 (Foto: iStock) |
Od té doby, co se Američany vedené koalici podařilo zničit většinu Islámského státu, zůstala nevyřešena jedna zásadní otázka: co dělat s tisícovkami bojovníků Islámského státu, kteří byli zajati a jsou nyní drženi v detenčních centrech vedených Kurdy.
Tento problém je závažný zejména s ohledem na asi 2 500 zahraničních bojovníků - většina z nich jsou držitelé evropských pasů - a jejich rodinných příslušníků, kteří opustili své domovské země, aby bojovali za Islámský stát.
Když si uvědomíme hloubku jejich zrady – obrátili se zády k zemi, kde vyrostli a která se o ně starala, aby se připojili k Islámskému státu – je naprosto pochopitelné, že se západní vlády zhrozily, když poražení bojovníci Islámského státu a jejich rodiny oznámili, že se chtějí vrátit domů.
Například v Británii se hodně diskutovalo o případu Shamimy Begum, která jako 15letá opustila svůj domov ve východním Londýně, aby se stala manželkou bojovníka Islámského státu.
Počátkem tohoto roku se objevila ve špatném stavu v Kurdy spravovaném táboře a odtamtud vzrušeně volala, aby jí bylo povoleno vrátit se domů navzdory tomu, že jí britská vláda mezitím odebrala její britské občanství. Na svůj požadavek obdržela stručnou zprávu, ve které Londýn trval na tom, že tím, že se rozhodla připojit k zakázané teroristické organizaci, jejíž hlavním cílem je provádět teroristické útoky na britské cíle, ztratila právo být britskou občankou.
Odmítavé stanovisko britské vlády se dočkalo podpory široké veřejnosti. Tento postoj byl patrný i v ostatních evropských zemích, jako třeba ve Francii, ze které mnoho jejích občanů odcestovalo do Sýrie a Iráku a vstoupilo do služeb Islámského státu.
Elementární nechuť evropských vlád mít cokoliv společného s těmi, kteří odešli ze svých domovských zemí, aby bojovali za Islámský stát, je naprosto pochopitelná. Tento postoj však vůbec neřeší problém mnoha zahraničních bojovníků zadržovaných v kurdských táborech, kteří nyní v důsledku tureckého vojenského vpádu do severní Sýrie mohou uprchnout a znovu se připojit k Islámskému státu.
Tento problém Trumpovu administrativu zajisté trápil již dlouho předtím než turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zahájil svoji vojenskou ofenzívu proti milicím syrských Kurdů v severní Sýrii, kde byli bojovníci Islámského státu zadržováni.
Washington rychle přijal odpovědnost za těch pár svých občanů, kteří dobrovolně bojovali za Islámský stát, repatrioval je do USA a začal je trestně stíhat. Američtí úředníci doufali, že když USA půjdou příkladem, tak se Evropané nechají přesvědčit a své občany repatriují.
Americký prezident Donald Trump osobně několikrát apeloval na evropské lídry, aby převzali zodpovědnost za své občany, kteří bojovali za Islámský stát. Poté co Evropané tento krok odmítli s odůvodněním, že jejich návrat domů by zvýšil riziko islámem inspirovaných teroristických útoků, jim Donald Trump pohrozil, že tyto zahraniční bojovníky bez nějakých cavyků vyhodí na hranicích příslušných evropských zemí.
Nyní se v důsledku Erdoganovy vojenské invaze do severní Sýrie obavy Washingtonu naplnily. Většina zajatých bojovníků Islámského státu je držena v táborech daleko od vojenského konfliktu mezi Turky a Kurdy, jako například v rozlehlém internačním táboře Al-Hol ve východní Sýrii. Již se ale objevily zprávy, že bojovníci Islámského státu utekli z detenčního zařízení v severní Sýrii. Navíc kurdští velitelé odpovědní za ostrahu internačních táborů v jiných částech Sýrie varovali, že musí přeskupit své vojáky, aby pomohli obraně kurdského území před postupem Turků, tím vzrůstá pravděpodobnost, že větší množství bojovníků Islámského státu využije situace k útěku.
Nyní existuje velice reálná možnost, že Islámský stát, který před pouhým rokem utrpěl katastrofální porážku – zničení svého takzvaného kalifátu – se bude schopen znovu zformovat díky hordám osvobozených džihádistů z Evropy i odjinud, kteří se znovu zařadí ke svým původním jednotkám.
Pokud se tak stane a Islámskému státu se podaří zorganizovat novou vlnu teroristických útoků proti západním cílům, budou evropští lídři moci obviňovat z odmítnutí převzetí odpovědnosti za činy svých občanů, bez ohledu na to jak jsou hanebné, jen sami sebe.
Con Coughlin je redaktor deníku The Daily Telegraph specializující se na obranu a zahraniční události a významný spolupracovník Gatestone Institute.