Na konci května Evropská unie uvalila sankce vůči Izraelcům, mimo jiné i na osmdesátiletou Daniellu Weissovou, bývalou starostku jedné židovské komunity v Judeji a Samaří. Následující týden v úterý pak pozvala do Bruselu k jednáním islamistickou teroristickou organizaci Tálibán spolupracující s Al-Káidou.
"Extremismus a násilí mají své důsledky," varovala Izrael šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Nepochybně ano. V tomto případě se však zdá, že odměnou za extremismus a násilí je zjevně pozvání do Bruselu.
Ovšem jen tehdy, jste-li muslimský terorista.
Za posledních deset let zabili islámští teroristé napojení na ISIS, odštěpenou větev Al-Káidy, v Bruselu více než 34 lidí. Stalo se tak při dvou pumových útocích, čtyřech útocích nožem a jedné střelbě. Kvůli trvalé hrozbě muslimského terorismu hlídá belgická armáda nádraží, kostely, synagogy a další potenciální cíle – před teroristy, které Brusel nyní zve k jednáním.
Izraelští Židé a organizace sankcionované Evropskou unií, jako jsou Regavim a Nachala, se mezitím dopouštějí nebezpečného extremistického chování tím, že v Izraeli zakládají nové farmy a zastupují farmáře u soudů v oblastech, na které si činí nárok muslimští teroristé.
Organizace Regavim měla navíc tu drzost zveřejnit zprávu vyvracející tvrzení o údajné kampani "násilí židovských osadníků". Ta ve skutečnosti spočívá v tom, že radikální neziskové organizace financované Evropskou unií vyvolávají střety s místními židovskými farmáři a následně od EU požadují další prostředky na boj proti nim.
Islámské teroristy zve Evropská unie do Bruselu a izraelskou organizaci sankcionuje za... psaní zpráv.
Evropská komise pozvala Tálibán, který v Afghánistánu uplatňuje islámské právo šaría zakazující dívkám získat vzdělání nad úroveň šesté třídy, opustit domov bez doprovodu mužského opatrovníka, odhalovat svou tvář a mluvit nahlas na veřejnosti.
Aby vyšla Tálibánu vstříc, jmenovala EU svým zvláštním vyslancem pro Tálibán Gillese Bertranda – muže. Bertrand Tálibán nedávno navštívil, stejně jako další delegace vedená Freddym Rosemontem – také mužem. Nyní delegace Tálibánu na oplátku navštíví Brusel. A snad se alespoň při této příležitosti zdrží pumových útoků a bodání lidí nožem.
Mluvčí Evropské komise vysvětloval, že to že EU jedná s Tálibánem jako s vládou ještě neznamená, že vládu Tálibánu skutečně uznává.
Podle mluvčího jde jen o "technické rozhovory". Evropská komise však Tálibán do Bruselu pozvala skutečně, nikoliv pouze technicky.
Pozvání přichází od Evropské komise, jejíž šéfkou diplomacie je Kaja Kallasová – tedy žena. Jako žena Kaja Kallasová do Kábulu na návštěvu zřejmě nepoletí a asi se ani nebude moci plnohodnotně účastnit jednání s představiteli Tálibánu. To jí však nebránilo uvalit sankce na izraelské volené představitele a omezit obchod s Izraelem kvůli jeho boji proti islámskému terorismu.
Toho, kdo bojuje proti islámským teroristům, EU potrestá. Samotné islámské teroristy pozve do Bruselu.
Kallasová již dříve vyzvala Tálibán, aby "afghánské území nebylo využíváno k ohrožování či napadání jiných zemí", a požádala "de facto autority", aby "účinně zasáhly proti všem teroristickým skupinám působícím v Afghánistánu nebo z jeho území". Jelikož je Tálibán teroristickou organizací, je taková činnost v podstatě jeho náplní práce.
Tím, že Kallasová a Evropská unie označují Tálibán jako "de facto autority", si zachovávají možnost tvrdit, že Tálibán formálně neuznávají. Tálibán však o formální diplomatické uznání příliš nestojí; zajímají ho peníze a moc.
Značná část prostředků na financování terorismu se k Tálibánu dostává v podobě zahraniční pomoci.
Trumpova administrativa zrušila agenturu USAID a stopla velkou část "humanitární pomoci", která byla používána k financování Tálibánu. (Vyšetřování Freedom Center Investigates zdokumentovalo, jak agentura USAID prostřednictvím OSN a nevládních organizací převedla 1,7 miliardy dolarů do banky Tálibánu. (Viz článek Jak USAID posílala dolary Tálibánu.) Poté, co se tyto informace dostaly k Elonu Muskovi a více než milionu dalších lidí, přispěly k rozhodnutí agenturu USAID zrušit.)
EU naproti tomu v zasílání "humanitární pomoci" do Afghánistánu pokračuje. Jen loni Tálibánu poslala 161 milionů eur, přičemž od návratu Tálibánu k moci do Afghánistánu celkem poslala již více než 2 miliardy eur.
Právě když Evropská unie zvala Tálibán do Bruselu, se OSN shodou okolností rozhodla vyzdvihnout přínos EU Afghánistánu, včetně "4 300 úvěrů v souladu s právem šaría".
Všechny ústupky, které Tálibán v tomto kole jednání od Evropské unie získá, budou jistě "v souladu s právem šaría". Tálibán již dlouho udržuje v chodu šaría systém, v jehož rámci zdaňuje americké a evropské nevládní organizace, včetně Organizace spojených národů, stejně jako další "nevěřící". To, co Spojené státy a Evropská unie nazývají humanitární pomocí, je pro Tálibán džizja – tedy platby ne-muslimů muslimům předepsané právem šaría. Tálibán tyto příjmy používá k financování svého režimu, spojenectví s Al-Káidou a útlaku žen.
"V Afghánistánu není možné poskytovat humanitární pomoc bez spolupráce s de facto autoritami," připustil již dříve generální tajemník OSN Antonio Guterres.
Tálibán požádá Evropskou unii o peníze a dostane je. Výměnou převezme zpět asi stovku afghánských teroristů a zločinců. Poté jich do Evropské unie pošle tisíc a za jejich opětovné převzetí bude požadovat dvojnásobek.
Tento proces bude pokračovat a Evropská unie se bude stále více podobat Afghánistánu.
A EU bude sankcionovat Izrael za to, že čelí islámskému terorismu, což ona sama dělat nechce.
Daniel Greenfield je spolupracovník konzervativního think tankuDavid Horowitz Freedom Center sponzorovaný nadací Shillman Foundation. Tento článek byl původně publikován na webu Front Page Magazine.