 Na snímku: Letecká základna Thule, nejsevernější základna Letectva Spojených států, nacházející se severně od polárního kruhu v Grónsku. (Foto: US Air Force / Wikimedia Commons) |
Čínské agresivní chování v Jihočínském moři je již minulostí, teď přitahují pozornost nedávné kroky Pekingu v Arktidě.
Arktida - v níž jak Spojené státy, tak i Rusko udržují vojenskou přítomnost - je známá tím, že je bohatá na uhlovodíky. Číňané ve svých nárocích na tak cenný zdroj energie zjevně nechtějí zůstat pozadu.
Stejně jako čínský prezident Si Ťin-pching prosazuje iniciativu Nová hedvábná stezka (Belt and Road Initiative), usiluje také o vytvoření "Polární hedvábné stezky" pro lodě, o které se domnívá, že se otevírá kvůli tání ledovců způsobenému globálním oteplováním. Zdá se, že tato víra pramení z teorie "otevřeného polárního moře", podle níž by se polární moře vytvořené změnou klimatu nakonec dalo využít pro komerční účely.
Čína v lednu 2018 v rozsáhlém dokumentu "Arktická politika" uvedla:
"Čína za účelem lepšího poznání Arktidy navýší své kapacity a schopnosti v arktickém vědeckém výzkumu a bude usilovat o hlubší pochopení přírodních zákonů, které Arktidu ovlivňují. Čína má v úmyslu vytvořit příznivé podmínky pro lepší ochranu, rozvoj a správu Arktidy."
"Při ochraně Arktidy bude Čína aktivně reagovat na změnu klimatu v Arktidě, chránit její jedinečné přírodní prostředí a ekologický systém, podporovat její vlastní klimatickou, environmentální a ekologickou odolnost a respektovat různorodou sociální kulturu Arktidy a historické tradice tamějšího domorodého obyvatelstva."
"Pro rozvoj Arktidy navýší Čína své kapacity a schopnosti při využívání aplikované arktické technologie, posílí technologické inovace, ochranu životního prostředí, využívání zdrojů a rozvoj námořních tras v Arktidě a přispěje tak k hospodářskému a sociálnímu rozvoji Arktidy a ke zlepšení životních podmínek místních obyvatel."
"Čína se bude podílet na řízení Arktidy a bude se podílet na regulaci a řízení záležitostí a činností souvisejících s Arktidou na základě pravidel a mechanismů. Čína je odhodlána uplatňovat stávající rámec mezinárodního práva, včetně Charty OSN, Úmluvu OSN o mořském právu (UNCLOS), smlouvy o změně klimatu a životním prostředí a příslušná pravidla Mezinárodní námořní organizace a řešení různých tradičních i netradičních bezpečnostních hrozeb prostřednictvím globálních, regionálních, mnohostranných a dvoustranných mechanismů a budovat a udržovat spravedlivý, rozumný a dobře organizovaný systém správy Arktidy. Na vnitrostátní úrovni bude Čína regulovat a spravovat záležitosti a činnosti související s Arktidou v rámci své jurisdikce v souladu se zákonem, trvale zlepšovat svou schopnost porozumět, chránit a rozvíjet Arktidu a aktivně se účastnit mezinárodní spolupráce v záležitostech Arktidy."
Navzdory čínským cílům - "technologické inovaci" a "ochraně životního prostředí" - se Spojené státy obávají vojenských záměrů Pekingu. Podle Pentagonem nově zveřejněné "Výroční zprávy pro Kongres: Vojenský a bezpečnostní vývoj v Čínské lidové republice 2019" ("Annual Report to Congress: Military and Security Developments Involving the People's Republic of China 2019"):
"Čína zvýšila aktivity a angažovanost v arktické oblasti od doby, kdy získala status pozorovatele v Arktické radě v roce 2013. Čína v lednu 2018 zveřejnila strategii pro Arktidu, která prosazuje 'Polární hedvábnou stezku', a ve které se Čína označila za" Blízký Arktický stát" a identifikovala zájmy Číny jako přístup k přírodním zdrojům a námořním komunikačním linkám (SLOCs) a prosazovala obraz "odpovědné důležité země" v záležitostech Arktidy. Strategie zdůrazňuje čínské ledoborce a výzkumné stanice na Islandu a v Norsku jako nedílnou součást jejich realizace. Země sousedící s Arktidou vyjádřily znepokojení nad rozšiřujícím se potenciálem a zájmem Číny v tomto regionu. Civilní výzkum by mohl podpořit posílenou čínskou vojenskou přítomnost v Severním ledovém oceánu, což by mohlo zahrnovat rozmístění ponorek v regionu jako odstrašující prostředek proti jaderným útokům."
Vzhledem k tomu, že Čína již nasadila protilodní řízené střely a rakety země-vzduch a plánuje také postavit plovoucí jaderné elektrárny a rozmístit je v Jihočínském moři, je pravděpodobné, že Peking plánuje totéž i v Arktidě.
Administrativa ve Washingtonu by měla čínskou námořní aktivitu v Arktidě pozorně sledovat. Tvrzení čínské vlády, že cílem její arktické politiky je "vytvořit příznivé podmínky pro lepší ochranu, rozvoj a správu Arktidy", je stejně falešné jako dřívější popis iniciativy prezidenta Si Ťin-pchinga Nová hedvábná stezka (Belt and Road Initiative) jako projektu pro světový "mír a spolupráci, otevřenost a inkluzi, vzájemné poznání a vzájemný prospěch."
Arktická politika Číny i její iniciativa Nová hedvábná stezka (Belt and Road Initiative) se jeví jako cesta k tomu, aby Čína dosáhla globální hegemonie.
Debalina Ghoshal je spolupracovnice Rady pro mezinárodní politiku (Council on International Policy) se sídlem v Kanadě a spolupracovnice East West Institute pro asijsko-pacifickou oblast. Žije v Indii.