 (Foto: iStock) |
3. září 2020 oznámil Global Times – deník Komunistické strany Číny – že Peking "pravděpodobně" prodá značnou část svých amerických státních dluhopisů, nebo dokonce všechny.
Co je však ještě důležitější, deník Global Times naznačuje, že se očekává, že Spojené státy nebudou v blízké budoucnosti poprvé schopny dostát svým závazkům.
Čína se rozhodně snaží USA destabilizovat a vypadá to, že se chystá vyhlásit Americe totální ekonomickou válku.
Peking si ovšem nechal nahlédnout do karet. Otázkou pro Trumpovu administrativu proto je, zda by Amerika neměla udeřit jako první.
Ano, Amerika by měla udeřit jako první a Washington by měl zasáhnout tak silně, jak jen může. Brutální ekonomický útok ze strany Pekingu si zaslouží zdrcující odvetu.
Článek v deníku Global Times pokračuje: "Odborníci se domnívají, že Čína by mohla postupně snížit držbu amerických státních dluhopisů na přibližně 800 miliard USD ze současné úrovně více než 1 bilion USD, protože strmě rostoucí americký federální deficit zvyšuje riziko nedodržení platebních závazků, a také proto, že Trumpova administrativa pokračuje ve svém tlaku na Čínu."
Deník Global Times poté citoval Čou Mao-chua z čínské banky Everbright Bank: "USA dosud své závazky plnily, ale to neznamená, že tomu tak bude i v budoucnu. Rizika se hromadí s věčně rostoucími dluhy a neutěšeným ekonomickým výhledem v USA."
Ano, dluhy USA "se pořád nafukují". Výsledkem je, že v březnu 2020 skončilo dvouleté posilování hodnoty dolaru a za tento zvrat ve vývoji hodnoty americké měny můžeme poděkovat Číně.
Hodnotu americké měny podkopaly obrovské deficity federálního rozpočtu vyplývající ze záchranných finančních opatření kvůli koronaviru a očekávání, že Federální rezervní systém (FED) bude držet úrokové sazby na bezprecedentně nízké úrovni.
Ano, pane Čou, americká ekonomika se skutečně "propadla" a ve druhém čtvrtletí roku 2020 utrpěla ohromující mezikvartální (anualizovaný) pokles HDP o 31,7 %. [1] Ale tento historický propad ekonomiky USA se již zastavil.
Nyní se Amerika naopak rychle zotavuje. V červenci 2020 vytvořila americká ekonomika 1,8 milionu nových pracovních míst a v srpnu 1,4 milionu. Většina ukazatelů ukazuje na silný růst ve třetím kvartálu 2020. Poslední prognóza Federální rezervní banky Atlanta z 3. září 2020 předpovídá pro třetí čtvrtletí roku 2020 anualizovaný růst HDP o 29,6 %.
Prezident Trump mluvil při příležitosti amerického Svátku práce (Labor Day, 7. září 2020), o raketovém oživení ekonomiky USA, takzvaném "super V". A prezident Trump ví, o čem mluví.
Komunistická strana Číny je v každém případě hrubě nezodpovědná, když veřejně mluví o americké platební neschopnosti. Její předpovědi jsou neodůvodněné a zlomyslné a v zásadě prozrazují záměr Číny zničit americkou ekonomiku.
Washington by se měl bránit.
Američtí politici ignorovali celá desetiletí dravé a kriminální čínské obchodní praktiky v naději, že Čína postupně "přijme" pravidla globální ekonomiky. Bohužel tyto naděje se rozplynuly, když Peking začal krást ve velkém americké duševní vlastnictví a pokračoval v porušování obchodních i ostatních pravidel.
Žádné přesvědčování, domlouvání ani peskování nedonutily Čínu, aby se řídila platnými dohodami a normami.
Za těchto okolností se ekonomické "odpojení" USA od Číny stává atraktivním. Prezident Trump to nastínil na své tiskové konferenci k letošnímu Dni práce, když řekl: "Ztrácíme miliardy dolarů, a když bychom s nimi neobchodovali, tak bychom ty miliardy neztráceli." Ekonomové přitom nepochybně skřípali zuby.
Důvody prezidenta Trumpa pro "odpojení" nebudou mít zřejmě podporu v klasické ekonomické teorii – obchodní schodky se nemusí nutně promítnout do "ztrát" a nejsou považovány z podstaty ani za dobré ani za špatné – ale v konečném důsledku má prezident pravdu ohledně ekonomických škod, které Čína Spojeným státům způsobuje, a v tom, co by se proti tomu mělo dělat.
"Odpojení" v první řadě znamená přivést průmyslovou výrobu zpět do Ameriky. To je trend, který pozvolna začal asi před pěti lety, když čínský vládce Si Ťin-pching začal z Číny vytlačovat zahraniční společnosti. Některé společnosti se také rozhodly vyrábět zboží blíže svým zákazníkům. V neposlední řadě se také postupně snižuje rozdíl v čínských a amerických výrobních nákladech.
Tempo tohoto "odpojení" se nyní zrychlilo. Prezident Trump, uvalil na Čínu cla na základě § 301 Zákona o obchodu (Trade act) z roku 1974 jako odvetné opatření kvůli probíhajícím krádežím duševního vlastnictví. A mnoho korporací si uvědomilo, že obchodní třenice mezi USA a Čínou – a z nich plynoucí nejistota – se postupem času budou jen zhoršovat.
Peking se navíc v roce 2020 ukázal jako prakticky nespolehlivý článek globálních dodavatelských řetězců. Například v březnu 2020 Čína Americe pohrozila, že zastaví vývoz farmaceutických produktů, jako jsou léčiva a lékařské ochranné pomůcky, v důsledku čehož by se Spojené státy "utopily v rozběsněném moři koronaviru."
Tato hrozba Američany ani zdaleka nevyděsila, ale přiměla prezidenta Trumpa k akci. 6. srpna 2020 podepsal Trump prezidentský výkonný příkaz (executive order) vyžadující nákup "základních" léčiv od amerických výrobců. Stejným směrem se ubírají i další země, včetně Japonska, které se také snaží stáhnout své společnosti z Číny.
Prezident Trump může urychlit odchod podniků z Číny pomocí cel a administrativních opatření, jako jsou například komplikované celní kontroly, jejichž cílem je odradit čínské zboží od vstupu do USA.
Ztráta přístupu na americký trh by Čínou mohutně otřásla. V loňském roce (2019) činil obchodní přebytek Číny v obchodování se Spojenými státy 81,8 % celkového čínského obchodního přebytku, což potvrzuje extrémní závislost Číny na americkém trhu.
Trump, který využívá své pravomoci podle Zákona o mimořádných mezinárodních hospodářských pravomocech z roku 1977 (International Emergency Economic Powers Act of 1977) a podle Zákona o obchodování s nepřáteli z roku 1917 (Trading with the Enemy Act of 1917), může také americkým společnostem nařídit, aby ukončily dohody o technické spolupráci s čínskými subjekty, může zakázat portfoliové investice na čínských trzích a ukončit prodej všech amerických technologických produktů.
Čína se z těchto opatření nemusí vzpamatovat. V poslední době se například mluví o tom, že společnost Huawei Technologies, u níž se před šesti měsíci očekávalo, že bude dominovat světovým sítím 5G, bude možná muset brzy dodávky síťových zařízení ukončit, protože má závažné potíže s nákupem čipů. Ačkoliv je nyní největším světovým prodejcem chytrých telefonů, Huawei bude zřejmě nucena ukončit jejich výrobu. Čínská společnost oznámila, že výroba jejích čipových sad Kirin určených pro mobily Huawei skončí 15. září 2020.
To vše nás přivádí zpět k hrozbě uveřejněné v deníku Global Times, že Čína prodá značnou část svého portfolia amerických státních dluhopisů. Musíme si ovšem také uvědomit, že čínští představitelé mluví o dumpingu (ztrátovém prodeji) amerického dluhu – takzvané "jaderné možnosti" – přinejmenším již od poloviny roku 2008.
Mnoho Američanů se bojí a myslí si, že se Washington nemůže Číně postavit, protože Čína vlastní velkou část amerického státního dluhu. I když je Čína druhým největším držitelem těchto finančních závazků a podle nedávných informací ministerstva financí USA vlastní americké státní dluhopisy v hodnotě 1,074 bilionu dolarů, tak je to od Číny jen prázdná výhrůžka.
Čínští představitelé tuto hrozbu zatím nesplnili z několika důvodů. Například, pokud prodají americké státní dluhopisy, dostanou za ně americké dolary, protože sto procent amerických finančních závazků je denominováno v amerických dolarech. Pokud chce Čína ublížit Americe, musí převést výnosy z tohoto prodeje do jiných měn. Tato konverze pošle hodnoty těchto ostatních měn do nebes a centrální banky v těchto zemích budou muset hodnoty svých měn znovu vyvážit. Jinými slovy, budou muset snížit hodnoty svých měn nákupem... amerických dolarů.
Čína stále vyhrožuje, ale zatím docílila jen toho, že závazky amerického ministerstva financí jsou stále více v rukou zemí mnohem přátelštějších ke Spojeným státům, než je Čína. Ano, Číňané mohou na několik týdnů způsobit chaos na globálních trzích, ale konečným výsledkem tohoto jejich úsilí budou Spojené státy, které již nebudou zavázány čínským komunistům.
Kromě toho, jakýkoliv náhlý útok na americký dolar prodejem amerických státních dluhopisů by strmě posílil čínský jüan, což by zničilo čínský export, který je nejdůležitějším pilířem čínské ekonomiky.
Čína od poloviny roku 2014 prodala americké státní dluhopisy zhruba za bilion dolarů, aby podpořila hodnotu své vlastní měny – čínského jüanu. Tato čínská opatření ale neměla žádný vliv na globální trhy ani na schopnost USA si i nadále půjčovat.
Moc Komunistické strany Číny závisí na její schopnosti neustále zvyšovat prosperitu čínského lidu, a to je možné jen se souhlasem a spoluprací Spojených států. Výhružka v nedávném článku deníku Global Times je vyhlášením nepřátelství a je proto na čase tento souhlas odvolat přerušením obchodu, investic a technické spolupráce.
Čína se rozhodla prodat americký dluh? Tak jen do toho.
Gordon G. Chang je autor knihy The Coming Collapse of China (Přicházející kolaps Číny), významný spolupracovník a člen poradního sboru Gatestone Institute.
---------------------------------------
Poznámka překladatele
[1] V USA se používá jiná metodika než v Evropě. Zatímco v Evropě se používá mezikvartální pokles, tak v USA se počítá mezikvartální anualizovaný pokles – ten se vypočítá tak, že se vezme mezikvartální pokles a přepočte se na roční pokles (anualizuje se). Pokles o 31,7 % dle americké metodiky odpovídá zhruba mezikvartálnímu poklesu o 9 % dle evropské metodiky.