Když americký prezident Donald Trump řekl, že uzná Jeruzalém za hlavní město Izraele, vyhlásili Palestinci tři dny "hněvu". Dosud to však vypadá, že hněv zuří především na stránkách mezinárodních médií a nikoliv na palestinských ulicích.
Otázka: Kolik zahraničních novinářů je potřeba na reportáže o palestinské reakci na Trumpův výrok? Odpověď: Tolik, kolik jich Západ, posedlý izraelsko-palestinským konfliktem, dokáže vyslat.
Ohromné počty zahraničních novinářů v Jeruzalémě a na Západním břehu dokonce Palestince zaskočily. Od Trumpova prohlášení z 6. prosince se do Izraele sjely desítky novinářů a zpravodajských týmů, aby zde dělaly reportáže o této "přelomové události".
Hotel American Colony v Jeruzalémě, který kdysi býval oblíbeným místem zahraničních žurnalistů, je zase jednou naplněn k prasknutí novináři z celého světa.
Některé reportéry, včetně těch z amerických zpravodajských kanálů, sem poslali z jejich kanceláří v Londýně, Paříži, Káhiře a New Yorku, aby přinesli zprávy z události, kterou si již dopředu nazvali "Nová palestinská intifáda". Ale jedná se skutečně o intifádu nebo je to jen zbožné přání masy palestinských a zahraničních reportérů?
V posledních dnech jsme byli v médiích svědky divokého přehánění skutečného dění ve Starém městě v Jeruzalémě. Jedna věc je však jistá, počty novinářů a fotografů na protestních akcích ve městě zatím převyšují počty palestinských protestujících.
Začněme pátkem 8. prosince, což měl být poslední den ohlášeného palestinského "hněvu". Palestinské úřady, Hamas a další palestinská uskupení nám sdělili, že máme očekávat masové protesty po páteční modlitbě v areálu mešity al-Aksá. Tak se novináři připravili.
Už od časného rána bylo na malém parkovišti před Damašskou bránou, hlavním vstupem do Starého města Jeruzaléma, zaparkováno nejméně šest přenosových vozů různých televizních stanic. Ty zde samozřejmě čekávaly na ony masové protesty. Dalších, asi 70-80, více či méně trpělivých novinářů a fotografů zde také čekalo, až muslimští věřící dokončí své modlitby a začnou protestovat proti prohlášení presidenta Trumpa.
Nakonec se však ukázala jen skupinka poměrně poklidných palestinských protestujících, kteří provolávali hesla proti Izraeli, Spojeným Státům a arabským vůdcům – včetně předsedy Palestinské samosprávy, Mahmouda Abbase, který byl označen za "zrádce" a "izraelského špeha".
Odvážný a upřímný německý novinář Björn Stritzel na svém Twitteru napsal: "Po pátečních modlitbách je na místě víc novinářů než protestujících."
Mediální šílenství komentovali i někteří další novináři. "Tři dny 'hněvu' od Trumpova prohlášení uběhly a Armagedon nenastal," poznamenal novinář Oren Kessler. "Nerad bych předpovídal pokračující klid v regionu, ale očekávání Soudného dne se dosud nenaplnilo."
Francouzský novinář Piotr Smolar, který také čekal na "masové" protesty, napsal: "Před Damašskou branou jsou desítky novinářů a zatím se tu nestalo vůbec nic."
Reportér Agence France Press (AFP) tweetoval tuto fotku, na které je vidět víc novinářů, než protestujících před Damašskou branou. Napsal: "Chabé palestinské protesty před Damašskou branou narušila izraelská policie. Zdálo se, že mají námitky proti používání obrázku Trumpa jako toalety."
Dyke také později napsal, že "se byl právě projít v ulicích Starého Města Jeruzaléma a že situace je velmi klidná. V ulicích je vidět víc policistů, ale nejsou žádné problémy. Turisté se klidně procházejí."
Následující den, 9. prosince, jsme v Jeruzalémě byli svědky opakování stejného scénáře. Ve městě byl relativní klid, až na přítomnost mnoha žurnalistů a fotografů. V poledne malá skupinka Palestinců (25-30) sehrála na hlavní obchodní třídě východního Jeruzaléma, ulici Salah Eddin, protestní představení za vykřikování protiizraelských a protiamerických sloganů.
Takto popsal situaci novinář Seth Frantzman z The Jerusalem Post, který byl události také přítomen: "Je zde více lidí s kamerami než těch, kteří se přišli střetnout s policií."
Frantzman později na téma "střetů" dodal: "Je tu stejný počet zástupců médií a přihlížejících s fotoaparáty, jako mladistvých a policistů očekávajících střety."
V Jeruzalémě žije téměř 300 000 Arabů a pravdou je, že naprostá většina se těchto vlažných protestů, které byly cíleně sehrány jako představení pro desítky novinářů, nezúčastnila. Ve skutečnosti bylo více protestujících v ulicích Berlína, Káhiry, Valencie a Istanbulu než v celém Jeruzalémě. S výjimkou dvou incidentů u Damašské brány a v ulici Salah Eddin, byl v ostatních 28 arabských čtvrtích poměrně klid a nic dramatického se v nich neodehrálo.
Znudění žurnalisté byli nuceni nasadit přilby a neprůstřelné vesty a zamířit na Západní břeh v naději, že tu zachytí scény z "Nové Intifády". Zde však také nebylo k vidění nic neobvyklého: menší "střety" mezi vrhači kamenů a policisty jsou zde skoro na denním pořádku.
Protesty proti Izraeli a Spojeným Státům nejsou v ulicích Ramalláhu, Hebronu a Betléma nijak výjimečné. Nicméně pro "válečné zpravodajce" není nic tak vzrušující, jako stát za hořícími pneumatikami a vrhači kamenů a točit reportáže přímo v srdci "bojů". Takové scény totiž budí dojem, že žurnalisté se nacházejí přímo na bitevním poli a riskují své životy, aby mohli přinášet zprávy svým divákům. Za zpravodajství z "nebezpečné" oblasti by se také dala očekávat i nějaká cena!
Jen málo z nich má však odvahu jet do Jemenu, Libye, Sýrie nebo Iráku, aby natočili skutečné krveprolití.
Řekněme si to upřímně. Velké množství novinářů poslaných do Izraele očekávalo – a dokonce v to doufalo – že Trampovo prohlášení spustí novou palestinskou intifádu.
Díky tomu by totiž média mohla obvinit Trumpa z "podněcování násilí", způsobování nestability v regionu a "narušování" mírového procesu. Všechno je ovlivněno současnou mediální protitrumpovskou vlnou. Samozřejmě média také ráda stojí proti Izraeli a hledají jakoukoliv příležitost, aby mohla obviňovat Židy z "utrpení" Palestinců. Žurnalisti se tak nejspíš ani nenechají vykolejit nepříjemnou skutečností a budou psát, že celý Jeruzalém je v plamenech. Realita je tomu však velmi vzdálená.
 Palestinec používá prak k vrhání kamenů na izraelské policisty poblíž Ramalláhu. 9. prosince 2017. (Foto Chris McGrath/Getty Images) |
Žádný mírový proces nebude "narušen" z jednoduchého důvodu – žádný mírový proces totiž už mnoho let neprobíhá. Proč? Především kvůli odporu Palestinců, kvůli jejich agresivitě a kvůli myšlenkám, kterými jsou naočkováni. Protesty a násilnosti, které lze pozorovat v částech Jeruzaléma a na Západním břehu, jsou zde na denním pořádku. Není pravda, že by do této chvíle Palestinci celé roky neprováděli teroristické útoky proti Izraeli. Že by předtím Izrael zbožňovali a uznávali jeho existenci, dokud minulý týden Trump nepřednesl své prohlášení.
Horká zpráva pro novináře: Na palestinských ulicích se neděje nic nového. Palestinské hrozby násilností a ukončení "mírového procesu" jsou hodně staré zprávy. Jeruzalém nehoří. V Jeruzalémě panuje napětí dlouhodobě. Důvod je ten, že Palestinci dosud nedokázali akceptovat právo Izraele na existenci. To je skutečná realita. Palestinci neustále zuří z jediného důvodu: protože existuje Izrael. O tomhle napište článek a vydejte ho!
Bassam Tawil je muslim žijící na Blízkém východě.