• Během volební noci se zhruba 400 levicových agitátorů shromáždilo v okolí centrálního nádraží v Kolíně a zpívalo: "Kdo mlčí, je spoluviníkem."

  • Ironii tohoto okamžiku bychom neměli přehlížet. Německá levice nejen mlčela, když tisíce migrantů znásilňovalo a sexuálně napadlo 1 200 žen na Silvestra v roce 2016, ale také během následujících týdnů, kdy se snažili vyhrožovat obětem tohoto obtěžování tím, že je nazývali rasistkami a lhářkami za jejich odhodlání identifikovat útočníky jako migranty.

  • S AfD v Bundestagu konečně odráží politická mapa země skutečnou politickou náladu země. Je to pohled, který zcela chyběl, když před dvěma lety začala německá migrační krize.

Němečtí voliči promluvili ve volbách, co se konali minulý měsíc, avšak vládnoucí elita v Berlíně má problémy vyrovnat se s těmito výsledky.

Pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která získala 12,6 procent hlasů, se stala třetí největší stranou v německém parlamentu a tím si zajistila 94 ze 700 míst v Bundestagu. Ve spolkových zemích bývalého východního Německa získala AfD 20,5% hlasů a tím obsadila druhé místo po křesťanských demokratech kancléřky Angela Merkelové (CDU).

Výsledky voleb nebyly jenom velkým průlomem pro AfD – stranu, která vznikla před pouhými čtyřmi lety, ale také historickým debaklem pro dvě hlavní strany, které ovládaly poválečnou politiku v zemi téměř sedmdesát let.

Konzervativní CDU kancléřky Merkelové s 33 % hlasů dosáhla svého nejhoršího volebního výsledku od roku 1949, stejně jako sociálně demokratická strana (SPD), nejstarší socialistická strana na světě, s 20,5% hlasů.

Zprávy o silném volebním výsledku AfD spustily dalekosáhlé levicové protesty v Německu. Během volební noci německá veřejnoprávní stanice Deutsche Welle, uvedla:

"Dav lidí v Berlíně před budovou, kde AfD oslavovala své vítězství, se neustále zvětšoval." Protestující skandovali slogany jako "rasismus není alternativou", "AfD je banda rasistů" a "nacisté ven!"

Krajní levice protestuje proti volebnímu zisku strany Alternative für Deutschland (AfD) v Berlíně dne 24. září 2017 (zdroj obrázku Jens Schlueter/Getty Images)

Během volební noci se kolem Kolínského centrálního nádraží shromáždilo kolem 400 levicových agitátorů, kteří zpívali: "Kdo mlčí, je spoluviníkem."

Ironii tohoto okamžiku bychom neměli přehlížet. Německá levice nejen mlčela, když tisíce migrantů znásilňovalo a sexuálně napadlo 1 200 žen na Silvestra v roce 2016, ale také během následujících týdnů, kdy se snažili vyhrožovat obětem tohoto obtěžování tím, že je nazývali rasistkami a lhářkami za jejich odhodlání identifikovat útočníky jako migranty.

Německá politická elita a tradiční média se také propadly do záchvatů žalu a hněvu. Odmítly přijmout volební verdikt a objevily se záchvaty zuřivosti cílené na německé voliče. "Je něco se spoluobčany z východního Německa špatně?" Ptaly se německé hospodářské noviny Handelsblatt a dodaly, že "mnozí Němci se za tento výsledek stydí a jsou naštvaní."

Krátce po oznámení volebního výsledku zahájil německý týdeník Die Zeit kampaň zaměřenou na sociální média, která povzbudila dva miliony uživatelů Twitteru, aby napsali zprávy naladěné proti AfD pomocí hashtagu # 87Prozent ("87 procent") - a zdůraznily tak, že většina voličů země nehlasovala za tuto pravicovou stranu.

"Jak mohla AfD dosáhnout tohoto výsledku? Mohlo by se tomu zabránit?" zeptal se týdeník Der Freitag ve svém titulku.

Zatímco se členové a agitátoři "Antify" a média obtížně vypořádávali s demokratickým verdiktem, zavedené německé strany celého politického spektra byly zaneprázdněny snahou zdiskreditovat a dehonestovat volené zástupce nováčka parlamentu AfD.

Jak se začala zpráva o dobrém výsledku AfD dostávat do popředí, byla zahájena kampaň všech ostatních stran, která měla zabránit tomu, aby se AfD dostala do parlamentních výborů v Bundestagu.

Předsedové parlamentních výborů jsou přiděleni stranám na základě jejich volebních výsledků. Jako třetí největší strana v Bundestagu bude mít AfD možnost řídit některé z těchto výborů.

Zkušená politička sociální demokracie, Michelle Müntefering, zahájila petiční kampaň, která by zabránila AfD vést výbor pro kulturu a média v Bundestagu. "Krajně pravicové straně by nemělo být povoleno šířit svůj nacionalistický jed na citlivých pozicích parlamentního systému," citoval ji Der Spiegel. Prominentní lidé z politiky, žurnalistiky, umění a kultury podepsaly dopis, který tvrdil, že členství AfD v čele výboru by ohrozil "svobodnou a rozmanitou kulturní a mediální scénu" země.

Tohle tvrzení se zdá být velice zvláštní, protože ti, kteří podepsali dopis, patřili k mediálním elitám, které systematicky blokovali AfD z "rozmanitého" mediálního prostředí. Například v prvním čtvrtletí roku 2017 "byli pozváni pouze čtyři členové AfD ze 162 pozvaných do čtyř největších politických talk show ve veřejnoprávních televizních stanicích ARD a ZDF", jak potvrdila německá televizní stanice Deutsche Welle.

AfD tvrdí, že současná politická kultura v zemi je odpovědná za hysterickou reakci na její volební úspěch. Petr Bystroň, šéf Bavorské AfD, řekl Gatestone Institutu:

"Pokusy zdiskreditovat AfD a protesty volební noci jsou důkazem špatného porozumění demokracie, nedostatečné úctě k voličům a k odlišným politickým názorům."

Je také zajímavé vidět, jak se takzvaná liberální elita na obou stranách Atlantiku domnívá, že může zvrátit výsledky voleb prostřednictvím nesmyslných podpisových kampaní nebo pompézních hashtagů vždy, když volby nedopadnou podle jejich očekávání.

Strach z AfD, která by ovlivňovala fungování mocných parlamentních výborů, je však skutečný. Komise v rukou AfD, které mají právo vyšetřovat a odhalovat vnitřní činnosti státního aparátu, jsou pro vládnoucí politickou třídu velkou překážkou. AfD nedělala žádné tajemství o svém záměru předvést kancléřku Merkelovou před parlamentní výbor, aby se podíval na její rozhodnutí o otevření hranic země tisícům migrantů v roce 2015.

To, co možná není dobrá zpráva pro politické elity, by však mohlo být dobré pro německou demokracii. S AfD v Bundestagu konečně odráží politická mapa země skutečnou politickou náladu země. Je to pohled, který zcela chyběl, když před dvěma lety začala německá migrační krize.

Vijeta Uniyal je novinářka a analytička sídlící v Německu.

Související témata:  Německo
Nejnovější články od:
nechte si zasílat novinky do e-mailu: přihlaste se zdarma k seznamu adres think-tanku gatestone institute.

cs