Španělsko je na dobré cestě předhonit Řecko a stát se druhou největší bránou pro vstup migrantů do Evropy po moři. Náhlý nárůst migrace do Španělska přichází v návaznosti na tvrdý zásah proti pašování lidí podél libyjsko-italské námořní trasy, která je v současnosti hlavním místem vstupu migrantů do Evropy.
Posun migračních tras z Řecka a Itálie směrem na západ naznačuje, že Španělsko, vzdálené po moři od Afriky pouhých deset mil, se brzy stane novým centrem evropské migrační krize.
Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dosáhlo španělských břehů v prvních sedmi měsících roku 2017 více než 8 300 ilegálních migrantů - to je třikrát více než v celém roce 2016.
Tisíce dalších migrantů vstoupily do Španělska po zemi, především ve španělských enklávách Ceuta a Melilla na severním pobřeží Maroka, kde se nachází jediná pozemní hranice Evropské unie s Afrikou. Jakmile migranti dosáhnou španělského území, jsou ubytováni v dočasných přístřeších a poté jsou přestěhováni na španělskou pevninu, odkud mnozí pokračují do dalších částí Evropy.
Celkově (po moři i po zemi) zatím v tomto roce přišlo do Španělska přibližně 12 000 migrantů, ve srovnání s 13 246 migranty za celý rok 2016. Pro srovnání: do Řecka přišlo zatím za tu samou dobu v roce 2017 14 156 migrantů.
Hlavní migrační bránou do Evropy zůstává Itálie: přibližný počet příchozích v tomto roce zatím dosáhl počtu 97 000, oproti 181 436 za celý rok 2016. Itálie se stala hlavní vstupní zemí do Evropy po uzavření migrační dohody mezi EU a Tureckem, uzavřené v březnu roku 2016. Tato dohoda uzavřela trasu z Turecka do Řecka, které bylo předtím preferovanou zemí pro vstup migrantů z Asie a Středního východu do Evropy. Během posledních čtyř let dorazilo do Itálie téměř 600 000 migrantů.
 Posádka lodi Phoenix, provozovaná organizací Migrant Offshore Aid Station (MOAS), zachraňuje 10. června 2017 čekající migranty u ostrova Lampedusa v Itálii. (Fotografie: Chris McGrath/Getty Images) |
V květnu podepsala Itálie smlouvu s Libyí, Čadem a Nigerem o zastavení migrace přes Středozemní moře prostřednictvím zpřísněných kontrol na hranicích. V červenci Itálie také uzavřela dohodu s Francií a Německem o zpřísnění regulace charitativních organizací provozujících lodě ve Středomoří a o navýšení finančních prostředků pro libyjskou pobřežní stráž.
Libyjská pobřežní hlídka od té doby zabránila tisícům migrantů odplout z libyjského pobřeží do Itálie. Tento tvrdý zákrok však podnítil potenciální migranty ke snaze nalézt alternativní trasu k překročení Středozemního moře. Zdá se, že toto vysvětluje nárůst počtu migrantů přijíždějících do Španělska.
Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) 14. srpna uvedla, že počet afrických migrantů, kteří dorazili do Itálie z Libye, klesl v červenci o více než polovinu oproti předchozímu měsíci. Během tohoto období však prudce vzrostl počet migrantů přijíždějících do Španělska.
Agentura Frontex dále uvedla, že v červenci do Itálie připlulo 10 160 migrantů, což je o 57 procent méně než v červnu. Z hlediska počtu příchozích migrantů se v Itálii zároveň jedná o nejslabší červenec od roku 2014. Do Španělska se však v červenci podle agentury Frontex podařilo dostat 2 300 migrantům, což je více než čtyřikrát tolik, než v předchozím roce. Většina migrantů, kteří přicházejí do Itálie a Španělska, jsou evidentně ekonomičtí migranti, kteří v Evropě hledají lepší život, nejsou to uprchlíci prchající z válečných zón.
Mluvčí IOM Joel Millman v rozhovoru pro deník Financial Times řekl: "Převážná většina migrantů přicházejících do Itálie z Libye pochází ze Senegalu, Gambie, Guiney a dalších zemí západní Afriky." "Vzhledem k tvrdému zásahu proti migraci z Libye je přirozené, že mnozí opustí plán překročit nebezpečnou poušť do Libye, a rozhodnou se místo toho přeplavit z Maroka."
Julio Andrade, městský radní v Malaze, přístavním městě v jižním Španělsku, to nazval "balónovým efektem". V rozhovoru pro deník Irish Times řekl: "Pokud stisknete jednu oblast, vzduch se vydá jinam. Pokud je například policie velmi aktivní a zatýká mafiány na středomořských trasách do Řecka a do Itálie, tak mafie hledá jiné trasy."
Španělské úřady informovaly, že dochází k prudkému nárůstu pokusů afrických migrantů překonat pozemní hranici v Ceutě přelezením plotu, který má výšku až 6 metrů a je nahoře zakončen žiletkovým drátem. Španělský ministr vnitra Juan Ignacio Zoido řekl, že během prvních sedmi měsíců roku 2017 proběhlo v Ceutě 2 266 pokusů o překonání hraničního plotu, v porovnání s celkovým počtem 3 472 pokusů za celý rok 2016.
7. srpna více než 300 převážně subsaharských Afričanů napadlo španělské a marocké bezpečnostní síly a zaútočilo na hraniční přechod u El Tarajalu; 186 migrantům se podařilo dostat na španělské území. 8. srpna se více než tisíc migrantů ozbrojených oštěpy a kameny pokusilo prolomit ten samý přechod. 9. srpna uzavřely španělské úřady tento hraniční přechod na celý týden. 10. srpna na tuto hranici opět zaútočilo přibližně 700 migrantů; 200 migrantů bylo zatčeno.
Mezitím 9. srpna v Cádizu dorazil na pláž plnou opalujících se rekreantů gumový člun s desítkami migrantů - zde je video. José Maraver, šéf záchranného centra v nedaleké Tarifě, pro The Telegraph uvedl, že druhý člun přistál na jiné pláži v té samé oblasti a že takové scény se nyní stávají pravidelně. "Každý den připlouvají čluny, každý den zde máme migranty," řekl. "Situace se stává velmi komplikovanou."
Migranti však využívají k dosažení Španělska také jiné prostředky. Například 6. srpna dosáhli pobřeží u Malagy čtyři Maročané na vodních skútrech. Během července a srpna zachytila policie nejméně dva tucty migrantů, kteří se snažili přeplout na vodních skútrech do Španělska. 10. srpna našli policisté pomocí detektorů pohybu a senzorů zobrazujících teplotu 56 migrantů, včetně 14 dětí, skrývajících se uvnitř kamionů směřujících z Ceuty do španělského přístavu v Algecirasu.
V redakčním komentáři z 9. srpna španělský deník El País uvedl, že "je zřejmé, že se migrační tlak přestěhoval do západního Středomoří a neexistuje žádný náznak, že se tato situace v blízké budoucnosti nějak změní." Dodal:
"Migrační tlak, který Španělsko zažilo v posledních několika týdnech, je nárůst takových rozměrů, že překonává všechna opatření dohledu a kontroly. Masivní vstup Afričanů ze subsaharských oblastí přes hranici v Ceutě, ať už překonáním plotu nebo překročením hranice u El Tarajalu, ukazuje obrovské obtíže spojené se zastavením těch, kteří prchají z války, hladomoru nebo hospodářských těžkostí...."
"Řízení migračních toků vyžaduje silnou evropskou politiku a dostatečné hospodářské zdroje. Španělsko nemůže být samo o sobě strážcem jižní Evropy."
Německý ministr pro rozvoj Gerd Müller nedávno varoval, že se Evropa musí připravit na příchod miliónů migrantů z Afriky:
"Největší migrační pohyby jsou teprve před námi: populace Afriky se v příštích desetiletích zdvojnásobí. Počet obyvatel Egypta vzroste na 100 miliónů lidí, Nigérie na 400 miliónů. V našem digitálním věku s internetem a mobilními telefony ví o naší prosperitě a životním stylu každý."
Ředitel úřadu Organizace spojených národů v Ženevě Michael Møller tyto obavy zopakoval:
"To, co se teď děje, je jedna z největších migrací lidí v historii. A bude se to dále zhoršovat. Mladí lidé mají mobilní telefony a mohou vidět, co se děje v jiných částech světa, a to na ně působí jako magnet."
Předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani uvedl, že k tomu, aby se zastavil tok migrantů z Afriky, by Evropská unie musela investovat miliardy a vytvořit dlouhodobou strategii pro stabilizaci tohoto kontinentu: "Pokud se nám nepodaří vyřešit hlavní problémy v afrických zemích, tak do Evropské unie v příštích deseti letech přijde 10, 20 nebo dokonce 30 miliónů imigrantů."
Soeren Kern je vedoucím pracovníkem Gatestone institutu v New Yorku.