13. listopadu 2025 přibyly na seznamu zahraničních teroristických organizací amerického ministerstva zahraničí čtyři evropské teroristické organizace: německá Antifa Ost, italská Mezinárodní revoluční fronta (FAI/FRI) a dvě řecké – Ozbrojená proletářská spravedlnost a Revoluční třídní sebeobrana.
Toto rozhodnutí americké administrativy bylo založeno na přesvědčivých důkazech: útocích nožem a kladivem, útocích střelnými zbraněmi, pumových útocích a použití improvizovaných výbušných zařízení, které byly namířeny proti civilistům, veřejné infrastruktuře a soukromým podnikům.
Tento krok je součástí širších transatlantických snah vyvolaných Maďarskem. Po sérii cílených útoků, při nichž Antifa Ost v Budapešti zapálila policejní vozidla, poničila obchody a cíleně zaútočila na pravicové aktivisty – označila maďarská vláda v září 2025 tuto skupinu za teroristickou organizaci. USA klasifikovaly Antifu jako domácí teroristickou organizaci na začátku září.
K útokům v Maďarsku došlo v únoru 2023 během oslav "Dne cti". Pět koordinovaných útoků bylo namířeno proti devíti osobám vnímaným jako "pravicoví aktivisté". Útočníci – patnáct militantů, mezi nimiž byli i Němci a Italové – použili při útocích kladiva, teleskopické obušky, slzný plyn a boxery. Čtyři oběti utrpěly vážná zranění: mnohočetné zlomeniny, poranění hlavy a nevratná poškození zdraví. Tyto útoky vedly k zatčením v Maďarsku, Německu a Itálii a vyvolaly diplomatický skandál. Zvolení italské občanky Ilarie Salis, která se údajně těchto násilných útoků zúčastnila, do Evropského parlamentu v roce 2024 jí zajistilo poslaneckou imunitu. Jako spoluviník těchto opovrženíhodných činů je nyní placena z peněz evropských daňových poplatníků. Ilarie Salis strávila v Maďarsku kvůli své údajné účasti na útocích několik měsíců ve vazbě, ale poté, co byla zvolena do Evropského parlamentu, byla propuštěna.
Washington začal proti Antifě uplatňovat stejnou metodu, jakou používá proti islamistickým organizacím a drogovým kartelům: vyřazení těchto sítí z amerického a mezinárodního finančního systému, zmrazení jejich aktiv a trestní stíhání všech, kteří jim poskytují logistickou a ideologickou podporu. Důsledky jsou okamžité: každé osobě nebo subjektu sídlícímu ve Spojených státech, který těmto skupinám poskytne materiální pomoc, hrozí až 20 let vězení.
Zdokumentované násilí, ne rétorika
Antifa Ost, která má základny v Lipsku a Berlíně, se přihlásila k desítkám útoků. Mimo jiné k útoku kladivem na konzervativní shromáždění v Sasku a žhářský útok na bavorské policejní výcvikové středisko. Mezinárodní revoluční fronta působící v Miláně a Turíně šířila návody na výrobu výbušnin a organizovala přepady pochodů odborových svazů, které považuje za "reformistické". Ministerstvo zahraničí USA označilo jako zahraniční teroristické organizace i dvě řecké skupiny: Ozbrojená proletářská spravedlnost se přihlásila k odpovědnosti za umístění bomby poblíž velitelství pořádkové policie v aténské čtvrti Goudi 18. prosince 2023 a Revoluční třídní sebeobrana se přihlásila k odpovědnosti za dva útoky improvizovanými výbušnými zařízeními – jeden byl namířen proti řeckému ministerstvu práce (3. února 2024) a cílem druhého byly kanceláře soukromého železničního dopravce Hellenic Train S.A. (11. dubna 2025).
Tyto útoky nebyly spontánní, byly vyjádřením explicitní doktríny: "udeř na třídního nepřítele, kdekoliv se nachází," což je mantra opakovaná ve zprávách zveřejňovaných na šifrovaných platformách, někdy přenášená i tiskem, který romantizuje "levicové" násilí. Fráze "udeř na třídního nepřítele, kdekoliv se nachází" se zdá být ozvěnou marxisticko-leninské rétoriky, často používané v revolučním kontextu k ospravedlnění přímých akcí proti "kapitalistickým a fašistickým utlačovatelům". Ačkoliv je přímé, doslovné použití této fráze těmito skupinami, která se samy označují jako Antifa, ve veřejných záznamech vzácné (vzhledem k jejich decentralizované povaze a často šifrované komunikaci), bylo zdokumentováno v analýzách jejich vnitřních doktrín. Níže jsou uvedeny klíčové příklady z USA:
"Hranice je všude. Můžeme na ni zaútočit kdekoliv." (2019). Toto je výrok Willema van Spronsena, který se sám označuje za antifašistického aktivistu a který 13. července 2019 zaútočil zápalnými lahvemi na detenční centrum ICE (U.S. Immigration and Customs Enforcement's, Imigrační a celní úřad Spojených států amerických) v Tacomě ve státě Washington a zranil čtyři agenty. Celý dokument nazvaný "I Am Antifa" (Jsem Antifa) vyzývá k ozbrojenému odporu proti "fašistickým" institucím, jako je ICE, a označuje státní hranice za kapitalistický nástroj útlaku. Tento dokument byl hromadně šířen v portlandských antifašistických kruzích a je v souladu s výzvami k útokům na "nepřátele" (jako jsou hlavní město a stát) v jakémkoliv zranitelném místě.
Video z demonstrace Antify z roku 2018, sdílené na platformě X, kde militanti Antify skandovali heslo "Kdykoliv, kdekoliv, dejte nacistovi pěstí do obličeje" a nesli transparenty s nápisy jako "Na fašisty jsou potřeba kulky". Takové výzvy podporují násilí proti třídním a rasovým nepřátelům přímo na místě, což sice někteří demokraté odmítají, ale obecně to není zpochybňováno.
Heslo "Páchej zločiny" a hesla vyzývající k ekonomickým otřesům. Antifa se sama přihlásila ke sloganu "Páchej zločiny" (Andy Ngo, Unmasked: Inside Antifa's Radical Plan to Destroy Democracy, 2021), jehož cílem je vyvolat chaos a vhodné podmínky pro revoluci, včetně útoků na "srdce" našich měst prostřednictvím narušování všeobecného pořádku.
Vždy to vypadá stejně: černé kukly, kladiva, zápalné lahve a anarchokomunistické symboly. Snímek připojený ke komuniké ministerstva zahraničí, na němž maskovaná osoba mlátí železnou tyčí člověka ležícího na zemi, není zinscenovaný. Odpovídá záznamům ověřeným Europolem a německým Spolkovým kriminálním úřadem.
Právní reakce, nikoliv ideologická
Zapsání Antify na seznam zahraničních teroristických organizací americkou administrativou vychází z § 219 zákona o imigraci a občanství (8 U.S.C. § 1189) a z výkonného nařízení č. 13224 (2001, George W. Bush). Jakákoliv zahraniční organizace, která ohrožuje bezpečnost občanů USA nebo národní bezpečnost USA, musí být zařazena na seznam zahraničních teroristických organizací (FTO) a její majetek musí být zabaven.
Kritéria jsou jasná: systematické používání násilí, nadnárodní působnost a politické záměry. Antifa splňuje všechna tři kritéria. Jedná se o nadnárodní teroristickou organizaci, jejíž existenci většina mainstreamových médií tvrdohlavě odmítá uznat.
Někteří tvrdí, že tyto skupiny jsou "antifašistické", jako by to samo o sobě právně ospravedlňovalo útoky. Pokud chcete zbít svého psa, tak můžete tvrdit, že má vzteklinu. Ironií je, že tyto skupiny se chovají stejně jako fašisté. Historický antifašismus – ozbrojený odpor proti nacismu – nemá s dnešní levicí nic společného. Dnešní levice útočí na umírněné demokratické politiky, liberální novináře a podnikatele obviňované z toho, že se "spolčili s kapitalisty", a zároveň projevuje sympatie k islamistickému terorismu ve jménu politického konceptu "sbližování boje" (convergence of struggles, viz Douglas Murray, Podivná smrt Evropy, 2018). Ministerstvo zahraničí USA neponechává žádný prostor pro nejednoznačnost: "Levicový terorismus nemá žádnou ideologickou imunitu." Proč tomu tak není také v západní Evropě?
Transatlantické důsledky
Šoková vlna se přelila daleko za hranice Spojených států. Antifa je nyní legitimním cílem pro všechny nástroje právního státu.
Evropská unie zvažuje pod tlakem Maďarska a Polska harmonizaci svého seznamu teroristů. Finanční toky, včetně převodů kryptoměn, jsou sledovány americkým ministerstvem financí a německou Spolkovou zpravodajskou službou. Německým univerzitám, v nichž Antifa Ost otevřeně verbovala studenty, bylo spolkovou vládou nařízeno spolupracovat.
Mají levičáci povolení zabíjet?
Kritika kapitalismu, pokojné protesty a oživení komunistických fantazií o tom, že jsou si všichni rovni – o to tady nejde. Ve Spojených státech končí První dodatek Ústavy tam, kde začíná podněcování k násilí – precedens Brandenburg v. Ohio z roku 1969. Rozhodnutí amerického ministerstva zahraničí zdůrazňuje, že vraždy a útoky kladivem nejsou přijatelnou formou svobody projevu, a platí to dokonce i pro "levicové" extremisty.
Konec beztrestnosti: Antifa je veřejný nepřítel č. 1
Toto rozhodnutí amerického ministerstva zahraničí není ani ideologickou křížovou výpravou, ani reklamním trikem a je přiměřenou reakcí na prokázané zločiny. Čtyři výše uvedené evropské organizace nejsou "radikální aktivisté": jsou to teroristé, kteří vraždí, mrzačí a ničí a kteří se ve jménu totalitní utopie spolčili s islámskými džihádisty, kteří by rádi ovládli celou planetu (například zde a zde). Liberální demokracie mají povinnost se bránit – bez samolibosti, bez naivity a s využitím platných zákonů.
Můžeme očekávat, že bude v Evropě k členům Antify přistupováno stejně jako k narkoteroristům pašujícím drogy z Karibiku do USA?
Drieu Godefridi, je právník a filosof, absolvent Saint-Louis University of Louvain. Má doktorát z teorie práva z Université Paris IV-Sorbonne. Je také podnikatel, generální ředitel skupiny evropského soukromého vzdělávání a ředitel společnosti PAN Medias Group. Je autorem knihy The Green Reich (Zelená říše).