 Erdogan koncem května 2022 oznámil novou vojenskou invazi do severní Sýrie. To znamená, že Turecko znovu zaútočí na Kurdy v Sýrii ve snaze vytlačit je z regionu a bude si činit nárok na jejich území. Tyto kurdské skupiny, které Erdogan nazývá "teroristy", jsou však spojenci USA, kteří bojovali proti ISIS. Na snímku: Kurdské ženy na pohřbu civilisty a bojovnice převážně kurdských Ženských obranných jednotek (YPJ), kteří zahynuli v Kámišlí při útoku tureckého dronu. (Foto: Delil Souleiman / AFP prostřednictvím Getty Images) |
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan je opět v ráži a znovu rozvrací celý region. Tentokrát nevyhrožuje jen řeckým ostrovům, tentokrát útočí i na Kurdy na severu Sýrie a Iráku a na jezídy žijící v iráckém Sindžáru, jejich tradiční domovině.
Zdá se, že za jeho agresivní politikou jsou neoosmanské expanzivní cíle v regionu. V roce 2023 oslaví Turecká republika 100. výročí svého vzniku. Erdogan v rámci svého snu o nové Osmanské říši veřejně prohlásil části severní Sýrie a Iráku (Sindžár a Kirkúk) za součást Turecka. V roce 2016 se například odvolával na Misak-ı Milli ("Národní pakt"), který obsahuje šest rozhodnutí o hranicích Osmanské říše přijatých v posledním funkčním období Osmanského parlamentu v roce 1920. Národní pakt si činil nároky na části Iráku a Sýrie. "V souvislosti s Misak-ı Milli máme určité povinnosti," řekl Erdogan.
"Zabývat se Irákem, Sýrií, Libyí, Krymem, Náhorním Karabachem, Bosnou a dalšími našimi bratrskými regiony je povinností i právem Turecka. Turecko není jen Turecko.... Naše současné hranice se liší od hranic, které máme v našich srdcích."
V souladu s touto expanzionistickou ideologií Erdogan koncem května 2022 oznámil novou vojenskou invazi do severní Sýrie, jejímž cílem bude vytvořit 30 km hlubokou "bezpečnou zónu" v Sýrii podél jižní hranice Turecka. "Vyčistíme Tall Rifat a Manbidž od teroristů," řekl Erdogan. To znamená, že Turecko znovu zaútočí na Kurdy v Sýrii ve snaze vytlačit je z regionu a bude si činit nárok na jejich území. Tyto kurdské skupiny, které Erdogan označuje za "teroristy", jsou však spojenci USA, kteří bojovali proti ISIS.
5. června 2022 Sýrie odsoudila nedávné útoky Turecka na severní část svého území a označila je za "porušení mezinárodního práva" a své suverenity. Syrské ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení, že sleduje "nepřátelské" akce Turecka a jeho neustálé porušování syrské suverenity, které si "vyžádalo životy řady nevinných lidí."
Erdoganova expanzionistická politika se mezitím zaměřuje mimo jiné na Irák, řecké ostrovy v Egejském moři a Tureckem okupovanou severní část Kypru.
Cílem tureckých náletů se stali také jezídové v Iráku. S odůvodněním, že bojuje proti Straně kurdských pracujících (PKK) využívá Turecko přítomnost jezídských Sindžárských jednotek odporu (YBS) jako záminku k bombardování Sindžáru. Ankara tvrdí, že útočí na PKK – ozbrojenou kurdskou skupinu bojující za autonomii pro většinově kurdský jihovýchod Turecka. Turecko PKK již dlouho považuje za teroristickou organizaci. Mezitím se množí důkazy, že stejná turecká vláda podporovala dlouhá léta skutečnou teroristickou organizaci – Islámský stát (ISIS).
Tyto turecké útoky nadále traumatizují jezídy – původní, nemuslimský lid Iráku. Toto mírumilovné společenství čelí existenčním hrozbám ze strany hlavních vojenských sil v regionu. Jezídové jsou ohrožováni útoky irácké armády; trvajícími důsledky genocidy spáchané ISIS v roce 2014 a pokračujícími tureckými nálety. Když v Sindžáru zuřily 1. – 5. května 2022 boje mezi jezídskými Sindžárskými jednotkami odporu (YBS) a iráckou armádou, tak byly nuceny uprchnout tisíce jezídů.
YBS byly vytvořeny v roce 2014, aby bojovaly proti ISIS, který se snažil jezídy vyhladit a spáchal v Sindžáru genocidu. YBS nikdy nebyly na žádném teroristickém seznamu a od roku 2016 jejich bojovníci pobírali platy od iráckého ministerstva obrany.
Jezídská organizace pro lidská práva Yazda v roce 2021 uvedla:
"Genocida proti iráckým jezídům začala 3. srpna 2014 organizovaným vojenským a komunitním vyhlazovacím úsilím Islámského státu, které vyústilo ve válečné zločiny a genocidu včetně masových zločinů, masakrů, systematických únosů, zotročování žen a dětí, nucených konverzí na islám a nuceného vysídlení tisíců našich lidí. O sedm let později genocida pokračuje – více než 2 900 jezídů je stále nezvěstných, více než 200 000 vnitřně vysídlených osob a uprchlíků se stále nemůže vrátit do svých domovů v Sindžáru a na Ninivských pláních, jejich vlast je zničená a nadále čelí politické, bezpečnostní, ekonomické a sociální nejistotě."
Genocida spáchaná ISIS v roce 2014 za sebou zanechala 10 000 mrtvých nebo unesených jezídů; přibližně 2 900 stále pohřešovaných jezídských dívek a žen, nejméně 82 jezídských masových hrobů a více než 200 000 vysídlených jezídů žijících v táborech pro vnitřně vysídlené osoby v iráckém Kurdistánu.
2. května byl na oficiálním twitterovém účtu nadace Free Yezidi Foundation zveřejněn tento tweet:
"Současné boje v Sindžáru jsou NAPROSTO NEPŘIJATELNÉ. Bez ohledu na politickou a vojenskou příslušnost by na jezídy v Sindžáru neměl nikdo nikdy útočit. Tyto útoky porušují základní odpovědnost jezídy chránit. Jezídové dnes ze Sindžáru už zase prchají."
9. října 2020 dosáhly irácká ústřední vláda a regionální vláda Kurdistánu dohody o jezídské domovině Sindžáru.
"Jezídové byli z vyjednávání o Sindžáru vyloučeni, nebylo s nimi konzultováno jmenování starosty a od roku 2003 se v Sindžáru nekonaly místní volby," řekla Gatestonu bývalá předsedkyně Komise Spojených států amerických pro mezinárodní náboženskou svobodu (USCIRF, United States Commission on International Religious Freedom) Nadine Maenza.
Aktivistka za lidská práva a autorka knihy The Last Yezidi Genocide (Poslední genocida Jezídů) Dr. Amy L. Beam Gatestonu řekla:
"Jednou z podmínek této dohody bylo, že z oblasti Sindžáru budou odstraněny jednotky PKK (Strany kurdských pracujících). Dalším bodem bylo jmenování nového starosty Sindžáru." Amy L. Beam, která se do iráckého Kurdistánu přestěhovala v roce 2014, získala pro téměř 1000 jezídů irácké průkazy totožnosti a cestovní pasy, aby jim pomohla odejít."
Jezídy, kteří nebyli k jednání přizváni, byla tato dohoda odmítnuta. Od konce roku 2015, kdy byl ISIS odstraněn z města Sindžár, si jezídové dosadili vlastní radu a vlastního starostu. Irácká i turecká armáda se však od té doby zaměřily na Sindžár. Je důležité poznamenat, že v celé zemi působí mnoho různých milicí, ale irácká armáda se rozhodla bojovat jenom proti Sindžárským jednotkám odporu.
Nedávné střety podle Amy L. Beam začaly, "když irácká armáda vytvořila kontrolní bod na severní straně hory Sindžár."
"Bojovníci YBS se tomu pokusili zabránit. Napětí vzrostlo a bojovník YBS zvedl svou zbraň a zastřelil iráckého vojáka. To vedlo k útoku tanků irácké armády proti jezídům."
Nadine Maenza poznamenala, že právo jezídů na sebeobranu je zásadní pro jejich přežití:
"Když jezídové v roce 2014 složili zbraně a spolehli se na iráckou vládu, že je bude bránit, tak irácká armáda uprchla, což přímo vedlo ke genocidě jezídů. Je nabíledni, že jezídům musí být dovoleno chránit své vlastní lidi. Šíření narativu, že bojovníci YBS jsou zločinci, je směšné – platí je irácká vláda."
"Turecko zahájilo proti PKK agresivní vojenskou kampaň a pod touto záminkou útočí také na civilisty v severovýchodní Sýrii, iráckém Kurdistánu i v Sindžáru. Turecko chce bezpochyby získat více území. Věří snad irácká vláda, že pokud YBS nevyžene, tak Turecko napadne Sindžár? Proč by jinak irácká armáda na jezídy útočila, když by mohla místo nich bojovat s nebezpečnými Íránem podporovanými Lidovými mobilizačními silami (PMF)? PMF se připravují na odpálení dalších raket a jsou skutečnou hrozbou pro bezpečnost a stabilitu v regionu."
"Irácká a turecká vláda pravděpodobně nebudou jednat s jezídy s respektem, který si zaslouží, dokud to po nich nebudou vyžadovat USA a mezinárodní společenství."
Útoky proti Sindžárským jednotkám odporu trvaly až do 6. května 2022. Generál irácké armády Jabbar Kamar a vedení YBS dosáhli dohody, která tuto konfrontaci uklidnila. Jezídové však zůstávají ve zranitelné situaci. Podle Amy L. Beam:
"Tento konflikt i rozmístění iráckých tanků po celém Sindžáru jezídy zastrašily. Několik tisíc jezídů uprchlo do bezpečí v Kurdistánu. Vzpomínky na genocidu proti nim z 3. srpna 2014 jsou stále čerstvé. Chtějí azyl v bezpečných zemích."
Prezident Sindžárské akademie Murad Ismael Gatestonu řekl:
"Věřím, že současná konfrontace je důsledkem Sindžárské dohody, která se nijak nezabývala místními bojovníky, kteří se v roce 2014 chopili zbraní. V dohodě se uvádí, že Irák vyžene ozbrojence PKK a jejích spřátelených subjektů. Současná irácká vláda YBS stále vnímá jako entitu přidruženou PKK, a proto se v posledních měsících pokouší YBS odzbrojit."
Mezitím stále probíhá poslední turecká vojenská ofenziva nazvaná Operace 'Claw Lock' namířená proti severnímu Iráku (také proti převážně Kurdy obývaným regionům). Tato ofenzíva začala 17. dubna 2022, kdy Ankara zahájila leteckou a pozemní ofenzívu. Tyto útoky Turecka probíhají již od 90. let 20. století a destabilizují životy iráckých komunit včetně komunit jezídů, Kurdů a Asyřanů."
Když vypukly boje mezi iráckou armádou a Sindžárskými jednotkami odporu (YBS), tak Amy L. Beam řekla: "Turecko této příležitosti využilo k provedení náletů v regionu."
"Byli zabiti dva jezídští bojovníci YBS. Vzhledem k tomu, že Irák k zastavení nelegálních tureckých přeshraničních náletů na Sindžár žádné kroky nepodnikne, může tureckou agresi zastavit pouze Organizace spojených národů nebo NATO."
Pozorovatelé se shodují, že Sindžár zůstává z mnoha důvodů pro jezídy nebezpečným místem. Podle Murada Ismaela:
"Celková bezpečnostní situace v Sindžáru, přítomnost různých bezpečnostních aktérů, poslední střety mezi jednotkami irácké armády a YBS, ke kterým došlo v obydlených oblastech, a turecké nálety – to vše způsobuje nestabilitu a brání návratu Sindžáru do normálního života."
Výkonný ředitel nadace Free Yezidi Foundation Pari Ibrahim Gatestonu řekl:
"Zdá se, že nálety tureckého letectva proti YBS a pozemní útok irácké armády byly naplánovány a koordinovány. To je extrémně problematické. Bojovníci YBS jsou iráčtí občané, kterým ISIS nesmírně ublížil. Ať už s jejich politickým přesvědčením někdo souhlasí, či nesouhlasí, tak si YBS nezaslouží být terčem ozbrojených sil jejich vlastní země. Věříme, že je to v rozporu se základními humanitárními principy. Bojovníci YBS chtějí jen bránit svou jezídskou vlast – nejsou agresory."
Turecko zatím pokračuje ve vyhrožování řeckým ostrovům v Egejském moři – ostrovům, které podle několika mezinárodních smluv patří Řecku. Turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu 7. června 2022 znovu vyzval Řecko, aby stáhlo veškeré vojenské síly umístěné na řeckých ostrovech. Cavusoglu Řecko varoval, že Turecko zpochybní status ostrovů, pokud je Řecko nedokáže demilitarizovat.
Kromě toho Turecko změnilo letiště Tymbou ("Ercan"), které se nachází v jím okupované severní části Kyperské republiky, na turecké vnitrostátní letiště. Erdoganův režim také uzavřel novou dohodu o finanční pomoci s nelegálním režimem okupujícím severní část Kypru. 36 % Kyperské republiky – členského státu Evropské unie – bylo nezákonně okupováno Tureckem v důsledku invaze turecké armády na ostrov v roce 1974. Tyto nedávné kroky Turecka se zdají být dalšími kroky k anexi okupovaného severu. Kyperská republika oznámila, že podá stížnost k OSN.
Erdoganův režim nejenže systematicky porušuje práva milionů svých vlastních občanů, ale také eskaluje agresi vůči svým sousedům ve zjevné snaze získat další území v rozporu s mezinárodním právem. Turecko se za Erdoganovy vlády stalo destabilizující silou regionu a v destabilizaci regionu bude i nadále pokračovat, dokud nebude zastaveno.
Uzay Bulut je turecká novinářka a významná spolupracovnice Gatestone Institute.