 Zdá se, že vlna nepokojů, která následovala po smrti George Floyda 25. května 2020 v Minneapolisu, nemá nic společného s Floydovou smrtí, zato má hodně společného se skupinami, které se v Americe snaží provést převrat. Starostové a ostatní místní veřejní činitelé v mnoha městech úmyslně chránili zločince místo zákona dbalých občanů a tím tuto destrukci umožnili. Na snímku: Ohňostroj, odpálený výtržníky, exploduje uprostřed skupiny policistů ve Washingtonu, D.C. 30. května 2020. (Foto: Andrew Caballero-Reynolds / AFP prostřednictvím Getty Images) |
Smrt George Floyda v Minneapolisu 25. května 2020 se může při zpětném pohledu jevit jako záminka pro rozpoutání chaosu. Po jeho zabití bílým policistou okamžitě následovala vlna nepokojů, během nichž byly v několika velkých městech zničeny městské čtvrti. Obchody byly vypleněny, budovy vypáleny a lidé byli zavražděni, protože se starostové a další místní veřejní činitelé rozhodli nechat výtržníkům volné pole působnosti, vybičovat rasový konflikt a chránit zločince místo terorizovaných občanů. Brzy bylo jasné, že nepokoje nemají nic společného s Floydovou smrtí, ale že mají hodně společného se skupinami, které se v Americe snaží provést převrat.
V minulosti se členové radikální organizace Antifa dopouštěli násilných činů, ale nikdy předtím nebyli schopni vyvolávat zděšení ve velkých městech. Tentokrát to udělat mohli a také to udělali.
Marxistické hnutí Black Lives Matter (BLM), které se zdánlivě vytratilo po zvolení prezidenta Donalda J. Trumpa (který mimochodem za tři roky udělal pro černošskou a hispánskou menšinu více než kdokoliv jiný za celé dekády), se náhle znovuobjevilo dobře financované a organizované v samém centru nepokojů. BLM také podpořili starostové několika velkých měst a hnutí BLM získalo ještě větší popularitu, když zpočátku útočilo na sochy bývalých vlastníků otroků, například George Washingtona, a následně na sochy uprchlého otroka a abolicionisty Fredericka Douglasse. Ve Washingtonu, D.C. a New Yorku byly nápisy "Black Lives Matter" namalovány na ulicích velkými žlutými písmeny – v New Yorku se na vytvoření nápisu podílel i sám starosta.
Možná vůbec poprvé v historii USA získalo marxistické hnutí podporu velkých korporací: Amazon, Microsoft, Nabisco, Gatorade, Deckers a další velké americké společnosti věnovaly stovky tisíc dolarů nadaci Black Lives Matter Global Network Foundation. Ta je nyní hlavním příjemcem štědrých darů velkých amerických korporací. K podpoře hnutí BLM se připojilo také mnoho vysokých škol a univerzit. Správní rada Princetonské univerzity odsouhlasila odstranění jména Woodrowa Wilsona z názvu fakulty - Woodrow Wilson School of Public and International Affairs se přejmenovala na Princeton School of Public and International Affairs. Řekli, že zkoumali "dlouhou a škodlivou historii rasismu v Americe" a že Wilsonovo "rasistické myšlení a politika jej pro pojmenování vysoké školy činí nevhodným". Hashtag "#CancelYale" se šířil napříč sociálními médii. Jeho smyslem bylo, že Elihu Yale, po kterém se Yaleova univerzita jmenuje, byl vlastníkem otroků a obchodníkem s otroky a že univerzita musí také změnit své jméno. Prezident Yaleovy univerzity Peter Salovey nicméně řekl, že k tomu nedojde a vysvětlil, že postoj Elihu Yalea byl "ve své době relativně častý."
Poprvé v historii také starostové a ostatní místní veřejní činitelé v mnoha městech úmyslně chránili zločince místo zákona dbalých občanů a tím tuto destrukci umožnili. Starostka Seattlu Jenny Durkan nechala celou oblast města přezdívanou CHAZ (a později CHOP) napospas výtržníkům a prohlásila, že zóna bez policie by mohla umožnit vznik dalšího "léta lásky" (Summer of Love). Když v zóně došlo ke znásilnění, vandalismu a vraždám, tak neudělala nic. Starosta Portlandu Ted Wheeler nechal na pospas výtržníkům po dobu téměř tří měsíců celou městskou čtvrť. Městské rady dvou největších amerických měst New Yorku a Los Angeles hlasovaly pro drastické škrty v rozpočtu svých policejních sborů. Rada Minneapolisu zašla ještě dále a odhlasovala úplné rozpuštění svého policejního sboru.
Vypadá to, že předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi před davem kapitulovala. O pekle v Portlandu hovořila jako o "nesmírné síle pokojných protestů" a přirovnala federální policisty, kteří se snažili bránit budovu federálního soudu proti útočícím žhářům, k příslušníkům nacistického Sturmabteilungu.
Bývalý prezident Barack Obama v řeči na pohřbu obhájce občanských práv kongresmana Johna Lewise přirovnal prezidenta Trumpa k segregacionistickému guvernérovi Alabamy Georgi Wallaceovi -- který byl shodou okolností demokratem. Mluvil o tom, že "policisté klečí na krku americkým černochům", čímž zkreslil fakta. V Minneapolisu klečel jeden policista na krku jednoho amerického černocha. Policista je ve vězení, čeká na soud a jeho čin byl přísně a všeobecně odsouzen.
K ospravedlnění nepokojů a destrukce byla použita idea, že americká policie je "rasistická". Někteří policisté mohou být rasisté, ale obviňování všech amerických policistů z rasismu neodpovídá skutečnosti. Statistiky ukazují, že drtivá většina černochů zabitých policisty je ozbrojená a nebezpečná. Zasahující policisté jsou navíc také někdy černoši. Statistiky také ukazují, že každoročně je v USA v průměru 94 % ze všech zabitých černochů zabito jinými černochy. Nezdá se však, že by těmito zmařenými černošskými životy byli lidé, kteří mluví o rasismu, nějak znepokojeni. Během nepokojů -- při nichž byli lidé zabíjeni výtržníky nebo rabujícími, kteří zneužívali nepokoje jako zástěrku -- byli oběťmi hlavně černoši, někdy děti.
Již v roce 2017 se bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich obával občasných nepokojů, které propukaly například při pozvání konzervativních řečníků. Řekl, že ve Spojených státech "zuří jednostranná kulturní občanská válka... Buď se vzdáme, nebo budeme bojovat – v sázce je osud naší země."
Situace byla ve skutečnosti "znepokojivá" ještě dříve, než byly v roce 2016 známy výsledky prezidentských voleb. Ze zprávy generálního inspektora ministerstva spravedlnosti Michaela Horowitze se nyní dovídáme, že vysocí představitelé Obamovy administrativy se tajně dohodli na tom, že zabrání prezidentovi Trumpovi vyhrát volby a poté ho obviní z pokusu o převrat.
Den po volbách vyšli lidé do ulic s transparenty "Není to můj prezident": legitimita prezidenta Trumpa byla okamžitě zpochybněna. V den jeho inaugurace došlo v centru Washingtonu, D.C. k násilným nepokojům a vandalským činům.
Během následujících týdnů byl prezident Trump bez důkazů obviněn z "tajné dohody s Ruskem". Křivé obviňování trvalo déle než dva roky a mohlo dost dobře překážet při řízení země. Bývalý ředitel CIA John Brennan tvrdil, že prezident Trump "spolupracoval s Rusy" a choval se "zrádně". Když se toto obvinění ukázalo jako nepodložené, tak Trumpovi protivníci zaměřili svou pozornost na telefonický rozhovor mezi prezidentem Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v naději, že ho zbaví funkce pomocí impeachmentu. Prezident Donald Trump byl vylíčen jako prezident, který "ohrožoval bezpečnost země". Následoval pokus o impeachment, který byl veden v rozporu se všemi pravidly. Když profesor práva Jonathan Turley poukázal na to, že postup porušuje pravidla, bylo mu vyhrožováno smrtí. Emeritní profesor Harvardu Alan Dershowitz uvedl, že "pokud se Kongres pokusí o impeachment prezidenta Trumpa kvůli údajným obstrukcím vůči Kongresu, tak půjde o zneužití moci Kongresem." Levicoví členové Sněmovny reprezentantů v pokusu o impeachment přesto pokračovali. Neuspěli.
Ve snaze zvrátit výsledek zákonné volby z roku 2016 – a přinutit svědky k "obrácení" a křivé výpovědi proti prezidentovi Trumpovi – byly zničeny životy dalších lidí.
Důkazy nyní jasně ukazují, že generál Michael Flynn, vynikající čtyřhvězdičkový generál a válečný hrdina, byl obětí spiknutí, které ho přinutilo rezignovat, finančně ho zruinovalo a téměř mu zničilo život. Nyní se potýká s pokusem o uvěznění ze strany zpolitizovaného soudce Emmeta Sullivana a zpolitizované justice. Přestože žalující strana, ministerstvo spravedlnosti, stáhla žalobu poté, co vyšlo najevo, že bylo zadržováno obrovské množství důkazů ve prospěch obviněného – se soudce Sullivan nezákonně a v nejlepší tradici bývalého Sovětského svazu rozhodl, že bude soudcem a žalobcem současně a pokračoval v projednávání případu, který měl nestranně soudit. Soud stále probíhá. Carter Page, George Papadopoulos, Roger Stone a Jerome Corsi byli mezi dalšími nevinnými občany, jejichž život byl převrácen vzhůru nohama.
Ministr spravedlnosti William Barr nedávno řekl:
"Myslel jsem si, že těžké a plné fanatismu to bylo před 30 lety – ale ve srovnání s dneškem to nic nebylo. Věci se zásadním způsobem změnily... [levice] představuje revoluční rousseauovskou stranu, která věří v likvidaci stávajícího systému... Chtějí dosáhnout naprostého politického vítězství. Nezajímají je žádné kompromisy. Nezajímá je dialektika, výměna názorů... je to náhražkové náboženství. Vidí své politické odpůrce... jako zlo, protože stojíme v cestě jejich progresivní utopii, které se snaží dosáhnout..."
William Barr při své výpovědi ve Sněmovně reprezentantů nedávno prohlásil: "Odkdy je vypálení budovy federálního soudu v pořádku?"
Před třiceti lety bylo mnoho věcí skutečně jinak. Už tehdy ale pracovaly ničivé síly. Několik odborníků se již tehdy pokusilo bezúspěšně bít na poplach.
V knize The Devaluing of America: The Fight for Our Culture and Our Children (Devalvace Ameriky: Boj za naši kulturu a naše děti), vydané v roce 1992, citoval bývalý ministr školství William J. Bennett významného demokratického historika Arthura M. Schlesingera ml.:
"Vazby národní soudržnosti v naší zemi jsou už i tak dost křehké. Státní školství by mělo usilovat o posilování těchto vazeb místo toho, aby je oslabovalo... Alternativou k integraci je rozvrat."
Ve stejném roce publikoval politický analytik Martin Anderson knihu Impostors in the Temple: American Intellectuals Are Destroying Our Universities and Cheating Our Students of Their Future (Šarlatáni v chrámu: Američtí intelektuálové ničí naše univerzity a okrádají naše studenty o jejich budoucnost). Napsal v ní: "Předstírají, že učí, předstírají, že dělají originální a důležitou práci. Nedělají však ani jedno z toho. Jsou šarlatány v chrámu. A z činnosti těchto šarlatánů vyplývá většina problémů a nedostatků státního amerického vzdělávacího systému."
V témže roce vážený ekonom a sociální teoretik Thomas Sowell, který je shodou okolností černoch, napsal ve své knize Inside American Education: "Ať už do očí bijící nebo sotva patrné, vymývání mozků se stalo významnou a časově náročnou aktivitou amerického vzdělávacího systému na všech jeho úrovních."
Jde pravděpodobně o víc než jen o vymývání mozků. Roger Kimball popsal ve své knize The Long March: How the Cultural Revolution of the 1960s Changed America (Dlouhý pochod: Jak kulturní revoluce 60. let 20. století změnila Ameriku). Poté co absolvovali, se tito studenti stali součástí establishmentu a velkých korporací a podkopávají západní kulturu zevnitř.
Americký spisovatel David Horowitz označil to, co se děje od 8. listopadu 2016, jako "sabotáž". A nedávno napsal:
"Uvnitř rotundy Jeffersonova památníku ve Washingtonu je napsáno: 'Přísahal jsem při oltáři Božím věčné nepřátelství všem formám tyranie lidského ducha.' Toto prohlášení Thomase Jeffersona je srdcem demokracie, v jejímž založení hrál ústřední roli. A proto se svobod týká První dodatek Listiny práv [1] a nikoliv Druhý, Čtvrtý nebo Pátý.
"Právě dnes náš národ čelí největší hrozbě za celou dobu své existence. Touto hrozbou je nastolení takové tyranie."
Dr. Guy Millière je profesor Pařížské univerzity a autor 27 knih o Francii a o Evropě.
--------------------------------------------------------
Poznámka překladatele
[1] Listina práv Spojených států amerických (anglicky Bill of Rights) je souhrnný název pro prvních deset dodatků k Ústavě Spojených států, které omezují moc americké federální vlády a ukotvují základní demokratická práva. Účelem těchto omezení je ochrana přirozených práv, tj. svobody, osobního vlastnictví a dále svobody vyznání, slova, svobodného tisku, shromažďování, ale i práva na držení a nošení zbraně.