 Čína nepochybně předpokládá, že pokud budou její mezikontinentální balistické rakety (ICBM) schopny zasáhnout pevninské území Spojených států, odradí tím Spojené státy od zasahování do čínských zájmů v Jihočínském a Východočínském moři. Na snímku: Mezikontinentální balistická raketa DF-31, schopná nést jaderné hlavice, vystavená ve Vojenském muzeu Čínské lidové revoluce v Číně. (Foto: Tyg728 / Wikimedia Commons) |
Představitelé USA v srpnu oznámili, že Čína provedla testovací odpal hypersonické střely – Xingkong-2/Starry Sky-2 – schopné nést jadernou hlavici a obelstít systémy protiraketové obrany. Přestože se jednalo o první podobný test, který Peking otevřeně přiznal, podle webu Washington Free Beacon šlo pouze o jeden z mnoha testů, které USA zachytily.
Zhruba o dva měsíce dříve testovala Čína DF-41 – jednu z nejmodernějších mezikontinentálních balistických raket (ICBM). Její dolet činí 12 000 až 15 000 km a místo jediné velké jaderné hlavice je schopna nést deset zmenšených jaderných hlavic.
Tyto zmenšené jaderné hlavice, nesené jedinou balistickou raketou, jsou označovány jako "vícenásobné nezávisle naváděné návratové moduly" (MIRV, Multiple Independently targetable Re-entry Vehicles). Úprava střely na typ MIRV jí umožňuje čelit nepřátelským raketovým obranným systémům. Vzhledem k tomu, že DF-41 – stejně jako ICBM DF-5 – používá spíše pevné než kapalné palivo, je mnohem mobilnější a čas potřebný na přípravu jejího odpálení je kratší. Může být odpálena z mobilních odpalovacích zařízení stejně jako ze sil. V posledních letech Čína vybudovala falešná sila, sloužící ke zmatení nepřítele, takže je přinucen rozpoznat skutečná sila od falešných.
DF-41 může být také vypuštěna ze speciálních kontejnerů. To je důvodem k obavám, protože dosud Čína udržovala jaderné hlavice a naváděcí systémy odděleně v rámci dosavadního odmítání doktríny "prvního úderu". Jenomže kontejnery vyžadují, aby byla raketa už vybavena jadernými hlavicemi. A když je raketa již jadernými hlavicemi vybavena, tak se čas potřebný k útoku značně snižuje, což posiluje čínskou schopnost jaderného odstrašení a zvyšuje mobilitu i operační flexibilitu rakety.
Čína nepochybně předpokládá, že pokud budou její ICBM schopny zasáhnout pevninské území Spojených států, odradí tím Spojené státy od zasahování do čínských zájmů v Jihočínském a Východočínském moři.
Přestože Spojené státy zlepšují svoje systémy obrany proti ICBM – Národní raketovou obranu (National Missile Defense, NMD) – a Strategickou obrannou iniciativu (Theater Missile Defense, TMD) a spoléhají na ně při ochraně svého území před nepřátelským útokem, není zatím jasné, jaká je jejich současná schopnost zachytit čínské ICBM. Čína nepolevuje v práci na tom, aby v závodech v jaderném zbrojení vykompenzovala množstevní výhodu USA kvalitou. Toto je vývoj, který musí být pro Spojené státy značně znepokující.
Debalina Ghoshal je nezávislá konzultantka specializující se na jadernou a raketovou problematiku. Žije v Indii.