních kontaktů s dominantními skupinami organizovaného zločinu." V článku uvedl, že stát byl bezmocný čelit problémům, protože německé orgány jen "chodily kolem horké kaše."

Der Spiegel uvádí: "Gangy dealují heroin a kokain, provozují bordely nebo jsou aktivní v pašování. Brutalita, s níž vykonávají svoji činnost je velmi velká a policie se jich bojí. Stát je pasivním, pokud jde o tyto klany a politici tento jev ignorují. Tato nedbalost, v průběhu let, umožnila vznik paralelní zločinné společnosti. Toto by se nestalo, kdyby úřady jednaly v počátku a rozhodně: Již v roce 2004 komise Spolkové kriminální policie (BKA), varovala, že etnické skupiny jsou mimo kontrolu a také varovala před tzv. Mhallamiye-Kurdy [arabsky mluvící etnická skupina s kořeny v jižní Anatolii], včetně klanu z Brém známým jako rodina M. "V té době, speciální vyšetřovatelé ze spolkové a zemské vlády kritizovali nedostatek jakýchkoli snah o integraci a zaútočili na německou justici. Říkalo se, že v důsledku mylné tolerance, soudy zhoršily problémy díky jejich přetrvávající shovívavosti. Zpráva varovala před "ostrovními etnickými subkulturami, které již byly pevně usazeny díky značnému zneužívání stávajících slabin imigračních a azylových práv spolkové vlády. Dnes jsou tyto zločinecké struktury natolik zakořeněné, že by "mohly být částečně odstraněny pouze za podpory a spolupráce všech příslušných orgánů, právní pomoci a rozšíření trestních taktických vyšetřovacích opatření. Jinými slovy: ve skutečnosti nikdy."

Tento článek ukazuje, že někteří delikventi mají více než tucet různých identit a že je běžné, že pokračují ve sběru sociálních dávek, protože německé zákony na ochranu soukromí zabráňují policii znát místo pobytu podezřelého. Podle policejního vyšetřovatele dotazovaného Der Spiegelem klany přistěhovalců "pohlíží na německou společnost jako na takovou, která bude drancována, oni nás vidí jako rozené poražené." Je nepravděpodobné, že by se to v dohledné době dalo změnit, protože jen v Brémách je ve klanech téměř tisíc dětí.

Ve své knize s názvem "Konec trpělivosti" německé soudkyně pro mladistvé Kirsten Heisigvarovala před rostoucím nebezpečím, které představují tzv. etno-klany: "Rodina, otec, matka, 10 až 15 dětí, v některých případech až 19 dětí, emigrantů z Libanonu. Některé děti se narodili ve 'vlasti" a jiní v Německu. Předtím než matky porodí své poslední dítě, mají již vnoučata. Proto se klan rozrůstá závratnou rychlostí. V úředních dokumentech je státní příslušnost rodin dána jako "bez státní příslušnosti", "neznámá", "Libanonská" nebo častěji "německá." To se týká státních sociálních dávek a přídavků na děti. "Širší rodiny snadno vygenerují stovky policejních vyšetřování. Pokud obchod s drogami nebo jiné nezákonné aktivity zasáhnou do teritoria soupeřících klanů nebo dokonce gangů z jiných etnických skupin řeší se problémy zabíjením se. Ženy z těchto rodin se zaměřují především na krádeže, zatímco muži páchají zločiny ve všech sektorech trestního tráva: od drog a majetkové trestné činosti, vyhrožování, loupeží, vydírání, ublížení na zdraví, sexuálních trestných činů a kuplířství po vraždy. Děti v těchto zločineckých strukturách vyrůstají do značné míry nekontrolovaně."

Podle Romana Reusche, bývalého vrchní státního zástupce v Berlíně, jsou mladí lidé narození do imigrantských klanů "důsledně vyškoleni, aby se stali profesionálními zločinci." Řekl, že mladí vyrůstají v prostředí, ve kterém jsou "nejzávažnější zločiny úplně normální." A dodal: "Oni si vyvinuli samoobslužnou mentalitu. Jsou odhodláni vzít si co chtějí, kdykoli to chtějí a tak často jak chtějí. To z nich činí ideální rezervoár pěšáků organizovaného zločinu." Potom co se Reusch pokusil iniciovat zákrok proti klanům, byl odvolán z funkce. Jeho politicky korektní nástupce vydal jasnou zprávu o tom, jak se bude vypořádávat se zločinci: "Slovo houževnatost nemám rád".

Vraťme se zpět do Duisburgu, noviny Rheinische Post nabídly pohled na realitu německého multikulturalismu prostřednictvím rozhovoru s řidičem tramvaje. "Přeji si, abych nemusel řídit soupravu přes toto území [Marxloh]," řekl a dodal, že musí často brzdit, protože si děti přistěhovalců hrají na kolejích. "Když je vyžene policie, jsou hned zpět, jakmile jsou policisté pryč." Pokud jde o ty jízdy souprav, je v nich mnohem více cestujících než platících, protože rezizoři se obávají, že budou napadeni, když se přistěhovalců zeptají, aby jim ukázali své lístky. Duisburgský městský radní Volker Mosblech vyjádřil své zklamání ze situace v Marxlohu:"Když řeknu, že je potřeba přijmout kroky k zajištění chování přistěhovalců v souladu s pravidly a předpisy jsem hned označen jako krajně pravicový extremista, ale pořád je to to, co je potřeba."

Před 5 lety kancléřka Angela Merkelová připustila, že německý multikulturalismus "naprosto selhal." Ve svém projevu na setkání její středo-pravicové CDU v Postupimi v říjnu 2010, Merkelová uvedla: "Jsme zemí, která započala od roku 1960 přivádět [muslimské] hostující pracovníky do Německa. Teď žijí s námi a lhali jsme sami sobě že jsou tu na chvíli a že nebudou chtít zůstat a že jednou zmizí. To není realitou. Tento multikulturní přístup - říkající, že prostě žijeme šťastně bok po boku - tento přístup selhal, naprosto selhal". Nyní mnoho voličů doufá, že připomínky Merkelové se transformují v debatu o masové imigraci do Německa. Od té doby však imigrace a to zejména z muslimského světa pokračuje v nezmenšené míře. Německo je nyní domovem největšího počtu přistěhovalců (8,2 milionu) než kterýkoli jiný stát EU. Německo také druhou největší muslimskou populaci (5 milionů) v EU.

(Zdroj obrázku: N24 snímek obrazovky)

Německo je i nadále příjemcem největšího počtu žádostí o azyl v EU. Německo obdrželo více než 200 tisíc žadatelů o azyl v roce 2014 a toto číslo se očekává, že se více než zdvojnásobí do konce roku 2015. Podle nejnovějších statistik více než 179 tisíc lidí požádalo o azyl v Německu během prvních šesti měsíců roku 2015. Většina z nich byla z Afghánistánu, Albánie, Iráku, Kosova, Srbska a Sýrie.

Související témata:  Německo
Nejnovější články od:
nechte si zasílat novinky do e-mailu: přihlaste se zdarma k seznamu adres think-tanku gatestone institute.

cs