Nově odhalená "liberální mešita" měla ukázat světu "vlídnou" tvář islámu. Islám, který může být reformovaný a modernizovaný, když se postupně vynoří jako dominantní demografická síla v Evropě. Německá veřejná stanice Deutsche Welle popisovala otevření mešity jako "světovou událost v srdci Berlína".
"Všichni jsou vítáni v Berlínské Ibn Rushd-Goethe mešitě" napsala Deutsche Welle, když oznamovala velkolepé otevření minulý měsíc. "Ženy a muži se můžou modlit a kázat spolu v mešitě, kde korán je interpretován - historicky a kriticky."
Němečtí reportéři byli nedočkaví, aby popsali otevření v co nejzářivějším světle. Počet novinářů, kteří se zúčastnili otevření mešity 16. června, hladce převýšil hrstku muslimských věřících. Deutche Welle reportovala: "horlivé nadšení ze strany médií a politiků."
"Pro mě tady neexistuje kontradikce, když o sobě říkám, že jsem muslimka a feministka zároveň", řekla Seyran Ates, ženská imámka mešity německým reportérům.
"S islámem proti islamismu" napsal ve svém titulku Der Spiegel. "Společnost bude obecně obdivovat imámku Atesovou, jako dlouho očekávaný hlas muslimů, kteří mluví jasně proti islamistickému teroru", prorokoval další týdeník Die Zeit.
The Washington Post, aby nebyl pozadu za německými novinami, chválil zakladatelku mešity Atesovou za "vytvoření feministické revoluce v muslimské víře."
V tom co může být popsáno jako jednostranný multikulturalismus, protestantská církev v berlínské čtvrti Moabit věnovala svoje modlitby nově založené mešitě.
 Modlící se při otevření mešity Ibn-Rushd-Goethe v Berlíně v Německu dne 16. června 2017. Seyran Ates, imámka mešity, je v druhé řádě v bílém oblečení. (Foto Sean Gallup/Getty Images). |
Avšak médii hnaná PR kampaň měla nezamýšlené důsledky, když se novinky o otevření liberální mešity dostali k islámským komunitám v Německu a zahraničí. Liberální utopický sen se rychle změnil v islamistickou noční můru. Islámští fanatici ze všech konců světa, začali zaplavovat mešitu vyhrůžkami smrti. Al-Azhar universita v Káhiře, největší autorita sunnitského islámu vydala fatvu zakazující "liberální mešitu".
Britské noviny The Guardian reportovali:
Imámka Atesová řekla, že obdržela "300 podpůrných emailů, které ji povzbuzovali, aby pokračovala", i z tak vzdálených míst jako je Austrálie, či Alžírsko, ale také "3000 emailů plných nenávisti", některé z nich obsahovali dokonce výhrůžky smrti.
Egyptská Dar-al-Ifta al-Masriyyah, státem řízená instituce udělující náboženské edikty, vydala v pondělí prohlášení, ve kterém říká ,že praktikování modlení mužů a žen bok po boku v Ibn-Rushd-Goethe mešitě je nekompatibilní s islámem, zatímco právní oddělení Egyptské al-Azhar univerzity reagovalo na novinky z Berlína fatvou odsuzující liberální mešity.
Po obrovském množství výhrůžek smrti, se noviny obrátili na Aimana Mazyeka, hlavu Centrálního koncilu muslimů. Pokrčil rameny a řekl, že v Německu je 2100 mešit a on "se nepotřebuje vyjadřovat ke každé z nich". Berlínské noviny Der Tagesspiegel oznámili tento týden, že imámce "liberální" mešity byla poskytnuta "plná ochrana policie."
Během několika dnů, byl tohle další vládou podporovaný projekt, který měl zlepšit obraz islámu v Německu, co selhal.
Nedávno se Centrální koncil muslimů v Německu konečně rozhodl uspořádat pochod proti islámskému teroru. Muslimská organizace se chválila 10 000 registrovanými účastníky "Ne s námi – muslimové a přátelé proti násilí a teroru" pochodu, organizovaného 17. června v Kolíně nad Rýnem. V hodně očekávaný den se ale ukázalo pouze několik stovek lidí, hodně z nich obyčejní Němci za velkého doprovodu médií. "Hodně tureckých svateb je větší, než tahle demonstrace", napsal Robin Alexander, komentátor Die Welt.
Největší německá islámská organizace Turecko-islámská unie pro náboženské záležitosti, DITIB, se rozhodla, že se nezúčastní protiteroristické demonstrace. DITIB oznámila, že během ramadánu se nedá očekávat "pochodování a demonstrování mnoho hodin". DITIB kontroluje kolem 900 mešit v Německu a má 800 000 členů.
Německý deník Die Welt oznámil stanovisko generálního sekretáře DITIB Bekira Albogy. Zdůvodnění jejich neúčasti na protiteroristickém pochodu bylo toto:
"My muslimové usilujeme ctít duchovno tohoto výjimečného měsíce, které nám dává sílu po zbytek roku." Přes každodenní recitace koránu, dodržování půstu a pomáhání potřebným – a navíc k tomu fyzické vyčerpání z takovéto demonstrace? Politické iniciativy, jako tato plánovaná by měli být omezeny na minimum během ramadánu.
"Kdybychom o ní byli informováni dostatečně brzo, tak bychom navrhli naplánování této akce po ramadánu a provázali bychom ji s ostatními muslimskými a nemuslimskými organizacemi – protože mezinárodní terorismus by neměl být zobrazován jako problém patřící pouze muslimům."
DITIB evidentně nechtěl odvést pozornost půst držících muslimů od jejich duševního rozjímání, ale neměl žádný problém použít mešity a kazatele ke špehovaní Německa ve prospěch tureckého Erdoganova režimu. V lednu DITIB funkcionáři připustili, že jejich kazatelé konali jako informátoři pro turecký režim.
Není to poprvé v Německu, co muslimští lídři zmařili "protiteroristický pochod". Takzvaný "pochod muslimů" u berlínské Brandenburské brány, po islamistickém teroristickém útoku na kanceláře satirického deníku Charlie Hebdo v lednu 2015, se ukázal být také zklamáním. Jak se později ukázalo "pochod" nebyl dokonce ani muslimský. Bylo to financováno a zorganizováno z kancléřství Angely Merkelové. Jak odhalil Die Welt:
"Tehdy se také ukázalo bolestně málo muslimů. Později se ukázalo, že muslimské organizace svolali pochod až po iniciativě zaměstnance úřadu kancléřky a jemného tlaku ze strany ministra zahraničí. Výdaje na muslimský pochod byly zaplaceny křesťansko-demokratickou stranou a sociálně demokratickou stranou."
Proč se muslimským organizacím v Německu nedaří mobilizovat islámskou komunitu a odsoudit islámský terorismus? Protože pokud tady opravdu je víra, že "mezinárodní terorismus by neměl být ukazován jako pouze problém muslimů", tenhle pohled indikuje, že muslimové obecně terorismus nevidí jako jejich problém.
Turecko-islámská organizace DITIB jak se zdá, by preferovala vidět křesťanské, hinduistické a židovské organizace řešit neexistující problémy terorismu v jejich komunitách, než se věnovat reálnému problému radikalizace mladých uvnitř jejich vlastních komunit a rekrutování islamistů v jejich vlastních mešitách.
Avšak nečekejme, že německý stát bude vinit muslimské lídry za tyto selhání. Merkelové vláda nadále pokračuje v rozdávání milionů eur DITIB, navzdory tomu, že kritici považují chování této instituce za "neakceptovatelné."
Státem organizované kampaně za účelem vylepšení obrazu islámu v Německu přišly v zajímavé době. Méně než tři měsíce před německými parlamentními volbami, německá kancléřka Merkelová s její kariérou v sázce, váhá zakročit proti islámským organizacím se schopnostmi mobilizovat "muslimské hlasy". Poslední rok zemské volby v Berlíně byly svědkem takovéto mobilizace.
Zářiové volby budou představovat referendum o Merkelové migrační politice "otevřených dveří". Média propagující liberální a jemnější islám určitě pomůžou zmírnit obavy německých voličů, vzhledem k současné demografické transformaci země a v časech masové migrace z arabských a muslimských zemí.
Merkelová a německá vláda jsou připraveni na nadcházející volby a ví jasně, jaké jsou její politické zájmy. Otázkou je, zda vědí němečtí voliči taky, kde leží jejich zájmy?
Vijeta Uniyal, německá žurnalistka a analytička.