 V posledních několika letech bojují Hútíové, loutky a spojenci Íránu, proti saúdským sunnitům, aby zajistili, že konflikt v Jemenu bude pokračovat, dokud nezískají kontrolu nad celou zemí a nezajistí zde zájmy íránské vlády. Na snímku: Bojovníci, kteří se spojili s jemenskou koaliční vládou, čelí na frontě u města Hudajda v Jemenu 20. září 2018 Íránem podporovaným povstaleckým Hútíům. (Foto: Andrew Renneisen / Getty Images) |
Jedním z primárních revolučních cílů, jimž se mulláhové vládnoucí Íránské islámské republice věnují, je neomezovat implementaci islámských zákonů jen na Írán. Vládnoucí mulláhové jsou odhodláni exportovat íránský revoluční princip a rozšiřovat fundamentalistickou misi i na jiné národy.
Jak to provádějí? Účinným převzetím jiných zemí. Libanon byl první - Írán jej převzal prostřednictvím spřátelené organizace Hizballáh. Poté následovala Sýrie a nakonec Irák - Hamásem ovládané Pásmo Gazy čeká v pozadí.
V Íránu vládnoucí mulláhové se s každým vítězstvím stávají troufalejší a nebezpečnější. Írán se již několik let zaměřuje na Jemen.
To není žádná náhoda ani nová filosofie. Tato mise je součástí íránské ústavy. Její preambule uvádí, že "ústava poskytuje nezbytný základ pro pokračování revoluce doma i v zahraničí."
Dokument dále říká, že Íránská armáda a Íránské revoluční gardy
"jsou odpovědné nejen za ochranu a zachování hranic země, ale také za naplňování ideologického poslání (šíitského) džihádu Boží cestou, tj. rozšiřování svrchovanosti Božího (šíitského) práva po celém světě... v naději, že toto století bude svědkem založení univerzální svaté vlády a pádu všech ostatních."
Íránská vláda využívá všech politických a vojenských taktik, aby tento cíl splnila. Tyto akce zahrnují mimo jiné zásobování a vyzbrojování jemenských Hútíů. V 90. letech kázala tato skupina v hlavním městě San'á i na severu země mír, aby zastavila pronásledování členů sekty Zajdíja, sekty blízké šíitům, ale nakonec skončila jako vojenská síla s více než 100 000 bojovníky. V posledních čtyřech nebo pěti letech bojují Hútíové, jako loutky a spojenci Íránu, proti saudským sunnitům, aby zajistili, že konflikt bude v Jemenu pokračovat, dokud nezískají kontrolu nad celou zemí a nezajistí zde zájmy íránské vlády.
Hútíové jsou šťastní, že mají Írán jako mocného spojence. Jejich íránští ochránci nedopustí, aby zůstali bez munice. Íránská vláda pokračuje v pašování nelegálních zbraní a technologií do Jemenu. Podle nepotvrzené zprávy agentury Reuters, Íránské revoluční gardy (IRGC, Islamic Revolutionary Guard Corps) - nedávno označené americkým ministrem zahraničí Mikem Pompeem za teroristickou organizaci – jsou klíčovým zastáncem a sponzorem Hútíů který zintenzivnil dodávky zbraní do Jemenu. IRGC také v současné době používají pro tajné dodávky zbraní Hútíům novou námořní trasu přes Perský záliv.
Obecněji řečeno, tato akce dává nahlédnout do taktiky a dlouhodobých strategií Íránem vycvičených a vyzbrojených spojenců na celém Středním východě. Jejich plány jsou postaveny na čtyřech pilířích: na destabilizaci, konfliktu, atentátech a odmítnutí jakéhokoliv řešení navrhovaného sunnity nebo Západem.
Příkladem íránské snahy o uplatnění těchto čtyř pilířů byl atentát na bývalého prezidenta Jemenu Alího Abdalláha Sáliha. V roce 2017, dva dny poté, co vyzval k řešení konfliktu, a když si mezinárodní společenství vydechlo úlevou, že čtyřletá občanská válka a zdánlivě neřešitelný konflikt v Jemenu bude vyřešen mnohem dříve, než se očekávalo, byl bývalý jemenský prezident zavražděn ozbrojenci z Íránem podporované milice Hútíů.
Na rozdíl od svého předchůdce Baracka Obamy, zaujala Trumpova administrativa proti temným ambicím a extremismu Íránu tvrdý postoj.
Prezident Donald J. Trump navštívil region, aby pomohl vykořenit extremismus, oživil "arabské NATO" a aby odradil Írán. Současně povzbudil státy Perského zálivu, včetně Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, aby zvýšily své úsilí v boji proti extremismu.
Middle East Monitor informoval o "uniklých e-mailech odeslaných velvyslancem Spojených Arabských Emirátů v USA Yousefem Al-Otaibou":
"Několik e-mailů mezi Al-Otaibou a jeho spolupracovníky v Americe naznačuje, že Spojené Arabské Emiráty podporují to, co považují za "umírněný" islám, a zároveň směřují úředníky USA k jednotlivcům, kteří podporují zákaz Muslimského bratrstva. Ukázalo se, že Al-Otaiba také promluvil na akci, která podporuje iniciativu americké vlády v boji proti násilné extremistické iniciativě, to je strategii, která je v mnoha západních zemích uplatňována pod různými jmény, a je zdrojem mnoha sporů v muslimských komunitách."
Studie britské společnosti Henry Jackson Society z roku 2018 referovala, že:
"Spojené arabské emiráty úzce spolupracují s USA, dalšími zeměmi a mezinárodními organizacemi, aby ukázaly svoji angažovanost v boji proti všem formám extremismu. SAE se v boji proti extremismu zaměřují na odříznutí extremistů od financování a na zvýšení bezpečnosti na hranicích, kde dochází k náboru bojovníků z jiných zemí. SAE kromě toho sledují sociální média, ve snaze zabránit šíření nenávistných zpráv a zasahují, pokud se domnívají, že náboženská centra radikalizují lidi a zapojují je do extremistických aktivit." (Str. 16).
"V roce 2015 vyzval vládce Dubaje, šejk Muhammad bin Rašíd Al Maktúm svého muftího k vydání umírněné fatvy, která by podpořila toleranci." Nová fatva v SAE "pomůže v boji proti extrémním náboženským naukám," - deník The National, 5. června 2017, strana 17).
Vyznavači různých náboženství postavili v SAE 40 kostelů, dva hinduistické chrámy a sikhský chrám, všechny na pozemcích darovaných vládnoucími autoritami, kteří vítají zahraniční náboženské sbory. Největší chrám Anglikánské církve v tomto regionu je v současné době stavěn v Abú Zabí (Abu Dhabi) a po svém dokončení bude sloužit pro více než 4000 věřících. Tato nová velká budova bude nejen místem pro bohoslužby, ale také místem pro setkávání lidí, kteří žijí daleko od svých domovů. Toto velkorysé poskytování půdy pro nemuslimské obyvatele je v souladu s pohostinností, která je rysem emirátské kultury a tradice.
SAE a další státy Perského zálivu se spolu se Spojenými státy také účastní mezinárodní mise. Jak dále uvádí SAE:
"SAE jsou odhodlány bojovat proti islámskému extremismu všemi prostředky - včetně objevování a odstraňování dalších faktorů produkujících terorismus. To zahrnuje:
- Podporu nových hospodářských příležitostí a posílení správy a institucí na Blízkém východě;
- zamezení náboru zahraničních bojovníků do extremistických organizací a znemožnění jejich pronikání přes hranice; omezení financování extremistických organizací;
- ochranu obětí únosů a obětí sexuálního násilí ze strany únosců;
- spolupráci s mezinárodními partnery na likvidaci šíření teroristických ideologií."
Podle webu The Daily Caller:
"Křesťané i ostatní náboženské menšiny jsou bohužel v mnoha zemích regionu vystaveni násilí, diskriminaci a někdy je jim i znemožněno svobodně praktikovat svá náboženství."
"Nicméně ne všude na Blízkém východě je tomu tak. Spojené arabské emiráty - malá země v Perském zálivu - jsou průkopníkem jiné cesty - založené na toleranci, otevřenosti a inkluzi."
The Daily Caller také poznamenává, že SAE se prostřednictvím svého střediska Hedayah Center, globálního think tanku, slavnostně otevřeného v roce 2012, také snaží o to, aby se staly "domovem pro všechny víry" a aby "komunitám a vládám celého světa poskytovaly nástroje ke zvýšení jejich schopnosti bojovat proti extremistickým a náborovým snahám teroristických organizací..."
V loňském roce SAE vyhlásily rok 2019 za "Rok tolerance" a ve snaze prosazovat hodnoty tolerance v celém regionu uspořádaly konferenci a další akce.
Saúdská Arábie po několika nejistých pokusech reformy zastavila. Tyto reformy zahrnovaly otevření kin a umožnění ženám řídit auto. Je smutné, že tyto reformy byly poznamenány uvězněním některých žen, které za to, aby mohly ženy řídit auta, bojovaly. Soudní řízení s nimi je smutné, protože to, co požadovaly, již není nezákonné. Mezinárodně by pro Saúdskou Arábii bylo nejpřínosnější, kdyby je všechny osvobodila. Jejich odsouzení je jen vzkazem světu, že saúdská královská rodina se jen snaží hrozit ostatním a vydává varování, aby raději nevyjadřovali nahlas své názory - a nové reformy díky tomu vypadají jako podvod.
Saúdské Arábii by nejvíce prospělo, kdyby osvobodila i některé své další vězně, především Raifa Badawiho, který je nyní ve vězení po obdržení 50 ran bičem za to, že napsal takové myšlenky, jako "Můj závazek je... odmítnout jakýkoli útlak ve jménu náboženství... cíl, kterého dosáhneme mírovým a zákonným způsobem." Propuštěn z vězení by měl být i právník Walid Abu'l-Khayr, který Raifa Badawiho zastupoval u soudu.
Saúdská Arábie, navzdory problematickým učebnicím a navzdory vývozu své preferované značky wahhábistického islámu do celé Evropy a masivnímu financování kulturních center a mešit ve velké části Západu, nikdy Evropu ani Severní a Jižní Ameriku fyzickým násilím neohrožovala, íránští mulláhové to přitom dělají stále. Saúdská Arábie se naopak právě dohodla na vytvoření strategické rady pro partnerství s Indií, se kterou bude v boji proti terorismu úzce spolupracovat.
Nina Shea, ředitelka Centra pro náboženskou svobodu, řekla, že se teprve ukáže, jak budou tyto nové příležitosti v Saúdské Arábii a ve Spojených arabských emirátech fungovat v praxi a zda to všechno není jen divadlo. SAE bezpochyby ukazují ostatním cestu. O první návštěvě papeže v regionu 3. února 2019 Nina Shea napsala:
"Na jedné straně je to skutečný pokrok. Pokračuje eroze starého tabu zakazujícího náboženskou svobodu na Arabském poloostrově. Toto tabu, připisované prorokovi islámu Mohamedovi udržuje tradici, že zde není povoleno jiné náboženství než islám."
"V současné době se SAE chovají jako liberálnější alter ego Saúdské Arábie. V době, kdy se americká podpora Saúdské Arábii snižuje, jsou země Perského zálivu znepokojeny a chtějí, aby SAE ukázaly špetku náboženské tolerance, kterou Saudská Arábie původně slíbila, ale nakonec ji nerealizovala. Západ by měl v tuto chvíli SAE pochválit, ale měl by sledovat jejich vývoj do budoucna."
Írán a jeho spojenci na druhé straně již prokázali svou nelítostnou a bezohlednou strategii prostřednictvím teroristických činů. Hútíové se loni v červenci pokusili vystřelit řízenou střelu na jaderné zařízení v Abú Dhabí - čin, jehož cílem bylo s největší pravděpodobností způsobit masové civilní oběti. Raketa naštěstí nedosáhla svého cíle. Íránem podporovaní Hútíové také vypálili několik raket na Saúdskou Arábii.
Jemenský konflikt znamená pro Írán mnohem více než pouhé popichování svých soupeřů v Perském zálivu, které slibuje zničit. Je to spíše ideologická křížová výprava, jejímž cílem je sjednotit muslimský svět pod jeho vlastní islámskou vládou. Jakékoliv pokusy o mír bude Írán vždy považovat jen za zdržení svého plánu.
Íránská islámská republika obkličuje Saúdskou Arábii se zjevným cílem převzetí saúdskoarabských ropných polí, svatých míst a hlavních mezinárodních námořních tras na obou stranách Arabského poloostrova: Mandebu a Hormuzského průlivu. Írán také obsadil Sýrii a Irák; prostřednictvím svého spojence - teroristické skupiny Hizballáh - ovládá Libanon a financuje další teroristickou skupinu Hamás v Pásmu Gazy, pravděpodobně v naději na zničení Izraele.
Ještě mnohem znepokojivější je, že Írán je blízko získání jaderných zbraní a jejich nosičů - balistických raket. Írán zkrátka přijal za vlastní nebezpečnou, expanzivní ideologii, kterou je třeba brát vážně.
Tato epizoda nebude poslední. Amerika potřebuje - teď - zastavit Írán a zabránit mu v ovládnutí Jemenu.
Dr. Majid Rafizadeh vystudoval Harvard, je obchodní stratég a poradce, politolog, člen správní rady Harvard International Review a prezident International American Council on the Middle East (Mezinárodní americké rady pro Blízký východ). Je autorem několika knih o islámu a americké zahraniční politice. Můžete mu napsat na Dr.rafizadeh@post.harvard.edu.