Zatímco počet salafistů v Německu dosahuje rekordní výše, stejně jako řádění gangů vyzbrojených mačetami v ulicích měst, provládní média se nejen zabývají zakrýváním dopadů migrační politiky otevřených dveří kancléřky Angely Merkelové, ale nadále pokračují ve vykreslování falešného obrazu o aktuálním stavu země.
"Německo je cool", titulní článek v britském časopise The Economist uvádí, že "Německo se stává stále otevřenějším a rozmanitějším" a "mnoho jeho charakteristických znaků" včetně "etnické a kulturní homogenity konformní a konzervativní společnosti " se "náhle mění".
The Economist připisuje tuto změnu migrační politice kancléřky Merkelové. Největší změnou byla politika "otevřených dveří" paní Merkelové vůči uprchlíkům, která v letech 2015-16 přivedla do země 1,2 milionu nových migrantů. Časopis vítá náhlý výbuch diverzity, neboť transformuje "kdysi homogenní Německo" na "tavící kotlík" a tvrdí, že "se jeho patriarchální kultura stala genderově vyváženější".
The Economist rovněž obhajuje nezbytnost politiky otevřených dveří pro uprchlíky a tvrdí, že "proud nově příchozích do Německa zmírní demografickou krizi".
Od počátku migrační krize na podzim roku 2015, většina hlavních médií propagovala myšlenku přílivu stovek tisíců migrantů z arabských a muslimských zemí a spatřovala v něm živou vodu pro ekonomické problémy Evropy. Mladí a silní přistěhovalci posílí slábnoucí evropskou pracovní sílu a vyvolají budoucí ekonomický boom, zázrak srovnatelný s německým poválečným Wirtschaftswunder ("ekonomickým zázrakem").
"Uprchlíci zaplatí naše důchody," sliboval v únoru 2016 redakční titulek v deníku Frankfurter Rundschau. Migrační "příliv zaručuje omlazení, které je tak naléhavě potřeba" a uprchlíci "budou brzy přispívat do veřejného systému sociálního zabezpečení", sdělovaly nám noviny.
"Německé podnikatelské kruhy považují nedávný příliv uprchlíků za příležitost pomoci společnostem v růstu a zajištění dlouhodobé prosperity," uvedl týdeník Der Spiegel v srpnu 2015, těsně před rozhodnutím kancléřky Merkelové o otevření hranic pro masovou migraci. "Podnikatelé naléhavě potřebují pracovníky," dodal.
"To, co nám přinášejí uprchlíci, je cennější než zlato," uvedl Martin Schulz, hlavní politický rival Merkelové a vůdce německých sociálních demokratů (SPD).
"Mnoho migrantů se nachází v integračních kurzech, nebo čekají, až se tam dostanou. Takže si myslím, že budeme muset prokázat určitou trpělivost," uvedla Merkelová v září 2016.
Bohužel, tato tvrzení a ujišťování, jak dnes vidíme, nebyly ničím jiným, než bláhovými sny zaměřenými na podporu proimigrační politiky v Německu.
Místo toho, aby se imigranti připojili k německé pracovní síle, jak politická elita a většina médií chtěly, abychom uvěřili, tak se stovky tisíců těchto mladých mužů uchýlily do péče velkorysého sociálního systému Německa.
 Německá kancléřka Angela Merkelová pózuje 10. září 2015 na selfie se syrským migrantem Anasem Modamanim, v Berlíně před ubytovnou pro migranty. (Foto: Sean Gallup / Getty Images) |
"Více než polovina tělesně zdatných příjemců dávek v nezaměstnanosti je v současné době cizího původu," uvedl Der Spiegel 10. dubna 2018. "Podle nejnovějších čísel uvedených v září 2017, ze 4,3 milionu příjemců sociálních dávek, 55,2 % mělo přistěhovalecký původ, v roce 2013 to bylo jen 43 %."
V prosinci 2017 bylo podle odhadu deníku Die Welt v Německu zhruba 600 000 tělesně zdatných uchazečů o azyl. Poprvé v poválečné německé historii počet cizinců pobírajících dávky v nezaměstnanosti překročil hranici 2 milionů.
A to vše se stalo v době, kdy chudoba, zejména mezi staršími důchodci, dosáhla historického maxima. Podle německého Spolkového statistického úřadu, je za vedení kancléřky Merkelové téměř 20 % Němců ohroženo chudobou. Současná úroveň chudoby je "nejvyšší od sjednocení Spolkové republiky a [Komunistické] Německé demokratické republiky", uvedla německá veřejnoprávní stanice Deutsche Welle.
Na rozdíl od toho, co lidem tvrdí veřejnoprávní média, neexistují žádné náznaky, že by stovky tisíc mladých mužů proudících do Německa mohly pomoci stárnoucí pracovní síle, nebo se stát produktivními občany země.
Nejen, že se tito nově příchozí přistěhovalci stávají pro Německo finanční zátěží, ale od jejich příchodu došlo v zemi také k prudkému nárůstu násilných trestných činů. Nedávná zpráva zadaná německým ministerstvem pro rodinné záležitosti zjistila, že nově příchozí žadatelé o azyl mají na svědomí více než 90 procent nárůstu násilných trestných činů ve spolkové zemi Dolní Sasko. Podobné trendy lze pozorovat po celé zemi.
Podle výroční zprávy o trestné činnosti v zemi za rok 2017, sestavené Spolkovým kriminálním úřadem (BKA, Bundeskriminalamt), zaznamenalo Německo meziroční nárůst zločinů spáchaných migranty o 50 %. Zpráva BKA odhalila, že tato malá, ale rostoucí menšina, která v současné době tvoří méně než 2 % německé populace, byla obviněna z téměř 15 % všech násilných zločinů, jako jsou znásilnění a agresivní útoky.
V březnu se turecké a arabské gangy "ozbrojené mačetami, klacky a baseballovými pálkami" střetly na německých ulicích při násilných pokusech vymezit si území svých gangů. Zemi také zachvátily útoky nožem, přičemž útočníci se často prezentují jako "nezletilí bez doprovodu", kteří mají status uprchlíka.
Zatímco média, jako například britský týdeník The Economist doporučují Německo, díky jeho nově získané "rozmanitosti," jako "vzor pro Západ," země se stále více propadá do společenské, ekonomické a demografické bažiny. Mnozí politici a mnohá média dělají pštrosí politiku a chtějí, aby zbytek Západního světa následoval příklad Německa tím, že otevře své hranice neregulovanému masovému přistěhovalectví. Bohužel současný výsledek německé politiky otevřených dveří naznačuje, že všechny jejich povzbudivé zprávy nebyly ničím víc, než rafinovanou klamavou a dezinformační kampaní.
Vijeta Uniyal je novinář a analytik žijící v Německu.